Polské podniky znečišťující ovzduší: Seznam a dopady

Ekologové vycházejí z údajů, které podniky musejí zveřejňovat v Integrovaném registru znečištění. Z těchto čísel vyplývá, že ne všechno je tak růžové. Odborníci si totiž všimli vyšší produkce karcinogenních látek, zejména styrenu ve středních Čechách, za čímž stojí například firma Synthos v Kralupech nad Vltavou nebo neratovická Spolana. Přestože měly obě společnosti ke zveřejněným údajům možnost se vyjádřit, mlčely. Na druhou stranu třeba obyvatelé Kralup byli překvapeni, že firmy dopadly v žebříčku znečišťovatelů tak neslavně. Hlavně lidé středního věku si totiž pamatují na věčný zápach, který se městem linul, ale už v 90. letech zmizel.

Mezi největšími producenty rakovinotvorných látek Arnika označila i jihlavský Kronospan, který skončil za Dezou z Valašského Meziříčí a Spolanou na třetím místě. Firma se včera odmítla vyjádřit. Někteří Jihlavané však činnost společnosti pociťují. "Poblíž Kronospanu pracuji a musím říct, že jednou za čas je ve vzduchu opravdu cítit dřevotříska. Není to zrovna dvakrát příjemné," řekla například Dana Piklová z Jihlavy. Nicméně odborníky z Arniky překvapil skokový nárůst dioxinů v odpadech spalovny SITA v Trmicích na Ústecku, a to několikanásobný. Podle firmy však toto množství nelze chápat jako znečišťující látky. "Naopak se jedná o látky zachycené naším systémem čištění spalin. Tento zachycený materiál je řádně uložen na řízené skládce nebezpečného odpadu," upozornila manažerka komunikace společnosti Kateřina Kodadová.

Kompletní žebříčky znečišťovatelů jsou na www.denik.cz/emise.

Emise v České republice

Níže uvedená tabulka shrnuje emise hlavních znečišťujících látek v České republice v roce 2010, udávané v tunách:

Nejprašnější místa v roce 2011

Počet dní v roce 2011, kdy lidé dýchali nadlimitní množství prachu:

Čtěte také: Cross-border pollution from Polish businesses

1. Český Těšín (127 dní)
2. Bohumín (119 dní)
3. Věřňovice (111 dní)
4. Karviná (98 dní)
5. Orlová (96 dní)
6. Ostrava-Přívoz (94 dní)
7. Havířov (91 dní)
8. Most (89 dní)
9. Karviná (88 dní)
10. Ostrava-Fifejdy (86 dní)

Největší znečišťovatelé v roce 2011 (rakovinotvorné látky)

1. DEZA Valašské Meziříčí (Zlk)
2. Spolana Neratovice (Stk)
3. Kronospan OSB Jihlava (Vys)
4. Synthos Kralupy nad Vltavou (Stk)
5. Peter - GfK Kocbeře (Khk)
6. Infinity pool & filter products Loket (Kvk)
7. Groz-Beckert Czech Lužice (Usk)
8. Teva Czech Industrie Opava (Msk)
9. Seva Otročíněves (Stk)
10. Hobas CZ Uherské Hradiště (Zlk)

Integrovaný registr znečišťování životního prostředí je informační systém veřejné správy, který byl v roce 2004 zřízen zákonem ministerstva životního prostředí. Jedná se o veřejně přístupnou databázi, do níž musejí podniky hlásit úniky nebo přenosy znečišťujících látek, které přesáhly stanovený limit. Ekologické sdružení Arnika pak na základě tohoto registru sestavuje seznam největších znečišťovatelů ovzduší.

Vývoj znečištění

Graf vývoje celkových emisí v tisících tun za rok od roku 1990 do roku 2010 (TZL, SO2, NOX, CO).

Jan Nezhyba z Arniky uvedl: "Jestli za nižší emise drobných prachových částic vděčí Severomoravané lepším technologiím v ArcelorMittalu, nebo spíše poklesu výroby, uvidíme až za rok."

Třinecké železárny a znečištění ovzduší

Po ostravské huti Liberty jsou Třinecké železárny kvůli znečišťování ovzduší a životního prostředí obecně druhým podnikem v Moravskoslezském kraji v hledáčku ekologů. Byly doby, kdy Werk, jak místní železárnám říkají, skutečně hodně "smradil" a exhalace z vysokých pecí a komínů zasypávaly město žlutým prachem.

Podle žebříčků sestavovaných každoročně lidmi z ekologického spolku Arnika, patří za rok 2021 prvenství třinecké huti v žebříčku největších producentů reprotoxického oxidu uhelnatého a dioxinů, které do ovzduší vypustila nebo předala v odpadech a odpadních vodách. Firma figuruje také v TOP10 podniků, které vypouštějí nejvíce skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé deště, produkuje prachové částice (PM10), perzistentní organické látky (POPs).

Čtěte také: Povídky a příroda v Polsku

Mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková připomněla, že oproti roku 2020 došlo za rok 2021 k dalšímu mírnému meziročnímu snížení emisí prachu na nové historické minimum. Případný meziroční nárůst či pokles množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší není způsoben nějakým systémovým neplněním závazných emisních limitů, ale je důsledkem změn v objemu výroby u jednotlivých výrobních technologií.

Podle údajů z registru znečišťovatelů a následných analýz ekologů jsou Třinecké železárny zodpovědné za třetinu látek omezujících reprodukční schopnosti, 20 procent emisí skleníkových plynů, za čtvrtinu emisí způsobujících kyselé srážky, téměř 39 procent emisí rtuti, a 20 procent emisí prachu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) však komentáře ekologů lehce zpochybňuje, resp. upřesňuje. „Žebříček Arniky je „nepřesným“ seznamem zdrojů, které v daném roce splnily svou ohlašovací povinnost v rámci integrovaného registru. V IRZ totiž nejsou zahrnuty například difůzní/plošné zdroje (tedy především vytápění domácností), které významně ovlivňují kvalitu ovzduší v České republice, či jiní znečišťovatelé, na které se povinnost ohlašovat do registru IRZ nevztahuje.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chce po ustavení nové polské vlády iniciovat setkání se svým resortním protějškem. Chce pokračovat v jednáních o zkvalitňování ovzduší. Podle ministra je potřeba, aby Polsko urychlilo obměnu neekologických kotlů v domácnostech.

Čtěte také: Eko-kotle z Polska – recenze

tags: #polské #podniky #znečišťující #ovzduší #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Postup měření emisí
• Suché WC
• Harmonogram svozu odpadu Královice
• Demolice rodinného domu: Množství odpadu
• Tipy na výlet v Beskydech: Andyho dobrodružství