Vládní usnesení řešení rizik změny klimatu v České republice

Změnou klimatu rozumíme jeho dlouhodobé změny, způsobené jak přirozenou variabilitou, tak i lidskou činností. V ČR je zejména po roce 1980 patrný trend vzestupu zimních i letních teplot, rostou počty letních a tropických dnů. Do souvislosti se změnou klimatu jsou dávány extrémní výkyvy počasí, častější přívalové deště, delší období sucha, vlny veder, teplejší a vlhčí zimy, doprovodné větrné jevy.

Cílem národní adaptační strategie je nepříznivé dopady změny klimatu co nejvíce zmírnit, zachovat dobré životní podmínky, uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace.

Projevy změny klimatu v České republice

V současnosti zaznamenáváme v ČR značné výkyvy počasí na lokální i celostátní úrovni. Četnější jsou extrémy v podobě přívalových srážek nebo bezesrážkových období, které vedou k povodním či dlouhodobému suchu, častý je poměrně nový fenomén přívalových (bleskových) povodní. Vedle toho dochází ke zvyšování průměrných teplot vzduchu i povrchových vod, k posunům fenologických fází organismů, prodlužování vegetačního období a ke změnám rozložení srážek v průběhu roku (a to i při obdobných celoročních úhrnech).

Zvýšené teploty způsobují vyšší výpar a následně pokles stavů hladiny podzemních vod na většině území ČR, vysychání půd a pokles průtoků ve vodních tocích. Vysoce nadnormální teploty a nízké srážky zaznamenáváme zejména od roku 2014, deficit srážek za roky 2014 až 2015 již přesahuje 200 mm a důsledky se začínají projevovat prakticky ve všech oblastech života ― od zemědělství a lesnictví až po individuální i hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou.

Role resortu životního prostředí

Změnou klimatu se zabývají vědci, odborníci i státníci ve světě, Evropě i u nás. V říjnu se ČR zařadila mezi státy, které mají schválenou národní adaptační strategii. Ta vznikla za koordinace MŽP v meziresortní spolupráci a s využitím odborných podkladů, např. Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření (ČHMÚ, 2011), Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh praktických opatření ke zmírnění jejich dopadů (ČGS, 2011), Národní lesnický program pro období do roku 2013 (schválen usnesením vlády č. 1221/2008) aj.

Čtěte také: Dopad EU na klimatickou spravedlnost

Národní adaptační strategie byla po revizi ze strany Centra pro otázky životního prostředí UK v Praze a po konzultacích s Centrem výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe schválena usnesením vlády č. 861 ze dne 26. 10. 2015 [1]. Ministrovi životního prostředí usnesení vlády ukládá zajistit celostátní koordinaci a do 31. prosince 2016 předložit vládě návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Vzhledem ke značné šíři problematiky je poradním orgánem Meziresortní pracovní skupina pro otázky ochrany klimatu, zřízená ministrem životního prostředí v lednu 2015.

Změna klimatu v širším kontextu

Pro přijetí účinných opatření je nezbytné příčiny změny klimatu vnímat v souvislostech přírodních procesů i následků vlivu člověka na krajinu. Proměny české krajiny umocňují projevy změny klimatu a tím zvyšují její negativní dopady. Patrně nejvýznamnějším antropogenním vlivem na krajinu je narušení vodního režimu a zrychlení povrchového odtoku. Chybějící voda pak nemůže plnit řadu svých funkcí.

Vedle životodárné funkce pro organismy je neméně důležitou i funkce klimatizační, kdy při změně skupenství voda přijímá nebo uvolňuje množství energie (tepla), čímž tlumí teplotní extrémy. Voda se v krajině drží zejména v půdě, horninovém prostředí, vegetaci, mokřadech, tůních a lužních lesích, ale také v malém vodním cyklu, kde cirkuluje na poměrně krátké vzdálenosti - většina vody, která se vypaří, opět kondenzuje a dopadá v dané oblasti nebo blízkém okolí.

Navzdory svému názvu zahrnuje malý vodní cyklus většinu srážek dopadajících na pevninu a nezastupitelnou roli v něm hraje evapotranspirace jako hlavní proces přeměny sluneční energie na pevnině. V odvodněné krajině se většina sluneční energie přemění na zjevné teplo, oproti tomu v krajině s dostatkem vody se většina sluneční energie spotřebuje na evapotranspiraci.

Klíčovou roli hraje charakter povrchu, na který srážky dopadají (vegetační kryt, propustnost povrchu, vlastnosti půd, umělá odvodnění) a po kterém odtékají, pokud se nezadrží, nevsáknou nebo neodpaří. Zrychlený povrchový odtok vede k nižší tvorbě zásob vody v půdě i podloží a ke zvýšení vodní eroze.

Čtěte také: Plnění ekologických cílů vládou

Co s tím lze dělat?

Pokud možno zadržet srážkovou vodu tam, kde dopadne. Potřebné je změnit přístup ke krajině a jejímu využívání, zajistit, aby voda rychle neodtékala do vodních toků. Ani nejistota scénáře snižování emisí skleníkových plynů či scénářů budoucích dopadů změny klimatu nemůže být důvodem pro nečinnost, neboť změna klimatu již prokazatelně probíhá a setrvačností bude probíhat i podle optimistických scénářů.

Výzvou je uplatňování nízkonákladových řešení (tzv. win-win, no-regret či low-regret), která jsou dobrou volbou z hlediska ekonomického i environmentálního. Mezi taková řešení patří udržitelné hospodaření s vodou a přístupy založené na obnově ekosystémů - jsou snadno dostupné a poskytují více přínosů současně (např. snížení povodňového rizika, nižší erozi půdy, lepší kvalitu vody a ovzduší).

V zemědělství je nutné flexibilní a šetrné využívání území, zavádění nových technologií a diverzifikace výroby. Ve vztahu ke krajině se pak jedná o adaptačně-preventivní opatření s kombinovaným účinkem zejména na kvalitu půdy, vody (s důrazem na zadržování vody v krajině) a agrobiodiverzitu. Ve vodním hospodářství je klíčové optimalizovat vodní režim v krajině komplexním způsobem, podpořit opatření na vodních tocích a v nivách v součinnosti s opatřeními v celé ploše povodí.

Z hlediska biodiverzity a ekosystémových služeb je nezbytné zachovat a zlepšit přirozenou rezistenci a rezilienci přírodních i člověkem ovlivněných částí krajiny a zachovat její základní ekologické funkce nezbytné pro poskytování ekosystémových služeb.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu bude obsahovat opatření specifikovaná do konkrétních úkolů, a to včetně odpovědnosti za jejich plnění, dodržování termínů, odhad nákladů a relevantních zdrojů financování. Výchozími dokumenty pro zpracování akčního plánu jsou národní adaptační strategie a také Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR, pořízená v loňském roce.

Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu

Akční plán bude členěn dle hlavních identifikovaných projevů změny klimatu (tj.

Strategické dokumenty

• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - 1.

Vláda ČR svým usnesením č. 785 ze dne 13. září 2021 schválila Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (dále jen „Strategie“) - 1. aktualizaci pro období 2021 - 2030 a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (dále jen „Akční plán“) - 1. aktualizaci pro období 2021 - 2025. Jedná se o první aktualizaci dokumentů schválených vládou ČR v roce 2015 (Strategie) a 2017 (Akční plán).

Aktualizace adaptační strategie reflektuje pokrok ve vědomostní základně a formuluje cíle k roku 2030 s vizí do roku 2050. Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR.

Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Další odkazy pro podporu adaptace

• Climate-ADAPT - Evropská adaptační platforma (klíčové služby EU, adaptační nástroje a pomůcky, příklady dobré praxe, profily členských států, adaptační politika EU)
• MiSe Klima - Jak můžeme reagovat na změnu klimatu?

tags: #vládní #usnesení #řešení #rizik #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa v oblasti ovzduší v ČR
• Mikrobiální ekologie - podklady pro studium
• Půvabné knihy od Grady
• Rostliny deštného pralesa
• Likvidace vozidel Žďár nad Sázavou