Velký úklid a s ním spojené množství odpadu. Jenže podobný nápad měli i sousedé, nebo je zrovna krátce před příjezdem popelářů a kontejnery doslova přetékají. Nemálo lidí podobnou situaci řeší tím, že svůj odpad odloží vedle popelnice. Někde občas, jinde pravidelněji, tak kolem kontejnerových stání vznikají i malé skládky, které okolí zatěžují nejen vzhledem, ale často i pachem či výskytem škůdců.
Problém s nepořádkem u popelnic
S nepořádkem u popelnic bojují například ve slezské metropoli. „V Opavě je to vnímáno jako velký problém zejména na sídlištích, kde lidé schovávají takové jednání za anonymitu velkého počtu obyvatel a nemají problém chovat se bezohledně k ostatním. Stížnosti na tento jev od občanů jsou časté, určitě je nemůžeme označit za ojedinělé. Vznikající skládky Opava, stejně jako jiná města, uklízí na vlastní náklady, pokud to je na pozemcích města, případně upozorní soukromé majitele pozemku. Zároveň se snaží bojovat proti těm, kteří je zakládají. Například kontejnerová stání se snažíme umístit tam, kde je dohledová kamera městské policie. Také jsme opakovaně vyzývali občany, aby takové jednání oznamovali a neváhali označit i viníka. Připustil ale, že takové oznámení nepřišlo ani jednou.
Výše pokut za odkládání odpadu
Případné pokuty nejsou zanedbatelné. „Zákon o odpadech říká, že fyzické osobě, která neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, hrozí za přestupek pokuta do výše 50 000 korun,“ varoval už před časem mluvčí zlínské městské policie Pavel Janík. Dopadený viník může zaplatit i více než jen pokutu. „Pokud je znám viník, který založil černou skládku. Tedy zjistí ho například městská policie, nahlásí jiný občan a podobně, řeší to přestupkové oddělení Odboru občanských záležitostí magistrátu. Upozornila přitom, že se přestupkovému řízení vystavuje i soukromý vlastník prostranství, který po výzvě úřadu neuklidí odpad, přestože jej přinesl někdo jiný.
Technické služby upozorňují, že ve spolupráci s břeclavskými strážníky jsou v odhalování původců černých skládek poměrně úspěšní a hříšníci tak musejí kromě pokuty uhradit i náklady na odklizení. Tak jako břeclavský občan, který nedávno „uložil“ starý mrazák k popelnicím, přestože byl Technickými službami upozorněn, že jej může zdarma uložit na sběrném dvoře. Rady nedbal, a tak ho jeho počínání vyšlo draho. Mrazák Technické služby uklidily, ale „hříšník“ musel uhradit přes dva tisíce korun za nakládku, vykládku a dopravu. Do peněženky pak musel sáhnout i pro pokutu, kterou mu uložila městská policie.
Svozová společnost AVE i kvůli tomu radí vlastníkům domů či bytových jednotek uvažovat o optimalizaci svozu. „Může pomoci minimalizovat problémy s hromaděním odpadu mimo nádoby,“ uvádí na svých stránkách.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Proč je obtížné dopadnout pachatele
Důvodem, proč v realitě pokut padá málo, je i nesnadné dopadení pachatelů. Podobnou zkušenost mají i v Šumperku. „Sběrná místa nejsou monitorována. Některá města se snaží kontejnerová stání přímo monitorovat a umísťují tam například fotopasti. Mají je i v Hradci Králové. „Při řešení černých skládek u kontejnerových stanovišť je složité dokazování. Podobná zařízení umístili také ve Žďáru nad Sázavou či Uherském Hradišti. Tam s nimi zaznamenali úspěchy. Kromě represivní role mají fotopasti či kamery i preventivní roli.
Prevence a osvěta
A právě na ní se představitelé měst oslovených Moravským Hospodářstvím shodují jako na hlavní zbrani boje proti zaneřáděným stanovištím popelnic. V Brně se snaží pomocí informační kampaně lidem vštípit zásady správného třídění odpadů a možnosti uložení odpadů na sběrná střediska. „Zároveň je pro všechny k dispozici aplikace Brňáci pro Brno, kde mohou lidé nahlásit místa, kde je například plná nádoba na odpady, případně nepořádek. Kromě osvěty se města snaží také dát takovou nabídku legálního odložení odpadu, aby lidé vůbec neměli potřebu ho vyhazovat v rozporu se zákonem.
„Město se snaží o postupnou revitalizaci kontejnerových stanovišť. Předpokládáme, že pokud kontejnerová stanoviště budou vhodně upravená a čistá lidé, budou tato místa méně znečišťovat. Město Lučany nad Nisou zvolilo systém D2D, tj. sběr komunálního odpadu, plastu a papíru do popelnic, které jsou přiděleny jednotlivým občanům, rodinám, či majitelům objektů a jsou označeny identifikačními čipy.Dále město vytvořilo síť sběrných míst (stanoviště tříděného odpadu) s kontejnery na plasty, papír, sklo, textil a oleje. Kontejnery jsou určeny jen pro předepsaný typ odpadu - na každém je samolepka s přesně vypsanými povolenými typy odpadu a jsou tam vyjmenovány odpady, které do něj nepatří. Kovové klece ve sběrných místech slouží pro odkládání odpadu pouze v určených pytlích s logem svozové společnosti Marius Pedersen Group.
Všechny typy pytlů určených pro komunální (starší bílé pytle, nové modré pytle) i tříděný odpad jsou k dostání na pokladně MěÚ. Bližší informace ke třídění odpadů a jejich svozu naleznete zde. Každý může být pokutován až do výše 50 000 Kč za odkládání odpadu mimo určené místo, či nepoužití řádně označeného pytle svozové společnosti. Pokuta hrozí i v případě, že je odpad odkládán mimo kontejner nebo klec (nejen do lesa). Pokud je tedy kontejner již plný, nesmí pod hrozbou pokuty nikdo odkládat odpad mimo něj. Naši zaměstnanci každý týden stráví několik hodin úklidem odložených pytlů mimo kontejner a úklidem neoznačených pytlů s odpadem.
Na to, že odpad odložený vedle kontejnerů je černou skládkou, Technické služby upozorňují opakovaně. Přesto jsou lidé schopni starý nábytek odhodit přímo pod zákazovou ceduli, jako se to v uplynulých dnech stalo na sídlišti U Splavu. V zastavěné části města se ale původce odpadu podaří odhalit ve více než polovině případů. S blížícími se vánočními svátky narůstá množství odpadků v kontejnerech, ale i mimo ně. „Přestože muži v oranžovém nejsou těmi, kdo problém způsobil, prvotní negativní emoce směrují právě na jejich adresu. „Pokud v objektu či bytovém domě pravidelně přetékají popelnice na směsný odpad, je potřeba obrátit se na správce nebo majitele objektu a požádat ho o navýšení objemu či počtu odpadových nádob,“ popsal řešení mluvčí.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Další ze situací, na niž kampaň upozorňuje, je odkládání velkoobjemového odpadu k popelnicím. Lidé se tak zbavují nábytku, koberců, matrací i jiného starého vybavení. Popeláři nemají povinnost pohozené předměty odvážet, takže pokud správce objektu viníka nepřistihne, musí nechat nepořádek uklidit na své náklady. S kampaní Stop nepořádku se obyvatelé metropole budou setkávat až do konce roku v metru, rádiích, tisku i na sociálních sítích.
Pražské služby i další svozová firma AVE CZ se zároveň chystají na Vánoce a konec roku. Obě firmy žádají Pražany, aby stromky neházeli do popelnic na směsný odpad, a zbytečně tak nezabírali jejich kapacitu. V tomto případě platí totiž jediná výjimka, kdy lze „odpad“ odložit vedle kontejneru. Pokud popelnice není volně přístupná, ale umístěna například ve dvoře, je povoleno stromek zanechat u nejbližších nádob na tříděný odpad. Konečná zastávka pro vánoční stromky je u odběratele, který se zabývá zpracováním dřeva.
V Krnově mohou odpad odkládat také do sběrných dvorů. Pro nebezpečný odpad je to dokonce jediná možnost, jak se ho legálně zbavit. Sběrné dvory jsou otevřeny denně, tedy včetně sobot a nedělí.
Příklady z praxe
Starý nábytek, ale i spotřebiče jako lednice nebo pračky lidé odkládají vedle popelnic, i když by měl tento druh odpadu skončit ve sběrných dvorech. Potíže s tím mají například některá města na Ústecku. Najít a pokutovat viníky je podle strážníků obtížné. Většinou se je nedaří při činu chytit. Staré gauče, skříně nebo elektrické spotřebiče lidé v řadě případů na mosteckých sídlištích místo odvážení do sběrného dvora staví jednoduše vedle popelnic. Nejčastěji se odpad vedle kontejnerů povaluje ve vyloučených částech města. Podle strážníků ho sem většinou odkládají sociálně slabí, kteří se často stěhují a nábytek si s sebou neberou.
V popelnicích ale končí i suť po rekonstrukcích bytů. To zase mají často na svědomí řemeslníci. Potvrzují to například kamerové záznamy z Mostu. Právě díky nim se strážníkům daří některé viníky chytit. „Pokud chytíme toho přestupce na místě, tak to řešíme pokutou a chceme, aby to místo uvedl do původního stavu a uklidil nepořádek,“ přiblížil ředitel Městské policie Most Jaroslav Hrvol. Pokuta může dosáhnout až padesáti tisíc korun. V sousedních Teplicích přistavovala ještě loni radnice kontejnery na velkokapacitní odpad zdarma. Využívali je ale hlavně lidé z okolních obcí. A tak s tím v Teplicích přestali. „Město si to musí uklidit samo, pokud se nenajde viník. A v loňském roce na to byly vynaloženo 4,85 milionu korun,“ řekla mluvčí města Teplice Adina Sedláková. Uložení odpadu do sběrných dvorů je přitom zdarma.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Právní rámec a povinnosti
Naše legislativa je složitá. Vrství se, mění se, novelizuje se, zpřesňuje. A ve výsledku mnoho lidí žije v přesvědčení, že některé situace jsou přece „banální“, „běžné“ nebo „přece nemůžou být problém“. Až do chvíle, kdy zaklepe úředník. Nebo přijde výzva k podání vysvětlení. Jednou z oblastí, kde si většina lidí neuvědomuje právní rizika, je nakládání s odpady. Nejde o nic vzdáleného, abstraktního či technického. Jde o věci, které děláme doma dnes a denně. Třídíme. Vyhazujeme. Odnášíme karton ke kontejnerech. Vyhazujeme vysloužilou rychlovarnou konvici či starý mobil. Děláme to rutinně, aniž bychom přemýšleli, že každé z těchto rozhodnutí má svůj právní rámec. Jenže ten rámec je poměrně jasně daný. Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. stanovuje povinnosti i sankce. A zatímco většina lidí tuší, že odkládat odpadky do lesa není dobrý nápad, málokdo si uvědomuje, že pokutu může dostat i za věci mnohem obyčejnější. A že tato pokuta může běžně dosahovat až 50 000 Kč. Je to něco, co je dobré vědět. A možná ještě důležitější je vědět i to, jak může úředník postupovat, jak se celý proces rozběhne a jaké dopady to může na člověka mít.
Povinnost třídění odpadu
Třídění odpadů je v Česku víceméně bráno jako samozřejmost. Patří k naší kultuře. Barevné kontejnery stojí na každém rohu a podle statistik v třídění patříme dlouhodobě na evropskou špičku. To je však jen polovina pravdy. Druhou polovinou je, že třídění má své jasně definované povinnosti. Podle zákona o odpadech má fyzická osoba povinnost odděleně soustřeďovat odpady, které jsou k tomu určeny obecním systémem, typicky pak papír, plasty, sklo, bioodpad, kovy, ale i elektroodpad. Porušení této povinnosti může být kvalifikováno jako přestupek podle § 117 odst. 1 písm. d) zákona. A sankce? Pro fyzickou osobu až 100 000 Kč, pokud se jedná o nebezpečný odpad.
Co znamená „porušení povinnosti třídění“? Na první pohled je to jasné. Vyhodit plast do směsného odpadu. Odložit papírovou krabici vedle kontejneru. Vhodit sklo do žluté nádoby. A přece existují i méně zjevné situace, které mohou vést k přestupkovému řízení. Jednou z nejčastějších chyb je vyhazování elektroodpadu do běžných kontejnerů. Typicky jde o starý mobil, nabíječku, žárovku, drobné elektro. Lidé mají pocit, že když jde o malou věc, nezáleží na tom. Ale právě elektroodpad má zvláštní režim. A jeho špatné odložení je právně posuzováno jako závažnější porušení než špatné vytřídění papíru. Další častý problém nastává, když člověk odloží odpad mimo určené místo. Když například vedle kontejnerů nechá velkou krabici s tím, že „se to přece nevešlo“. Nebo odstaví k nádobám starou skříň. V některých obcích se to toleruje, jinde ne. Pokud se obec rozhodne systém zpřísnit, může to být kvalifikováno jako porušení § 66d odst. A přitom jde o věci, které mnoho lidí dělá v dobré víře, že přece „jen pomáhají“ tím, že odpad donesou ke kontejnerům. Jenže zákon nic takového neříká.
Jak probíhá řízení o přestupku
Moment, kdy se přestupek dostane pod ruce úředníka, nebývá náhodný. Obce často pracují s oznámeními občanů, s kamerovými záznamy, v některých místech i s kontrolami technických služeb. Pokud je zjištěn podezřelý stav, tedy odložený odpad, nevhodně vytříděný obsah nádoby, elektroodpad ve směsném odpadu, věc se může začít řešit. Nejprve dojde ke shromáždění podkladů. Fotografie, výpovědi svědků, kamerové záznamy, identifikace osoby, jíž odpad patří. Typicky se využívá například jmenovka či faktura nalezená v odloženém odpadu. Poté obecní úřad vyzve dotyčného k podání vysvětlení. Člověk často teprve v této fázi zjistí, že se stal účastníkem řízení. Pokud vysvětlení nevyvrátí podezření, může nastat správní řízení. Úředník posuzuje míru zavinění, závažnost, opakovatelnost a také situaci, v níž k pochybení došlo. Rozsah sankce podle § 117 může být široký, ale praxe bývá mírnější. Typické pokuty u běžných pochybení se pohybují v řádu tisícovek Kč. Přesto však existují případy, kdy sankce dosáhne horních mezí. A to už může způsobit další komplikace. Exekuce, záznam v registru, zvýšená kontrola ze strany obce.
Příklady udělených pokut
V posledních letech se objevilo několik případů, které ukazují, že pokuty nejsou jen teoretickou možností. Jeden z případů se týkal muže, který na stanoviště tříděného odpadu odložil starý televizor. Domníval se, že jej může nechat vedle kontejnerů, protože „větší technika se tam přece nevleze“. Obec však vyhodnotila, že šlo o odložení elektroodpadu mimo sběrné místo. Pokuta činila 15 000 Kč. Další, mediálně známý případ se týkal ženy, která pravidelně vyhazovala větší množství směsného odpadu do nádoby na papír. Důvod byl prostý. Žila v domnění, že „to technické služby roztřídí“. Když byly nádoby kontrolovány, našly se v nich její dokumenty. Pokuta činila 8 000 Kč. A je tu také případ, který ukazuje, jak extrémní může být horní hranice. Muž shromažďoval stavební odpad na pronajatém pozemku s tím, že jej postupně odveze. Jenže jej odvážel příliš pomalu. Obec kvalifikovala situaci jako neoprávněné nakládání s odpady většího rozsahu.
Nelegální skládky
Zvláštní kategorií jsou nelegální skládky. Jde o situace, kdy někdo opakovaně či ve velkém množství odkládá odpad na místa, kde to není povoleno. Tyto případy jsou posuzovány nejpřísněji a sankce podle § 117 odst. 3 mohou dosáhnout až milionu korun. Obce i inspekce životního prostředí k tomu přistupují odlišně než k běžnému špatnému třídění. Nejde jen o neochotu či nepořádek. Jde o poškození okolí, ohrožení zdraví, kontaminaci půdy. Proto jsou maximální pokuty na místě.
Problémy s odpadem v Praze
Odpadky často nekončí jen v popelnicích, ale hromadí se kolem a znečišťují ulice. Pokuty za tyto černé miniskládky se obce ale většinou nesnaží ani dávat, ani vymáhat. Městské části v Praze, kde je problém obzvlášť patrný při pohledu na ulice, na řešení problému rezignovaly a raději po čase odvoz odpadu zaplatí. Odkládání odpadu mimo sběrné nádoby je přestupkem proti veřejnému pořádku a může být postihováno pokutou od obce do výše 50 tisíc korun. U firem a podnikatelů jsou postihy ještě vyšší a může se jimi zabývat i Česká inspekce životního prostředí.
„Ročně je v průměru oznámeno zhruba 200 podnětů týkajících se neutěšené situace kolem nakládání s odpady. Vzhledem k tomu, že se v naprosté většině případů jedná o nepořádek na stanovištích nádob na tříděný odpad, nelze původce odpadu jednoznačně určit. Tyto případy tedy nejsou sankcionovány a řeší se výhradně urychlená náprava situace, tedy úklid nepořádku svozovou společností. Občané mohou pořádek okolo popelnic výrazně minimalizovat, pokud nádoby na odpad umístí v rámci společenství vlastníků jednotek nebo bytových družstev do domů, čímž zajistí službu výhradně pro nájemníky.
„V posledních dvou letech se řešily desítky podnětů na nepořádek či nezákonně soustředěný odpad. Objasněnost případů je však mizivá, neboť dohledatelnost původce tohoto odpadu je téměř nemožná. Z tohoto důvodu za nezákonně soustředěný odpad nebyla udělena žádná pokuta,“ napsal Ekonews vedoucí tiskového oddělení Prahy 10 Ján Bruno Tropp. I městská část Praha 7 se s nepořádkem potýká. „Naší prioritou je včasný úklid míst, protože nechat ležet odpad vedle kontejnerů vždy znamená, že odpadky budou rychle přibývat a záhy se roznesou po okolí. Ani v Praze 7 nemají ambice viníky dohledávat a pokutovat. „Zaměřujeme se však na neoprávněné ukládání odpadu do veřejných kontejnerů ze strany firem a podniků, které mají povinnost zajišťovat si vlastní nádoby i svoz. To je jeden z velmi častých důvodů přeplňování uličních kontejnerů.
I on apeluje na sdružení vlastníků a bytová družstva, aby si kontejnery dávali do domů. Expert na odpady ze spolku Arnika Milan Havel si myslí, že je špatně, že nepořádek kolem kontejnerů obce automaticky uklízejí. Lidé si totiž pak neuvědomují, že za svůj odpad nesou odpovědnost. Podle něj je dalším problémem, že v Česku je svoz odpadu neuvěřitelně složitá disciplína, stejně jako konstrukce poplatků. „Všude v zahraničí se řeší odpady regionálně, u nás to řeší obce,“ dodává Havel.
Přístup k řešení problému v Chocni
Například v Chocni v Pardubickém kraji býval podle starosty Jana Pažina dříve nepořádek kolem kontejnerů horší. Dnes ale lidé dávají i kvůli krokům města větší pozor. „Při větším nepořádku kolem kontejnerů jak na tříděný, tak na směsný komunální odpad se snažíme najít původce a řešíme to s ním. Od roku 2019 jsme začali být hodně přísní, kontrolujeme nádoby na směsný komunální odpad a v případě závažnějšího porušení netřídění na ně dáváme samolepky s informací o chybném třídění a výstrahou, že nádoba nemusí být příště vyvezená, pokud bude obsahovat vytříditelnou složku. Obci prý psalo i dost spokojených občanů, kteří uvítali, že se v oblasti kontroly odpadů začalo rázně konat. „Loni jsme velkou kampaň dělali znovu a lidé se už rozčilovali podstatně méně.
Spoluzakladatel iniciativy Ukliďme Česko Miroslav Kubásek si myslí, že původce nepořádku kolem kontejnerů na odpad lze odhalit jen v případě, že se jedná o „chronické“ případy občanů, kteří takto kontejnerová stání znečišťují pravidelně. „Kamerové systémy zase narážejí na problematiku GDPR, muselo by se to řešit ve spolupráci s policií. Lidem podle Kubáska chybí širší povědomí o tom, jak mohou s odpady naložit. „Když si pořizují nový stůl, starý postaví vedle popelnice. Podobně to dělají s matracemi, které jsou takovým evergreenem. Přitom dnes existují městská re-use centra.
Odpadky v ulicích potrápily přes svátky většinu Čechů, což ukázal i průzkum Iniciativy pro zálohování, podle které ulicím údajně uleví i plánovaný zálohovací systém na PET a plechovky. Už v červenci 2022 v průzkumu aplikace Instant Research agentury Ipsos uvedlo téměř 75 procent Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění.
tags: #odpad #vedle #kontejneru #pokuta
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]