Poškození ovzduší v České republice

Znečištění ovzduší představuje v České republice dlouhodobý problém. V současností mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří podobně jako v dalších zemích Evropské unie zejména znečištění prašnými částicemi a ozonem. Většina obyvatel země je vystavena koncentracím těchto škodlivin, které překračují platné limity. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou a s koncentrací průmyslu představuje problém také znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem.

Ačkoli je nyní náš vzduch znečištěn mnohem méně, než tomu bylo před několika desetiletími, každoročně v Evropě v důsledku znečištění ovzduší předčasně zemře přibližně 300 000 lidí. Evropanům nejvíce škodí jemné částice (PM2,5). Jsou tak malé, že se mohou dostat do plic a dokonce do krevního oběhu a způsobit vážné zdravotní problémy. Může se jednat o pevné částice i o kapky různých velikostí. Prach a pyl lze pozorovat pouhým okem, ale částice vznikající spalováním jsou menší než 2,5 mikrometru (μm). To je velikost bakterie. 1 mikrometr (μm) je 1 miliontina metru.

Kvalitu ovzduší monitoruje Český hydrometeorologický ústav, který provozuje Státní síť imisního monitoringu. Výstrahy a tzv. Index kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňuje na svých stránkách. Výroční zprávy o kvalitě ovzduší zpracovává Ministerstvo životního prostředí.

Historický vývoj a zdroje znečištění

Stav ovzduší se na území České republiky v průběhu posledních sedmdesáti let v mnohém proměnil. Po druhé světové válce se na jeho kvalitě podepsalo především zaměření na těžký průmysl v kombinaci s výstavbou hnědouhelných elektráren v oblasti tehdejší Severočeské hnědouhelné pánve.

V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech mezi nejhorší v Evropě. Po roce 1989 byla zavedena řada opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích a díky tomu došlo poklesu znečištění ovzduší řadou látek (SO2, prachovými částicemi, oxidy dusíku).

Čtěte také: Jak se vyhnout poškození při měření emisí

Emise látek znečišťujících ovzduší se od roku 1990 snížily. Sloupcový graf znázorňující vývoj šesti hlavních látek znečišťujících ovzduší v letech 1990 až 2021: PM10, PM2,5, amoniak, oxidy síry, nemethanové těkavé organické sloučeniny a oxidy dusíku. U všech těchto znečišťujících látek se emise výrazně snížily, a to z celkového počtu téměř 65 milionů tun v roce 1990 na přibližně 20 milionů tun v roce 2021. Největší pokles zaznamenaly emise oxidů síry, a to o více než 93 %.

Nicméně podle nejnovějších údajů Evropské agentury pro životní prostředí bylo 97 % městské populace EU v roce 2021 stále vystaveno koncentracím jemných částic (PM2,5) nad rámec nejnovějších pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO).

Největšími zdroji látek znečišťujících ovzduší jsou zemědělství a spotřeba energie. Přes 50 % částic PM2,5 pochází ze spotřeby energie.

Graf znázorňuje procentuální zastoupení různých znečišťujících látek v ovzduší, jako jsou jemné částice (PM2,5), částice (PM10), amoniak, oxid siřičitý, nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) a oxidy dusíku. Ozon se neuvolňuje přímo do ovzduší.

Problémy v krajích

Největším producentem znečištění na Ostravsku byla společnost Liberty (známější jako provoz Nová huť dřívějšího vlastníka ArcelorMittal), která produkuje velké množství pevných částic PM10 a benzopyrenu. Elektrárny Prunéřov patřily mezi největší znečišťovatele ovzduší v 80. letech.

Čtěte také: Právní aspekty ochrany životního prostředí

Zdrojem znečištění v Ústeckém kraji je povrchová těžba hnědého uhlí a jeho spalování v uhelných elektrárnách. V kraji se nachází 4 činné velkolomy - Lom Bílina, Lom ČSA, Lom Nástup - Tušimice a Lom Vršany. Plocha lomů, kde se provádí těžba uhlí, je velká a z nezpevněných povrchů je odnášen prach. V kraji se nachází 5 uhelných elektráren - Prunéřov, Tušimice, Počerady, Ledvice a Komořany.

Zákonem stanovený limit pro znečištění polétavým prachem se letos v Brně na ulici Zvonařka povedlo vyčerpat už začátkem dubna. Mikroskopický prach plnými doušky vdechují taktéž obyvatelé ulice Svatoplukova a lidé v okolí Dětské nemocnice.

Sledované látky a imisní limity

Mezi sledované látky patří oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhličitý, přízemní ozon, olovo a prachové částice PM10 a PM2,5. Evropská agentura pro životní prostředí považuje z hlediska dopadu na lidské zdraví za nejvýznamnější tři znečišťující látky - jemné prachové částice, oxid dusičitý a benzo[a]pyren. Platí pro ně zákonné imisní limity, vyplývající z české i evropské legislativy.

V případě, že úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo přízemním ozonem překročí pro ně stanovenou prahovou hodnotu, vyhlašuje ČHMÚ podle zákona smogovou situaci.

Podle Státního zdravotního ústavu byly v roce 2005 v České republice měřeny koncentrace benzo[a]pyrenu na 21 monitorovacích stanicích. Cílový imisní limit pro benzo[a]pyren v zevním ovzduší činí 1 ng·m−3 a byl překročen na 80 % měřicích stanic - v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Mostě, Teplicích a na Kladně.

Čtěte také: Ústecký kraj a kvalita ovzduší

Znečištění ovzduší benzenem je monitorováno na 21 měřících stanicích. Platný limit činí 5 μg·m−3 v ročním průměru a v roce 2005 byl překročen na 3 stanicích v Ostravě a na jedné v Praze. Nejvyšší roční průměr v Ostravě činil 10,26 μg·m−3, v Praze 2 v Legerově ulici 5,3 μg·m−3.

V roce 2005 tzv. pozaďová hladina oxidu uhelnatého v České republice nepřekročila 300 μg·m−3.

V ČR je určen limit pro znečištění ovzduší pevnými částicemi (polétavý prach). Limit je 50 µg/m³. Překročení toto limitu je tolerováno max. 35 dní v roce.

Znečištění toluenem monitorované Státním zdravotním ústavem prokázalo v roce 2005 nejvyšší roční v Ústí nad Labem (13,3 μg·m−3) a v Praze 2 v Legerově ulici (10,87 μg·m−3).

Dopady na lidské zdraví

Každý člověk vdechne přibližně 14 kg vzduchu za den. Znečištěné ovzduší je příčinou mnoha úmrtí a nemocí, např. předčasným úmrtím.

Podle poslední zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) byly v roce 2017 překročeny zákonné limity pro znečišťující látky obsažené v ovzduší v místech pobytu asi 60 procent lidí a v České republice tak kvůli znečištěnému vzduchu zemřelo předčasně kolem 11 tisíc lidí. Nejvíce z těchto úmrtí způsobil mikroskopický prach, oxidy dusíku a benzo[a]pyren.

Z hodnocení pro Brno vyplývá, že každý rok může být více než 600 obyvatel Brna hospitalizováno pro vážná onemocnění srdce a cév, navíc prachové částice v ovzduší způsobí více než 160 nemocničních příjmů pro vážné nemoci dýchacího systému a téměř stovku předčasných úmrtí.

Studie publikovaná v European Heart Journal (2019) uvádí, že znečištění ovzduší je spojováno se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, infarktu a mrtvice.

Je prokázáno, že vinou znečištěného ovzduší jsou hloupí dospělí, obézní děti, častější cukrovka, zásadně se zvyšuje riziko spontánního potratu. I takové mohou být důsledky znečištění ovzduší, na jehož následky také v České republice každoročně umírá přes 10 tisíc lidí.

Koncentrace B[a]P (benzo[a]pyrenu) > 1 ng/m3 (standard EU) jsou dlouhodobě překračovány u 50 % populace ČR. Proto lze zátěž populace B[a]P považovat za nejvýznamnější riziko znečištěným ovzduším v ČR. Pro většinu oblastí ČR představují největší zátěž B[a]P lokální topeniště, v Praze doprava, pro moravskoslezský kraj průmyslové zdroje.

Znečištěné ovzduší ročně zabije přes 8 milionů lidí. Malé děti jsou zvláště ohrožené, po nich následují starší lidé. Mezi hlavní problémy spojené se znečištěným ovzduším patří nemoci plic a srdce, cukrovka, mrtvice, demence a zvýšená rizika potratu.

Možnosti řešení a zlepšení kvality ovzduší

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo v roce 2014 dotační program, známý jako kotlíkové dotace. Jeho cílem je do roku 2020 snížit emise z lokálních topenišť výměnou nejméně 85 z 350 tisíc neekologických kotlů. V Ostravě je podle něj pro majitele kotlů rozhodující nejen finanční, ale i praktická dostupnost paliv.

Na jedné straně je to stát, který dotacemi podporuje přechod na ekologické způsoby vytápění. V současné době je podporovaným zdrojem vytápění tepelné čerpadlo. Na druhé straně jsou to nejrůznější uskupení, která si uvědomují, jak je důležité mít přesná data o stavu ovzduší.

Měření kvality ovzduší díky internetu věcí může probíhat v reálném čase. Senzory pro měření kvality ovzduší jsou nízkoenergetické, nízkonákladové, není pro ně potřeba složitá kabeláž. Jako další vývoj se ukazují mobilní měřící stanice, pro které lze využít například vozidla technických služeb města. Díky GPS čipu dodávají svou přesnou polohu, zároveň jde o zařízení, která svou vahou vozy nijak nezatíží. Takto lze měřit pružně stovky míst v jednom městě a zjistit tak přesný zdroj znečištění.

Výsadbou zeleně lze výrazně přispět k čistotě ovzduší. Rostliny pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík, čímž přirozeně kvalitu ovzduší zlepšují.

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu. Záchytu prachu pomůže i zeleň.

Aktuální situace a výhled do budoucna

Na konci letošního ledna zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad výsledky prověrky, podle které Česko neplní opatření pro zlepšení kvality ovzduší, a hrozí, že nebude schopno splnit limity stanovené pro rok 2020. Pro přípravu národních opatření na zlepšování ovzduší doporučilo ministerstvu úzce spolupracovat s Polskem. Přeshraniční přenos škodlivých látek v ovzduší je totiž za určitých rozptylových podmínek v ...

Začátkem roku 2022 zaznamenaly monitorující stanice zlepšení hlavně díky teplejší zimě, kdy nebylo nutné tolik vytápět. Podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu byl během listopadu 2022 počet překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu pro PM10 (částice menší než 10 mikrometrů, které se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy) na stanicích nejvyšší za poslední tři roky. Připomeňme, že zatímco velcí znečišťovatelé musí platit tzv. emisní povolenky a znečišťování ovzduší se jim značně prodraží, malí znečišťovatelé neplatí vůbec nic.

O výjimečné kvalitě ovzduší v letošním roce svědčí data, která vyhodnocovali odborníci za první tři čtvrtiny roku. Odborníci vyhodnocovali dostupná data z reprezentativních stanic automatického imisního monitoringu Českého hydrometeorologického ústavu. Čerpali jak z dopravních městských stanic, tak takzvaných pozaďových venkovských.

Vliv měl i jarní nouzový stav, a to zejména u poklesu koncentrací oxidů dusíku.„V neposlední řadě se projevuje i celkový pokles emisí, ke kterému v posledních letech dochází díky prováděným opatřením podporujícím obměnu zdrojů vytápění lokálních topenišť, snižování emisí z dopravy obměnou vozového parku, investicím do nízkoemisní dopravy či výstavbou obchvatů. Příznivou situaci ilustrují počty překročení imisního limitu nečistot v největších městech. U škodliviny PM10, prachové částice do 10 mikrometrů, je v ČR tolerováno překročení imisního limitu pro 24 hodinový průměr 35krát ročně.

tags: #poškození #ovzduší #cr #města

Oblíbené příspěvky:

• Program letní školy
• Udržitelný cestovní ruch v regionu
• Přírodní návraty
• Veterinární hygiena a ekologie
• Udržitelné vybavení domácnosti