ČEZ a Potenciál Obnovitelných Zdrojů v České Republice

Věříme, že každý projekt má smysl - nejen pro spotřebitele elektřiny, ale i pro krajinu, ve které žijeme. Naše technologie jsou šetrné, efektivní a připravené naplno využít potenciál přírody. Chceme, aby naše země byla silná a soběstačná, aby naše krajina byla rok od roku čistší a chceme také cenově dostupnou energii. Obnovitelné zdroje toto vše splňují.

Obnovitelné zdroje:

• Vyrábějí čistou energie bez emisí
• Zvyšují konkurenceschopnost
• Podporují energetickou nezávislost Česka
• Poskytují nová pracovní místa a rozvoj regionů
• Zajišťují bezpečnost dodávek energie

Fotovoltaické elektrárny

Sluneční záření je jedním z nejdostupnějších obnovitelných zdrojů energie v České republice. Díky své stálosti a vysokému potenciálu pro výrobu elektřiny nabízí dlouhodobě udržitelnou cestu k energetické soběstačnosti.

Větrné elektrárny

Vítr představuje přirozený a stálý zdroj obnovitelné energie, který lze efektivně využít v místech s vhodnými klimatickými podmínkami. Jeho síla umožňuje přeměnu kinetické energie na elektřinu bez emisí a s minimálním dopadem na životní prostředí.

Development obnovitelných zdrojů

Development obnovitelných zdrojů energie je komplexní proces, který se skládá z několika klíčových kroků. V ČEZ Obnovitelné zdroje se zaměřujeme především na development pozemních fotovoltaických elektráren a větrných elektráren. Zároveň jsme si vědomi, že technologie pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů mají omezenou životnost.

Čtěte také: 50 TWh z obnovitelných zdrojů

Elektrická energie z obnovitelných zdrojů, které Skupina ČEZ provozuje na území České republiky a v Polsku, dosáhla za prvních šest měsíců letošního roku hodnoty 1 039 GW·h. V meziročním srovnání jde o 39% nárůst. Podařilo se to zejména díky dobrým klimatickým podmínkám pro výrobu ve vodních zdrojích a zvýšenému spalování biomasy.

České elektrárny v rámci Skupiny ČEZ dodaly z obnovitelných zdrojů téměř 1 TW·h elektřiny, z toho 83 % produkce pochází z vodních elektráren. Výroba z přečerpávacích vodních elektráren ve výši 165 799 MW za prvních šest měsíců letošního roku není započítávána, neboť tento typ zdroje není zahrnován mezi obnovitelné zdroje.

O více než 26 % vzrostl meziročně objem elektrické energie vyráběné spalováním biomasy (jen v ČR činil tento nárůst téměř 60 %). České elektrárny Skupiny ČEZ plánují v tomto roce vyprodukovat spalováním biomasy více než 300 000 MW·h elektrické energie. Růst se očekává také u polských elektráren Skawina a ELCHO. Jde v tuto chvíli o nejdynamičtější oblast rozvoje obnovitelných zdrojů. Pro srovnání: před třemi roky činila celoroční výroba z biomasy ve Skupině ČEZ pouze 115 000 MW·h.

V rámci Skupiny ČEZ se rozvojem nových obnovitelných zdrojů zabývá společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Zelenou energii vyrábí ve 21 vodních elektrárnách a ve svých záměrech počítá mj. také s větrnými elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 500 MW, jakož i s využitím energie slunce a bioplynu.

Skupina ČEZ plánuje v následujících patnácti letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie až 30 miliard Kč. Z toho zhruba 20 miliard Kč na výstavbu nových větrných elektráren, které mají v současnosti největší potenciál rozvoje.

Čtěte také: Česká republika a OZE

Česká republika je jedním z největších producentů skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele. Při spalování fosilních paliv dochází k uvolňování velkého množství skleníkových plynů do atmosféry, což má negativní dopad jak na životní prostředí, tak na lidské zdraví. Z pohledu životního prostředí vede využívání fosilních zdrojů ke změně klimatu v podobě extrémnějšího počasí jako jsou záplavy, sucho či bouře.

Energetická transformace směrem k obnovitelným zdrojům má potenciál vyústit v silný hospodářský růst a vytvoření nových pracovních míst. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii výrazně vzrostl (z 9,6 % v roce 2004 na 19,7 % v roce 2019), a to zejména v oblasti větrné energie, solární energie a biomasy. Dle Eurostatu má na konečné spotřebě energie největší podíl obnovitelných zdrojů Švédsko (56 %), nejméně naopak Lucembursko (7 %).

Technologií, které využívají obnovitelné zdroje energie, je celá řada. Jedná se například o fotovoltaické elektrárny, fototermické solární panely, větrné elektrárny, vodní elektrárny, využití biomasy, tepelných čerpadel atd.

Trend rostoucí síly obnovitelných zdrojů ovšem otevírá i otázku absence investičních zdrojů, se kterými se firmy potýkají. Právě na nedostatek vlastního kapitálu reaguje nová služba firmy Fotovoltaika za 1 Kč, kterou jsme připravili společně s naší dceřinou společností SGEF (Société Générale Equipment Finance) a firmou ČEZ ESCO.

ČEZ ESCO ve spolupráci s Komerční bankou a SGEF umožní obcím, firmám a dalším větším spotřebitelům pořídit si fotovoltaiku zcela bez počátečních investičních nákladů. ČEZ Prodej zvýhodní i menší klienty Komerční banky.

Čtěte také: Potenciál rekonstrukcí pro klima v ČR

Skupina ČEZ a Komerční banka minulý týden oznámily strategické partnerství pro udržitelnost. Největší česká energetika a jedna z největších českých bank budou spolupracovat na snižování své vlastní klimatické stopy i snižování emisí svých zákazníků. Obě společnosti mají v této oblasti ambiciózní plány: Komerční banka se chce stát uhlíkově neutrální do roku 2026, Skupina ČEZ zase plánuje do roku 2030 omezit využívání uhlí na minimum a nahradit ho při výrobě elektřiny nízkoemisními a obnovitelnými zdroji.

Prvním krokem spolupráce těchto společností je model instalace střešních fotovoltaických elektráren u zákazníků. Komerční banka také začíná od ČEZ ESCO odebírat elektřinu z obnovitelných zdrojů.

„Do konce tohoto desetiletí skončíme s uhlím v našich teplárnách a budeme z něj vyrábět jen minimum elektřiny v těch nejmodernějších elektrárnách. Místo toho postavíme 6 000 MW obnovitelných zdrojů. Zároveň chceme vyjít vstříc i našim zákazníkům, kteří se rozhodnou pro vlastní zdroj čisté elektřiny. Jsem rád, že díky partnerství s Komerční bankou budou moderní technologie dostupnější,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Slunce na střeše

Odborná veřejnost se shoduje, že největší potenciál z obnovitelných zdrojů v ČR má právě fotovoltaika a solární elektrárny na střechách domácností, podniků a veřejných budov mohou v tomto výrazně pomoci. Ty navíc souznějí také s trendem prioritního využívání lokálních zdrojů a se zájmem zákazníků snížit si účty za energie. Letos dceřiné společnosti ČEZ (ČEZ Prodej a ČEZ ESCO) instalovaly již 900 střešních FVE o výkonu 6,8 MW, což je téměř o třetinu více než za celý loňský rok.

ČEZ Prodej (instalace pro domácnosti) poskytne klientům Komerční banky, kterým bude instalovat střešní fotovoltaickou elektrárnu, výhodu jednoho solárního panelu zdarma. ČEZ ESCO ve spolupráci s Komerční bankou a SGEF umožní obcím, firmám a dalším větším spotřebitelům pořídit si fotovoltaiku zcela bez počátečních investičních nákladů.

„Obce a firmy se po pandemii covidu potýkají s rostoucími cenami všeho a jejich rozpočty jsou pod tlakem. Zvyšuje se tak zájem o řešení bez vstupních investičních nákladů. Podobným způsobem už fungují naše projekty energetických úspor EPC i výstavba a provoz kogeneračních jednotek. Zákazník se nemusí starat o investici, administrativu ani provoz fotovoltaiky. Cena elektřiny z fotovoltaiky je navíc nižší, protože jde o vlastní výrobu, a tak odpadají síťové poplatky,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Jak to funguje

ČEZ ESCO nainstaluje fotovoltaickou elektrárnu, vyřídí veškerou administrativu a elektrárnu provozuje a servisuje, zákazník zaplatí jen za odebranou elektřinu, která by měla být levnější než ta odebraná ze sítě. ČEZ ESCO může elektrárnu provozovat na dobu neurčitou, případně ji zákazník může po 15 letech koupit za 1 Kč do vlastního majetku. Produkt je vhodný pro objekty s odběrem elektřiny 50 MWh/rok a více.

„ČEZ ESCO si již tento model vyzkoušelo u některých jednotlivých instalací. Pro jeho větší rozvoj však potřebovalo silného a stabilního finančního partnera, který se postará o financování celého schématu a zajištění kreditního rizika. Jsme rádi, že jsme se tímto partnerem stali právě my,“ doplňuje Eva Jiránková, obchodní ředitelka Société Générale Equipment Finance.

Poptávka po energetických úsporách, vlastních zdrojích energie a obecně bezemisních řešeních v Česku po letech roste. Na své každodenní práci to vidí Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která se specializuje na úsporná a ekologicky šetrná řešení právě pro obce, firmy nebo stát.

Současná česká energetická debata se podle Kamila Čermáka konečně ubírá správným směrem. “Přes všechno, co se teď v energetice děje, jsem optimista. Za posledních šest let jsem necítil byznysově silnější poptávku. Důvodů pro rostoucí zájem je podle něj víc. Velké průmyslové firmy, jako třeba Třinecké železárny nebo US Steel, hledají partnery pro rozsáhlý proces dekarbonizace, který v jejich případě nebude vůbec jednoduchý. Pro menší firmy může být silným faktorem rostoucí cena energií a ekonomické výhody plynoucí z energetické soběstačnosti.

“Konečně je za námi odkaz minulé dekády, kdy byly solární panely fuj. Teď hledáme novou dimenzi mezi dvěma starými extrémními pozicemi, kde ta ideologizace byla podle mě nešťastná. Jeden pól říkal “špatně Green Deal”, na druhé straně stojí takoví zelení ultras, kteří zase chtějí hned všechno. Změna v přístupu českých firem i veřejných institucí už nese své první viditelné přínosy. Nejde totiž už jen o solární panely, jako o celkový přístup k energetické efektivitě, úsporám v plýtvání i nadbytečných emisích skleníkových plynů.

“Kdo jde kolem, ničeho si nevšimne, kdo se podívá shora, vidí, že na střeše jsou fotovoltaické panely a budova se chladí vodou z Vltavy. Tím to nekončí. Ta budova dnes sama pozná, jestli se vevnitř koná velké představení nebo zkouška, kolik je tam lidí. Podle toho chladí, rekuperuje vzduch, svítí. To všechno totiž dneska patří do energetického balíčku pro firmy a dá se to udělat, ještě třeba doplnit o obnovitelné zdroje nebo kogenerační jednotky či tepelná čerpadla,” vysvětluje principy modernizačních projektů pro firmy Kamil Čermák.

Energetické úspory a potenciál chytrých systémů řízení energetické spotřeby podle něj byly v české debatě dlouho upozaděné. Přitom hrají klíčovou roli v tom, aby se celkové řešení finančně vyplatilo. “Takový balíček nabízíme našim klientům. Za prvé úspory, abyste ušetřili. Za druhé snížení uhlíkové stopy, významně. Za třetí, možnost chytře řídit budovy, to dokáže obrovské věci. Energetické úspory jsou popelkou v diskusi, ale obrovskou příležitostí pro ČR, která v nich má hodně co odpracovat,” říká Kamil Čermák a dosvědčuje, že po úspěšné spolupráci s Národním divadlem se o podobnou spolupráci hlásí i další přední veřejné instituce - třeba Národní knihovna nebo Národní galerie. Ve starých budovách nám leží úspory až za 20 mld.

Čermák ale upozorňuje ale jedním dechem na to, že ve veřejném sektoru jsou tisíce méně známých budov - jako školy, nemocnice nebo úřady - jejichž technický stav není ideální a provoz vyjde veřejné pokladny zbytečně draho. “Dvě třetiny z nich nejsou ani na úrovni 90. let z hlediska energetických úspor. Kolegové z Delloite před dvěma lety spočítali, že by se na tom dalo ušetřit 12 mld. ročně. Když si vezmu dnešní růst cen energií, tak je to třeba 20 mld. Kč za rok. Soukromý sektor v Česku podle něj naopak v minulosti dost často investoval a dnes na tom není z hlediska energetických úspor nejhůře. Problém spíš může nastávat tam, kde se zpřísňují standardy, anebo v případech, kdy vázne financování například kvůli pandemii koronaviru.

Z finančního hlediska se ale projevují rostoucí ceny energií, a to inverzně, urychlují návratnost investice. “Poptávka je silná, malé a střední firmy chtějí solární elektrárny klidně i jako službu. To znamená, že dostanou střechu na míru a platí po nějakou dobu paušální platbu. Kromě pragmatiků ale přibývá i podnikatelů, kteří udržitelnost a nízkoemisní technologie berou jako hotovou věc, protože jsou zkrátka v souladu s jejich hodnotami. A velkým tahounem jsou i ambiciózní korporace v Česku, jako třeba koncern Škoda Auto.

“Škoda Auto má na střechách svých závodů solární elektrárny, které mají ve špičce v nejvyšším výkonu 2,5 MW/h, ale to je teprve pilotní projekt. Postupně pokryjeme všechny závodní střechy. Celkově má podle něj Česká republika potenciál v přechodu na bezemisní energetiku dobře obstát a v něčem možná v rámci EU nahradit Velkou Británii. “Máme na to chytré lidi a know-how, zvládneme to téma depolitizovat a prostě jít pragmaticky dopředu. V rámci Visegrádské čtyřky si nestojíme špatně, ačkoliv třeba Slovensko nemělo vůbec fázi té zpolitizované ideologické debaty. Maďarsko taky staví velké solární elektrárny. Polsko je sice uhelná velmoc, uhlí je pro ně strašně citlivá agenda, ale PGE nebo PKP Orlen staví velké offshory na Baltu.

“Potenciál obnovitelných zdrojů u nás je daný přírodními podmínkami. Proto máme silné jádro jako bezemisní zdroj. Vodu máme z hlediska energetiky téměř vytěženou, takže jednoznačně velký potenciál mají soláry a potom větrná energetika. Jenže u ní je vyšší efekty NIMBY (ne u mě doma na dvorku, pozn. red.).

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. (dále jen „ČEZ“) připravuje na Chomutovsku obří projekt několika bateriových úložišť, který se po dokončení stane největším svého druhu v Česku. Připravovaný záměr společnosti ČEZ v oblasti bateriových úložišť (BESS) počítá s realizací obřího akumulátoru, který určený k ukládání elektrické energie pomocí baterií a jejímu zpětnému využití v době potřeby.

Projekt BESS pro s názvem FVE DNT 05 bude mít kapacitu až 250 MWh a výkon až 60 MW. Projekt BESS pro FVE DNT 09 a FVE DNT 10 bude mít kapacitu až 720 MWh a výkon až 180 MW. V rámci projektu obřího BESS na Chomutovsku se počítá s tím, že pro vyvedení výkonu vrchním (nadzemním vedením) se využije stávající vedení VVN 110 kV do rozvodny a transformovny 320/110 kV Tušimice - II. etapa. Celý projekt se bude realizovat v kolokací s nově připravovanou obří pozemní fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 295 MWp.

Masivní výstavba fotovoltaik a bateriových úložišť je v souladu se strategií Skupiny ČEZ s názvem Vize 2030. Cílem společnosti je do těchto projektů investovat až 40 miliard korun.

Velké ambice na trhu BESS má ČEZ také v Německu. Potřeba investic do německé elektrické sítě je vysoká. Flexibilní postup pro připojení BESS elektrické energie formou „Connect and Manage“ by jejich nasazení výrazně urychlil.

„V rámci Elevion chceme investovat přes 200 milionů eur do bateriových úložišť v Německu. Pomáháme podnikům zajistit si energetické zásobování, které bude připravené na budoucnost, efektivní a udržitelné - s jasným zaměřením na energetická řešení pro budovy, integrovaná průmyslová řešení a obnovitelné zdroje energie. Podle analýzy Svazu německého průmyslu (BDI) se počítá s tím, že investice do BESS pro v příštích deseti letech překročí více než bilion eur. Bez soukromého a zahraničního kapitálu to není možné zvládnout. Mnoho společností by bylo ochotno do BESS investovat.

Česká republika využívá jen zlomek dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů. U větrných elektráren jde o pět procent, u fotovoltaik na budovách o necelých šest procent. Vyplývá to z analýzy Komory obnovitelných zdrojů energie založené na datech Energetického regulačního úřadu, kterou má ČTK k dispozici.

Rozvoj větrné energetiky v ČR dlouhodobě zaostává. České větrníky pokrývají jedno procento tuzemské spotřeby. Podle studie Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd ČR mohou větrné elektrárny pokrýt 31 procent současné roční spotřeby elektřiny. Podle komory přitom existují vhodná místa pro větrné elektrárny ve všech českých krajících. Největší potenciál podle analýzy mají kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Premiantem ve využívání svého potenciálu je Liberecký kraj s 26 procenty.

"V minulosti to byly právě krajské úřady, které byly - spolu se zdlouhavými povolovacími procesy - často hlavní brzdou rozvoje větrných elektráren. Podíl solárních elektráren na spotřebě je podle statistik kolem čtyř procent. V přepočtu na počet obyvatel je podle analýzy nejvíc těchto zařízení v kraji Vysočina s 8,6 procenty a v Jihočeském kraji s osmi procenty. "I v těchto krajích však stále existují obrovské rezervy. V rámci celého Česka jsme zatím nevyčerpali ani šest procent ploch na budovách, která lze pro fotovoltaiky využít," uvedl Chalupa.

Větrné elektrárny loni v Česku vyrobily 693 megawatthodin elektřiny, což bylo meziročně o 9,5 procenta více. Navzdory růstu však podíl větrníků v české spotřebě zůstává kolem jednoho procenta. ČR tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který loni stoupl na 19 procent. V současné době je v ČR připojeno přes 191 000 fotovoltaických elektráren s výkonem 3,94 GW. Loni bylo zprovozněno rekordních 82 799 nových solárních zdrojů, což je proti roku 2022 o 49 039 zařízení více.

V prezentacích pro investory společnosti ČEZ z letošního roku si lze povšimnout, že tuzemský energetický gigant snižuje své ambice v rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030. A nejde pouze o kosmetickou úpravu. Důvod? Legislativní a regulatorní podmínky ČR nejsou rozvoji nakloněny. Hrozí proto i to, že peníze alokované v Modernizačním fondu pro rozvoj OZE přijdou vniveč?

V roce 2021 představil ČEZ vizi pro investory do roku 2030, jejíž teze se společnost držela ještě v listopadu 2024. Teze spočívala v tom, že do roku 2030 navýší oproti roku 2020 instalovaný výkon ve fotovoltaice (FVE) a větru (VTE) o celkem 6 GW. Vzhledem k délce povolovacích procesů u větrných elektráren se přitom dalo a dá předpokládat, že hlavní část nového výkonu byla a je očekávána u FVE. Výchozí stav instalovaného výkonu v OZE z roku 2020 byl 2,2 GW (včetně 2 GW ve vodních elektrárnách).

Při přeskočení do nejaktuálnější prezentace z května 2025 je výkon OZE v roce 2030 očekáván na úrovni 4,1 GW, tzn. přírůstek pouze o velikosti 1,9 GW. Dále v prezentaci je uvedeno, že společnost je připravena investovat až 40 mld. Kč do OZE za předpokladu příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR. A zde je kámen úrazu.

Nejde o nic nového - zájem investovat do VTE v ČR i díky zavedené provozní podpoře ve formě aukčního bonusu je. Nejsou však projekty se stavebním povolením, do kterých by se investovat dalo, a to kvůli dlouhým povolovacím procesům či odporu místních.

V případě FVE je situace jiná. V posledních 2 letech narostl instalovaný výkon těchto zdrojů v ČR o 2 GW (až na výjimky jde o malé instalace - rodinné domy či menší firemní provozy), což se již podepsalo na spotových cenách elektřiny. Ty se dostávají ve slunečných dnech či víkendech v době největší výroby FVE do blízkosti nuly, ne-li do záporu. Jinak řečeno - ekonomika FVE je s otazníkem.

Situace si všímají pochopitelně i bankéři, jenž se do financování velkých projektů nehrnou, pokud není zajištěn prodej elektřiny za předem danou cenu. Nutno také podotknout, že náklady na financování jsou s ohledem na úrokové sazby stále dosti vysoké. A to i při financování projektu v eurech.

Zlepšení ekonomiky FVE se dá předpokládat s rozvojem akumulace. Rozvoj bateriových úložišť však dosud nenastal, byť byl základní stavební kámen položen. Investiční pobídka o objemu 2 mld. CZK už byla Modernizačním fondem vypsána a aktuálně by měla být aukce o podporu vyhodnocována.

Zpátky ale k FVE, u kterých proběhlo od roku 2021 několik kol soutěže o investiční podporu - v součtu vysoko nad 10 mld. CZK. Problémem je, že od mnoha projektů, jenž mají investiční dotaci přislíbenou, bude upuštěno. Ekonomiku projektu dozajista investiční dotace zlepší, ale nezachrání ji.

Řešením tohoto stavu je provozní podpora ve formě aukčního bonusu, která se využívá u výše zmiňovaných VTE. Při souběhu investiční a provozní podpory se provozní podpora krátí o přidělenou investiční podporu dle předem daného vzorce a nemůže proto dojít k nepřiměřené podpoře.

Pokud ale podpora skrze aukční bonus nenastane, hrozí, že nevyužitý objem peněz z Modernizačního fondu bude převeden ve prospěch evropského inovačního fondu. A ČR přijde o příležitost k rozvoji OZE.

tags: #cez #potencial #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• Čištění strojů šetrné k životnímu prostředí
• Obnovitelné zdroje energie a ekologie
• Únik odpadu pod podlahou: Jak na to?
• Parametry vibračního síta na kompost 230
• Třídění odpadu ve Veliké Vsi