Potravní řetězce popisují, jak se látky a energie v přírodě přesouvají mezi organismy. Ekologie si uvědomuje životně důležité vazby mezi organismy a jejich prostředím (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo biotopu).
Základní složky potravního řetězce
Na počátku potravních řetězců stojí producenti, což bývají fotosyntetizující organismy. Díky fotosyntéze ukládají energii slunečního záření do chemických vazeb a vytvářejí organické látky bohaté na energii. Zelené rostliny ke svému životu potřebují zejména sluneční záření, minerální látky, vodu, kyslík a oxid uhličitý. Z těchto složek a za pomocí fotosyntetického barviva CHLOROFYLU vytvářejí organickou hmotu = PRODUCENTI. Stojí na počátku potravních řetězců.
Producenty se živí konzumenti 1. řádu, což jsou obvykle býložraví (živící se rostlinami) či všežraví živočichové. Rostlinami - PRODUCENTY se živí konzumenti prvního řádu - býložravci. Těmi se živí konzumenti druhého řádu - masožravci (predátoři).
Konzumenty 1. řádu žerou konzumenti 2. řádu (podobně dále s konzumenty dalších řádů). Tento typ potravního řetězce (tj. od rostlinných producentů přes fytofágní konzumenty k zoofágním predátorům, popř. k člověku) se nazývá pastevně-kořistnický. U živočichů se velikost těla zvětšuje, jejich populační hustota naopak zmenšuje. Čím větší je živočich, zejména masožravec, tím větší je jeho revír.
Mrtvá těla všech účastníků potravního řetězce zpracovávají rozkladači (dekompozitoři). Ti uvolňují různé látky zpět do prostředí, jsou tak k dispozici dalším organismům. Organismy, které rozkládají odumřelou organickou hmotu (rostliny i živočichy), se nazývají rozkladači (destruenti). V jejich případě hovoříme o detritovém potravním řetězci (detrit = rozpadající se odumřelá organická hmota). Mezi rozkladače typicky patří bakterie, houby či někteří bezobratlí živočichové.
Čtěte také: Více o potravní ekologii
Rozkladači (dekompozitoři) se významně podílejí na koloběhu látek v přírodě. Rozkládají mrtvou organickou hmotu (mrtvé organismy). Organická hmota je rozkladači zpracovávána na jednodušší látky. Tyto látky (živiny i minerální látky) se pak vracejí do prostředí a mohou je využít další organismy. Mrtvá organická hmota (např. dřevo, těla živočichů) se díky rozkladačům v přírodě dlouhodobě nehromadí.
Typy potravních řetězců
- Pastevně-kořistnický: vede od rostlinných producentů přes fytofágní konzumenty k zoofágním predátorům, popř. k člověku.
- Parazitický: zdrojem potravy parazitů je jejich hostitel, rostlina nebo živočich. Následným článkem je hyperparazit, konzumující tělo parazita.
- Dekompoziční (rozkladný): vede od odumřelé rostlinné nebo živočišné hmoty přes četné návazné dekompozitory až k mikroorganizmům, kteří mrtvou organickou hmotu zcela rozkládají a v konečné fázi mineralizují, poskytujíce tak živiny pro blok producentů.
Znázornění potravních řetězců je do určité míry zjednodušující: ve skutečnosti např. určitý živočich nežere jen jeden druh jiného živočicha (pro přesnější vyjádření potravních vztahů se využívají tzv. trofické sítě).
Potravní vztahy v ekosystému jsou často velmi spletité a díky nim vzniká tzv. trofická (potravní) síť neboli trofická struktura ekosystému.
Ekosystém
Podle původního pojetí, jež zavedl anglický ekolog H. G. Tansley, je ekosystém strukturním a funkčním celkem, složeným ze všech živých organizmů a abiotického prostředí v daném časoprostoru. V současném slovníku a teorii přírodních i aplikovaných věd je pojem ekosystém považován za termodynamicky otevřenou soustavu, v níž jsou živé organizmy interaktivně propojeny navzájem mezi sebou i se svým fyzikálním okolím.
Definice ekosystému:
Čtěte také: Význam potravní pyramidy
- Je soustava alespoň jednoho živého prvku a jeho vztahů k okolí.
- Je tvořen společenstvím organismů spolu s abiotickým prostředím. Všechny složky ekosystému jsou vzájemně propojeny koloběhem látek, tokem energie a předáváním informací.
- Je obecné označení pro ucelenou část přírody (biosféry), která ovšem není uzavřená a komunikuje s ostatními částmi přírody.
V každém ekosystému je možno rozlišit výrazné potravní (trofické) a energetické vazby. Všechny složky ekosystému jsou vzájemně propojeny výměnou, respektive koloběhem látek, jednosměrným tokem energie (od sluneční energie, přes autotrofní organizmy až po dekompozitory) a předáváním informací.
Abiotické faktory
Každý ekosystém je charakterizován souborem abiotických a biotických faktorů jež určují do značné míry jeho možnosti, především z hlediska produkčních možností autotrofních organismů a tím dávají předpoklady pro počátek potravních řetězců a potravních zdrojů pro organismy heterotrofní.
Mezi abiotické faktory patří například:
- Sluneční záření: má dvě základní formy, které ovlivňují výrazněji charakter a fungování ekosystémů. Zprostředkovaně je i potravním zdrojem všech živých organismů v ekosystému.
- Teplota: ovlivňuje produkční možnosti rostlin a možnosti přežití a aktivity živočichů a to i půdních.
- Voda: ovlivňuje celou biotickou složku.
- Proudění větru: je dáno pohybem vzdušných mas na základě rozdílných teplot.
Čtěte také: Význam potravních řetězců
tags: #potravní #řetězec #ekologie #vysvětlení
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]