Porušení ochrany přírody v Krkonoších

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce.

Spor začal v roce 2021, kdy majitel pozemku v Peci pod Sněžkou požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty na pozemku v zastavěném území obce Pec pod Sněžkou, v ochranném pásmu KRNAP. Správa KRNAP vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko, protože podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce, která je předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu.

V uvedené lokalitě jde navíc o jeden z mála nepoškozených reliktů dob ledových v Krkonoších. Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry nesouhlasného závazného stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Správa KRNAP předložila faktické a vědecky podložené argumenty, poukázala na tendenčnost a nekorektnost znaleckého posudku a opět konstatovala, že stavbou objektu na pozemku by došlo k nevratnému poškození morény.

Stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Ten dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu tak uzavírá několikaletý spor a potvrzuje, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled - na stromy, květiny a živočichy - ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny.

Čtěte také: Judikatura – porušení péče

„Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna,“ upřesnil. „Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou,“ dodal.

„Je to jasný signál, že i neživá příroda má svůj příběh a hodnotu, kterou je třeba chránit se stejnou pečlivostí jako živé organismy,“ dodává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Role strážců KRNAP

Na správách národních parků pracují lidé nejrůznějších profesí - přírodovědci, lesníci, lidé z oblasti environmentální výchovy, ale i cestáři nebo strážci národního parku.

Pokud bychom chtěli specifikovat současnou tvář strážní služby v Krkonošském národním parku, můžeme již bezostyšně hovořit o profesionálních strážcích, kteří plní širokou škálu náročných úkolů. Vedle očekávané dobré fyzické kondice a znalosti území Krkonoš byla velmi důležitá schopnost strážců pozitivně komunikovat s návštěvníky, boudaři či s lidmi ze samospráv.

Na celé území připadá 19 strážců, což je však s ohledem k rozsáhlosti zcela jednoznačně podhodnocený stav. Pokud vezmeme v potaz, že hlídají území celého Krkonošského národního parku a jeho ochranné pásmo, tedy 54 969,79 ha. Matematicky vzato tedy každý má na starosti 2 900 ha, což jistě každý uzná, že není málo.

Čtěte také: §16 odst. 4 a dopady na kvalitu ovzduší

Strážci jsou povinni zasahovat v situacích, kdy návštěvníci Krkonoš porušují pravidla platná pro Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Bohužel jsou často terčem verbálních útoků ze strany lidí, kteří porušují zákony, nebo návštěvní řád národního parku a jsou na to našimi strážci upozorněni. Již v minulosti byli krkonošští strážci napadeni také fyzicky.

Dnešní vybavení strážců se pochopitelně nedá srovnávat s vybavením, výstrojí i výzbrojí našich předchůdců. Strážci mají k dispozici terénní vozidla, čtyřkolky, v zimním období skútry. S pomocí Nadace ČEZ se podařilo strážce vybavit elektrokoly, která výrazně zjednodušila pohyb v terénu. Strážci jsou pravidelně proškolováni, zejména v první pomoci, mají možnosti jazykového vzdělávání, především kurzy polštiny. Naše strážce postupně vybavujeme osobními kamerami a sebeobrannými prostředky. Výcvik systému Krav Maga je součástí snahy zvýšit jejich kompetence ve zvládání možných konfliktních situací.

Návštěvnost KRNAP a s tím spojené problémy

Správa KRNAP již řadu let zajišťuje analýzu velkých dat mobilních operátorů. Tato čísla nezpochybnitelně ukazují návštěvnost národního parku. Krkonoše zaznamenaly v roce 2022 celkem 12 111 212 návštěv, tedy o cca 250 000 víc než v roce 2018.

Strážní služba Správy Krkonošského národního parku se neustále snaží zlepšovat služby poskytované návštěvníkům hor. Vzhledem k velké mediální pozornosti zřejmě málokoho minul případ ze zimy 2020, kdy skupinka čtyř řidičů terénních motocyklů na pásech nelegálně jezdila nejcennějšími partiemi Krkonošského národního parku.

Dalším negativním jevem, jehož četnost bohužel neustále narůstá, je vstup do volného terénu v klidovém území KRNAP. Ať již se jedná o skialpinisty, freeridisty nebo tzv. selfíčkáře, pokuta za porušení tohoto omezení může v závislosti na lokalitě a závažnosti přestupku dosáhnout výše 100 000 Kč. Množství přestupků, které naši strážci v terénu musejí řešit, je obludné.

Čtěte také: Péče o dítě a její porušení

Monitorování dopravy v KRNAP

Kvůli přílišnému množství aut v Krkonošském národním parku (KRNAP) ochranáři nasadili kamery. Monitorují provoz na devíti místech v rezervaci. Řidiče bez povolení k vjezdu pak strážci požádají o vysvětlení a mohou je potrestat pokutou.

Správci parku dali kamery na devět míst. Do Pece, Strážného nebo nad Horní Mísečky. Na desítkách dalších míst ještě přibydou - hlavně tam, kde vede cesta do klidového území.

Majitele vozů podle značek dohledají policisté a údaje předají správě parku. Ta může nedovolený vjezd potrestat pokutou až sto tisíc korun. Zatím data jen sbírá.

60 let KRNAP

Krkonošský národní park (KRNAP) letos slaví své šedesátiny. Jako instituce se začal formovat v létě roku 1963 a od té doby, samozřejmě s přirozeným vývojem, funguje dodnes.

Turistická destinace Krkonoše jsou tradiční turistickou destinací - vždyť turismus tu začal prosperovat už ve druhé polovině 19. století. A tak v polovině 70. let stoupá návštěvnost na 7 až 8 milionů pobytových dní (dnes je návštěvnost Krkonoš zhruba dvojnásobná). Proto vznikly na konci 70. let tehdejší zóny klidu, kde je zakázán hluk i pohyb mimo turistické trasy.

Jak šel čas s KRNAP:

• 1904: Jan Nepomuk hrabě Harrach zřizuje první soukromou rezervaci v Krkonoších.
• 1919: August Bayer prosazuje první československou vyhlášku o ochraně krkonošské květeny.
• 1923: Profesor František Schustler navrhuje ochranu území Krkonoš formou národního parku.
• 1952: Vzniklo osm státních přírodních rezervací.
• 1954: O ochraně přírody se systematicky začala věnovat horská služba.
• 1963: Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května.

S pádem režimu dostala i ochrana přírody o poznání větší váhu, a tak i KRNAP začal s prosazováním zájmů a nápravou napáchaných škod. Nový zákon o ochraně přírody rozdělil území parku do tří zón podle stupně ochrany a přidal ochranné pásmo. Do něj se přesunuly z národního parku také téměř všechny krkonošské obce, s výjimkou Malé Úpy. Od roku 2017 mají české národní parky novou, tzv. managementovou, zonaci, která říká, co je ve které části území cílem péče o přírodu.

tags: #porušení #ochrany #přírody #Krkonoše

Oblíbené příspěvky:

• Více o žádosti na kontejnery
• Tipy pro mechanické čištění odpadu v domácnosti
• Konfigurace složek krajinné ekologie
• Náčrty Greenpeace a radar
• Recenze pytlů na odpad: Široké provedení