Potenciální Ohrožení Orné Půdy Větrnou Erozí: Mapa a Hodnocení Rizik

22.03.2026

Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v., se zabývá problematikou potenciálního ohrožení orné půdy, přičemž větrná eroze představuje významné riziko. Mapa potenciálního ohrožení je syntézou informací o půdních a klimatických faktorech, které vedou ke vzniku větrné eroze.

Stanovení Potenciálního Ohrožení Větrnou Erozí

Stanovení potenciálního ohrožení půdy větrnou erozí vychází z pedologické databáze BPEJ (Bonitovaných půdně ekologických jednotek). Byly využity faktory, které přímo ovlivňují větrnou erozi - klimatický region a hlavní půdní jednotka. Potenciální ohrožení půdy větrnou erozí bylo stanoveno pro klimatické regiony 0-4. Území zasahující do klimatických regionů 5-9 byla posuzována jako nenáchylná.

Vrstvy BPEJ: Z vrstvy BPEJ je odvozená potenciální ohroženost lehkých půd na základě půdních vlastností.
Mapa náchylnosti těžkých půd: Je certifikovaná mapa potenciální náchylnosti těžkých půd k větrné erozi.
Meteorologické podmínky: Zohledňují se meteorologické podmínky v zimním období na rozpad půdních agregátů těžkých půd.
Klimatická data: Nově zahrnuty klimatické faktory (rizika výskytu přísušků a větrné podmínky). Aktualizována klimatická data (přísušky a větrné podmínky) pro období 1993-2023.

Klimatické Regiony

Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Patří sem:

Klimatický region VT: Zahrnuje jižní část Moravy (jižní a střední část Dyjskosvrateckého úvalu, Pavlovské vrchy, Dolnomoravský úval) a jeho rozšíření je totožné s rozšířením velmi teplé černozemní oblasti stanovištních jednotek (ČMt).
Klimatický region T2: Je rozšířen ve středních Čechách (východně od Vltavy po Kutnou Horu), dále koncentricky kolem regionu T1 v severozápadních Čechách.
Klimatický region MT4: Je z klimatických regionů plošně nejrozšířenější. Zaujímá všechny vyšší části pahorkatin a navazuje tak na region MT2: patří sem Tachovská brázda, Chodská pahorkatina, části Středočeské pahorkatiny, Brdská vrchovina, největší část Českomoravské vrchoviny, Drahanská vrchovina, Vizovická vrchovina, Nízký Jeseník, Žulovská pahorkatina, Podkrkonošská pahorkatina atd.
Klimatický region MCH: Zahrnuje všechna podhůří v nadmořské výšce zpravidla nad 550 m; jeho plocha je zhruba totožná s vrchovinnou oblastí stanovištních jednotek. Zaujímá nižší části Krušných hor a Českého lesa, Šumavské podhůří, nejvyšší části Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny, značnou část Českomoravské vrchoviny, Bílých Karpat, Javorníků a Hostýnských vrchů, nižší část Moravskoslezských Beskyd, nižší část Nízkého Jeseníku, Orlické podhůří, Frýdlantskou pahorkatinu atd.
Klimatický region CH: Je v podstatě totožný s horskou oblastí stanovištních jednotek, která byla vymezena podle týchž kritérií.

V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.

Hodnocení Erozního Ohrožení Větrnou Erozí

Hodnocení erozního ohrožení větrnou erozí v protierozní kalkulačce probíhá prostřednictvím syntézy, která je vytvořena kombinací mapy „Mapa oblastí potenciální ohroženosti větrnou erozí na základě půdně‐klimatických faktorů“ (MPK), na kterou je aplikována vrstva identifikovaných vegetačních bariér a vyhodnocena jejich ochranná funkce v rámci převládajícího směru větru a dále vyhodnoceno překročení přípustné délky nechráněného pozemku.

Čtěte také: Bezpečnost státu

Výsledkem je datová vrstva s kódovým označením stupně ohroženosti, které je následně rozlišeno na plochy ohrožené nebo neohrožené podle přílohy č. 1. Mapa oblastí potenciálně ohrožených větrnou erozí na základě půdně-klimatických faktorů (MPK) - Je zohledněna potenciální ohroženost lehkých půd, potenciální ohroženost těžkých půd, nepříznivé podmínky pro těžké půdy v zimním období, riziko vzniku přísušků v jarním a podzimním období a větrné podmínky v jarním a podzimním období.

Identifikované vegetační bariéry: Účinnost vegetačních bariér reprezentují ochranné zóny ve směru převládajících erozně nebezpečných větrů, ve kterých je okolí vegetační bariéry chráněno před negativními účinky větrné eroze. Ochranný účinek se projevuje na závětrné i návětrné straně vegetačních bariér a délka závisí na typu vegetační bariéry. U vegetačních bariér typu ochranný lesní pás a větrolam je délka ochranné zóny na návětrné straně 100 m a na závětrné 300 m. U vegetačních bariér typu stromořadí a břehový porost je délka ochranné zóny na návětrné straně 50 m a na závětrné 150 m. Převládající směr větru vstupuje do hodnocení ochranných zón vegetačních bariér a do stanovení přípustných délek nechráněných pozemků podle bodu 3.

Legislativa a Ochrana Zemědělské Půdy

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana životního prostředí.

V ČR platí v současné době následující legislativní nástroje pro ochranu zemědělské půdy:

Zákon ČNR č. 334 z 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 402/2010 Sb.
Vyhláška MŽP č. 13 z dne 24. ledna 1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a příloha vyhlášky 48/2011 Sb. ze dne 22. února 2011, kterou se definují třídy ochrany zemědělské půdy.

Je definováno 5 tříd ochrany na základě zatřídění do BPEJ. I. třída ochrany zemědělského půdního fondu - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně ... ze dne 2. kterou se mění vyhláška č.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Geoportál SOWAC-GIS

Geoportál SOWAC-GIS je tematicky zaměřen na ochranu půdy, vody a krajiny České republiky. Je provozován Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. Cílem geoportálu je transfer nejaktuálnějších výsledků vědy a výzkumu do praxe. Nabízí informace v podobě mapových projektů a specializovaných aplikací.

Mapové podklady pro hodnocení rizik větrné eroze jsou nově dostupné na našem Geoportálu. Klimatická data představují vrstvy rizika výskytu přísušků a kritických povětrnostních podmínek.

Opatření Proti Větrné Erozi

K opatřením ke snížení erozního ohrožení větrnou erozí se stanoví opatření uvedená v odstavci 1 písm. a), odstavci 1 písm.

Hodnocení Míry Eroze

Jednotlivé stupně ohrožení se dají stanovit i pomocí map BPEJ. klasifikace. dělí půdy do 6 kategorií ohrožení: mírně ohrožené, půdy ohrožené, půdy silně ohrožené a půdy nejohroženější.

Tab. RKPVVE je velmi náročná. Provést převod mezi požadovanými jednotkami je velmi obtížnou záležitostí. (např. m3). To je však obtížně určitelné. je velmi zavádějící. Navíc zde vstupuje další faktor.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Ohrožení Zemědělské Půdy v ČR

V aplikaci najdete aktuální data, ale i jejich vývoj až od roku 2011. Vše přehledně a na jednom místě. Prozkoumejte více než 15 specializovaných mapových vrstev. Analyzujte libovolné území od krajů až po katastry. Mapy a statistiky obsahují odborné vysvětlení metodiky a interpretace dat.

Graf zobrazuje míru ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí. 30 % zemědělské půdy je ohroženo větrnou erozí. a silně ohrožené. Graf znázorňuje rozdělení zemědělské půdy podle požadované míry protierozní ochrany.

Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství a hlavním přírodním zdrojem. Je ovšem ohrožena mnoha faktory, kde řada z nich může být vyvolána činností člověka. V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.

Historické Zásahy do Krajiny a Jejich Vliv

Nejen riziko eroze půdy, ale i pravděpodobnost náhlých lokálních záplav či ztráty retence vody v krajině roste dle resortu zemědělství vlivem faktorů, jako jsou změny klimatu, intenzivní hospodářství a historické zásahy do krajiny.

Prevence Eroze - Role Obcí a Zemědělců

Erozním událostem lze předcházet pomocí prevence, která se ovšem netýká jen obcí, ale i zemědělců. Opatření mohou být různého charakteru. Manuál pro obce upozorňuje na možnost požádat o pozemkové úpravy.

Podle resortu jsou tyto úpravy „unikátním nástrojem pro systémové řešení a ochranu daného území“. Hlavními výstupy jsou majetkoprávně vypořádaný plán opatření, nová digitální katastrální mapa a samotné realizace opatření v krajině.

Riziko eroze lze ovšem snížit také pomocí vysazování keřů a stromů. Tento postup volí třeba jihomoravští vinaři.

Agrotechnická opatření zahrnují: Setí/sázení po vrstevnici, Ochranné obdělávání, Hrázkování, důlkování, Plečkování, dlátování, podrývání, Setí kukuřice do úzkého řádku, Pásové zpracování půdy.

Technická a biotechnická opatření zahrnují: Příkopy a průlehy, Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku, Polní cesty s protierozní funkcí, Ochranné hrázky, Ochranné nádrže, Terénní úrovnávky, Terasy a protierozní meze, Asanace erozních výmolů a strží.

Legislativní Pomoc a Povinnosti

Zavádění podobných opatření může napomáhat i legislativa. Od července loňského roku platí novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která obsahuje mimo jiné osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí.

Od 1. července letošního roku musí zemědělci rovněž plnit nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5. Tato pravidla rozdělují půdu v Česku do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem.

Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství. Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond.

Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a případnému krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze. stavu (DZES) řešena standardem DZES 5. Motivací pro plnění podmínek DZES zemědělci je vyplácení dotací.