Ropné úniky a znečištění životního prostředí

15.03.2026

Ropa a ropné látky stále více znečišťují povrchové a nadzemní vody a jsou příčinou největšího počtu havárií na vodních tocích. Zdrojem znečištění je zejména petrochemický průmysl, jeho závody, zařízení a produktovody. V ropě jsou přítomny uhlovodíky alifatické i cyklické (aromatické a hydroaromatické), alkany, isoalkany, cykloalkany, alkeny a aromatické uhlovodíky monocyklické i polycyklické. Kromě uhlovodíků jsou v ní obsaženy také kyslíkaté sloučeniny ( fenoly, naftenové kyseliny), sirné sloučeniny ( sirovodík, thioly, thiofen) a sloučeniny dusíkaté ( deriváty pyridinu, chinolinu, indolu a pyrrolu).

Mezi ropné látky patří produkty zpracování ropy jako benziny, petrolej, motorová nafta a minerální oleje. Při hodnocení nebezpečnosti ropných látek je základní otázkou, jakou koncentraci ropných látek ve vodě či v půdě lze ještě považovat za nezávadnou. Jednoznačná odpověď není snadná, neboť závisí na komplexním posouzení přímých vlivů ropných látek na člověka a také nepřímých v důsledku změn životního prostředí vyvolaných ropnými látkami.

Důsledky úniku ropy do životního prostředí

Když ropné odpady kontaminují životní prostředí, ropa či ropné látky unikají do životního prostředí. Když dojde ke kontaminaci zeminy, ropné látky pronikají do spodních vod a kontaminují je velmi dlouhou dobu. Jejich regenerace opět závisí na vlastnostech konkrétních odpadů. Nejrychleji probíhá regenerace při zasažení těkavými frakcemi - benzín, petrolej.

Kontaminaci povrchové vody ropnými látkami poznáme podle přítomnosti olejovitých filmů na hladině. Ty zabraňují přístupu kyslíku do vody a ovlivňují tak oživení vodního toku a průběh biologických samočisticích procesů. Lepkavé plovoucí vrstvy ropných látek na hladině často ulpí na křídlech vodního ptactva, které kvůli tomu uhyne. Ropné látky se adsorbují na drobné částice splavenin, usazují se a dochází k vytváření pryskyřičných tmelů a tím utěsnění pórů stěn koryta vodního toku. Vlivem částečného rozpouštění ropných látek ve vodě může být změněno zastoupení jednotlivých organismů ve vodě.

Jak se ropné látky dostanou do organismu a co mohou způsobit

Při úniku ropných látek a odpadů ropného charakteru mohou tyto látky pronikat do živého organismu vdechováním, požitím nebo sliznicemi či potřísněnou pokožkou. Stupeň jejich nebezpečnosti záleží na konkrétním druhu. Účinky ropných produktů závisí vždy na jejich složení. Destilací ropy vznikající těžké alkany vyvolávají zánětlivá onemocnění pokožky často spojená s tvorbou podkožních edémů. Alifatické uhlovodíky mohou vést při těžké intoxikaci až ke komatóznímu stavu s útlumem hlubokých šlachových reflexů.

Čtěte také: Odstraňování kalů z ropných nádrží

Příklady ropných havárií a úniků

V loňském roce byly na území okresu Tábor zaznamenány dvě ropné havárie, kdy došlo k úniku motorové nafty z produktovodu majitele Čepro a.s. Praha1 na trase Smyslov - Včelná. Dne 11.2.2005 byl zaznamenán pokles provozního tlaku na uvedeném produktovodu. Byly zahájeny úkony ke zjištění příčiny závady a postupně byl vytipován úsek pravděpodobné poruchy a dne 14.2.2005 byla přítomnost motorové nafty zjištěna v kontrolně revizní šachtě melioračního systému nedaleko obce Všechlapy. Téhož dne na místě samém bylo zjištěno, že cca- 500 m. východně od Všechlap v poli pod tratí Tábor Bechyně je na oblouku produktovodu DN 150 lokalizováno místo narušení a místo úniku nafty. Produkt unikal na dotčené zemědělské pozemky a hlavníkem se dostal až do rybníka v obci Všechlapy. Dále se produkt dostal v omezené míře do Všechlapského potoka a až do řeky Lužnice.

Největší množství uniklé nafty se zachytilo v prostoru nátokové části malého rybníka pod silnicí v obci Všechlapy, kde byl průtok produktu omezen rákosinným porostem, částečně i ledem. Na rybníku pod silnicí v obci byl instalován systém norných stěn, ve vybraných profilech a místech byl aplikován sorbent v různých modifikacích. Dne 15.2.2005 pokračovaly práce na přesné identifikaci místa úniku nafty, sanační práce na obou rybníčcích a dále byl proveden odběr vzorků podzemních vod sloužících pro individuelní zásobení pitnou vodou obyvatelstva.

Dne 18.2.2005 byla vybudována příjezdová komunikace k místu havárie, dokončena defektoskopie porušeného místa a následně nato provedena vyříznutí poškozeného místa a jeho náhrada a těsnost byla ověřena tlakovou zkouškou. K datu 25.2.2005 se odtěžilo cca. 700 tun kontaminovaných zemin, odtěžený materiál byl odvážen k biodegradaci a vytěžený prostor byl zasypán náhradním materiálem. V rámci sanace byly dosahovány zbytkové koncentrace NEL v zeminách do 500 mg NEL/kg.

Z celkové bilance vyplývá, že z místa úniku bylo odtěženo celkem 3673 tun kontaminované zeminy a 39 tun kontaminovaných sorbentů. Kalkuluje se, že v rámci havárie v k.ú. Všechlapy uniklo asi 20 tun nafty. Kontaminace se šířila v úrovni 0,0 - 2,0 m povrchových rozliv. NEL se v rozpuštěné formě dostaly dále do recipientu jen v omezeném množství cca. 7,6 kg.

Druhou havárii na produktovodu ohlásil dne 26.5.2005 občan obce Bezděčín. Jednalo se o únik nafty na louce jižně od uvedené obce .Nafta tekla po uvedené louce a dále asi 50 m otevřenou stokou a následně do dvou rybníků ve vlastnictví soukromých osob. Téhož dne byly zahájeny sanační práce, odčerpávání uniklé nafty a až dne 30.5.2005 se podařilo zjistit místo závady a to vlasovou trhlinu cca. 7 cm dlouhou na vnější straně oblouku shybky. Na rybnících byl aplikován systém norných stěn, pokračovalo se ve sbírání zachyceného produktu, aplikoval se sorbent a s ohledem na rybí osádku byla zavedena doplňková aerace.

Čtěte také: Ropné plošiny a emise

Z lokality Bezděčín bylo v souvislosti s havarijním únikem nafty odvezeno ke zneškodnění takřka 2200 tun kontaminovaných zemin a 5,4 tun kontaminovaných sorbentů. Bylo odhadnuto, že uniklo asi 37500 litrů nafty. Příčinou havárie byla závada na materiálu. NEL nebyly detekovány ani ve studních situovaných pod rybníky, sanací dotčeného prostoru byly dosaženy zbytkové koncentrace NEL pod 0,5 g NEL/kg. sušiny.

V souvislosti s havarijními událostmi na produktovodu, které byly shodně zapříčiněny vadami materiálu přistoupilo a.s. Čepro k sérii rozsáhlých opatření jako je provádění postsanačního monitoringu podzemních i povrchových vod, informování vodoprávního úřadu, všechny identifikované oblouky, ohyby budou odkryty a vyměněny apod.

Další historické případy

1964: Únik kyanidů do řeky Jihlavy způsobil rozsáhlou otravu ryb.
1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody způsobil úhyn ryb.
1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová.
1980: Největší ropná havárie z ropovodu na území ČR u obce Bartoušov, únik 6 000 t ropy do Šlapanky a Sázavy.

Legislativa a prevence

Zákon č. 254/2001 v paragrafu 39 definuje závadné látky jako látky, které nejsou odpadními nebo důlními vodami a současně mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. V §40 hovoříme, že havárie je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Za havárii se tedy považují i případy technických poruch a závad zařízení.

Ochrana životního prostředí je postavena na řadě zákonů - od obecného zákona o životním prostředí přes vodní zákon až po zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Patří sem únik chemických látek do řeky, havárie na vodách, vypouštění odpadních vod bez povolení nebo překročení limitů. Typicky jde o provozy s technologiemi, sklady chemikálií nebo zemědělské areály.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dohlíží na to, zda firmy i jednotlivci dodržují předpisy v oblasti ochrany životního prostředí. Klíčové je, že inspekce nehodnotí jen samotný následek (například únik látky), ale i to, zda měl provozovatel nastavené dostatečné preventivní mechanismy, zda vedl předepsanou evidenci a zda splnil ohlašovací povinnosti. Pokud inspekce zjistí porušení zákona, zahájí správní řízení. V něm už se rozhoduje o případné pokutě nebo nápravném opatření.

Čtěte také: Dopady ropných havárií

Pojištění škod na životním prostředí u firem v poslední době roste. Stojí za tím nejen obavy o reputaci značky, ale především o riziko úpadku. Sanace se totiž řádově pohybuje v desítkách miliónů korun. V roce 2013 došlo podle zásahů Hasičského záchranného sboru přibližně k 5000 incidentů spojených s úniky nebezpečných látek do životního prostředí. Z toho kolem 4 000 případů bylo spojeno s únikem ropných látek a tvoří tak více než polovinu ze všech havárií.

Podle AIG tvoří výdaje například na úklidové práce podzemního zásobníku v průměru 2 700 000 Kč (100 000 eur). V případě znečištění podzemních vod jde dokonce o částku 27 000 000 Kč (1 000 000 eur) a více.