Třídění odpadu a vize Jiřího Kůse o třetí průmyslové revoluci

V ulicích Opavy jsou rozmístěny kontejnery na tříděný papírový, skleněný a plastový odpad z domácností. Statutární město Opava v současné době přistupuje k třídění odpadu i v těchto částech pomocí plastových pytlů. V domácnostech by měly být uloženy tak, aby jejich obsah nemohl navlhnout, tedy buď pod střechou nebo na dvoře pevně zavázané.

Uložené mají být tak, aby nepřekážely chodcům a rozhodně ne na silnici, kde by došlo k jejich poškození a vysypání odpadu,“ vysvětluje pracovník odboru životního prostředí Dalibor Školník. Od 13. května bude prováděn vždy každou druhou středu v měsíci mezi 7.30 a 10. hodinou také v oblastech Jaktaře a Kateřinek.

Třídíte odpad? To byla základní otázka, kterou redakce položila v ulicích města náhodně osloveným Opavanům. Zajímalo nás, zda jsou v tomto ohledu důslední a zda považují současný stav za vyhovující. Většina dotázaných shodně uvádí, že třídit odpad je nejen důležité, ale takřka nevyhnutelné pro naši budoucnost a pochvalují si snahu města zajistit občanům dostatečný počet sběrných míst.

„Kontejnery mám od domu zhruba padesát metrů, takže si nemohu stěžovat a myslím si, že takovýchto míst je v Opavě mnoho. Třídění odpadu má jistě větší smysl než je vyhazovat z okna a nechávat válet na hromadě,“ odpovídá nám sedmdesátiletá penzistka Martina Sobková.

Jeden z mála odlišných pohledů na věc má třiadvacetiletá číšnice Hana Jakubková. „Třídila bych ráda, ale vzhledem k tomu, že poblíž bydliště máme pouze kontejner na komunální odpad, tak je to pro mne komplikované. Město by mělo zajistit všem lidem dostatek možností, aby se mohli šetrněji chovat k přírodnímu prostředí,“ posteskla si.

Čtěte také: Recyklace odpadu: Průvodce

„Přivítal bych, kdyby lidé měli příležitost třídit také bio-odpad. Někdy se mi příčí pohled na haldy odpadků povalujících se u směsných popelnic, které bývají přeplněné, na rozdíl od kontejnerů na sklo, plasty a papír, jež jsou většinou poloprázdné,“ říká čtyřiadvacetiletý student Roman Novotný.

„Třídit má rozhodně smysl. Snažím se vracet i použitou elektroniku zpět do obchodu a myslím si, že hodně lidí se také snaží být zodpovědných k naší planetě. Ovšem otázkou je, zda je naše aktivita vůbec k něčemu,“ doplňuje ji čtyřicetiletá podnikatelka Janeta Prusková.

Šestašedesátiletému zaměstnanci Technických služeb Oldřichu Kaděrkovi se zase nelíbí lhostejnost některých spoluobčanů. „Spousta lidí sice třídí, ale neustále jsme svědky toho, že před branou sběrného dvora nalézáme odhozené pytle s odpadem.“

Tomáš Metelka, čtyřiadvacetiletý student, to vidí optimističtěji. „Ačkoliv někteří lidé stále doma pálí plasty v kamnech, zodpovědnost k životnímu prostředí stoupá, což je jenom dobře a chci věřit tomu, že v budoucnu to bude ještě lepší,“ podotýká s úsměvem.

„Stává se nám často, že lidé dávají ke kontejnerům věci, které tam vůbec nepatří a my musíme volat na Technické služby, aby to odklidily. Všichni si musí uvědomit, že Magistrát vynakládá nemalé finanční prostředky nejen na vyvážení komunálního a tříděného odpadu, ale i na úklid takto odhozených věcí, za což lidé stejně zpětně zaplatí,“ ochotně odpovídá osmačtyřicetiletý městský strážník Václav Přibyl.

Čtěte také: Jak Třídí Odpad Známé Osobnosti?

Třídíte odpady? Alespoň ty, které produkuje vaše domácnost? Tak to je dobře. Jenže někteří z nás se nějakým tříděním moc netrápí. Modré na papír, žluté na plasty, zelené na sklo. Barevné kontejnery je vidět téměř na každém kroku. A dnes už nejen ty. Postupně k nim přibývají i další na jiné typy odpadů.

Příklad první: Sobota, přibližně čtvrtá odpoledne. Přicházíme s přítelkyní ke kontejnerům v Mírové ulici. V ruce tašky. Přítelkyně pečlivě vytřídila papír, plasty i směsku. Zatímco se snažíme do narvané modré nádoby dostat ještě něco papíru, z blízkého domu vyjde starší paní. Přijde k nám a z tašky vytahuje petky. Celkem osm jich vhazuje do kontejneru pro směsný odpad. Vedle ale zívá otevřeným víkem poloprázdný kontejner na plast. „Proč to nehodíte sem,“ ptá se přítelkyně. Je ráznější a dotýká se jí to, co paní udělala. „Když to nedělá nikdo, nebudu to dělat ani já,“ dostala odpověď. Přítelkyně jen mlčky polkla. I mne odseknutí probralo. Mezi papíry je vidět igelitka a támhle to je asi bota. Neodolal jsem. „Ty tady vybíráš každý papírek a podívej,“ ukázal jsem do kontejneru. Sjelamnepohledem jedovatého hada.

Příklad druhý. Neděle, časně ráno. Ještě je noc. Stejné místo. Nejméně dva velké pytle padají ke kontejnerům na zem a auto odjíždí. Poznali jsme jen, že to je ford. Ani nepátráme, co je v pytlích. Naštěstí se nehýbou. Přišla středa, přijeli lidé z Technických služeb a kontejnery, ale i nepořádek okolo, uklidili.

A mne tak napadá. Před časem byla Opava prohlášena za město, kde obyvatelé mají nejlepší přístup ke třídění odpadů.

Tyto myšlenky zaujaly v Česku Jiřího Kůse, který vystudoval energetiku a kterého fascinují moderní technologie. Lidstvo prošlo první průmyslovou revolucí v 19. století a druhou ve 20. století. Jak by měla vypadat třetí průmyslová revoluce, ve které hrají stále větší roli moderní technologie? Budou stále platit modely maximalizace zisku s minimem investic a obchodní modely, které se snaží prodávat stále více výrobků?

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Vizi nového světa nabízí Jeremy Rifkin, americký ekonom a filozof, který je známý spíše v Německu, kde je poradcem Angely Merkelové, a oblibě se těší také ve Francii. Mnoho lídrů přemýšlí o budoucnosti, protože současná ekonomika zažívá stále více výkyvů. V naší době se vše točí kolem elitních zdrojů, jako je ropa, uhlí, plyn a atom.

Objevují se ale odvážné myšlenky, že je možné získávat veškerou energii z obnovitelných zdrojů, větru, slunce a oceánů, což by mohlo mít nedozírný dopad na nové uspořádání světa. Propagátorem myšlenek Rifkina se v Česku stal Jiří Kůs, který vystudoval energetiku. Je podnikatelem v oboru nanotechnologií a propagátorem myšlenek tzv. třetí průmyslové revoluce.

"S konceptem myšlenek Rifkina jsem se setkal před dvěma lety. Neznal jsem jej jako 99 procent českého obyvatelstva. Přečetl jsem si knihu Třetí průmyslová revoluce a zjistil jsem, že je tam mnoho myšlenek, které v sobě nosím řadu let. Rezonují se mnou a zaujaly mě i proto, že jsem vystudoval průmyslovou energetiku. V době, kdy jsem studoval, se o konceptech solární energie a tepelných čerpadlech při studiu mluvilo, přestože v praxi ještě nebyly. Tepelné čerpadlo v 80.

Fanouškem novinek je Kůs pořád a věnuje se každodennímu monitoringu novinek v energetice. Postřehl, že se už i americká armáda začíná zajímat o solární energii. "Možná v Česku pořád budeme uvažovat o dostavbě Temelína a v Americe už budou jezdit tanky na solární pohon. Americká armáda má peníze, a když se k něčemu rozhodne, tak to udělá. Jeremy Rifkin nemluví o vylepšování stávající struktury. Předpokladem třetí průmyslové revoluce není vyspravování staré infrastruktury, ale vytvoření úplně jiné.

1. Nejsou centrální místa odběru elektřiny. Každý dům a bytová jednotka je elektrárnou. Do toho spadá i vize elektromobility, kdy i auto je součástí sítě. Energii je ale třeba skladovat, takže nyní odborníci řeší projekty spjaté s akumulací energie.
2. Že nemusí jít o vzdálenou budoucnost, dokládá Jiří Kůs příkladem. "V Letňanech proběhla nedávno výstava For Energo, kde ve stánku Technologického centra Jan Procházka představil projekt 3D baterie. Jsou tam použité nanomateriály, čímž se zmenšuje velikost a zlepšují vlatnosti baterie. Odzkoušeli prototyp baterie o výkonu 1 kW. Jednají také s ČEZ. I ve světě jde o byznys, který patří mezi ty nejdynamičtější. "Elon Musk uvedl na trh baterii pro domácnost, která řeší skladování energie ze solárních panelů, aktuálně probíhá v 500 domácnostech v Kalifornii pilotní projekt. Je to otázka dvou tří let, kdy to bude větší samozřejmostí.
3. Větrné a solární elektrárny by mohly v období přebytku energii ukládat ve formě vodíku a v období nedostatku ji přes palivové články pouštět do sítě. Levnější vodík bude dobrý i pro auta a autobusy jezdící na vodíkové palivové články. "Technologicky je tento systém realizovatelný," tvrdí Kůs. Například odborníci z Centra výzkumu Řež tvrdí, že v telekomunikačním centru v Mnichově měli plný sklep baterií, protože mají povinnost udržet v provozu telefonickou síť v případě blackoutu.
4. V 21. století budou stovky milionů lidí vyrábět "zelenou" energii a sdílet ji prostřednictvím inteligentní distribuční sítě INTERGRID, což by mohla být obdoba sdílení informací na internetu. "Například byt si bude vyrábět svou energii a vedle toho budete mít 3D nano baterii nebo vodíkový článek, kde se bude energie skladovat," vysvětluje Kůs. "Nějakou energii budete v domácnosti spotřebovávat. Přebytek vyrobené energie se bude ukládat v baterii. Může se stát, že se i její kapacita naplní a budete vyrábět víc energie. Prodá ji někomu, komu zrovna chybí, kdo třeba momentálně potřebuje elektrické energie víc, než dokáže vyrobit jeho jednotka. Současně elektroměr pozná, kdy si potřebujete vy sami energii dokoupit, a zjistí, kde je k dispozici nejlevnější. Cena energie bude zanedbatelná, ale něco bude stát její přenos.
5. Elektromobily i auta na vodík se už vyrábějí. V Česku například vznikl první vodíkový autobus ve střední Evropě i s čerpací stanicí, od té doby vývoj stagnuje. V Německu mají 15 vodíkových čerpacích stanic a do roku 2020 jich mají mít 80.

Co brání většímu rozšíření takového moderního konceptu? Jiří Kůs upozorňuje na lobby spjatou s energetikou a pochopitelný vliv korporací vydělávajících na fosilních palivech nebo států typu Ruska. "Rusko funguje tak, že prodává zdroje a suroviny. Na tom je jejich ekonomika postavená a potřebují prodávat. Jeremy Rifkin postřehl souvislost mezi vznikem národních států a obranou elitních zdrojů. "Proto jsou armády a hranice. Nové zacházení s alternativními zdroji vede k větší samostatnosti a kooperaci. Kapitalismus je stále kapitalismem, ale výrazně se zvyšuje význam kooperativního prostoru. Ekonomika se neodehrává na vertikále, tedy řízení shora dolů, ale na horizontální úrovni ve smyslu sdílení v síti mezi jednotlivci. Mizí hierarchie a mezičlánky. Například unikátní návrh obytné a zemědělské čtvrti vytvořil pro čínského developera belgický architekt a vizionář Vincent Callebaut. Systém budov bude propojen inteligentní sítí.

"Pořád myslíme hodně konkurenčně," říká Jiří Kůs, který je přesvědčený, že v budoucnosti si budou firmy více pomáhat. Propojení nových zdrojů energie a nových prostředků komunikace zcela změní způsob našeho života. K tomu může pomoci i schopnost nových technologií zpracovávat a ukládat velké objemy dat, tzv. "big data". Starý pohled na evoluci podle Herberta Spencera, kdy "predátor bojuje s obětí", se ukázal jako překonaný. "V přírodě jeden bez druhého nemůžeme žít. To, co se s nástupem informačních technologií děje a o čem píše Rifkin, je pozoruhodná proměna trhu na nový kooperativní prostor. Zboží a informace se sdílejí mezi jednotlivci bez řízení shora, posiluje se komunikace a ve svém důsledku i empatie. Trh se mění na ekosystém a podobně se mění i model uspořádání světa lidí," vysvětluje Jiří Kůs, jehož pohled může být brán jako trochu utopistický. Jenže on má proti svým kritikům výhodu jak technického vzdělání, tak humanitního přesahu, vystudoval i psychologii a sociologii.

Je podle něj zřejmé, že vedle změn v ekonomickém prostředí dojde i ke společenským změnám. Podle Jiřího Kůse budou lidé mezi sebou více kooperovat a soutěž mezi nimi bude ve smyslu soutěže inovativního nápadu a tvořivého přístupu. Co se stane s touhou po moci? Jiří Kůs se snaží popsat nový, kolaborativní prostor. "Nikdy dříve nebylo takové sdílení mezi lidmi, přístup k publikacím a podpora kreativity. Účastnil jsem se před časem konference, na které vystoupil jeden švýcarský terapeut. Říkal zajímavou věc: je-li osobnost zralá, nebo patologická, poznáme také podle toho, že jeden z projevů zralosti osobnosti je velká kreativita. Poradí si se stresem a zátěží. Potřeba moci podle Kůse ztratí živnou půdu. "Možná že právě na civilizaci 19. a 20. století s neustálými boji o moc a zdroje se můžeme dívat jako na paranoidní a nezralou," tvrdí Jiří Kůs, který se v hovoru překlopil ke své druhé profesi, a to psychologa a sociologa.

"Mladí jsou jiní v tom, že jsou nezávislejší a flexibilnější. Rychle se rozhodují a jednají. I třetí průmyslová revoluce je o svobodě," říká Kůs, podle kterého nový svět přinese řadu jiných pracovních příležitostí v nových oborech. Mnoho věcí nebudeme vlastnit, ale spíše si je krátkodobě pronajmeme. Možná se termín vlastnictví vyprázdní. "Nebudu si vytvářet svůj status tím, že něco vlastním. Vlastnictví nahradí přístup do databází a k službám. Budu třeba chtít někam dojet autem, zaplatím přes smartphone jako dnes jízdenku autobusu, přijede autonomní elektromobil bez řidiče, doveze mě na místo a odjede pro jiného zákazníka," vysvětluje Jiří Kůs.

Moderní firmy, které chtějí přežít, se rozvoji technologií a novému myšlení v tichosti přizpůsobují. "Například ČEZ připravuje pro domácnosti hypotéky na solární elektrárny. I tam je určitá skupina managementu, která pochopila, že energetické společnosti tak, jak fungují nyní, de facto brzy skončí. Mají šanci, i když nebudou už prodávat elektřinu, která se bude vyrábět všude. Mohou dělat servis, dají vám hypotéku na fotovoltaiku či 3D nano baterii. Budou se starat o inteligetní elektroměry uživatelů, ale nebudou stavět nové elektrárny," myslí si Kůs.

"Pokud porozumí změně, která přichází, přetransformují do nového modelu a přežijí. Pravděpodobně se budou stírat hranice mezi reálným světem a světem internetu. Posledních 15 let se rozvíjejí sociální sítě na internetu, komunity kolem nich a kolaborativní prostor. Konkurenční výhodu mají firmy, které pochopily, že cesta vpřed vede přes znalosti, kreativitu a inovace. "Svět se mění. Virtuální realita nebude nic odděleného," říká Kůs, který jde za rámec toho, co zažíváme nyní - třeba videokonference.

Kůs aktivně sleduje svět nanotechnologií. Rok intenzivně sledujeme, co se na trhu děje. Nedávno se objevilo, že se v jedné laboratoři věnují 3D typografickému zobrazování, což je hologram, kterého když se dotknete, cítíte ho. To už vypadá jako sci-fi - ty představy holovizí, že se na ploše objeví obraz, a když se ho dotknete, tak jej cítíte stejně, jako když se dotknete druhého člověka. Bůh suď, jak setkávání s lidmi bude jednou vypadat," říká Kůs. Možná že technologie jednou zprostředkují člověku takový pocit reálného zážitku. Lidí, které inspirují takové myšlenky, přibývá. Jeremy Rifkin je předsedou Third Industrial Revolution Global CEO Business Roundtable, kde se sdružuje 120 firem. Jeho hlas zaznívá ve vrcholných orgánech v EU v oblasti hospodářství, změn klimatu a energetické bezpečnosti, kde je poradcem. Lídři světa hledají cestu, jak se dostat z "tance krizí" světové ekonomiky napojené na ceny ropy.

Svět čekají klimatické výkyvy a bezpečnostní krize. I proto je výhodnější tzv. "distribuovaný kapitalismus", kdy jsou jednotlivé ostrůvky sice propojené, ale také schopny v případě nouze fungovat nezávisle. Zmizí velkovýroba a velké továrny a více lidí bude podle prognóz Rifkina pracovat ve službách, IT, stavebnictví a logistice. Budování nové infrastruktury vytvoří tisíce nových podnikatelských příležitostí a miliony pracovních míst... "Větší roli bude hrát otevřenost a kreativita, kterou internet podporuje," říká Jiří Kůs.

Ve světě se začínají propojovat lidé s podobným myšlením. Demokratizace energie přispěje k posunu společnosti od autoritářských struktur ke kolaborativním. První a druhá průmyslová revoluce byly doprovázeny vznikem národních ekonomik, národních států a centralizovaného, geopolitického dělení světa shora dolů (top-down). K tématu doporučujeme především četbu knihy Třetí revoluce. Autor je americký ekonom, prognostik a environmentalista, politolog, publicista a filozof. Napsal 16 knih o dopadech technologických změn na ekonomiku, pracovní sílu, společnost a životní prostředí. Je předsedou Third Industrial Revolution Global CEO Business Round Table, jehož členy je přes sto firem z celého světa. Usilují o rozšířené využívání obnovitelných zdrojů energie.

tags: #Jiří #Kůs #třídění #odpadu #1

Oblíbené příspěvky:

• Jak vyčistit odpad myčky Siemens?
• Tipy pro bivak v Krkonoších
• Legislativa ČR ohledně nebezpečného odpadu
• Dopad znečištění ovzduší na lesy Orlických hor
• Význam ekosystému pole