Znečištění ovzduší je dnes povážováno za největší světovou zdravotní hrozbu pro životní prostředí, na které ročně zemře sedm milionů lidí po celém světě.
Společnost IQAir sleduje globální kvalitu ovzduší a v nové zprávě uvádí, že průměrné roční znečištění ovzduší v každé zemi a 97 % měst překračuje směrnice Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší (WHO), které byly navrženy tak, aby pomáhaly vládám vytvářet předpisy na ochranu veřejného zdraví. Pouze 222 měst z 6 475 analyzovaných mělo průměrnou kvalitu ovzduší, která odpovídala standardu směrnic WHO.
Světová zpráva o kvalitě ovzduší, zveřejněná koncem března, čerpá z dat z více než 30 000 monitorovacích stanic ve 134 zemích, územích a regionech. Podle pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo zjištěno, že 124 z nich porušuje bezpečné úrovně PM2,5 (jemné částice). Tyto mikroskopické částice o průměru menším než 2,5 mikronu mohou být vdechnuty hluboko do našich plic a dokonce se dostanou do našeho krevního řečiště.
Částice PM2,5 pocházejí ze spalování fosilních paliv, prachových bouří a lesních požárů. Jejich velikost se rovná přibližně 1/20 šířky lidského vlasu. Mohou proniknout do plic nebo krevního oběhu a způsobují podráždění a záněty, přičemž jsou spojovány s problémy s dýcháním a chronickým onemocněním ledvin.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že průměrné roční hodnoty PM2,5 by neměly překročit 5 mikrogramů na metr krychlový.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Sedmi zeměmi, které splnily bezpečnostní směrnici pěti mikrogramů na metr krychlový vzduchu (µg/m3) nebo méně, byly Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland.
Mezi země s nejhorším znečistěním, které překročily směrnice nejméně 10 krát patřily Indie, Pákistán a Bangladéš. Země s nejhorší kvalitou ovzduší lze najít, poněkud nepřekvapivě, v jižní a střední Asii, kde se nachází 10 nejvíce znečištěných měst na světě. Devatenáct z dvaceti nejvíce znečištěných měst na světě se nachází v Asii, uvádí nová studie švýcarské společnosti IQAir. Například v indickém městě Byrnihat byly normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) překročeny více než 25krát.
Bangladéš a Pákistán, státy sousedící s Indií, kde žije dohromady přibližně 400 milionů lidí, byly podle studie druhou, respektive třetí nejvíce znečištěnou zemí na světě, alespoň pokud jde o molekuly PM2,5.
Bohaté arabské státy ležící u Perského zálivu, jako Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt či Spojené arabské emiráty, patří mezi nejvíce znečištěné státy světa. Miliardy dolarů, které vydělávají na prodeji ropy, zemného plynu, ale dnes i na finančních službách či turistice, většinou neinvestují do ochrany životního prostředí či obnovitelných zdrojů.
Mezi 10 nejtoxičtějších států světa patří: Saudská Arábie, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Omán, Turkmenistán, Libye, Kazachstán a Trinidad a Tobago.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Například Saúdská Arábie, která patří mezi největší producenty ropy, nedělá prakticky nic pro získávání energie z obnovitelných zdrojů, i když má například pro solární průmysl takřka ideální podmínky. I když je pořád jedním z největších znečišťovatelů ovzduší na světě, do roku 2020 hodlá investovat do obnovitelných zdrojů kolem 250 miliard dolarů.
Nejjedovatější evropskou zemí bylo Lucembursko, které trpí silným znečištěním ze sousedních zemí Německa a Belgie. V závěsu se drží Bulharsko a Bosna-Hercegovina. K silně znečištěným zemím výzkumníci řadí také Českou republiku spolu se Slovenskem. Nejméně toxickými jsou podle zprávy většinou africké země, jako je Keňa, Mosambik, a Etiopie, kde nedostatek industrializace vedl k méně znečištěnému ovzduší.
Mnoho evropských zemí přitom spadalo do zelené kategorie, označující úrovně až do dvojnásobku bezpečného standardu. Počínaje nejméně znečištěnými lze mezi tyto země zařadit Švédsko, Irsko, Norsko, Portugalsko, Lichtenštejnsko, Dánsko, Spojené království, Andorru, Lotyšsko, Ukrajinu, Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko, Německo, Belgii, Francii, Rakousko, Španělsko a Rusko.
V oranžové kategorii, tedy až pětkrát nad bezpečnými úrovněmi, byly Moldavsko, Rumunsko, Albánie, Řecko, Turecko, Srbsko a Černá Hora.
Podle nové studie ale na tom v případě znečištění ovzduší na tom není nejlépe ani Česká republika. Podle odborníků z The Eco Experts patříme až do poslední třicítky nejvíce znečištěných států. Česko se umístilo na 87. místě. Co se týče našich sousedů, Německo je 103., Polsko 75., Slovensko 83. a Rakousko 95. Co se týče měst, umístila se Praha na 2205. místě z 8954 zkoumaných. Ostrava, která se mnohdy potýká se smogem, obsadila 1559. místo. Z českých obcí nejhůře skončily Hněvošice na Opavsku, které skončily na 1110.
Čtěte také: Škoda a emisní normy
Česko v některých svých regionech ještě pořád trpí vysokým znečištěním ovzduší, což se projevovalo i v posledních týdnech při inverzi.
Chorvatsko vykázalo v roce 2023 největší pokrok ve snižování úrovní PM2,5, roční průměr země klesl o více než 40 % ve srovnání s rokem 2022. Pokroku Chorvatsko dosáhlo zvýšením využívání obnovitelných zdrojů energie, které zatím tvoří více než 31 % energetické potřeby země, což je hodnota výrazně nad 23% průměrem EU.
Studie se zaměřila nejenom na samotné znečištění, ale i na to, co se proti tomu dělá. Odborníci z britské organizace The Eco Experts připravili analýzu podle pěti faktorů ze 135 států světa. Porovnávali emise CO2 ze spalování paliv, spotřebu energie na jednoho obyvatele, úroveň znečištění ovzduší, počet úmrtí, které lze připsat na vrub znečištění ovzduší a výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Zprávy o kvalitě ovzduší svým způsobem fungují jako výzvy k akci na omezení úrovní znečištění, které je obvykle nejhorší v oblastech, kde žijí zranitelné a nedostatečně zastoupené skupiny lidí. Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je univerzálním lidským právem. Z minulosti je rovněž patrné, že údaje o kvalitě ovzduší skutečně zachraňují životy. Tam, kde je kvalita ovzduší hlášena, jsou přijímána opatření a kvalita ovzduší se tak pozvolna zlepšuje.
Kvalita vzduchu ovlivňuje miliony životů po celém světě. Mnoho zemí se potýká se znečištěním a každé nadechnutí tady představuje zdravotní riziko. Míra znečištění se měří podle koncentrace jemných částic v ovzduší. Jedná se o prachové částice různého chemického složení, které nejčastěji vznikají lidskou činností - jako odpad spalovacích procesů, těžby, na svědomí je má i průmysl nebo silniční doprava. Tyto drobné částečky do velikosti 2,5 mikrometru se pak vdechováním dostávají do našich plic, nebo dokonce do krevního řečiště. Spojovány bývají s onemocněním srdce, plic, vysokým krevním tlakem, vyšším rizikem astmatu, depresí i úzkostí.
tags: #znečištěné #země #žebříček