Skladování a přeprava nebezpečných odpadů podléhá přísným legislativním požadavkům, které mají zajistit bezpečnost osob a minimalizovat rizika pro životní prostředí. Odpadová legislativa stanovuje podrobné požadavky na shromažďování odpadů.
Problematiku zdravotnických odpadů řeší nový zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech ve svém Dílu 10, konkrétně § 88 až 90, a dále prováděcí odpadová vyhláška č. 273/2021 Sb. (HLAVA X, § 72 až § 75, a přílohy č. 48 a č. 49). Hlavní je § 13 zákona o odpadech (na balení nebezpečných odpadů), dále jsou to zvláštní právní předpisy (například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami) a také technické požadavky na shromažďovací prostředky odpadů (§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).
V podstatě všechny odpady ze zdravotní péče (viz definice) se z důvodu své nebezpečné vlastnosti INFEKČNOSTI HP 9 zařazují do kategorie nebezpečného odpadu. Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče může být příčinou vzniku různých onemocnění nebo poranění. Odpad obsahuje především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty. Odpad může ohrozit pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál i personál, který se zabývá soustřeďováním, přepravou a dalším využitím nebo odstraněním odpadů. Může ohrozit veřejné zdraví i životní prostředí.
Největší riziko souvisí vždy s nakládáním s použitými ostrými předměty. Jedná se o druh bodného poranění, nejčastěji evidovaného jako poranění o injekční jehlu, ale i o další ostré předměty používané ve zdravotnictví, jako jsou čepele skalpelů, lancety, kanyly, kapiláry, zubní spirálky, skleněné střepy z ampulí apod. Hlavní zdravotní riziko vyplývá z přenosu krví přenosných infekčních onemocnění.
Odpady ze zdravotní péče musí být vždy odděleně soustřeďovány už od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu: ostré předměty, nepoužitelná léčiva, odpady určené ke spálení, odpady určené k dekontaminaci a komunální odpad. Odpady, které vznikají při zdravotní péči, se vždy zařazují pod skupinu 18, podskupinu 18 01 podle vyhlášky č.
Čtěte také: Nakládání s infekčním odpadem
Pro takto roztříděný odpad se používá oddělených soustřeďovacích prostředků odpovídajících druhu a povaze odpadu (např. pevné plastové pytle, plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty). Všechny soustřeďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené a musí odpovídat příslušným normám nebo musí být certifikovány k danému účelu.
Místo pro shromažďování je nutné rovněž vybavit identifikačním listem nebezpečného odpadu. Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat kromě základních požadavků dle § 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ještě následující požadavky:
Dále pro zdravotnické odpady platí ještě Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 10 odst.
Přepravní prostředky pro transport odpadů ze zdravotnictví musí splňovat tyto základní požadavky:
Odpadová legislativa stanovuje podrobné požadavky na shromažďování odpadů. Tyto požadavky se původně vztahovaly pouze na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů. Od 1. Vyhláškou č. 351/2008 Sb. byla platnost těchto požadavků rozšířena i na shromažďování odpadů původcem, který není provozovatelem zařízení k nakládání s odpady, tj. na všechny původce odpadů!
Čtěte také: Princip hvězdicové skládky
Původce odpadů je povinen shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat základní technické požadavky stanovené vyhláškou. Pro nebezpečné odpady mohou jako shromažďovací prostředky sloužit speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže. Podmínkou je, aby splňovaly požadavky legislativy, kterých není málo.
Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku se musí brát v úvahu bezpečnost při obsluze, požární bezpečnost a dostupnost mechanizačními a dopravními prostředky. V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu (příloha č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb.). Na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.
Na odpady, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako chemické látky nebo přípravky klasifikované jako nebezpečné (podle zákona č. 356/2003 Sb) se také vztahují obdobné požadavky jako na tyto chemické látky (zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky).
Pokud vzhledem ke způsobu využití nebo odstranění odpadů není nutné třídění nebo oddělené shromažďování, může od něj původce upustit. MUsí však k tomu mít souhlas místně příslušného orgánu státní správy (obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad).
Legislativa říká, že odpady musí být zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením nebo únikem. Venku stojící nádoby by měly být chráněny před povětrnostními vlivy a uzamčeny, popř. umístěny v uzamčeném nebo hlídaném prostoru. Kapalné odpady (např. odpadní oleje) musí být uchovány v nádobách na záchytných vanách obecně ve vodohospodářsky zabezpečeném prostoru. Těkavé odpady (např. odpadní ředidla nebo barvy) musí být shromažďovány v těsně uzavřených nádobách.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Plnění povinností v oblasti shromažďování a zabezpečení odpadů je častým předmětem kontrol správních orgánů.
Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují stanovené požadavky a byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se stavebním zákonem. Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných.
Sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k odstranění po dobu delší než 1 rok, a sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Takové skladování se považuje za dlouhodobé.
Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
Obecně je vhodné použít nádoby na nebezpečný odpad všude tam, kde dochází k manipulaci s nebezpečnými látkami. Až už to jsou chemické provozy, petrochemické podniky a průmyslové provozy.
Za faktory pro výběr vhodné nádoby můžeme považovat, zda-li chceme látky skladovat venku či uvnitř. Dále také musíme brát v potaz, zda skladování bude pasivní - tedy bez manipulace s nádobou - plnění, vyprazdňování a otevírání, nebo aktivní - kdy s nádobou naopak manipulujeme.
Jednoduše řečeno takový, který byl jako nebezpečný odpad (dále též „NO“) zařazen. Zákon o odpadech klade odpovědnost za správné zařazení odpadů na jejich původce, což je logické, protože původce ví, jak odpad vznikl a jaké má vlastnosti.
Původce by tedy měl vědět, jestli má jeho odpad některou z patnácti nebezpečných vlastností uvedených v příloze Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 a označených HP 1 až HP 15. To zjistí buď ze znalosti koncentrace nebezpečné látky přítomné v odpadu, nebo provedením odpovídající zkoušky odpadu. Zkouška má při posuzování nebezpečnosti odpadu vždy přednost.
Jsou obecně přísnější z důvodu ochrany jak lidského zdraví, tak životního prostředí. Nový zákon významné změny nepřinesl: NO musí být soustřeďovány v odpovídajících nádobách, které zabrání úniku odpadů, často jsou nádoby proto ještě ve speciálních skladech na záchytných vanách apod.
Nádoby s NO musí být dále označeny nejen k. č. a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem pro nebezpečnou vlastnost. Symbolem nebezpečnosti musí být označeny i vstupy do prostor, kde jsou NO umístěny.
A stále platí i povinnost mít poblíž NO i tzv. ILNO (identifikační list nebezpečného odpadu), který kromě podrobného popisu odpadu obsahuje další důležité údaje, například z hlediska bezpečnosti práce, první pomoci nebo opatření při havárii.
Pokud skladujete, tak nově už jen v oznámeném nebo dokonce v povoleném skladu.
Provozovatel zařízení smí provádět skladování odpadu pouze v zařízení ke skladování odpadu, které se nachází na pozemku určeném k tomuto účelu územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo ve stavbě určené k tomuto účelu využití kolaudačním rozhodnutím, oznámením o užívání nebo kolaudačním souhlasem nebo povolením stavby, není-li vyžadována kolaudace podle stavebního zákona, a je-li zařízení ke skladování odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou o podrobnostech.
Odpad určený k odstranění smí být skladován nejvýše po dobu 1 roku. Odpad určený k využití smí být skladován po dobu nejvýše 3 let.
Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou ministerstva a Ministerstva zdravotnictví. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Vyloučí-li pověřená osoba všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, osvědčení. Pokud pověřená osoba nevyloučí všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen "sdělení").
Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny, pokud se jí účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu nebo v případě, že odesilatelem je nepodnikající fyzická osoba.
Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů.
Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se původce domnívá, že se nejedná o nebezpečný odpad, může podat žádost o vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu.
Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních. Z ostatních odpadů lze poté vytřídit papír, sklo nebo plast.
tags: #skladovani #nebezpecneho #odpadu #legislativa