Podíl Ekologické Energie v České Republice

V roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů energie v České republice opět vzrostl a přiblížil se hranici 20 procent hrubé konečné spotřeby energie. Na první pohled pozitivní zpráva však při detailnějším pohledu odhaluje strukturální slabiny české energetiky, silnou závislost na biomase a tempo rozvoje, které zůstává v evropském kontextu spíše opatrné.

Podle nové analýzy think-tanku Ember v červnu 2025 solární energie pokryla 14,7 procenta spotřeby elektřiny v Česku, což představuje nárůst oproti loňsku, kdy to bylo 10,5 procenta.

Vývoj Výroby Solární Energie

Za posledních pět let Česko téměř zdvojnásobilo výrobu solární energie z 2,3 terawatthodiny v roce 2019 na čtyři terawatthodiny v roce 2024. Česko přidalo v roce 2023 více než jeden gigawatt fotovoltaické kapacity, a poprvé od roku 2010 tak dosáhlo kapacity v řádu gigawattů.

Analýza zdůrazňuje, že výroba solární energie ve střední Evropě, tedy v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku, od roku 2019 rostla dvakrát rychleji než průměr EU.

Bateriová Síla Regionu

Pozitivní trend doplňuje podle analýzy vznikající bateriová síla regionu. Česko vyniká vysokou mírou připojení baterií k domácím solárním systémům - přes 90 procent, což je jeden z nejlepších podílů v Evropě. Maďarsko a Polsko patří mezi přední světové exportéry.

Čtěte také: Jak míchat kompost, rašelinu a hnůj

Potenciál Větrných Elektráren

Velký potenciál má podle Sklenáře také rozvoj větrných elektráren v ČR. "Mají tu výhodu, že, na rozdíl od fotovoltaiky, vyrábějí v chladnější části roku, kdy je také vyšší spotřeba.

Obnovitelné Zdroje Energie v roce 2024

Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují. Vyplývá to z informací Komory OZE pro ČTK. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta.

Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent. "Čtyři pětiny nových fotovoltaik jsou instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. To je výhodné pro jejich majitele i stabilitu sítě," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh. Naopak bioplynové stanice meziročně snížily výrobu o 1,4 procenta na 2,38 GWh.

"Situace ve větrné, vodní a bioplynové energetice je alarmující. Bioplyn by mohl nahradit významnou část dováženého zemního plynu a dodávat elektřinu v době, když zrovna nefouká nebo nesvítí. U vodních elektráren existují stovky vhodných lokalit, kde by mohly stát nové zdroje. Větrných elektráren je v Česku přes 200. V tuzemsku je dost potenciálu pro dalších 1200 elektráren. Pokud se je podaří postavit, větrné elektrárny budou pokrývat téměř třetinu roční spotřeby elektřiny celé ČR," řekl Chalupa.

Čtěte také: Elektřina z OZE v Česku

Podle něj alespoň v poslední době roste zájem obcí a krajů o nové větrné elektrárny.Stát do budoucna počítá s obnovitelnými zdroji jako se součástí českého energetického mixu, kdy by měly doplňovat jaderné zdroje.

Podíl OZE na Hrubé Konečné Spotřebě Energie

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2021 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 17,7 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15 %, na spotřebě v dopravě 7 % a na konečné spotřebě při vytápění 24 %.

Využívání obnovitelných zdrojů energie je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá k snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU.

Cíle v Oblasti OZE

Česko chce přitom do konce roku 2030 podle NKEP postavit deset gigawattů. ČR již dávno dosáhla stanovenou cílovou hodnotu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2020, která byla 13 %.

Závazný cíl podílu OZE na hrubé konečné spotřebě EU pro rok 2030 je 32,0 %. Sektorový cíl v dopravě do roku 2030 - celkový závazný cíl je ve výši 14 %, s možným přezkumem v roce 2023.

Čtěte také: Podíl OZE ve Švédsku

Výroba Elektřiny v roce 2024

Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala druhý rok po sobě meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.

Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %.

České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Ještě během krizového roku 2022 dodaly uhelné elektrárny do sítě více než 33 TWh elektrické energie, v roce 2023 to bylo necelých 27 TWh a loni necelých 24 TWh.

Řiditelný výkon uhelných elektráren by do budoucna měly nahradit nové plynové teplárny a elektrárny. Výroba elektřiny z těchto zdrojů by podle výhledu provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, mohla do roku 2035 vzrůst až na trojnásobek.

Spotřeba Elektřiny v roce 2024

Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh. Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě. Celkově tak lze pozorovat stabilizaci po předchozích výraznějších poklesech, avšak na nižší úrovni než v minulosti.

K největšímu poklesu spotřeby v roce 2024 došlo u maloodběratelů, mezi které se řadí malé a střední firmy a domácnosti. Meziroční pokles spotřeby se u této kategorie odběratelů pohybuje kolem hranice 9 %. Na trend úspor naskočili v roce 2024 i velkoodběratelé z vysokého napětí, tedy průmyslové podniky, komerční a logistické areály nebo datová centra. Ty tvoří více jak třetinu celkové spotřeby a dle dat ERÚ klesla jejich spotřeba o více jak 5 %.

Budoucnost Výroby Elektřiny

ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti letech růst, zatímco uhelné elektrárny budou od roku 2030 postupně odstavovány. Plánem současné vlády je prosadit odklon od uhlí do roku 2033. Očekává se naopak rostoucí výroba obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu.

V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně klesat.

Obchodní Bilance Elektřiny

Rok 2024 se nesl ve znamení klesajícího exportu elektřiny z České republiky do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 6,43 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2023 představuje 30% pokles. Nižší využívání uhelných zdrojů se tak nyní začíná viditelně projevovat a naplňuje se tak scénář provozovatele přenosové soustavy, že se ČR v průběhu několika nadcházejících let stane čistým importérem elektrické energie.

Možné Navýšení Podílu OZE

Česká republika může do roku 2030 navýšit svůj podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na celkově spotřebě ze současných přibližně 18 procent až na 33 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu vyzvaly oborové organizace. Ministerstvo svůj původní návrh po doporučeních Evropské komise, podle níž byly navržené cíle nízké, upravuje.

"Česko má velký nevyužitý potenciál v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Navýšení cílů v NKEP vnímáme jako klíčový krok, jak toho dosáhnout. Původní návrh NKEP počítal s tím, že růst podílu obnovitelných zdrojů by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033.

tags: #podíl #ekologické #energie #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a Montáž Kolen na Vodovodní Odpad
• Aktivity během pobytu v přírodě
• Ekologické poradenství pro živnostníky
• Recept na ekologický prací prášek
• Jak fotit páry v přírodě?