Poplatek za komunální odpad v Ústí nad Labem: Přehled a možnosti výpočtu

Poplatek za svoz komunálního odpadu je finanční povinnost, která se týká většiny občanů. V jednotlivých městech se však mohou lišit termíny splatnosti a vybírané částky. Nastavení systému výběru je na vedení radnice.

Legislativní možnosti, díky nimž mohou obce vybírat platby za svoz komunálního odpadu, jsou tři:

1. Stanovení poplatku za komunální odpad dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
2. Stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
3. Uzavřít smlouvu dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech.

První možností, a zároveň nejčastější, je stanovení poplatku za komunální odpad dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Podle zákona o místních poplatcích poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí fyzická osoba přihlášená v obci a fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

Druhou možností je stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podle § 17a zákona o odpadech je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Tuto možnost často využívají obce a města, kde žije velký počet osob, které zde nejsou přihlášeny k pobytu, a to právě z toho důvodu, že není vázán na trvalé bydliště, ale na množství vyprodukovaného odpadu. Poplatek za komunální odpad tak platí každý občan, který v obci žije a vytváří komunální odpad.

Do třetice může obec s fyzickou osobou uzavřít smlouvu dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech. Tato úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech, je výsledkem smlouvy, kterou uzavírá obec s fyzickou osobou a je shodným projevem vůle obou stran, které mají rovné postavení. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích.

Čtěte také: Český poplatek za dřevo

Některá města a obce od občanů poplatky za svoz odpadů neúčtují. Mezi města, kde občané již řadu let nemusí hradit poplatky za svoz SKO patří i Kralupy nad Vltavou. Ty vedlo k tomuto rozhodnutí mimo jiné vysoké procento neplatičů za svoz a nutnost vymáhání dluhů, které neúměrně zatěžovalo městskou pokladnu.

„Od roku 2015 občané Kralup nemají povinnost úhrady poplatku za svoz komunálních odpadů. Ale tento poplatek byl nezávisle kompenzován zvýšeným koeficientem pro výpočet daně z nemovitosti. Zrušení poplatku s sebou nese i některé nevýhody - jako například přehled o obsluhovaných kontejnerech, či absenci motivačního prvku. Tato změna však byla finančně velmi vstřícná k samotným občanům, a přesto nám peníze v rozpočtu nechyběly,“ přibližuje situaci Vojtěch Pohl, místostarosta města Kralupy nad Vltavou.

Daň z nemovitosti kryje i náklady na svoz odpadu ve Frýdlantu nad Ostravicí. „Navýšením koeficientu daně z nemovitosti získáme finance, které pokryjí poplatky za komunální odpad,“ připojuje se Helena Pešatová, starostka města Frýdlant nad Ostravicí a doplňuje: „Dále si slibujeme, úpravou a četností svozu, že občané budou i více separovat. Uvidíme, výsledky jsou zkresleny koronavirovou situací, kdy lidé nechodili do práce, množství chat bylo trvale obsazeno, a tak se hromadil komunální odpad.“

„V České Lípě se poplatek za svoz komunálního odpadu neplatí od roku 2010, letos tedy deset let,“ konstatuje Jitka Volfová, starostka města Česká Lípa, které se také rozhodlo jít cestou zvýšení daně z nemovitosti.

Ve Šlapanicích nebo Nové Pace hradí svoz odpadu z městského rozpočtu. „Financování odpadového hospodářství jde obecně ze zdrojů města, protože koeficient daně z nemovitosti vyšší nemáme (2). Nejlepší řešení to není. Přinutit občany přihlásit se k trvalému pobytu lze snad jedině nějakou výhodou, kterou mají jen občané s trvalým pobytem, jinak zůstává jen přesvědčování a dobrá vůle lidí,“ uvádí Michal Klaška, místostarosta města Šlapanice.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

„Město Nová Paka financuje odpady z rozpočtu města. Je to rozhodnutí samosprávy,“ vysvětluje Josef Cogan, starosta města Nová Paka, „Dále máme příspěvek za tříděný odpad. V Nové Pace se poměrně rozsáhle třídí již více než dvacet let. Kdysi jsme motivovali občany, aby více třídili právě i snižováním poplatku za odpady při zvýšení rozsahu třídění. Většina zastupitelů, ale také zastává názor, že poplatek je jen daň „z hlavy“, a že nevybíráme za jiné služby, třeba veřejné osvětlení. Aby měl poplatek smysl, odpad by musel být zpoplatněn přesně za objem vyhozený konkrétní osobou, problém je, že pak by vznikaly černé skládky. Spousta lidí by tvrdila, že vše vytřídí. Pravdou je, že máme minimum černých skládek a většinou je udělají jen dementi, co jedou z Krkonoš a vyhodí někde u cesty do příkopu igelitový pytel s odpadem.“

Ústečané nově platí za svoz komunálního odpadu. Doposud bylo možné si rozložit poplatek za svoz odpadu do dvou splátek. První polovinu v dubnu, druhou na podzim, do konce října. Celkem činí 720 korun ročně. Ústečtí radní nyní mění vyhlášku, nově bude potřeba poplatek platit do konce dubna. Jak vysvětlila ústecká mluvčí Romana Macová, nově navržená vyhláška jinak v podstatě nepřináší výrazné změny. „Zpracovává zjištění z uplynulých dvou let, kdy je místní poplatek za odpad znovu vybírán tak, aby ho více zefektivnil a odstranil drobné nedostatky. Po zkušební době je možné poskytnout osobní příplatek.

Poplatky za svoz komunálního odpadu se liší město od města a často jsou navázány na úspěšnost třídění odpadu v dané oblasti. Poplatky za svoz komunálního odpadu (lidově poplatek za popelnice, za odpad či jinak) jsou v různých koutek republiky odlišné a veskrze se pohybují mezi 500 Kč až 700 Kč za osobu na rok. Poplatek za komunální odpad patří mezi místní poplatky a poplatník (občan s trvalým pobytem či majitel domu) platí za vývoz popelnice.

Poplatky za komunální odpad jsou většinou splatné do prvního pololetí daného roku. Většinou můžete zaplatit hotově na jednotlivých úřadech či poštovní poukázkou na České poště. Dále jsou ve všech městech od poplatků osvobozeny děti v dětských domovech a podobných zařízeních, osoby pobývající v domově pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory či v chráněném bydlení.

Češi značně třídí svůj odpad a starají se o to, jak s ním bude naloženo. Města se snaží své občany odměňovat či motivovat k třídění a nabízí za něj různé slevy (Jihlava).

Čtěte také: Jak zrušit poplatek za odpad

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je dle složení podobný odpadu z domácností.

Obec není povinna na svém území místní poplatky za komunální odpad zavést. Pokud se tak rozhodne, má dle ministerstva financí dvě možnosti, a to zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

• Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - jedná se o poplatek za samotnou existenci obecního systému odpadového hospodářství v obci. Typickým znakem poplatku je jeho paušální charakter, to znamená, že není vázán na skutečnou produkci komunálního odpadu.
• Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci - poplatek je konstruován tak, aby zachycoval produkci komunálního odpadu. Je založen na obecných principech práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ a „plať tolik, kolik vyhodíš“.

Oba systémy se vylučují, resp. vedení města si musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok. Specifické podmínky a výši poplatků za komunální odpad naleznete na stránkách obecních úřadů. Několik příkladů uvádíme níže v článku.

„Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby,“ říká Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz.

Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.

Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let. Rodiny též většinou nemusí platit za třetí a každé další dítě.

Osvobození se může týkat i vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob s trvalým bydlištěm na úředních adresách, fyzických osob umístěných v dětském domově, v zařízeních pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, nebo v domovech důchodců se zvláštním režimem a dále také nezaopatřených dětí umístěných v domově pro osoby se zdravotním postižením.

Konkrétní pravidla pro platbu poplatků za svoz komunálního odpadu se mohou město od města lišit, takže je vždy potřeba zjistit si konkrétní informace podle místa svého bydliště.

„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,“ říká Michal Hrbatý. Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. Záleží především na tom, jaký systém výběru poplatků uplatňuje daná obec, kde nájemce bydlí na základě uzavřené nájemní smlouvy, a jaký systém uplatňuje obec, kde má trvalý pobyt.

Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, již v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu.

Další zajímavý případ nastává, když máte v obci trvalý pobyt a zároveň vlastníte na území obce další nemovitost, ve které nemá nikdo trvalý pobyt. Poté se na vás vztahuje povinnost platit poplatek dvakrát.

Poplatky za odpad lze platit několika různými způsoby. Můžete je uhradit hotově na jednotlivých městských úřadech nebo poštovní poukázkou. Nejpohodlnějším způsobem je však pro většinu lidí platba převodem z online bankovnictví na účet konkrétního města, kdy se pouze identifikujete přiděleným variabilním symbolem.

Splatnost poplatku za komunální odpad je většinou v prvním pololetí daného kalendářního roku - konkrétní letošní termíny pro Prahu, Brno, Olomouc a Plzeň uvádíme v tabulce. Údaje pro další obce naleznete na stránkách obecních úřadů.

Podívejte se na přehled poplatků „za popelnice“ ve 20 největších českých městech. Jak a kde se meziročně zvýšily? Jak tato města poplatky vybírají?

Od placení poplatku za komunální odpad mohou obce osvobodit například děti do určitého věku, případně seniory, ale v některých případech také obyvatele, kteří se v obci dlouhodobě nezdržují. Konkrétní podmínky se však mohou obec od obce lišit.

Pokud máte zaplatit poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci podle množství skutečně vyprodukovaného odpadu, a neuděláte to, může se plátce (vlastník nebo společenství vlastníků jednotek) domáhat jeho zaplacení u soudu.

Abyste předešli problémům s neuhrazením poplatku za odpad, pamatujte na datum, dokdy ho musíte uhradit. Zpravidla se jedná o poslední den některého kalendářního měsíce z prvního pololetí, nemusí tomu tak však být vždy.

Za popelnice se v příštích letech bude pravděpodobně platit víc. Nový zákon o odpadech od roku 2024 zakáže skládkování. Pro většinu obcí to bude znamenat radikální změnu v nakládání s komunálním odpadem.

V roce 2024 se má recyklovat 60 a v roce 2030 potom 65 procent komunálního odpadu. Obce se na novou legislativu připravují i tak, že občanům nabízejí kompostéry. Biologicky rozložitelný odpad totiž tvoří až 40 procent směsného komunálního odpadu.

Obce si dnes můžou vybrat ze tří způsobů, jakým se „podílíte na financování odpadového hospodářství“:

• místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 10b zákona o místních poplatcích,
• poplatek za komunální odpad, podle § 17a zákona o odpadech,
• úhradu za shromažďování sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy, podle § 17 zákona o odpadech.

Obec si může vybrat jenom jednu z uvedených možností. Poplatek se stanovuje každý rok obecní vyhláškou. Je stejný pro všechny bez ohledu na objem popelnice a četnost jejího vyvážení.

Podle zákona o odpadech může obec stanovit úhradu smluvně podle § 17, odst. 6. Smlouva musí být písemná a obec v ní musí stanovit výši úhrady. Pokud ale vyměřuje platbu za svoz odpadu podle zákona o odpadech pro své občany, v praxi to dělá spíš vyhláškou prostřednictvím poplatku za komunální odpad. Ten upravuje zákon v § 17a.

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných nákladů obce rozvržených na jednotlivé poplatníky dle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo dle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.

Výše poplatku za komunální odpad tedy závisí na objemu nádoby na odpad a na frekvenci jejího vyvážení.

tags: #poplatek #za #komunální #odpad #Ústí #nad

Oblíbené příspěvky:

• Kvetoucí keře pro zahradu
• Tvořivé objevování přírody
• Budoucnost obnovitelných zdrojů v EU
• Usnesení vlády o klimatu
• Gremis Tridicka Odpadu - Podrobný Přehled