Češi mají velkou chuť zálohovat PET lahve i plechovky, jak potvrzují opakovaně průzkumy, naposledy průzkum IPSOS to je 76%. Všem nám vadí všude přítomné odhozené PETky či plechovky. Zálohování si přejí i ekologové. Důvodem je ztráta cenného materiálu PET a hliníku.
Ministerstvo životního prostředí sice připravilo zákon, který by zálohování zavedl, zákon již schválila i vláda, ale hlavní boj o zálohování se svede v Parlamentu. Ale možná se to nepodaří změnit.
PETky, plechovky, PETky, plechovky, a zase dokola, na ulici, v parku, v přírodě, koukají na mě z koše na odpadky na ulici. Otevřu popelnici na směsný odpad a zase PETky a plechovky. Dokonce i když vedle kontejneru na směsný odpad stojí kontejnery na plast a na kovy.
Ano velká část národa třídí, ale další ne nevýznamná část národa netřídí a jak se ukazuje, osvěta ani zvýšení počtu sběrných míst zřejmě změnit jejich chování nedokáže. Co funguje výborně je finanční motivace.
Můžeme se o tom přesvědčit u zálohovaných pivních lahví. Ty nikde nevidíte a pokud náhodou někde leží či stojí, tak tam dlouho nebude, někdo ji sebere. Prostě 3 Kč jsou ještě hodnota a za 10 pivních lahví máme chleba či pomazánkové máslo.
Čtěte také: Bambucké máslo: přírodní lék pro vaši pokožku
Současný systém v ČR je založený na dobrovolném třídění nápojových obalů a zřejmě již dosáhl svých limitů. Celkem 500 milionů PET a 600 milionů plechovek není ročně recyklováno. U nápojových plechovek se vysbírá pouze 26 %. u PET lahví 73 %.
Při následném třídění plastového odpadu se ještě přibližně třetina vysbíraných PET lahví „ztratí“ na skládkách nebo jako palivo a ve výsledku jde do recyklace přibližně jen polovina vytříděných PET.
Problémem navíc je, že takto získaný PET může být stykem s ostatním plastovým odpadem kontaminován a není ho proto možné použít jako materiál pro styk s potravinami. Tedy ideální systém „can to can“, „bottle to bottle“.
Co se týče povinného obsahu recyklátu PET, tak zde je klíčové datum 1. 1. 2025, kdy musí být v nových PET lahvích obsaženo 25 % recyklátu. To vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech.
Zálohový systém na nápojové obaly provozuje 13 evropských zemí, kde zálohování funguje výborně, a právě ho zavádí další 3 země. Proč to nejde v České republice?
Čtěte také: Třídění odpadu v Lidlu
Ekologům se přes opakované pokusy zálohování prosadit nepodařilo. Již při zavádění systému sběru a recyklace, když jsme se vstupem do EU museli plnit recyklační kvóty, byl v Parlamentu boj o každé procento povinné recyklace.
Prosadit zálohování se nepodařilo ani ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi. Proti byl vždy i nápojářský průmysl, což jak se nyní ukazuje, bylo dle vyjádření některých jeho nynějších představitelů velice neprozřetelné. Dnes jsou naopak propagátory zálohování.
Musí totiž k 1.1. 2025 plnit povinný podíl rPetu 25% v nových plastových lahvích. Co se týče hliníku, tak obliba plechovek vzrostla natolik, že je i pro ně stanovena kvóta pro recyklaci. Navíc hliníkové plechovky se velice dobře recyklují.
V ČR se sice už také sbírají do kontejnerů společně s dalšími kovovými obaly, ale na nové plechovky se takto sebrané kovy nevyužívají, 11 tis. tun hliníkových plechovek je tak pro recyklaci ročně ztraceno. Stávající systém sběru PET a plechovek již dosáhl svého maxima.
Větší změnu ve výtěžnosti může přinést jen zálohování. Teď je unikátní příležitost ho zavést. V jednom šiku za zavedení zálohování stojí Ministerstvo životního prostředí, ekologové, nevládní organizace, nápojářský průmysl i některá města. Např. Praha má podporu zálohování schválenu v rámci Klimatického plánu již od roku 2020. A veřejnost to chce. Tak do toho.
Čtěte také: Tlakový čistič odpadů: podrobná recenze
Tak, kde je problém? Je a velký, sebralo by to zisky odpadářským firmám. Za rukojmí si vzaly část obcí, ty si totiž od nich objednávají zajištění odpadového hospodářství.
Podle průzkumu MŽP 82 % obcí si sama odpady nijak neřeší a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností, aniž by měly přístup k přesným údajům o tom, kolik stojí jednotlivé položky v nakládání s vytříděným odpadem, tedy jaké jsou náklady a jaké zisky odpadářských firem.
Pak je pro mě nepochopitelné, že tak bezmezně věří, že zálohování pro něj bude nevýhodné. Zde bych ještě doplnila, že přiměřené zisky firem jsou v pořádku, ale mám podezření, že tady jde hlavně o ty nepřiměřené.
Přitom obce budou mít ze zálohování profit. Obce dostanou nejen 15 % z nerozdělených záloh, ale i další benefity. Sníží se jim náklady na úklid veřejných ploch, vývoz košů, vývoz kontejnerů na plastový odpad, který ve větších městech probíhá až několikrát denně. Podle kalkulačky MŽP Praha obdrží 53 mil. Kč z nerozdělených záloh.
Zálohování nápojových obalů výrazně ulehčí městům při starosti o čistotu veřejných prostranství. Nápojové obaly tvoří zásadní objemovou složku odpadu z veřejných košů. V Praze to je více než 12 tis. košů, které se i 4x denně vyváží. Jedná se o 2 777 tis. výsypů ročně. Podle pilotního projektu až 1/4 městských košů tvoří plechovky a PET. Tedy by se ušetřila 1/4 výsypů, což znamená nejen úsporu desítek mil. Kč z veřejných rozpočtů Prahy i městských částí.
Další benefit pro znečištěné ovzduší v Praze je snížení emisí z dopravy při vyvážení košů. Odpadářské auto kličkující několikrát denně mezi lidmi na pěší zóně či mezi auty, také nikoho nepotěší. Je to problém nejen Prahy, ale všech měst, kde jsou odpadkové koše.
Benefit je snížení počtu vývozu žlutých nádob, úspora prostředků i emisí z dopravy. Počet nádob totiž ve městě není jednoduché zvyšovat. Volného místa není ve městě dostatek., kontejnery na tříděný odpad bojují o místo s parkovacími místy či zelení, zvl. ty žluté jsou stále přeplněné i když se vyváží i několikrát týdně. V Praze se většina kontejnerů na plast vyváží 3 až 4x týdně. Odkloněním nápojových obalů z obecních systémů se v nich uvolní místo.
Pokud by se snížil počet vývozů ze 4 na 3 za týden úspora by představovala 18 mil. Kč. I když k tomuto snížení nemusí u všech kontejnerů dojít, tak bude vyřešen problém přeplnění kontejnerů, které hyzdí vzhled veřejných prostranství a samozřejmě nemusí dojít k dalšímu navyšování četnosti svozů, což by si vyžádalo další desítky mil. Kč.
Dalším významným benefitem pro obce je snížení nákladu na úklid veřejných prostranství, parků a přírody. Většinu pohozených odpadků tvoří PETky a plechovky. Ve větších městech se úklid provádí několikrát týdně a v Praze představuje desítky milionů korun, které hradí nejen hl. město Praha ale i městské části. Ano sběr odpadků by se prováděl nadále, ale s menší četností, tedy by došlo k výrazným úsporám.
PET lahve a plechovky zabírají v součtu přibližně 1,5 % hmotnosti směsného komunálního odpadu, avšak co do objemu je jejich podíl na směsném komunálním odpadu několikanásobně vyšší. přibližně 30 %. uvolní se i místo v kontejnerech na směsný komunální odpad, kde končí nevytříděné obaly od lidí, kteří třídit odmítají.
INCIEN vypočítal, že ročně činí objem PET lahví a plechovek v systému SKO ekvivalent 600 tis. kontejnerů s objemem 1100 litrů, což je přibližně 30 tis. plných popelářských vozidel.
Obcím je v souvislosti se zavedením zálohového systému slíben příspěvek, který je vypočítán jako 15 % z nevybraných záloh a měl by dosahovat více než 300 mil. Kč. Tento příspěvek by měl kompenzovat např. výpadek příjmů z prodeje PET a hliníku, pokud obce provozují vlastní společnost, která s odpady nakládá nebo sloužit k úhradě nakládání s tříděnými odpady.
Více k zálohování na semináři Společnosti pro udržitelný život Co přinese zálohování PET lahví a plechovek občanům a životnímu prostředí a komu vadí? 12. 11. v 16-18 h na Novotného lávce 5. V panelu vystoupí příznivci zálohování i jeho odpůrci. Účast přislíbil zástupci MŽP, SMOČR, INCIEN, Iniciativy pro zálohování i ČAObH. Můžete se seznámit i se zkušenostmi ze Slovenska.
tags: #pomazankove #maslo #lidl #recyklace #obalu