Potravní ekologická pyramida: Vysvětlení a význam

Potravní pyramida je grafické znázornění výživových doporučení, které slouží k upevnění zdraví obyvatelstva. Odborně se nazývá „Na skupinách potravin založená výživová doporučení“ (Food-based Dietary Guidelines - FBDG). Pyramida je jedním z typů těchto doporučení.

Jak se tvoří potravinová pyramida?

Pro sestavení potravinové pyramidy existuje řada odborných pravidel a požadavků. K jejímu propočítání je třeba znalost číselných výživových doporučení, která označujeme jako výživové doporučené dávky. To jsou čísla udávající množství živiny na den, které na základě soudobých znalostí kryje fyziologickou potřebu „téměř všech“ zdravých osob.

Dále je pro tvorbu potravinové pyramidy třeba také znát nutriční hodnotu potravin, tj. jaké živiny a v jakém množství obsahují jednotlivé potraviny či pokrmy. Doporučení odborníci tvoří proto, aby nám ukázali cestu, jak se správně stravovat a zajistit si tak všechny potřebné živiny a ozdravit náš stávající způsob stravování.

Aby doporučení vůbec k něčemu byla, je třeba také respektovat historický, kulturní a společenský kontext populace, pro kterou se daná doporučení tvoří. Zohledněny také musí být například klimatické podmínky, geografická poloha a dostupnost potravin.

V praxi se však můžeme setkat s tím, že jsou nám doporučovány rozdílné pyramidy, často však bohužel jen podle toho, „jak se komu líbí“, bez dalšího vysvětlení a znalostí. Setkat se tak můžeme například s pyramidou, s jejíž pomocí je nám doporučována strava, která byla dříve charakteristická, tradiční pro určité oblasti Středomoří, tzv.

Čtěte také: Více o potravní ekologii

Složení potravinové pyramidy

Potravinová pyramida se skládá ze šesti potravinových skupin, které jsou rozděleny do čtyř podlaží. Nejnižší patro pyramidy, její základnu, tvoří potraviny, které bychom měli jíst nejčastěji a které by tedy měly tvořit základ toho, co jíme. Oproti tomu ve vyšších patrech jsou umístěny potraviny, které bychom měli jíst méně často.

1. patro: Obiloviny

První patro pyramidy obsadily obiloviny, tedy především pšenice, žito, ale také oves, pohanka nebo špalda. V této skupině samozřejmě najdeme také výrobky z nich, tedy těstoviny a pečivo a také rýži. Pro naše tělo se tato skupina potravin stává zdrojem sacharidů, z nichž získáváme energii. Také obsahují vitamíny, především ty ze skupiny B, minerální látky a vlákniny.

2. patro: Ovoce a zelenina

Druhé patro obsahuje ovoce a zeleninu. Ovoce obsahuje velké množství vody, obsah tuku a bílkovin je mizivý, ale najdeme v něm hodně jednoduchých cukrů, proto musíme být v jeho konzumaci opatrní. Zelenina se stává zdrojem vlákniny na hubnutí. Zeleniny bychom si měli denně dopřát 3-5 porcí, ovoce potom 2-4 porce. Nejlepší je pro konzumaci čerstvá zelenina, případně upravená vařením, dušením nebo zapékáním. Z ovoce také vymačkané šťávy.

3. patro: Mléčné výrobky, maso, luštěniny

Ve třetím patře najdeme mléko a mléčné výrobky, libové maso a drůbež, ale také ryby, vejce, luštěniny a ořechy. Můžeme je považovat za zásobárnu bílkovin v potravinách, ale také tuků. V mléčných výrobcích najdeme spoustu bílkovin a vitamínů ze skupiny B, D a A a minerálních látek. Luštěniny obsahují méně kvalitní bílkoviny, ale zase dodávají vlákninu. Maso poskytuje železo, ryby nabízejí jód.

Mléko a mléčné produkty:

Čtěte také: Význam potravních řetězců

• jsou zdrojem kvalitních bílkovin, které oproti masu mají nízký obsah takzvaných purinových bází, látek, které přispívají k rozvoji dny
• mléko a mléčné výrobky dodávají našemu organizmu 50 - 70 % vápníku a od dětství hrají významnou ochrannou roli ve vztahu k osteoporóze
• mléčný tuk obsahuje velmi mále nenasycených mastných kyselin, nasycené mastné kyseliny, které obsahuje, však většinou mají krátký a střední řetězec, proto je mléčný tuk dobře stravitelný
• mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vitaminu A, D a karotenoidů - jejich obsah však závisí na tom, kolik daný výrobek obsahuje tuku
• z důvodu prevence nadváhy a obezity a chronických neinfekčních onemocnění, které s nimi souvisí (diabetes mellitus II.

4. patro: Tuky, cukry a sůl

Čtvrté patro, vrcholek pyramidy, obsahuje hlavně volné tuky, cukry a sůl, tedy vesměs nepříliš zdravé potraviny, s nimiž bychom měli zacházet jenom velmi opatrně. Nejlepšími tuky jsou kvalitní rostlinné oleje, zejména slunečnicový a řepkový. Naopak co nejméně bychom měli konzumovat čokolád, tučné slaniny, bůčku, smetanových výrobků, chipsů, slaných oříšků atd.

Potravní řetězce a pyramida

Pro jednodušší znázornění potravních vztahů v přírodě se používá potravní řetězec nebo potravní pyramida. Řetězec naznačuje, který organismus může sloužit jako potrava druhému. Vzájemné potravní vztahy organismů a současně poměrné množství organismů v přírodě můžeme znázornit pomocí potravní pyramidy.

Největší hmotnost organické hmoty (biomasy) tvoří producenti. Menší část býložravci (konzumenti I. řádu) a postupně menší a menší část všežravci (konzumenti II. řádu) a masožravci (konzumenti III.

Na potravní řetězce navazují rozkladné řetězce. Odpady a zbytky organických těl se živí rozkladači (DESTRUENTI), kteří tyto zbytky ještě rozloží na humus.

Různé varianty potravinové pyramidy

Cílem výživových doporučení je podpořit zdraví obyvatelstva. Grafická forma je ideální pro atraktivitu a dobrou zapamatovatelnost. Zpracování jednotlivých doporučení se může lišit, vždy by se však měla snažit o vyvážený, plnohodnotný jídelníček, založený na nutričně bohatých potravinách a s dostatkem všech nezbytných živin.

Čtěte také: Ekosystém a potravní řetězec

V České republice existuje několik variant potravinové pyramidy:

1. Potravinová pyramida Ministerstva zdravotnictví České republiky
2. Česká potravinová pyramida (Fórum zdravé výživy, 2013)
3. Pyramida výživy pro děti (projekt Pohyb a Výživa, 2013)
4. Zdravý talíř

V zahraničí se můžeme setkat s těmito variantami:

1. Německo
2. Velká Británie
3. USA (MyPlate od roku 2016)
4. Kanada
5. Japonsko

Alternativy k potravinové pyramidě

Zdravý talíř

Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev.

Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů.

tags: #potravní #ekologická #pyramida #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Vlastivěda a příroda
• Zkušenosti s přírodní školkou
• Technologie LNT a emise NOx
• Analýza dopadů Spolchemie na životní prostředí
• Jan Amos Komenský a vzdělání