Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice

Obnovitelné zdroje energie v roce 2024 vyráběly podle Global Electricity Report již 32 % světové elektřiny. Nárůst výroby zejména solárních a větrných elektráren byl jen za minulý rok rekordních 858 TWh (což je patnáctinásobek celkové spotřeby Česka v roce 2024). Obnovitelné zdroje jsou dominantním trendem v globální energetice a vyrábí již téměř třetinu elektřiny.

V České republice jsme zatím stále pozadu, přestože máme velký potenciál a evropské peníze na investice. Problémem jsou složité a zdlouhavé povolování, nepružné podmínky pro připojování do sítě a malý důraz politiků. Několik změn energetického zákona v posledních třech letech slibuje zlepšení, ale stále chybí například akcelerační zóny pro větrné elektrárny a další zjednodušení povolovacích procesů. Současná vláda by si měla pospíšit a ta příští na ni navázat, rozvoj větrných elektráren je nejdůležitějším krokem k energetické bezpečnosti a příznivým cenám elektřiny.

Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala v roce 2024 druhý rok po sobě významný meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.

Výroba elektřiny poklesla výrazně i v porovnání s krizovými lety, v porovnání s předpandemickým rokem 2019 poklesla vloni o téměř 15 %. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním tuzemské spotřeby elektřiny a snížením exportu elektřiny do zahraničí, který poklesl druhý rok v řadě zhruba o třetinu.

České zdroje vyrobily v roce 2025 celkem 71,4 TWh elektřiny, což představuje nárůst o 3,8 %. Růst výroby táhly jaderné elektrárny, jejichž netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh (8,0 %) na 30,3 TWh. Brutto výroba jaderných elektráren vzrostla dokonce na 32,066 TWh, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Významný růst zaznamenaly také solární elektrárny (+0,8 TWh / +20,4 %) a elektrárny spalující biomasu (+0,7 TWh / +30,7 %). Naopak největší pokles nastal loni u vodních elektráren (-0,9 TWh / -36,9 %).

Čtěte také: Jak míchat kompost, rašelinu a hnůj

Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %. Další příčky s podílem mezi 3-4 % na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE a biomasa.

I v loňském roce byly největším zdrojem elektřiny v ČR jaderné a hnědouhelné zdroje. Ty se na celkové výrobě elektřiny podílely ze 42,4 %, respektive 32,2 %. Pomyslné třetí místo si po prudkém růstu výroby z posledních dvou let udržely solární elektrárny. S 6,6% podílem na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o téměř 20,4 % opět předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,2 %. Další příčky s podílem mezi 2 až 4 procenty na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE (zejména bioplyn) a biomasa.

Výroba elektřiny v ČR je tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2024 dosáhl nejnižší výroby téměř ve všech měsících za poslední roky. Za posledních šest let byla pouze v roce 2023 výroba v květnu, červnu, červenci, září, listopadu a prosinci srovnatelná s rokem 2024.

Výroba elektřiny je v ČR tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2025 patřil v prvních pěti měsících k průměru posledních sedmi let. V letních měsících došlo nicméně k propadu výroby, přičemž v červnu byla zaznamenána vůbec nejnižší měsíční výroba elektřiny za sledované období (4,5 TWh). Také září bylo z tohoto pohledu velmi slabým měsícem, když výroba jen těsně přesáhla hranici 5 TWh.

ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti letech vzrůst o zhruba 7 %, uhelné elektrárny budou postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený pevný termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či závodních energetikách.

Čtěte také: Podíl OZE ve Švédsku

Očekává se naopak rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle studie vypracované pro společnost ČEPS do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být zhruba pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by měla vzrůst přibližně na dvojnásobek.

V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně začít klesat.

Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh. Loňský rok přitom podle dat Úřadu začal plošným nárůstem spotřeby. Během ledna vzrostla spotřeba elektřiny meziročně o 5 %. Příčinou bylo chladné počasí v prvním měsíci tohoto roku.

Zatímco v roce 2024 se pokles spotřeby elektřiny trvající od roku 2021 zastavil, v roce 2025 nastal mírný nárůst, když spotřeba meziročně vzrostla o cca 2,3 %. Čistá spotřeba dosáhla 59,3 TWh. Loňský rok byl přitom mírně teplejší (+0,5 °C) než teplotní normál, nicméně byl o 1,5 °C chladnější než rok 2024, který byl z hlediska průměrné teploty nejteplejším rokem od roku 1961.

Spotřeba elektřiny v ČR dosáhla svého krizového dna v roce 2023, tedy v čase, kdy přetrvávaly důsledky energetické krize, a byla nejnižší za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 TWh elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 % méně. V roce 2024 byla tedy přibližně na stejné úrovni.

Čtěte také: Ekologické dopady vychýleného poměru pohlaví

Významný růst spotřeby zaznamenaly domácnosti, mírný růst byl zaznamenán také u malých podniků. Velkoodběratelé a průmysl zaznamenali v závislosti na napěťové hladině stagnaci (VN) až mírný pokles (VVN).

Na datech měsíční spotřeby lze jasně vidět sezónní výkyvy - vyšší spotřebu v zimních měsících a nižší v létě. Od roku 2020 je patrný dlouhodobý pokles, ovlivněný zlepšenou energetickou účinností a úspornými opatřeními, zvláště během vrcholu energetické krize v roce 2022. Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě. Celkově tak lze pozorovat stabilizaci po předchozích výraznějších poklesech, avšak na nižší úrovni než v minulosti.

Sezónní výkyvy spotřeby elektřiny byly v roce 2025 srovnatelné s rokem 2024. V roce 2025 vykázaly zimní měsíce v průměru o 27 % vyšší spotřebu než letní měsíce, v roce 2024 to bylo o 25 % více.

Očekává se, že spotřeba elektřiny v České republice bude v následujících letech stagnovat nebo mírně růst, zejména díky elektrifikaci dopravy a zvýšené poptávce v průmyslových odvětvích, jako je výroba baterií a digitální technologie. Podle ČEPS by mohla spotřeba elektřiny do roku 2040 vzrůst o 30-76 % ve srovnání s úrovní roku 2022, přičemž konkrétní hodnota závisí na zvoleném scénáři rozvoje. Progresivní scénář například odhaduje nárůst spotřeby včetně ztrát v síti na přibližně 90 TWh v roce 2035 a až 98 TWh v roce 2040.

Společnost ČEPS predikuje budoucí spotřebu elektřiny v ČR ve dvou hlavních scénářích, respondentním a progresivním. Scénáře odrážejí rozdílné předpoklady o budoucím růstu spotřeby v závislosti na faktorech jako ekonomický vývoj, elektrifikace vytápění, elektromobilita a celková energetická náročnost ekonomiky. Podle těchto predikcí roční čistá spotřeba elektřiny včetně ztrát poroste postupně v obou scénářích, ale významněji ve scénáři progresivním: v roce 2030 se očekává 69,5-74,2 TWh a v roce 2035 75,5-83,0 TWh a do roku 2040 následně 81,5-92,1 TWh. Všechny uvedené hodnoty ukazují posun směrem k vyšší poptávce v čase v důsledku rozvoje nových elektrických odběrů a technologických změn.

Rok 2024 se nesl ve znamení klesajícího exportu elektřiny z České republiky do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 6,43 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2023 představuje 30% pokles. Celkový export elektřiny činil 7,68 TWh a celkový import 1,26 TWh.

Ve srovnání s rokem 2024 došlo v roce 2025 k nárůstu objemu exportované elektřiny do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR dosáhla hodnoty 7,56 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2024 představuje 18% nárůst. Celkový export elektřiny činil 8,89 TWh a celkový import 1,34 TWh.

V posledních 10 letech ČR zaznamenala nejvyšší exportní bilanci v roce 2014 a to 16,3 TWh, mezi lety 2015 až 2022 se pak vždy pohybovala mezi 10 až 14 TWh. Nižší využívání uhelných zdrojů se tak nyní začíná viditelně projevovat a naplňuje se tak scénář provozovatele přenosové soustavy, že se ČR v průběhu několika nadcházejících let stane čistým importérem elektrické energie.

Zatímco v roce 2024 došlo k významnému poklesu exportní obchodní bilance k nejnižší hodnotě za posledních 10 let ve výši 6,34 TWh, v roce 2025 Česká republika vyvezla o 1,13 TWh více.

V hodinovém srovnání loni ČR celkem 6 732 hodin exportovala elektrickou energii a 2 052 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). V roce 2023 byl export zaznamenán v 7 285 hodinách a import v 1 475 hodinách (a poměr export vs. import tehdy činil zhruba 83:17).

V hodinovém srovnání ČR celkem 6735 hodin exportovala elektrickou energii a 2025 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). Tento poměr je stejný jako v roce 2024.

Celkový zájem domácností o fotovoltaiku i tepelná čerpadla, ale klesl. Pro domácnosti totiž nadále zůstává vytápění tepelnými čerpadly hůře dostupné než zemním plynem. Zprovozněno bylo jen sedm nově připojených větrných elektráren, jedna biometanová stanice a pár zrekonstruovaných vodních elektráren či mělkých geotermálních vrtů využívajících tepelná čerpadla.

Do sítě bylo vloni připojeno přes 45 tisíc fotovoltaických elektráren s výkonem 983 megawatt (MWp). Zhruba 83 % z toho představují instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. Vedle levnější elektřiny, která prodloužila dobu návratnosti, stojí za loňským propadem výrazné snížení dotace, které u nejoblíbenějšího typu fotovoltaiky činí zhruba 100 tisíc korun.

Počty nově zprovozněných malých vodních elektráren (MVE) odhaduje Komora OZE na jednotky kusů. Celkem je v provozu přes 1 600 MVE a ročně vyrobí přes jednu miliardu kilowatthodin. Stále existuje mnoho lokalit na středních a vyšších partiích řek, kde by mohly vzniknout další elektrárny. Loni vznikla pouze jedna nová biometanová stanice a tři byly rekonstruované. Bioplynová stanice nevznikla žádná.

Legislativní změny (akcelerační zóny, vyšší limity, komunitní energie) a rozsáhlé plány investorů vytvářejí podmínky pro rychlejší rozvoj v následujících letech.

tags: #pomer #elektriny #z #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• Dětské filmy s přírodní tématikou
• Ohrožení genofondu Exmoorů
• Ekologická vozidla v Praze
• Vliv bydlení na planetu
• Informace o skládce odpadu