Lidl a pravidla třídění odpadu: Cesta k udržitelnější budoucnosti

Odpadové hospodářství je dynamický obor, který se neustále mění vlivem technologií, legislativy i tržního prostředí. Proto se také mění některé zvyklosti související s tříděním odpadu.

Odpady jako suroviny

„Je vhodné, aby se na odpady nahlíželo především jako na zdroje surovin pro další výrobu,“ říká Petr Havelka, šéf České asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Má to logiku jak z hlediska ohleduplnosti k planetě (přírodní zdroje nejsou nekonečné), tak i z hlediska byznysu. Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereftalát, tedy hlavně dobře známé PET lahve. Už od roku 2020 plníme cíle sběru stanovené v EU až pro rok 2025, připomíná Havelka.

PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují například na nové lahve, na plastové díly aut nebo v textilním průmyslu, třeba na bundy, mikiny či spacáky.

Jak třídí Pražané a co má největší hodnotu?

Pražáci třídí téměř bezchybně, v nákladu je maximálně 10 procent nečistot. Podobná je situace s papírem. Ten třídičky rozdělují nejčastěji na tři hromady - kartony, noviny s časopisy a směs. A záleží pak na papírnách, o jakou komoditu mají největší zájem. To se, stejně jako u PETu, mění v čase. Obecně platí, že vytříděný papír lze recyklovat pětkrát až sedmkrát.

„Největší hodnotu mají dlouhodobě noviny a časopisy, těch je ale také poslední roky nejméně. Lidé to buď nosí do sběru, nebo utrácí za tiskoviny méně, když je všechno na internetu,“ myslí si Miloš Petr, vedoucí třídičky na papír a tetrapakové obalové materiály Pražských služeb ve Vysočanech.

Čtěte také: Tlakový čistič odpadů: podrobná recenze

Občané Prahy a okolí, ze kterých Pražské služby svážejí obsah barevných kontejnerů, podle Miloše Petra třídí rok od roku poctivěji. Hliník je jeden z nejcennějších materiálů, je stoprocentně recyklovatelný.

Byznys rozhoduje o třídění

„Třídička potom třídí to, o co je na trhu recyklace zájem. Tedy materiály, které lze reálně využít do nových výrobků. Nerecyklovatelné složky, o které zájem není, se využijí například energeticky v podobě paliva z odpadů. Určitě by nikdo dlouhodobě netřídil na sklad něco, co od vás nikdo nekoupí. Taková třídička by dlouho nepřežila,“ říká Petr Havelka. Mezi nejlépe recyklovatelné odpady patří papír a sklo.

Nemá tedy smysl snažit se chápat zájmy trhu a podle toho měnit své třdicí zvyklosti. Univerzální rada zní: všechno, co je plastové, házejte do žlutého kontejneru, všechno, co je papírové do modrého, sklo do skla, kovy do kovů.

V řadě obcí také postupně zavádějí multikomoditní sběr, takže například do žluté nádoby je možné kromě plastů dávat i nápojové kartony nebo kovy, to se dočtete na informační nálepce na nádobě. Na třídičce, kam odpad míří, si to následně už přeberou a zhodnotí. Vědí, co prodají i co má hodnotu jako palivo.

Největší chyba je házet věci, u kterých si nejsme jisti, kam patří, do černé popelnice.

Čtěte také: Udržitelné nakupování v Lidlu

Mýty a pověry o třídění odpadu

Podívejme se na některé časté omyly a polopravdy ohledně odpadů, jejich třídění a zpracování:

• Když budu vracet petky a plechovky do výkupu, pomůžu tím přírodě a víc obalů se zrecykluje: V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. Jsme už od roku 2020 nad cíli, které si stanovila Unie. Drtivá většina lidí ví, že petky patří do žlutého kontejneru, a dává je tam.
• Když není černá popelnice před odvozem plná, doplním ji třeba trávou ze zahrady, ať se to využije: Špatná úvaha. Z ekonomických i ekologických důvodů. Když do černých popelnic budete rvát odpad, který tam nepatří, obec bude víc odpadu vozit na skládku. Tím se zvýší jeho cena, protože skládce se platí za váhu. A obec pak logicky bude muset zvýšit cenu za odvoz popelnic. Správný přístup je: tady máte modrou, žlutou, hnědou popelnici, ale tu černou nechte pokud možno prázdnou.
• Kontejnery na třídění jsou tak daleko, do popelnice je to blíž a stejně už ji platím: Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. A ve stále větším množství obcí lidé dostávají barevné popelnice přímo domů. Jedná se o takzvaný door-to-door systém, který disciplínu třídění výrazně zlepšuje.
• Proč bych měl mít barevné popelnice u sebe na dvorku? Zabírá to místo a smrdí to: Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. A smrdí to úměrně tomu, co do toho házíme.
• Kelímky od jogurtů nebo sáčky nemá smysl třídit, dál zpracovat nejdou: Obalové materiály z měkkého plastu mohou být ještě využitelné. Záleží na technologickém vybavení třídičky a také na tom, zda je o ně zrovna na trhu zájem.
• Plata od vajíček prý do papíru nepatří?: Papírny, které protříděný odpad z modrých kontejnerů odkupují od třídiček, zlepšily technologie a umí i tyto vícekrát recyklované materiály vrátit do oběhu.

Lidl a zálohování PET lahví a plechovek

Obchodní řetězce Lidl a Kaufland se proto rozhodly dát zákazníkům šanci, aby si zpětný odběr PET lahví a plechovek vyzkoušeli v praxi, ještě předtím, než bude zálohový systém uzákoněn.

Zákazníky informujeme ohledně postupu při vracení nápojových obalů skrze návod u automatů na zpětný odběr PET lahví a plechovek. Dosavadní zpětná vazba od zákazníků byla velice pozitivní a ve všech prodejnách Lidl se zpětný odběr PET lahví a plechovek těší značné oblibě.

Velký benefit shledáváme v zálohování jako v nástroji, který umožňuje velmi efektivní využívání jednorázových nápojových obalů, kdy se z nich nestane odpad, ale surovina pro opětovnou výrobu nových PET lahví a plechovek, a to opakovaně zas a znovu. Díky uzavřené smyčce jsou s tím spojeny i další pozitivní efekty a to, že surovinu nebude nutné dále třídit od ostatních odpadů (vyjma roztřídění dle barev) a nebude kontaminovaná. To vše se projeví v nižších nákladech na její další zpracování.

Společnost Lidl dlouhodobě podporuje zálohování jako klíčovou součást moderního přístupu k recyklaci. Chceme se inspirovat nejlepšími zkušenostmi z jiných zemí a současně se vyhnout chybám v implementaci.

Čtěte také: Výběr dětského odpadkového koše

Pilotní testovací projekt zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek spustily společnosti Kaufland a Lidl 23. 2. 2023 a v tuto chvíli funguje celkem v šestnácti vybraných prodejnách obou společností. Od startu projektu k dnešnímu dni se za obě společnosti vybralo celkem více než 1,4 milionů obalů.

Zpětná vazba od zákazníků Kauflandu a Lidlu je veskrze pozitivní. Na základě zákaznické ankety bylo zjištěno, že až 37 % zákazníků vrací nápojové obaly 1x týdně a 13 % dokonce častěji. Další zajímavou informací z ankety je, že 70 % zákazníků neshledává problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny.

Zálohování je jedním z kroků k cirkularitě materiálů. Češi jsou dobří v třídění plastu, ale třídění není recyklace.

„V ČR se vytřídí přibližně 75 % PET lahví a jen 27 % plechovek. Z toho ale 25 tisíc tun PET lahví a 11 tisíc tun hliníku skončí na skládkách, ve spalovně či v přírodě. Cena tohoto materiálu je zhruba 500 milionů korun, o které jako společnost každý rok přicházíme. Tomu chceme zabránit a díky zálohovacímu systému vyrobit ze starých nápojových PET lahví a plechovek lahve nové,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zavedení zálohového systému recyklace se dlouhodobě těší výrazné podpoře také ze strany české veřejnosti, která si je stále více vědoma své společenské odpovědnosti. Podle průzkumů by téměř 80 % tuzemských spotřebitelů uvítalo zálohy na jednorázové obaly.

„Dobře nastavený zálohový systém je efektivním opatřením proti odhazování odpadků v přírodě a výrazně tak snižuje znečištění životního prostředí. Zavedení systému záloh sníží dle odborných studií dopad nápojových obalů na životní prostředí téměř o 30 %. Až o 95 % méně odhozených nápojových obalů v přírodě ukazují po zavedení záloh také zkušenosti ze zahraničí,“ doplňuje tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.

Funkčním zálohovým systémem na PET lahve a plechovky tak nyní disponuje již celkem dvanáct evropských zemí.

"Ministerstvo životního prostředí pracuje na návrhu zákona o zálohách, který dá státu do rukou unikátní nástroj na využití dnešního odpadu jako cenného surovinového zdroje.

Lidl a snižování plastů

Hlavním heslem strategie REset Plastic společnosti Lidl je „Méně plastů - uzavřené cykly“. Cílíte na snížení množství plastů používaných ve výrobě i obchodech, kdy odpad má být vnímán jako znovu využitelný materiál. Do roku 2025 chcete snížit množství plastového odpadu o 20 a více % a všechny své výrobky budete balit do recyklovatelných materiálů.

Kromě anglického REduce, stojí i na pilířích REdesign, REcycle, REmove a REsearch. Proto kromě úprav a inovací obalů našich privátních značek (zmenšování, ztenčování stěn, úprava víček a sleevů), patří do strategie i používání recyklátu, podpora cirkulárních řešení, důraz na recyklaci našeho vlastního provozního odpadu nebo podpora produktů na opakované používání.

O úpravách obalů zákazníky informujeme logem „Balíme zodpovědně.“ Toto logo znamená, že obal splňuje jednu z těchto podmínek: obal je min. z 80 % recyklovatelný, nebo obsahuje min. 30 % recyklátu, nebo byl minimálně o 10 % zredukován.

Udržitelnost musí být pevně zakotvena ve strategii firmy jako její integrální součást, ne jako něco navíc. Měla by procházet všemi provozy a procesy, služby i produkty by měly být designovány s ohledem na životní prostředí i na lidi, kteří je vyrábějí nebo používají. A určitě je vhodné všechny aktivity měřit, sledovat jejich progres, a ten pak transparentně komunikovat.

Díky kontinuálním aktivitám na poli udržitelnosti se obchodním řetězcům Kaufland a Lidl podařilo jen za poslední 4 roky snížit množství plastů téměř o 6000 tun.

Problémy s tříděním odpadu v Lidlu

Podle zákonu o odpadech musí firmy své odpady třídit. Do logistického centra v Cerhovicích jsou sváženy odpady (odpisy zboží) z padesáti sedmi prodejen. Když totiž do Cerhovic inspektoři letos v květnu přišli na kontrolu, zjistili, že ve velkoobjemových kontejnerech jsou dohromady vhozené igelitové obaly, kartonové krabice, balené kuřecí maso, ovoce a zelenina v obalech, polystyrenová deska, dřevěné palety nebo květiny v květináčích.

V dalších dřevěných bednách s nápisem „pouze dřevo“ byla směs papíru, plastu a dřeva. „Osmdesát procent odpadů nemělo být v kontejnerech jako netříděná směs. Zejména plast a papíry měly být shromážděny odděleně, a to z důvodu jejich další možné recyklace.

V tomto případě bohužel došlo k pochybení našich zaměstnanců, kteří odpad tak vhodili do špatného kontejneru.

Koše před prodejnami

Zákaznický odpad před prodejnami Lidl z naprosté většiny tvoří ten recyklovatelný. Lidl se proto rozhodl, že tyto koše zruší a nahradí je těmi na tříděný odpad.

„Koše na smíšený odpad jdou proti naší vizi zredukovat smíšený odpad na jeho naprosté minimum. Za spolupráce Institutu cirkulární ekonomiky jsme provedli analýzy komunálního odpadu, ze kterých nám vzešlo, že zákaznický odpad je tvořen z 84 procent recyklovatelným odpadem. Tříděné koše byly od března do května 2023 instalovány ve většině prodejen společnosti Lidl napříč Českou republikou.

V zemích, kde obchodní řetězce Kaufland a Lidl působí, a v nichž byl zálohový systém již zaveden, se výrazně zvýšila míra recyklace PET lahví. Ty lze následně zpracovat na recyklát a využít na výrobu nových plastových lahví. Cílem je zavést i v České republice takový systém sběru odpadu, který umožní třídit použité nápojové obaly.

„Je pro nás důležité, aby byl tento systém uživatelsky komfortní a snadný. Naším cílem je, aby díky němu zákazníci zálohované obaly včetně obalů privátních značek mohli v budoucnu vracet v jakékoli prodejně,“ vysvětluje tisková mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl.

Přehled klíčových kroků a cílů Lidlu v oblasti udržitelnosti

tags: #lidl #třídění #odpadu #pravidla

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí Rychnov
• Dopravní obslužnost Karlových Varů
• Tapety s přírodou Moravy
• Metody environmentální výuky
• Oblékání do města i do přírody