Potenciál ekologické produkce obilovin v České republice

05.04.2026

Česká republika patří mezi země s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Ekofarmáři v současnosti obhospodařují 17,5 procenta veškeré zemědělské půdy, což ji řadí na devátou příčku v Evropě co do rozlohy půdy v ekologickém režimu.

Většinu představují travní porosty v horských a podhorských oblastech, ale v posledních letech dochází k významnému nárůstu orné půdy, která zabírá 20 % půdního fondu v režimu ekologického zemědělství. S rostoucí rozlohou orné půdy v ČR i profesionalizací produkce významně stoupá produkce plodin charakteristických pro ekologické zemědělství jako jsou špalda, pohanka nebo žito.

Průzkum v rámci projektu Myjsmebio ukázal, že téměř polovina Čechů (45 %) nepovažuje nabídku bio obilovin v obchodech za dostatečnou. Rostoucí potenciál v segmentu bio obilovin vidí také zástupci Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.

„Z aktuálního dotazníkového šetření mezi našimi členy vyplynulo, že každý druhý farmář uvažuje o rozšíření portfolia bio obilovin, zároveň ale jen zhruba pětina uvažuje o finalizaci produktů,“ uvádí manažerka Svazu PRO BIO Kateřina Urbánková a dále vysvětluje: „Většina farmářů nemá kapacity, kapitál ani patřičné know-how ke spuštění koncové výroby, na trhu tak ale vzniká zajímavá příležitost pro finální výrobce, jako jsou mlýny nebo pekárny. Ty mohou část kapacit vyčlenit pro zpracování bio obilovin a zákazníkům nabízet produkty s vyšší přidanou hodnotou.“

Průzkum dále ukázal, že mají-li Češi možnost, rádi nakupují v bio kvalitě. Z rostlinných produktů nejvíce z nich vyzkoušelo bio pohanku a bio jáhly. Jak ale upozorňuje Kateřina Urbánková, jen něco málo přes 30 % oslovených farmářů považuje povědomí veřejnosti o odrůdách bio obilovin za dostatečné.

Čtěte také: Česká republika a OZE

„Pohanku v bio kvalitě dnes v kuchyni používá stále více spotřebitelů, pro ekologické zemědělství je ale charakteristická řada dalších plodin, ať už špalda, jáhly, nebo třeba oves. S tím, jak roste obliba domácího pečení, se do popředí derou také bio mouky. Určitě je ale potřeba neustále pracovat na osvětě,“ podotýká Kateřina Urbánková.

Co je BIO?

BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu.

Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani jiné chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.

Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jednou za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou.

Jaká loga se používají k označení biopotravin?

Národní značení: Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku - ať už výrobu, zpracování, či balení - provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.
Evropské značení: Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin.

Hospodaření dle principů ekologického zemědělství (EZ) začíná v některých částech naší republiky převládat. Například v Karlovarském kraji je certifikováno v režimu EZ téměř 60 % zemědělské půdy.

Čtěte také: 50 TWh z obnovitelných zdrojů

Aktuálně v ČR hospodaří ekologicky 5 290 farem na výměře 584 tis. ha. K 31. 12. 2022 hospodařilo v České republice ekologicky 5 050 farem na celkové výměře 575 464 ha, což představuje 16,2% podíl na celkové zemědělské půdě vedené v LPIS. V meziročním srovnání vzrostl počet farem o 5,3 % a celková výměra ploch v EZ o 3,1 %.

Z celkového počtu přibližně 43 tisíc zemědělsky aktivních subjektů hospodaří v režimu EZ již každá osmá farma. Za posledních deset let vzrostl počet ekofarem 1,3krát z původních 3 923 farem a výměra půdy v EZ 1,2krát z původních 488 tis. ha v roce 2012.

Aktuálně je v Registru ekologických podnikatelů registrováno 5 290 farem a 583 720 ha, což ukazuje na další nárůst zájmu o ekologické zemědělství. Opatření je realizováno opět formou pětiletých závazků a novinkou je umožnění souběhu EZ s konvenčním hospodařením v souladu s evropskou legislativou.

Očekává se, že povolení souběhu usnadní přechod do EZ velkým farmám, typických pro ČR, díky možnosti vstoupit do EZ jen s určitou částí podniku. Tato skutečnost by tak mohla přispět k naplnění národního cíle dosáhnout 22 % zemědělské půdy obhospodařované ekologicky v ČR do roku 2027 (tj. cca 750 tis. ha).

Česká republika nyní patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v EZ (9. místo v rámci Evropy) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě (7. místo v rámci Evropy, 5. V počtu ekologických farem vede dlouhodobě kraj Jihočeský (733 ekofarem), následovaný krajem Plzeňským.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a ČEZ

V rámci jednotlivých kategorií užití půdy (orná půda, trvalé travní porosty a trvalé kultury) dominoval opět Karlovarský kraj, kde se v ekologickém režimu nacházelo téměř 20 % ploch orné půdy a 80 % ploch TTP. Hranici 60 % ploch TTP v ekologickém režimu dosáhly dále kraje Ústecký, Zlínský a Olomoucký.

Ze statistik vyplývá, že hlavními plodinami na orné půdě v ekologickém zemědělství jsou téměř vyrovnaně obilniny a pícniny (42,7 % a 43,9 %). Z obilnin se nejvíce pěstuje pšenice a oves.

S nárůstem ploch orné půdy v EZ stoupá i samotná produkce ekofarem. U obilnin, hlavní skupiny plodin na orné půdě, vzrostla plocha za posledních deset let téměř dvojnásobně a produkce dokonce 2,3krát (ze 49 tis. tun na více než 112 tis. tun v roce 2021). Největší objem produkce dosahuje pšenice a oves.

Zhruba 75 % ekologicky pěstovaného obilí je prodáno, přičemž většina v biokvalitě, avšak podstatná část produkce směřuje dlouhodobě do zahraničí (33 %). Neprodaný objem obilí je využíván především jako krmivo, příp. osivo přímo na ekofarmách.

V roce 2021 obilniny v EZ tvořily 3,1 % jejich celkové osevní plochy a 1,4% podíl na celkové produkci obilí v ČR. Nejvyšší zastoupení v EZ má trvale oves a tritikále (19 %, resp. 11 % na celkové osevní ploše a 15 %, resp. Významné zastoupení v EZ mají luskoviny na zrno (12% podíl na jejich celkové osevní ploše a 8% podíl na celkové produkci v ČR), jsou nepostradatelnou plodinou v osevním postupu pro udržení kvality orné půdy a dále zdrojem bílkovin v krmení hospodářských zvířat.

Za posledních deset let vzrostla v EZ jejich plocha téměř trojnásobně a produkce dokonce 3,3krát (z 2 630 na 8 683 tun v roce 2021). Vysoký podíl ploch i produkce v EZ dosahují také léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR).

Z údajů ÚZEI o uplatnění bioprodukce vyplývá, že řada komodit nenachází zpracovatele na domácím trhu a je exportována. Z rostlinných komodit do zahraničí míří třetina produkce obilí (zejména špalda, oves, proso i pšenice), téměř polovina luskovin a olejnin, dvě třetiny produkce brambor, třetina zeleniny (zejména kořenové - mrkev, cibule), pětina ovoce (zejména jablka a bobuloviny, 25 % resp.

Z šetření dále vychází, že pouze 10 % ekofarem prodá veškerou svoji produkci s certifikátem. Čtvrtina ekofarem využívá konvenční i bio trhy a zhruba polovina ekofarem odbytuje dlouhodobě svoji produkci výhradně na konvenčním trhu. Stejně jako konvenční zemědělci se i ti ekologičtí potýkají s nejistým odbytem, navíc i s nejistotou získání cenové prémie.

Vzhledem k dalšímu nárůstu zájmu o EZ mezi zemědělci, motivovanému podporou MZe tzv. na straně nabídky, je potřeba, aby se Česká republika inspirovala v sousedních zemích a zajistila také adekvátní silnou poptávku po bioprodukci, tzv. podporu na straně poptávky.

Letošní ročník kampaně Měsíc biopotravin ukázal, že lidé mají o lokální a kvalitní bioprodukty zájem. A české farmy mají potenciál tento trend využít. Inspirací pro Českou republiku může být Švýcarsko, kde spolupráce řetězců s ekofarmáři a jednotné značení produktů zajišťují stabilní odbyt biopotravin.

Podle Romany Nýdrle, ředitelky pro obchod SOCR ČR, navázala další jednání na červnový seminář: „Potkali jsme se s kolegy z MZe ČR - odbor environmentální a ekologického zemědělství, se kterými jsme prodiskutovali doporučení retailu směřující k podpoře české bio produkce. Vše je samozřejmě otázkou priorit budoucí vlády, jestli společné návrhy získají její podporu a budou zařazeny do Koncepce zemědělské politiky ČR 2030.

Klíčové bude, aby obchodníci a výrobci dokázali nabídnout hotové produkty, které zákazníci snadno zařadí do každodenního jídelníčku. Trh s biopotravinami roste a přináší příležitosti pro všechny články hodnotového řetězce, od zemědělců přes zpracovatele až po retail a gastro segment.