Evropská unie pokračuje v přechodu na čistší a udržitelnější energetiku. V roce 2024 dosáhla Evropská unie významného pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie - 46,9 % elektřiny bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Import energie ze zemí mimo EU přitom ve stejném roce poklesl. Ne všechny země ale postupují stejným tempem. Zatímco Dánsko (88,4 %), Portugalsko (87,5 %) a Chorvatsko (73,7 %) dominují v podílu obnovitelných zdrojů, některé státy zaostávají. Lucembursko (5,1 %), Malta (15,1 %) a Česká republika (15,9 %) stále více spoléhají na tradiční energetiku. Každá země EU se k cíli přibližuje jinak.
Jak uvádí web Eurostat, největší podíl obnovitelné elektřiny v EU pochází z větrných elektráren (39,1 %), vodních elektráren (29,9 %) a solárních panelů (22,4 %). Evropská unie si stanovila jasné cíle pro další roky. Zatímco v roce 2004 tvořila energie z obnovitelných zdrojů pouze 9,6 % hrubé konečné spotřeby energie, v roce 2023 to bylo 24,5 %. Aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2023 zvýšila cíl EU pro rok 2030 z 32 % na 42,5 % s dodatečnou snahou dosáhnout 45 %. Dosažení tohoto ambiciózního cíle bude vyžadovat další investice a závazky členských států EU.
Pro splnění těchto cílů je klíčové investovat do modernizace elektrické sítě, rozvoje bateriových úložišť a podpory inovací v oblasti energetiky. Některé státy mají díky geografickým podmínkám výhodu - například severské země těží z větrné energie, zatímco jižní Evropa má ideální podmínky pro solární panely.
Jedním z hlavních důvodů, proč EU tlačí na obnovitelné zdroje, je snaha snížit závislost na dovozu fosilních paliv. V roce 2024 Evropská unie snížila dovoz energetických surovin o 16,2 %, což pomohlo nejen ekonomicky, ale i geopoliticky. Přechod na obnovitelné zdroje pomáhá i v boji proti klimatickým změnám. Omezením využívání uhlí, ropy a zemního plynu dochází k snižování emisí skleníkových plynů, což je klíčové pro dosažení klimatických cílů EU.
V letech 2004 až 2023 se podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU téměř ztrojnásobil, a to z 9,6 % na 24,5 %.
Čtěte také: Současný stav obnovitelných zdrojů
V roce 2022 tvořily obnovitelné zdroje v energetickém mixu Evropské unie 18,9 %, což je výrazně více než celosvětový průměr 13,9 % z roku 2021. Podle statistik Eurostatu dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě EU téměř jednu pětinu.
Eurostat v minulém týdnu rovněž vydal prohlášení, ve kterém konstatoval, že v roce 2024 EU snížila svou závislost na dovozu energie. Dovoz energetických produktů činil 375,9 miliardy EUR, což znamená 16,2% pokles a 7,1% pokles čisté hmotnosti paliv ve srovnání s rokem 2023. Dovoz ropy se snížil jak v hodnotě (-4,7 %), tak i v objemu (-2,4 %). Výrazně poklesl také dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a zemního plynu v plynné formě, přičemž u LNG došlo k poklesu o 39,1 % v hodnotě a 15,1 % v objemu.
Hlavními dodavateli energie do EU zůstaly Spojené státy a Norsko. Na USA připadalo 45,3 % dovozu LNG, následovalo Rusko (17,5 %) a Alžírsko (10,7 %). Norsko dodalo 45,6 % zemního plynu do EU, zatímco Alžírsko přispělo 19,3 % a Rusko 16,6 %.
Směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, tzv. (Renewable Energy Directive), se zaměřuje i na vodík v sektoru dopravy a průmyslu. Cílem je, aby 42 % šedého vodíku bylo nahrazeno vodíkem obnovitelným. Evropská unie hodlá spotřebovávat přibližně 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. Výroba obnovitelného vodíku pomocí elektrolyzérů bude podpořena finančními prostředky z evropských a dalších fondů. Obnovitelný vodík bude třeba adekvátně podpořit, aby byl konkurenceschopný. Energie pro výrobu obnovitelného vodíku bude zajištěna pomocí RFNBO (Renewable Fuels of Non-Biological Origin). Syntetická paliva na bázi vodíku hrají důležitou roli v dopravě.
Členské státy si budou moci vybrat, který z těchto cílů budou plnit. Energie z obnovitelných zdrojů byla zveřejněna v Ústředním věstníku EU dne 31. října 2023 a v platnost vstoupí o dvacet dní později. Evropská unie tak chce dosáhnout toho, aby bylo jednodušší a rychlejší budovat obnovitelné zdroje energie, zjednodušit povolovacím procesem, aktualizovat zákony a vyhlášky.
Čtěte také: Jak správně účtovat dluhopisové emise?
Členské státy si stanoví národní energetické a klimatické plány, které se zaváží do roku 2030 naplnit a přispět tak k celkovému unijnímu cíli. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které návrh vnitřního plánu v oblasti energetiky vypracovalo a počítá v něm s cílovou hodnotou 20,8 %, plánuje výrazný rozvoj větrných elektráren. Zastánci vyššího cíle upozorňují, že plán výrazně podceňuje potenciál solární energetiky, která by mohla být aplikovaná na velké plochy průmyslových areálů či logistických center.
Následující tabulky poskytují přehled o podílu obnovitelných zdrojů na výrobě a spotřebě energie v České republice a Evropské unii.
| Země | Podíl OZE na výrobě elektřiny |
|---|---|
| Dánsko | 88,4 % |
| Portugalsko | 87,5 % |
| Chorvatsko | 73,7 % |
| Lucembursko | 5,1 % |
| Malta | 15,1 % |
| Česko | 15,9 % |
| Rok | Podíl OZE |
|---|---|
| 2004 | 9,6 % |
| 2023 | 24,5 % |
Čtěte také: Snížení emisí v ČR
tags: #zavazek #eu #obnovitelne #zdroje #energie