Naším posláním je chránit přírodu a zdravé prostředí pro budoucí generace doma i ve světě. Chceme zachovat podmínky a chránit prostředí pro veškerý rozmanitý život na planetě. Snažíme se proto napravit škody na životním prostředí způsobené člověkem a předcházet jim.
Jsme přesvědčeni, že planeta má své limity. Všichni lidé kdekoliv na světě mají nejen právo na zdravé životní prostředí, ale i právo spolurozhodovat o jeho budoucnosti.
Při veřejných akcích jednáme vždy nenásilně. Každý úspěch při prosazování zdravého životního prostředí je podmíněn čestností a slušností za všech okolností a bez kompromisů. Dodržujeme naše závazky a plníme sliby. O naší práci otevřeně a pravdivě informujeme.
Veřejnosti předáváme přesné, jasné a úplné informace podložené výsledky odborného bádání. Neřídíme se přitom zájmy jiné instituce a neakceptujeme, aby naše činnost sloužila politickým cílům. Nebojíme se kontroverzních témat a neustupujeme ze snahy prosazovat účinná řešení.
Hájíme práva těch nejslabších a podporujeme místní komunity usilující o změny k lepšímu. Navazujeme spolupráci s jednotlivci i organizacemi a ve společných projektech každý podle svých možností přispíváme k dosažení stanovených cílů. Hlásíme se k etickému kodexu ekologických organizací, pravidlům transparentnosti a etickému kodexu Arniky.
Čtěte také: Praha 5: Investice a kultura
Pro přijímání finančních darů máme vlastní zásady shrnuté do Fundraisingového kodexu a dodržujeme Etický kodex Zeleného kruhu pro transparentní financování.
V roce 1992 byl přijat dosud platný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V rámci zákona rozlišujeme obecnou ochranu územní a druhů a zvláštní ochranu územní a druhů. Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů.
Zvláštní ochrana přírody a krajiny představuje jeden z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody a krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území, jako významného nástroje ochrany území: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP).
Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů, sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením.
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO
Soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice Rady 2009/147/EC, o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) byla sjednána v roce 1973 ve Washingtonu. Jejím cílem je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely. Úmluva reguluje zejména obchod s exempláři ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje však i obchod s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinami druhů, které jsou v přírodě ohroženy.
Zelený kruh je asociace českých ekologických nevládních organizací a věnuje se monitorování zákonů a politik. Koordinuje legislativní kampaně a poskytuje podporu při advokační činnosti zaměřené na ochranu životního prostředí a občanská práva. V rámci Zeleného kruhu koordinujeme naši práci v oblasti účasti veřejnosti na rozhodování nebo stavební a odpadové legislativy.
Klimatická koalice (KliK) je platformou pro české nestátní neziskové organizace, které se zabývají ochranou klimatu a životního prostředí. Koalice za snadné dárcovství je nezávislou platformou pro neziskové organizace, které spojuje zájem o rozvoj vztahového fundraisingu. Členské organizace zajímá takové dárcovství, které je založené na vzájemném poznávání dárce a obdarovaného. Síť k ochraně demokracie propojuje organizace a experty napříč Českou republikou, kteří chtějí aktivně přispívat ke zdravému fungování naší demokracie. Analyzuje aktuální hrozby i příležitosti, informuje veřejnost, média i politiky a hledá konkrétní řešení.
IPEN (International Pollutants Elimination Network) je celosvětová síť, která svými aktivitami usiluje o zdravější svět, v němž lidé a životní prostředí již nebudou poškozováni výrobou, používáním ani likvidací toxických chemických látek. FoRS (České fórum pro rozvojovou spolupráci) je platformou českých neziskových subjektů, které se zabývají rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. Spolu s dalšími organizacemi ve FoRS sdílíme společný zájem prosazovat vyšší relevanci a efektivnost české i mezinárodní zahraniční rozvojové spolupráce a zvyšovat její pozitivní dopady pro obyvatele rozvojových a transformujících se zemí.
Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky
EEB (European Environmental Bureau) je největší sítí ekologických občanských organizací napříč Evropou. Na evropské úrovni se EEB věnuje tématům jako je změna klimatu, biologická rozmanitost, oběhové hospodářství, udržitelný rozvoj, znečištění ovzduší, vody a půdy nebo chemické znečištění. European ECO Forum je koalice nevládních organizací prosazujících zásady environmentální demokracie v regionu UNECE (Evropa a země bývalého Sovětského svazu). Arnika se spolu s Forem zúčastňuje zasedání států Aarhuské úmluvy, monitoruje dění v jednotlivých zemích, upozorňuje na porušování práva a podporuje tamní občanskou společnost.
ERN (European Rivers Network) je nevládní organizace zabývající se ochranou a udržitelným hospodařením s vodou a řekami. Prostřednictvím svých aktivit jako jsou informační kampaně a vzdělávací programy se síť podílí na ochraně řek a jejich ekosystémů po celé Evropě. International Rivers je mezinárodní sítí usilující o globální ochranu řek. Tím se snaží působit proti jejich fragmentaci a znečišťování a snaží se o podporu komunit, které jsou na volně plynoucích řekách závislé.
Koalice Pro 3R je celostátní koalice sdružující občanské spolky, zastupitele i běžné občany s vizí odpadového hospodářství v České republice bez dalších spaloven a skládek odpadů, s vizí odpadového hospodářství, které stojí na prevenci vzniku odpadů a jejich maximální recyklací. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Naším posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. V současné době máme více než 6000 členů, mezi nimiž naleznete profesionální odborníky, zkušené dobrovolníky i ty, kteří prostě „jen“ mají rádi přírodu. Převážná část členů ČSOP působí v základních organizacích (ZO), kterých je v České republice více než 300. Základní organizace mají svou vlastní právní subjektivitu a své statutární orgány. Většina ZO a jejich členů pracuje na dobrovolné bázi, řada ZO má však i své profesionální aktivity a své zaměstnance.
Program Ministerstva životního prostředí na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí - Prostředí pro život (dále jen „program“) byl schválen usnesením vlády ČR č. Doba trvání programu se předpokládá v letech 2020 až 2026, tj. 7 let. První veřejná soutěž bude vyhlášena poprvé v roce 2019 se zahájením poskytování podpory v roce 2020. Maximální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 7 let. Celkové výdaje na program se předpokládají ve výši 4,46 mld. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu budou činit ve výši 3,8 mld. Kč. Polovina z celkových výdajů na program bude určena na výzkum spojený s problematikou klimatické změny (priorita č. 1).
Program Organizace spojených národů pro životní prostředí (United Nations Environment Programme - UNEP) vznikl v roce 1972 a sídlí v keňském hlavním městě Nairobi v úřadovně OSN. K jeho hlavním úkolům patří podpora mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí, koordinace environmentálních programů OSN, sledování stavu životního prostředí, navrhování globálních a regionálních řešení nejvýznamnějších environmentálních problémů, podpora rozvoje výzkumu a zajištění výměny a šíření informací o životním prostředí. UNEP odpovídá za environmentální stránku udržitelného rozvoje a propojení s jeho ekonomickou a sociální dimenzí. Pod hlavičkou UNEP fungují a sjednávají se důležité mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí.
Známá promykovitá šelma surikata (Suricata suricatta) obývá velkou část Namibie. Vyskytuje se i v sousední Jihoafrické republice a Botswaně. Namibie, do vyhlášení nezávislosti známá jako Jihozápadní Afrika, dostala jméno podle působivé Namibské pouště zabírající 50 000 km2 a pyšnící se nejvyššími dunami na světě. Pouze 0,3 % celkové rozlohy Namibie tvoří lesy. Žirafa angolská (Giraffa g. angolensis) osídluje po celé Namibii zejména suchou savanu. Elegantní antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis) žije v jižní Africe i v biotopech bez stálého vodního zdroje. Pro soukromou rezervaci Naankuse Wildlife Sanctuary ve střední Namibii je typická smíšená travinná, stromová vegetace. Početnost slona afrického (Loxodonta africana) v Namibii dosahuje nejméně 24 000 jedinců, přičemž roční přírůstek od roku 1995 činí více než 5 %.
Česká republika se stala členem IPBES 25. srpna 2014. Nicméně již předtím byla aktivně zapojena do její přípravy, ať už v rámci projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (B. Moldan, T. Hák, J. Plesník), nebo Mezinárodního mechanismu vědecké expertízy o biodiverzitě (J. Plesník, L. Miko) či v pracovním přípravném výboru pro založení IPBES (J. Můžeme se pochlubit tím, že se odborníci z ČR v různých pozicích zúčastnili přípravy všech dosavadních zpráv s výjimkou hodnocení zaměřených na jiné kontinenty. Úspěšnost nominací expertů z ČR byla až do roku 2024 mimořádně vysoká: dosahovala 100 %, což svědčí o tom, že máme v péči o biodiverzitu řadu celosvětově uznávaných osobností. Až dosud ve výběrových řízeních uspělo 20 českých pracovníků, z nichž někteří (Z. Harmáčková, P. Havlík, J.
Hlavním posláním IPBES zůstává příprava na důkazech založených a vědeckými postupy vypracovaných hodnocení biologické rozmanitosti. V roce 2013 IPBES uveřejnila koncepční rámec pro další činnost (IPBES 2013, Díaz et al. 2015). Zdůrazňuje v něm výrazný mezioborový charakter hodnocení s rostoucím zapojením hospodářských a společenských věd (Larigaudarie et al. 2016, Stenseke & Larigaudarie 2017, Stockland et al. 2022). V řadě případů tudíž tvůrci hodnotících zpráv neanalyzují ekosystémy, ale rovnou sociálně-ekonomické soustavy (Lang et al. 2012, Fischer et al. 2015, Rosenbaum 2023). Právě viditelný důraz na sociální a ekonomické aspekty péče o biologickou rozmanitost a ekosystémových služeb vedl k na první pohled překvapivému kroku - rozpracování konceptu ekosystémových služeb do podoby příspěvků přírody lidem: podrobnější diskuse přesahuje rámec tohoto příspěvku (Díaz et al. 2015, 2018, Pascual et al. 2017, 2023a, Managi et al.
Pokud jde o způsob práce, také v tomto případě se IPBES viditelně inspirovala IPCC. Témata hodnocení přitom navrhují nejen členové, tedy vlády, ale i klienti, zejména mnohostranné úmluvy zaměřené na biodiverzitu. Po schválení námětu plenárním zasedáním připraví vybraní odborníci osnovu zprávy a současně určí její rozsah. Následně bývá vypsáno výběrové řízení, do něhož experty nominují vlády nebo instituce. Procento úspěšných kandidátů se liší podle rozsahu a tématu hodnocení, obvykle je vybrán jeden ze dvou až pěti uchazečů. Odborníci pak pracují tři roky jako spolupředsedající hodnocení, koordinující vedoucí autoři, vedoucí autoři, přispívající autoři nebo redaktoři. Všechny zprávy procházejí opakovanou důslednou recenzí, a to jak uznávanými odborníky mimo autorský kolektiv, tak vládami. Ke každé kapitole se tak obvykle sejde nejméně několik tisíc připomínek recenzentů, které s autory jednu po druhé vypořádávají redaktoři. Souhrn zpráv pro tvůrce strategií, koncepcí, programů, projektů i pro každodenní činnost (Summary for policy-makers, SPM) je schvalován na plenárním zasedání zástupci vlád doslova řádek po řádku, dokud není nikdo proti: proto formulace v něm obsažené mohou být značně šroubované nebo zbytečně rozvláčně upovídané.
Není žádným tajemstvím, že svět v současnosti čelí propojeným a vzájemně se posilujícím problémům: patří mezi ně i.a. snižující se dostupnost vody a potravin, zhoršující se zdraví lidí a probíhající změny podnebí. Proto platforma vypracovala tematickou hodnotící zprávu zaměřenou na rozmanité vzájemné vazby mezi uvedenými procesy, a to pochopitelně v souvislosti s biodiverzitou (IPBES 2024a). Ukazuje, že vzájemně související těžkosti nemohou být řešeny jedna po druhé. Naopak, jejich úspěšné překonání vyžaduje především spolupráci všech článků společnosti stejně jako zodpovědnou veřejnou správu. Zpráva problematiku nejen analyzuje, ale nabízí více než 70 naprosto konkrétních kroků, jak situaci zlepšit - patří mezi ně třeba obnova ekosystémů bohatých na uhlík (lesy, rašeliniště, mangrovy či zdravá půda), zelená řešení ve městech přínosná pro lidské zdraví, koloběh vody a stabilitu podnebí, e.g. rozvoj zelené a modré infrastruktury nebo udržitelnější a zdravější způsoby stravování. Dokument prezentuje osm principů, jak uvedená opatření uskutečnit.
Většina zpráv hodnotících stav, změny a vývojové trendy globálního životního prostředí a jeho vybraných složek (IPBES 2019a, 2019b, UNEP 2019, 2021) dochází k závěru, že k výraznému zlepšení současného stavu a výhledů do budoucnosti vede zásadní obrat ve vztahu obyvatel planety k němu, výstižně označovaný jako transformativní změna. Uvedenou problematiku rozpracovává dlouho očekávaná hodnotící tematická zpráva (IPBES 2024b). Transformativní změnu chápe jako skutečně zcela základní posuny, a to jak v pohledu na svět (způsoby myšlení, vědění a vidění), tak ve strukturách, i.e. v organizaci, regulaci a vládnutí a v neposlední řadě rovněž v praxi - jak lidé jednají, co dělají a jaké mají vzájemné vztahy. Dokument hodnotí a srovnává možné přístupy k dosažení udržitelné a spravedlivé budoucnosti a současně upozorňuje na četné překážky, které brání dosažení zmiňované transformativní změny. I když by ji měly provádět především vlády a velké podniky, může k ní přispět každý svými rozhodnutími a aktivním zapojením do snahy o udržitelnost prospěšnou lidem i přírodě. Protože příklady táhnou, zpráva není Zdí nářků, ale předkládá četné smysluplné příklady úspěšných opatření.
Obsáhlá, vědecky podložená a bez nadsázky přelomová analýza stavu, změn a vývojových trendů globální biodiverzity a ekosystémových služeb/příspěvků přírody lidem (IPBES 2019a, Plesník 2019a, 2019b, 2019c) patří již dnes mezi vůbec nejcitovanější zdroje o uvedené problematice. Její souhrn se proto dočkal i českého překladu (IPBES 2019b).
V současnosti se připravuje hodnotící zpráva o podnikání a biologické rozmanitosti, jejíž souhrn by mělo schválit již 12. zasedání IPBES. O rok později bude připravena detailní analýza monitorování biodiverzity a příspěvků přírody lidem.
IPBES nabízí akademikům i odborníkům z praxe i.a. příležitost podílet se na přípravě často citovaných vědeckých zpráv s globální působností včetně možnosti spoluautorství publikací uveřejňovaných ve špičkových časopisech (cf. Potts et al. 2016, Pascual et al.
Kromě toho, že je Česká republika smluvní stranou mnoha mezinárodních úmluv týkajících se ochrany přírody, je také členem několika mezinárodních organizací.
ČIŽP je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí.
tags: #poslání #přírody #environment