Krásy a tajemství poloostrova Kola: Příroda, zajímavosti a archeologické zázraky


11.12.2025

Čas od času je potřeba vyrazit mimo civilizaci a užít si divoké přírody. A ta v Rusku za to opravdu stojí. Proto jsem s nadšením přijal pozvání kamarádů na pádlovací výlet po poloostrově Kola. Většina asi ví, že je to za polárním kruhem, že má společnou hranici s Finskem a že místní tajga je docela divočina.

Balím pár nezbytných věcí, abych se vešel do loďáku i s vodáckou vestou a přitom unesl ještě sbalenou loď a pádlo. O nějakém testování super moderních outdoor vychytávek nemůže být řeč. Všechno musí vydržet pobyt u ohně, a tak se vracím ke staré osvědčené výbavě. Někteří přibalí bavlněné oblečení od Direct Alpine, které je na takovou cestu jako dělané.

Cesta letadlem a 22 hodin vlakem z Petrohradu není nijak záživná. Ale potom už začíná dobrodružství. Najímáme si staré vojenské automobily UAZ, jaké znáte z dob působení ruské armády u nás. Jak říká můj kamarád: „Skutečný offroad začíná v Rusku tam, kde končí dálnice.“ Ale jízda tajgou po cestě vyjeté pásovými transportéry to posouvá ještě o kus dál.

Konečně jsme uprostřed tajgy, kde začíná naše plavba. Začínáme kousek pod přístavem Murmansk a máme v plánu splout asi 160 km až na jih do Bílého moře. Tady jsme už úplně sami. Jen pár chlapů, tajga a komáři. Vyplouváme na říčku Polisarka, která má většinou šířku 4 až 5 metrů. Nikam nespěcháme, pomalu pádlujeme, kocháme se rozkvetlými břehy zářícími žlutými úpolíny. Občas nahodíme pruty, ale tady ještě moc ryby neberou. I tak chytíme pár okounů a nějakou tu štiku.

Zajít si tady na oběd znamená naprosto v klidu si najít tábořiště, zastavit, rozdělat oheň a připravit si něco z ryb, které jsme chytili. Potom se natáhnout k odpočinku a za chvíli pokračovat dál. Čas na téhle výpravě nic neznamená. Mimo jiné i proto, že je právě období polárního dne, tedy slunce nikdy opravdu nezapadá. Jen několik hodin v noci je vlastně šero. Nic nás tak neomezuje a tábořiště na spaní si vybíráme podle nálady, nalovených ryb a malebnosti okolí.

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Iránu, Iráku a Arabského poloostrova

Na noc nad sebe obvykle natahujeme plachtu proti dešti, rozděláváme oheň a večeře trvá několik hodin, kdy hrajeme na kytaru a postupně připravujeme různé rybí chody. Samozřejmě ke všemu tomu vyprávění patří i popíjení piva a ruské vodky. Všechny naše snídaně, obědy a večeře jsou vlastně stejné. Liší se jen výběrem a pořadím chodů. Naše menu je ucha, rybí polévka s bramborami a kořením, čerstvý tatarák z lososa s chlebem a grilované steaky (zpravidla z lososa). Za těch deset dní na řece se mi to nikdy nepřejedlo. Asi i proto, že to bylo skutečně čerstvé. Obvyklý scénář: "Co by sis dal k obědu? Asi tatarák. Tak jo.“ Chytneme si lososa, přistaneme, vyvrhneme, naškrábeme maso a podává se oběd. Může snad to být ještě čerstvější?

Za pár dní se naše říčka vlévá do větší řeky Pana. Krajina poloostrova Kola se nijak zvlášť nemění. Jen řečiště se rozšířilo a přibylo více kempů na březích. Slovem kemp rozuměj: ohniště, lavici a slušné místo na přistání. U některých je hromada kamenů postavená do tvaru pece. Když si okolo postavíme (z kmínků po okolí poražených stromů) konstrukci, kterou potáhneme plachtou (pod níž v noci spíme), máme rázem skvělou saunu. To je úžasná hygiena i zážitek, když jinak teploty nepřekračují 10°C. A při večerním saunování byly teploty často těsně nad nulou.

Některé dny a noci samozřejmě i prší a občas i drobně zasněží. Ale když pádlujete, občas i 30 km za den, tak se tělo zahřeje. A u ohně a ve spacáku je také příjemně. Celkově bylo málo vody a napádlovali jsme se dost. Ale všechno bylo v klidu beze spěchu. Párkrát jsme si projeli i nějaké ty přeje. To už taková zábava nebyla, protože opravdu nebylo moc vody.

Když vplouváme do řeky Varzuga, už vnímáme změny v okolí. Řečiště je už široké i několik desítek metrů, potkáváme rybáře při muškaření, párkrát i rybářský kemp pro bohatou klientelu. Pořád je to několik tradičních ruských staveb ze dřeva. Ale uvnitř jsou televize, koupelny, restaurace a podobné výdobytky civilizace. Tady si užívají divokou přírodu a muškaření ti bohatší, protože týdenní rybářský pobyt na poloostrově Kola stojí slušně přes 100 000,- Kč. Tady na Varzuge vidíme hodně divokých zvířat, hlavně ptáků. Kocháme se a zároveň cítíme, že se přibližuje konec naší cesty.

Nemá cenu popisovat pomalý návrat do civilizace. Nejprve do té malinké ruské vesničky a až nakonec do velkoměsta Petrohrad. Naše myšlenky jsou stále ještě v tajze, kde řešíte jenom ty základní potřeby. Jak se najíst, zachovat teplo, spánek, jak se dostat zase o kousek dál a … To je vlastně všechno co skutečně potřebujete.

Čtěte také: Cesta za přírodou Íránu, Iráku a Arabského poloostrova

Archeologické záhady poloostrova Kola

Poloostrov Kola v Rusku leží daleko na severu, přesto je epicentrem archeologických zázraků. Přesto tam vědci našli archeologický zázrak v podobě obřích pyramid, které jsou údajně starší, než egyptské. Předpokládá se, že velká část poloostrova bývala v některých obdobích pokryta ledovými příkrovy. V dávné minulosti se zde zformovala civilizace, zhruba sedm až pět tisíciletí před naším letopočtem. Ta pak obývala pouze část území, zbytek poloostrova byl neobydlený, dokud se sem ve třetím tisíciletí př. n. l. nevydaly národy z jihu.

První obyvatelé, kteří poloostrov osídlili, byli pozoruhodní stavěním složitých kamenných labyrintů. Údajně sloužily jako orientačními body, tzv. majáky pro dávné mořeplavce. Existují však i domněnky, že byly využívány k šamanským rituálům, byly pastmi na ryby nebo měly astrologický účel. Nejznámější z labyrintů poloostrova Kola se nazývá Babylonský labyrint a nachází se za polárním kruhem. Starý je přibližně 4 000 let.

Oblasti tohoto regionu jsou poseté tajemnými horami ve tvaru pyramid. Obrovské zemské masivy s přesným tvarem prehistorických staveb byly vždy považovány za přirozenou součást krajiny. Poté, co byly na poloostrově Kola objeveny další pyramidy postavené člověkem, začalo se i na tyto přírodní masivy pohlížet jinak. Mnozí v nich viděli kamenné pyramidy, které také vytvořil člověk.

Poloostrov Kola byl v průřezu staletí často navštěvován různými národy. Od Sámů a Novgorodců až po ruské Pomařany. Objev obřích pyramid objevených vědci je pak přisuzován obyvatelům, kteří na poloostrov přišli zhruba před 9000 lety. Ti pak z místního kamene postavili dvoustupňové pyramidy, které jsou dodnes považovány za stavební zázraky.

Všechny archeologické expedice však byly zmařeny. Důvodem je až příliš velká drsnost místní krajiny. Objevené pyramidy tak nelze zkoumat, je to příliš nebezpečné. Zájem o financování je malý a počet obyvatel v oblasti po pádu Sovětského svazu poklesl. Lidských zdrojů, které by byly ochotny pomoci, je nedostatek. Několik vědců zde zemřelo, a tak je záhada ruských pyramid archeologickou záhadou ve stálém procesu.

Čtěte také: O přírodě Arabského poloostrova

Nedaleko staveb se nachází ručně opracované kamenné zdi a základy a stěny vodní nádrže. V muzeu však můžete spatřit nejen nádherné a jedinečné exempláře, které pochází z této oblasti, ale také celou řadu exponátů z celého světa. Není nic nového, že mnoha kamenům a minerálům jsou přisuzovány různé léčivé schopnosti a pokud by vás některý z vystavených oslovil natolik, že byste si jej přáli pořídit, můžete navštívit místní obchůdek, který nabízí celou řadu nádherných kousků a můžete sáhnout třeba i po kameni vašeho znamení zvěrokruhu.

Vedle kamenů jsou tu k mání také různé předměty s nimi spojené, například náhrdelníky, náramky či třeba lampy. Nedaleké Kletno pak přitahuje pozornost díky Medvědí jeskyni, starému uranovému dolu a ojedinělému Muzeu Země. Také tady jsou prezentovány horniny a minerály jak místní, tak z celého světa, vystaveny tu jsou například přírodní kříže z poloostrova Kola, nádherné acháty s plně krystalizovanými středy, ametysty, spiryty či třeba růžový křemen z Jizerských hor. Zajímavostí jsou fosílie, zkamenělé formy života rostlin a živočichů z doby 250 milionů let nazpět. Muzeum Země má jako jediné v Polsku ve své expozici fosilizované hnízdo s vejci.

tags: #poloostrov #Kola #příroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]