Počasí Podle Přírody: Lidové Pranostiky

Snahy o předpověď počasí provázejí lidstvo od dávné minulosti. Tyto snahy se opíraly o pranostiky, což jsou lidové průpovídky, často rýmované, které zachycují typický průběh počasí v určitých částech roku nebo odhadují budoucí počasí podle jeho charakteru v daný den či období. Co je to lidová meteorologie a lidové tradice ve vztahu k počasí a co všechno obsahují, to vykládá tato stránka a k ní přidružené stránky menu.

Lidová meteorologie má i dnes své využití, avšak zdaleka již ne tak značné jako měla v dávnější minulosti pro naše předky. Dozvíte se zde jak a proč odlišovat lidovou meteorologii od moderní meteorologie současné doby.

Co je to lidová meteorologie?

Meteorologický slovník výkladový a terminologický zná pranostiku jako pranostiku povětrnostní a definuje ji jako lidovou průpovídku s častým rýmováním zachycující typický průběh počasí v určitých částech roku nebo odhadující průběh počasí podle jeho charakteru v určitém dni nebo období.

Některé pranostiky mají racionální základ, jiné, kterých je většina, vznikly na základě pověr. Hodně pranostik má základ v povětrnostních singularitách. Se pravidelně se opakující průběh počasí v daném období roku.

Singularity u nás se četně uplatňující - např. Medardovské období deště, babí léto nebo vánoční obleva. Meteorologický slovník výkladový a terminologický definuje tuto jako jev vázaný přesně na určité kalendářní období. Singularitou v širším slova smyslu je ale relativně pravidelná odchylka od ročního chodu počasí, kdy je zvýšen výskyt některých povětrnostních situací v určitém období roku a v konkrétním regionu. tuto můžeme též nazývat meteorologickou pravidelností.

Čtěte také: Vzdělávací materiály: Příroda a počasí

Význam pranostik v minulosti a současnosti

V dnešní době je využití pranostik minimální a zmiňují se spíše jako doplnění a zajímavosti z dob minulých. Některé pranostiky se zakládají dosti na pravdě a vycházejí i v dnešní době, u jiných naopak můžeme konstatovat úplný opak a podivujeme se nad tím, jak asi mohly vzniknout. Dnes tuto nemůžeme úplně využívat, ale určitě minimálně pro zajímavost a do jisté míry stojí za to věnovat ji pozornost a zmínit její obsah.

Počasí můžeme ale odhadnout i podle jeho projevů, aktuálního stavu a to podle vývoje každého meteorologického prvku. Popisují klimatické projevy počasí, ale ne jeho předpověď, byť je tato v mnohých obsažena. Mnoho je jich vztaženo ke konkrétnímu dni, avšak takto detailně pranostiky vykládat nemůžeme.

Přehánějí mnohé pranostiky, ty je nutné hodnotit s velkou rezervou. Jde o pranostiky typu „Jak v tento den, tak po celé následující období“, například po čtyři týdny. Typická je Medardova kápě, kdy následujících 40 dní v kuse určitě pršet nebude.

Jak interpretovat pranostiky?

Pranostiky je nutno vykládat s rezervou a nebrat je vážně doslova. Je nutné vyložit si, co chce daná pranostika říci. O to se níže pokoušíme v tomto přehledu hlavních pranostik.

Pranostika jen naznačuje, že existuje určitá pravděpodobnost výskytu sněhu zhruba v tuto dobu. Určitě ale ne nutně 4. prosinci, na kdy svátek připadá. Například podle pranostiky „O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře“ by měl být v tento den sníh. Ale takto pranostiku vykládat nelze.

Čtěte také: Letní počasí

V přírodě můžeme předpovídat počasí podle jeho chování, ale nikoli jen v konkrétním okamžiku. Například nyní fouká vítr, přijde tedy určitě déšť nebo panuje jasná noc, pak čekejme zítra pěkně. Počasí nutno sledovat a vyhodnocovat po delší dobu a sledovat více jevů, které mohou o budoucím vývoji počasí mnoho napovědět.

S jistou dávkou znalostí o meteorologii a počasí zejména v dané oblasti můžeme ale s dalším vývojem, který je pro danou situaci či oblasti častým, dopředu počítat. Bude tam větší pravděpodobnost chyb a toho, že se situace vyvine jinak a počasí se bude odehrávat tedy také jinak, než třeba bývá zvykem.

Dnes nám ovšem nepřinesou v době měnícího se klimatu žádné spolehlivé podklady pro předpověď počasí. Každý bude znát pranostiky „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“, „Svatá Anna, chladna z rána“, „Na Adama a Evu, čekej oblevu“ a další pranostiky vázající se ke svatému Jiří, svaté Barboře, Lucii a podobným.

Pranostiky podle měsíců

Ke každému měsíci se váže několik pranostik. V některých měsících jich existuje mnoho, v jiných méně. Tyto se většinou zaměřují na odhad průběhu počasí v dalším měsíci, období nebo dokonce ve velmi dlouhém čase. Každou pranostiku níže objasňujeme, co je jí patrně myšleno, co chce přesně říci.

Leden

• Suchý leden, mokrý červen.
• Když v lednu krtci ryjí, konec zimě se neděje.
• Když je leden bez mrazu, bude úrodný rok.
• Tři králové mosty staví, nebo je boří.

Únor

• Je-li únor samá obláčka, bude v březnu sněhu plná čepička.
• Když únor vlaží, březen mrazy zváží.
• Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.
• Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.

Březen

• Mlhy v březnu - mokrý rok.
• Březen - za kamna vlezem.
• Josef s Marií, zimu zaryjí.

Duben

• Pršívá-li prvního dubna, bývá mokrý máj.
• Studený Zelený čtvrtek, teplé léto.
• Bouřka na Velký pátek, dobrý rok.
• Deštivá neděle Velikonoční, mokré týdny.
• Před Jiřím sucho, po něm mokro.

Květen

• Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
• Mokrý máj - v stodolách ráj.
• Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
• Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

Červen

• Jak červen stálý, tak prosinec proměnlivý.
• Červen studený - září pálivé.
• Chladný červen - pro sýpky zhouben.
• O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
• Medardova kápě, čtyřicet dní kape.
• Svatý Vít, dává trávě pít.
• Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.
• Prší-li ten den, prší celé tři dny.
• O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.

Červenec

• Jak červenec, tak leden.
• Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.

Srpen

• Když je v srpnu ráno hodně rosy, budou hřiby.
• Svatý Vavřinec dává slívám štulec.
• Bartoloměj láme létu hlavu.

Září

• Na svatého Matouše, kdo nemá chleba, ať nekouše.

Příklady pranostik a jejich vysvětlení

Níže uvádíme pro zajímavost známé i méně známé důležité pranostiky s vazbou na počasí a případně chování přírody. Podle pranostik si můžeme do jisté míry udělat obrázek o tom, jak se může počasí dále chovat.

Čtěte také: Klimatické změny v ČR

• "Suchý leden, mokrý červen" - Pranostika jednoznačně říká, že pokud nebude v lednu příliš pršet a bude převládat sucho, můžeme se „těšit“ za půl roku, tedy v červnu, na vlhké počasí. V lednu bývá v našem klimatu méně srážek, jde o jeden z nejsušších měsíců roku. V červnu je tomu přesně naopak, jde o měsíc nejvlhčí. Je velmi pravděpodobné, že bude červen převážně vlhčí. Zde nutno vykládat pranostiku ve vztahu k odchylkám od průměru. Pokud bude leden podnormální ohledně srážek, červen byl měl být naopak nadnormální. Kde ale autor pranostiky nacházel vazbu mezi těmito dvěma měsíci těžko říci.
• "Když v lednu krtci ryjí, konec zimě se neděje" - Tato pranostika sází na to, že pokud vykazují krtci v lednu aktivitu, převáží většinou teplé až velmi teplé počasí. Následně usuzuje, že pokud v tomto období nebude zima, začne poté později a protáhne se. Nutno brát s rezervou přesnou délku zimy, ale obecně lze tuto pranostiku vyložit tak, že pokud je v zimě dlouho teplo, tak poté tato přijde na konci období zimy a protáhne se do jara. O tom jsme se u nás v minulosti již několikrát přesvědčily. Pranostika se občas tedy může vyplnit, což poté dělá vrásky zemědělcům a zahrádkářům. Podobné pranostiky o lednovém teplu také říkají, že následuje poté bída a patrně špatný rok ohledně úrody.
• "Tři králové mosty staví, nebo je boří" - Pranostika vázající se ke konkrétními datu, ke kterému se váže více podobných, říká že období bývá přelomovým. To si lze vysvětlit tak, že buďto začíná významně mrznout a tvoří se ledové bariéry nebo naopak dochází k oblevě.
• "Je-li únor samá obláčka, bude v březnu sněhu plná čepička" - Těžko říci, kde autor pranostiky hledal spojitost, ale pranostika jasně říká že pokud se vyskytuje v únoru hodně oblaků, přijde v březnu významné sněžení. Možná to v dávné minulosti tak několikrát bylo a to je vše.
• "Když únor vlaží, březen mrazy zváží" - Zde je vyjádřena pro změnu spojitost slunečného a patrně teplejšího počasí v únoru a po něm přicházejícího studeného března. Místo příchodu jara během března by tak měla přicházet pravá zima. Pokud bude únor teplejší, určitě není vyloučeno, že v březnu se nějaké záchvěvy zimy objeví.
• "Zelené Hromnice - bílé Velikonoce" - Ke svátku Hromnice připadajícím na 2. únorový den se váže více pranostik. V tomto přehledu vybíráme například pranostiku dávající do srovnání tento den a svátky velikonoční. V poslední době se spíše stává, že Vánoce jsou teplé a následuje ještě poměrně dlouho teplé počasí. Tím se zpozdí příchod zimy a protahuje se do jara. Protože svátky jara připadají většinou na přelom března a dubna a někdy i na polovinu března, tak jsou poté ještě až zimní a často v tyto dny i sněží v nížinách.
• "Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna" - Tato pranostika chce patrně ukázat, že kolem tohoto data přicházejí silné mrazy, kdy zmrzne snad vše. Otázkou je, podle čeho byla pranostika sestavena. V dnešní době nemůžeme v tuto dobu pozorovat žádný stabilně se opakující trend teploty vzduchu, který by spočíval ve významných mrazech.
• "Mlhy v březnu - mokrý rok" - Těžko usuzovat podle čeho pranostika předpokládá, že pokud přinese březen hodně mlh (jako že u nás oproti říjnu, listopadu či zimním měsícům už příliš mlhavý nebývá), tak bude následovat vlhký rok, tedy teplá část roku poté začínající.
• "Březen - za kamna vlezem" - Pranostika, která říká pravdu. Počasí je v březnu „zrádné“ a když dokáže být poprvé opravdu teplo, rychle se též může ochladit. Napadnout může klidně i nejvíce sněhu z celé zimy. Počasí je v březnu převážně studené, významněji teplejší je pouze krátce.
• "Josef s Marií, zimu zaryjí" - O tom, že koncem března se zima už většinou „vzdává své vlády“ svědčí pranostika vztahující se ke dni, v němž má svátek Josef a ke dni se svátkem Marie.
• "Pršívá-li prvního dubna, bývá mokrý máj" - U každého začátku nějakého období, ať už měsíce nebo sezóny či roku, se říkává jak první den, tak po celé dané období. U této pranostiky to tak neplatí, ta hovoří o tom, že pokud první prvního apríla, tak je následující měsíc (květen) vlhký též. V tento den je většinou proměnlivé počasí, které v tuto dobu u nás panuje často. Začíná takové být už ke konci března.
• "Studený Zelený čtvrtek, teplé léto" - Tato pranostika se vztahuje obecně k Velikonocům, k Zelenému čtvrtku, který může být kdykoli a to v březnu i dubnu. Pokud je tento den studené počasí, má být následné léto teplé. Tak smýšlí tato pranostika, která má patrně základ v tom, že opožděná zima bude přecházet naopak v postupně teplé počasí.
• "Bouřka na Velký pátek, dobrý rok" - Opět velikonoční pranostika, kdy bouřka na Velký pátek znamená následně vhodné povětrnostní podmínky během vegetačního období a úrodu na polích.
• "Deštivá neděle Velikonoční, mokré týdny" - Pranostika opět ve vztahu ke svátkům jara. Deštivá neděle Velikonoční má přinést další týdny vlhké počasí, těžko říci proč tato pranostika vznikla.
• "Před Jiřím sucho, po něm mokro" - Pranostika vztahující se ke dni svatého Jiří, která není zdaleka v tento den jediná, hovoří o tom, že pokud do tohoto dne je sucho, poté následuje vlhké počasí. Další pranostiky poukazují spíše na rozvíjející se vegetaci a přírodu, zejména růst trávy a známé vylézání hadů a štírů.
• "Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo" - Tato pranostika ukazuje na to, že pokud tento den prší, následují ještě téměř dva měsíce vlhkého počasí. Podobná se Medardové kápi (viz dále). Další pranostika k tomuto dni opět usuzuje, že pokud je v tento den teplo, často se následně ochlazuje. V tomto období se stále ještě u nás střídají teplá a studená období a přílivy studeného vzduchu mohou být skutečně významnější po již o něco delších teplých epizodách, kdy jsou někdy i přesahovány letní teploty 25°C.
• "Mokrý máj - v stodolách ráj" - Pranostika říká, že pokud je v květnu hodně srážek, bude dobrý rok a že se tedy obecně dobře urodí. V květnu je totiž většina vegetace v maximálním rozvinu a rozkvětu, mnoho keřů a stromů začíná postupně tvořit plody a proto je vláha nejvíce potřeba. V poslední době se ovšem potýkáme u nás v květnu a již v předcházejícím měsíci dubnu se suchem, což činí opak a tato pranostika se neuplatňuje.
• "Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů" - Pranostika zaměřená na spojitost větru a sucha s požáry. Pokud fouká významný vítr 4. květnový den, tak je během léta podle této pranostiky sucho s častým výskytem požárů. Zda tato pranostika občas vyjde si může každý vypozorovat.
• "Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta" - Tato pranostika se vztahuje k jednomu ze tří ledových mužů (Pankrác, Servác, Bonifác), kdy dochází často k významnému ochlazení s přízemními mrazy. U nás se tato pranostika občas vyplní a patří k singularitám našeho počasí. Přes těmito dny v posledních letech dokáže být i léto, nebo téměř léto, ale poté dochází k značnému ochlazení. To působí ještě větší škody na kvetoucích stromech a keřích, které se vlivem vysokých teplot před tímto období značně rozvinou. Po tomto datu bývá podle pranostiky s mrazy konec.

Závěr

Pranostiky jsou cenným zdrojem informací o tom, jak lidé v minulosti vnímali a předvídali počasí. I když se v dnešní době nemůžeme na pranostiky spoléhat jako na přesnou předpověď, stále nám mohou poskytnout zajímavý pohled na přírodní cykly a klimatické jevy.

tags: #počasí #podle #přírody #pranostiky

Oblíbené příspěvky:

• Dopady vypouštění plynů
• Rizika bioakumulace v potravě
• Složení Eko WC Závěsů
• Zkušenosti s nákupem na Cesta Přírody
• Právní aspekty nakládání s odpadem