Lidové pranostiky o počasí a zemědělství

15.03.2026

Pranostika je krátké sdělení, které vymysleli naši předci a které se zachovalo dodnes. Týká se většinou předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a k počasí.

Lidové pranostiky se váží zejména k počasí a zemědělství. Vznikly jako lidové předpovědi počasí a zaměřují se vždy na konkrétní měsíce kalendářního roku. Jsou součástí lidové slovesnosti a našeho folklóru, a ačkoliv můžete mít pocit, že už úplně tak neplatí, opak se zdá být pravdou. I v dnešní době jsou užívány například v předpovědích počasí či jen tak mezi lidmi, kteří si chtějí vysvětlit právě probíhající meteorologické jevy.

Věděli jste, že první zmínky o pranostikách se pojí již s rokem 1587? V té době se básník, překladatel a filolog Matouš Benešovský snažil o to, aby slovo pranostika, vycházející z řeckého slova prognósis (předpověď), bylo nahrazeno slovem předvědění, které nebylo cizího původu. Jazyková úprava se mu ovšem nepodařila.

Postupem času slovo pranostika ale změnilo svůj význam. Původně se totiž jednalo o astrologickou předpověď a tohoto významu se lidé drželi ještě v první polovině 19. století.

S příchodem srpna můžeme zapomenout na léto plné slunečního svitu a neskutečného horka. Osmý měsíc se ponese ve znamení bouřek a chladného počasí. Alespoň takto popisují nástup druhého prázdninového měsíce lidové pranostiky, pomocí kterých naši předci předvídali, jaké počasí je v následujícím měsíci čeká.

Čtěte také: Předpověď počasí podle pranostik

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde přišel srpen ke svému jménu? Název měsíce se inspiruje sezónní sklizní a své české jméno získal podle srpu, jednoduchého zemědělského nástroje, který se v tomto období užíval ke sklízení úrody. Existuje ale ještě jedna varianta, proč se srpen jmenuje zrovna takto. Říká se, že druhý prázdninový měsíc získal název díky litevskému slovesu sirpsti neboli zráti. Srpen je totiž měsícem žní a oba jeho názvy jsou spojeny s úrodou obilí, která je pro pozdní letní období typická. Není od věci, že právě srpen je měsícem dožínek a sklizní.

Svatý Vavřinec a pranostiky

Věděli jste, že Perseidy jsou lidově označovány jako slzy svatého Vavřince? V polovině srpna totiž, poeticky řečeno, padají každoročně hvězdy. Nejedná se samozřejmě o hvězdy v pravém slova smyslu, ale o Perseidy, tedy prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle. V této době k planetě Zemi padají prachové částice zářící v atmosféře jako meteory.

Své tajemné označení získaly primárně proto, že vrcholí krátce po Vavřincově svátku, tedy po 10. srpnu. Kdo vlastně ale svatý Vavřinec byl? Jednalo se o římského církevního hodnostáře a později mučedníka, který byl pověřen stráží majetku v Římské říši. Spravoval chrámovou pokladnu a pečoval o chudé. Po smrti papeže byl na příkaz císaře Valeriána vyzván k vydání církevních pokladů. Odmítl a místo toho rozdal majetek chudým. Dle legendy byl za svou vzporu krutě umučen na železném roštu nad horkým uhlím.

Dalo by se říci, že se svatým Vavřincem už podzim pomalu klepe na dveře. Například v zemědělství se zahajuje pěstování podzimních plodin. Na řadu přichází zejména řepka, kterou by zemědělci v tomto období měli zasadit. Kolem Vavřince začínají také klesat průměrné denní teploty. Svatý Vavřinec lidem nese takzvaný vavřinecký podzimek. V následujícím období, zhruba od 11. do 18. srpna, se léto začíná vzdalovat a my můžeme očekávat chladnější teploty. Není tomu ale tak vždycky.

Zajímavostí je, že na svatého Vavřince myslí také vinaři. Ještě aby ne, když je jejich patron. Určitě vám něco říká svatovavřinecké víno. Právě na Vavřincův svátek, 10. srpna, začínají zrát hrozny.

Čtěte také: Vzdělávací materiály: Příroda a počasí

Bartolomějské a Augustinské léto

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, vavřinecký podzimek ještě není podzimem v pravém slova smyslu. Naši předci si velice dobře uvědomovali, že ještě není všem letním dnům konec. Na řadu tak přichází bartolomějské léto, které se datuje od 19. do 25. srpna. Bartolomějův svátek připadá na 24. srpna. Teploty zvolna klesají, ale ne nějak závratně. Někdy se naopak ještě rychle zvednou, snad jako by počasí chtělo lidem dopřát poslední zbytky teplých letních dní. Očekávat tak můžete příjemné letní počasí, které je místy obohaceno pověstnými bartolomějskými dešti, bouřkami a krupobitím.

Svůj název bartolomějské léto získalo po sv. Bartoloměji, jednom z dvanácti apoštolů.

Jakmile přichází na řadu v kalendáři Augustin, s létem se můžeme rozloučit. „O svatém Augustinu léto opouští krajinu,“ tradovalo se. A byla to skutečně pravda. Augustin připadá na 28. srpna, tedy na úplný konec měsíce, který máme všichni spojený již s přicházejícím podzimem či začátkem školního roku.

A kdože to byl svatý Augustin, po kterém augustinské léto nese své jméno? Přezdívalo se mu učitel Západu a byl biskupem a učitelem církve v období pozdního římského císařství. Po něm pojmenované augustinské léto střída to Bartolomějské, a tak asi nikoho příliš nepřekvapí, že si jsou pranostiky z tohoto období více či méně podobné. Období augustinského léta se datuje do od 26. do 30. srpna a jsou pro něj charakteristické zvolna klesající teploty.

K augustinskému létu patří známé lidové pranostiky. Srpnových pranostik je ale samozřejmě mnohem více. Některé z nich mluví o konkrétních srpnových dnech, jiné popisují měsíc jako celek.

Čtěte také: Letní počasí

Příklady pranostik a jejich vysvětlení

Níže uvádíme pro zajímavost známé i méně známé důležité pranostiky s vazbou na počasí a případně chování přírody.

"Suchý leden, mokrý červen" - Pranostika jednoznačně říká, že pokud nebude v lednu příliš pršet a bude převládat sucho, můžeme se „těšit“ za půl roku, tedy v červnu, na vlhké počasí. V lednu bývá v našem klimatu méně srážek, jde o jeden z nejsušších měsíců roku. V červnu je tomu přesně naopak, jde o měsíc nejvlhčí. Je velmi pravděpodobné, že bude červen převážně vlhčí. Zde nutno vykládat pranostiku ve vztahu k odchylkám od průměru. Pokud bude leden podnormální ohledně srážek, červen byl měl být naopak nadnormální. Kde ale autor pranostiky nacházel vazbu mezi těmito dvěma měsíci těžko říci.
"Když v lednu krtci ryjí, konec zimě se neděje" - Tato pranostika sází na to, že pokud vykazují krtci v lednu aktivitu, převáží většinou teplé až velmi teplé počasí. Následně usuzuje, že pokud v tomto období nebude zima, začne poté později a protáhne se. Nutno brát s rezervou přesnou délku zimy, ale obecně lze tuto pranostiku vyložit tak, že pokud je v zimě dlouho teplo, tak poté tato přijde na konci období zimy a protáhne se do jara. O tom jsme se u nás v minulosti již několikrát přesvědčily. Pranostika se občas tedy může vyplnit, což poté dělá vrásky zemědělcům a zahrádkářům. Podobné pranostiky o lednovém teplu také říkají, že následuje poté bída a patrně špatný rok ohledně úrody.
"Tři králové mosty staví, nebo je boří" - Pranostika vázající se ke konkrétními datu, ke kterému se váže více podobných, říká že období bývá přelomovým. To si lze vysvětlit tak, že buďto začíná významně mrznout a tvoří se ledové bariéry nebo naopak dochází k oblevě.
"Je-li únor samá obláčka, bude v březnu sněhu plná čepička" - Těžko říci, kde autor pranostiky hledal spojitost, ale pranostika jasně říká že pokud se vyskytuje v únoru hodně oblaků, přijde v březnu významné sněžení. Možná to v dávné minulosti tak několikrát bylo a to je vše.
"Když únor vlaží, březen mrazy zváží" - Zde je vyjádřena pro změnu spojitost slunečného a patrně teplejšího počasí v únoru a po něm přicházejícího studeného března. Místo příchodu jara během března by tak měla přicházet pravá zima. Pokud bude únor teplejší, určitě není vyloučeno, že v březnu se nějaké záchvěvy zimy objeví.
"Zelené Hromnice - bílé Velikonoce" - Ke svátku Hromnice připadajícím na 2. únorový den se váže více pranostik. V tomto přehledu vybíráme například pranostiku dávající do srovnání tento den a svátky velikonoční. V poslední době se spíše stává, že Vánoce jsou teplé a následuje ještě poměrně dlouho teplé počasí. Tím se zpozdí příchod zimy a protahuje se do jara. Protože svátky jara připadají většinou na přelom března a dubna a někdy i na polovinu března, tak jsou poté ještě až zimní a často v tyto dny i sněží v nížinách.
"Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna" - Tato pranostika chce patrně ukázat, že kolem tohoto data přicházejí silné mrazy, kdy zmrzne snad vše. Otázkou je, podle čeho byla pranostika sestavena. V dnešní době nemůžeme v tuto dobu pozorovat žádný stabilně se opakující trend teploty vzduchu, který by spočíval ve významných mrazech.
"Mlhy v březnu - mokrý rok" - Těžko usuzovat podle čeho pranostika předpokládá, že pokud přinese březen hodně mlh (jako že u nás oproti říjnu, listopadu či zimním měsícům už příliš mlhavý nebývá), tak bude následovat vlhký rok, tedy teplá část roku poté začínající.
"Březen - za kamna vlezem" - Pranostika, která říká pravdu. Počasí je v březnu „zrádné“ a když dokáže být poprvé opravdu teplo, rychle se též může ochladit. Napadnout může klidně i nejvíce sněhu z celé zimy. Počasí je v březnu převážně studené, významněji teplejší je pouze krátce.
"Josef s Marií, zimu zaryjí" - O tom, že koncem března se zima už většinou „vzdává své vlády“ svědčí pranostika vztahující se ke dni, v němž má svátek Josef a ke dni se svátkem Marie.
"Pršívá-li prvního dubna, bývá mokrý máj" - U každého začátku nějakého období, ať už měsíce nebo sezóny či roku, se říkává jak první den, tak po celé dané období. U této pranostiky to tak neplatí, ta hovoří o tom, že pokud první prvního apríla, tak je následující měsíc (květen) vlhký též. V tento den je většinou proměnlivé počasí, které v tuto dobu u nás panuje často. Začíná takové být už ke konci března.
"Studený Zelený čtvrtek, teplé léto" - Tato pranostika se vztahuje obecně k Velikonocům, k Zelenému čtvrtku, který může být kdykoli a to v březnu i dubnu. Pokud je tento den studené počasí, má být následné léto teplé. Tak smýšlí tato pranostika, která má patrně základ v tom, že opožděná zima bude přecházet naopak v postupně teplé počasí.
"Bouřka na Velký pátek, dobrý rok" - Opět velikonoční pranostika, kdy bouřka na Velký pátek znamená následně vhodné povětrnostní podmínky během vegetačního období a úrodu na polích.
"Deštivá neděle Velikonoční, mokré týdny" - Pranostika opět ve vztahu ke svátkům jara. Deštivá neděle Velikonoční má přinést další týdny vlhké počasí, těžko říci proč tato pranostika vznikla.
"Před Jiřím sucho, po něm mokro" - Pranostika vztahující se ke dni svatého Jiří, která není zdaleka v tento den jediná, hovoří o tom, že pokud do tohoto dne je sucho, poté následuje vlhké počasí. Další pranostiky poukazují spíše na rozvíjející se vegetaci a přírodu, zejména růst trávy a známé vylézání hadů a štírů.
"Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo" - Tato pranostika ukazuje na to, že pokud tento den prší, následují ještě téměř dva měsíce vlhkého počasí. Podobná se Medardové kápi (viz dále). Další pranostika k tomuto dni opět usuzuje, že pokud je v tento den teplo, často se následně ochlazuje. V tomto období se stále ještě u nás střídají teplá a studená období a přílivy studeného vzduchu mohou být skutečně významnější po již o něco delších teplých epizodách, kdy jsou někdy i přesahovány letní teploty 25°C.
"Mokrý máj - v stodolách ráj" - Pranostika říká, že pokud je v květnu hodně srážek, bude dobrý rok a že se tedy obecně dobře urodí. V květnu je totiž většina vegetace v maximálním rozvinu a rozkvětu, mnoho keřů a stromů začíná postupně tvořit plody a proto je vláha nejvíce potřeba. V poslední době se ovšem potýkáme u nás v květnu a již v předcházejícím měsíci dubnu se suchem, což činí opak a tato pranostika se neuplatňuje.
"Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů" - Pranostika zaměřená na spojitost větru a sucha s požáry. Pokud fouká významný vítr 4. květnový den, tak je během léta podle této pranostiky sucho s častým výskytem požárů. Zda tato pranostika občas vyjde si může každý vypozorovat.
"Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta" - Tato pranostika se vztahuje k jednomu ze tří ledových mužů (Pankrác, Servác, Bonifác), kdy dochází často k významnému ochlazení s přízemními mrazy. U nás se tato pranostika občas vyplní a patří k singularitám našeho počasí. Přes těmito dny v posledních letech dokáže být i léto, nebo téměř léto, ale poté dochází k značnému ochlazení. To působí ještě větší škody na kvetoucích stromech a keřích, které se vlivem vysokých teplot před tímto období značně rozvinou. Po tomto datu bývá podle pranostiky s mrazy konec.

Pranostiky podle měsíců

Ke každému měsíci se váže několik pranostik. V některých měsících jich existuje mnoho, v jiných méně. Tyto se většinou zaměřují na odhad průběhu počasí v dalším měsíci, období nebo dokonce ve velmi dlouhém čase. Každou pranostiku níže objasňujeme, co je jí patrně myšleno, co chce přesně říci.