Úhyn Ryb v Českých Rybnících: Příčiny a Prevence


04.03.2026

Vědci chtějí do budoucna najít systém, jak předvídat riziko rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Jde o čím dál častější jev, který souvisí s globálním oteplováním - zejména v letních vedrech je pod hladinou nedostatek kyslíku, takže ryby ve velkém umírají.

Díky klimatickým změnám se rybníky potýkají zejména v letních vedrech s kyslíkovým deficitem. Tento problém, který vede v konečném důsledku k úhynu ryb, se týká čím dál většího množství vodních ploch. Kyslíkový deficit se stává čím dál větším „postrachem“ českého rybářství, a to kvůli pokračujícím klimatickým změnám, globálnímu oteplování.

Příčiny úhynu ryb

Pětiletý projekt, který začali letos vědci řešit, má za cíl objasnit příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících, a to v závislosti na podmínkách daného prostředí. Obecně přitom platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit vzniká obvykle s příchodem fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla.

„Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Roli ovšem hrají rovněž další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří obdobných. Podle Koppa se problém s úhyny ryb u některých rybníků opakuje. Může to souviset i se znečištěním, protože mnohé menší vodní plochy vysychají a teče do nich třeba jen voda z čistíren, která je bohatá na různé živiny. S tím souvisí i větší výskyt sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy.

Znečištění vody fosforem je podle Koppa zcela zásadní faktor. „Pokud tento problém nezačneme řešit, nemůžeme reálně nevhodné podmínky vodního prostředí dlouhodobě zlepšit. Největším znečišťovatelem jsou paradoxně čistírny odpadních vod a odlehčované vody - směs odpadní a dešťové vody, která odtéká do recipientu bez čištění. Dalšími zdroji jsou také splachy, vnadění a krmení ryb,“ vyjmenovává vědec příčiny.

Čtěte také: Dopady ropných úniků

Případ z řeky Dyje

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Podle závěrů odborníků voda v nadjezí ztratila kyslík kvůli jeho vysoké spotřebě biomasou - tedy řasami, sinicemi, rybami a odumírající organickou hmotou. „Dyje je dolní tok, který přijímá znečištění z širokého okolí. Zároveň se do této skutečnosti promítlo i to, že i když okolní čistírny mají čištění správně nastaveno, tak limity už neodpovídají realitě, která je potřebná,“ uvedl Jakub Borovec z Akademie věd ČR.

Problém byl také v nedostatečné produkci kyslíku v denních hodinách. V nadjezí se podle vědců totiž odehrávala řada různých procesů, z nichž některé označili za anomálie.

„Příkladem je situace, kdy ani v denních hodinách při příznivých světelných podmínkách nedocházelo k dostatečnému dosycení vody kyslíkem fotosyntézou. Ke spotřebě kyslíku docházelo nejen v nočních hodinách, ale nadměrně také během dne. Ani okysličená voda odpouštěná z nádrže, případně doplněná rozstřikem pomocí segmentů, nebyla schopná do nadjezí dotéct tak, aby množstvím kyslíku umožnila udržet vysoké množství ryb při životě,“ popsal Borovec.

Vědecké zhodnocení příčin úhynu potvrzuje dřívější vyjádření Povodí Moravy. „Jsme přesvědčeni, že příčinou je enormní vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod v celém povodí, zejména živin, pokles průtoků a nárůst teplot vlivem klimatické změny,“ řekl ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy. Podle něj navíc při současném stavu nelze havárii při souběhu nepříznivých faktorů předvídat a vyloučit.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Možnosti prevence

Vědci nyní potřebují posbírat co největší množství dat, která budou dál vyhodnocovat. „Budeme monitorovat výskyt sinic, organiky v sedimentu, množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“ uvedl Kopp, podle kterého by za pár let mohla vzniknout speciální mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné předpovídat možný úhyn ryb v určitých rybnících.

„Úhynům ryb nezabráníme, ale rybnikáři budou mít informace dříve a získají možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili a ryby přesadili jinam. Mohou zastavit například krmení,“ uvedl Kopp. Odhaduje, že se tento obor v nejbližších desítkách let hodně změní.

Cestou ke zlepšení situace by mělo být významné zpřísnění limitu pro vypouštění fosforu a jeho odstraňování i na menších čistírnách odpadních vod. Jako krátkodobá opatření by mohla pomoci například instalace norné stěny se závěsem do prostoru před výpustí nádrže. „Účelem této stěny je omezit množství sinic, které se dostává do řeky Dyje. Pomoct by mohlo také „propláchnutí“ řeky, pro toto opatření ale musí být v nádrži dostatek vody,“ dodává Kopp.

Společně za čistou Dyji

Vědci také navrhli soubor opatření, která by měla dalším úhynům předcházet. Klíčový bude dlouhodobý monitoring vody. Přístroje budou měřit množství kyslíku, Ph nebo průzračnost vody. Pracovní skupina nazvaná „Společně za čistou a živou Dyji“, kde zasednou zástupci Jihomoravského kraje, Břeclavi, Povodí Moravy a Moravského rybářského svazu.

Zástupci Jihomoravského kraje, Břeclavi, Povodí Moravy a Moravského rybářského svazu se shodli na tom, že je potřeba společně vytvořit tlak na snížení vypouštěného znečištění, zvýšení účinnosti odstranění živin z odpadních vod, kontroly vypouštěného znečištění a zpřísnění limitů vypouštěného znečištění.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

České rybářství se v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb doslova smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do padesáti let skončí právě kvůli vysokým teplotám.

tags: #úhyn #ryb #příčiny

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]