Použití ekologických materiálů ve fastfoodech

Dáváte si po ránu cestou do práce kávu v plastovém kelímku na jedno použití a mícháte si ji lžičkou, která také ihned letí do koše? Ve vlacích Českých drah a Leo Express, na pumpách Benziny či v provozovnách některých stravovacích firem brzy takové „nádobí“ postupně nahradí opakovaně použitelné šálky. Kávu si můžete nechat udělat také do vlastního hrníčku.

Síť zdravého občerstvení UGO takto do konce roku 2020 ušetří nejméně 15 tun jednorázového plastu. „Věříme, že brzy přijdeme na způsob, jak používat čistě přírodní obalové materiály a společně s našimi zákazníky omezíme jednorázové nádobí na minimum,“ uvedl generální ředitel UGO Marek Farník.

Evropská unie uvádí, že členské země ročně vyprodukují asi 25,8 milionu tun plastového odpadu. Celosvětově roční produkce plastů dosahuje 300 milionů tun, na obaly z toho připadne téměř polovina. Podle ministerstva životního prostředí se v Česku ročně vyrobí téměř čtvrt milionu tun plastových obalů, z toho asi 20 tisíc tun plastového nádobí. Nejen podle odborníků je tento stav nadále neudržitelný.

„Nejlepší a nejekologičtější cestou je vzniku odpadu předcházet a plastové nádobí, brčka nebo kelímky na kávu vůbec nepoužívat, nebo alespoň jejich používání maximálně omezit,“ řekl ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO). K dobrovolnému snížení použití plastů se nyní dobrovolně zavázalo sedm firem, které by měly být příkladem pro další společnosti i spotřebitele.

„Uvědomujeme si, že pokud má dojít k nějaké výraznější změně, musíme nejdříve začít sami u sebe,“ prohlásil ředitel společnosti CrossCafe Alex Kral. V jejích kavárnách proto nápoje servírují ve skleněném nebo porcelánovém nádobí, snaží se šetřit také s ubrousky.

Čtěte také: Senzorová technologie pro náročné podmínky

Investice do ekologie

Náklady na ekologicky zodpovědnější přístup podle Krale šplhají do řádu statisíců korun, firmě se však podle něj v dlouhodobém horizontu vyplatí. „Není to jen investice do kavárny, ale i do přírody a je to investice pro naše děti,“ konstatoval.

Novinkou je možnost, aby si zákazníci z restauračních zařízení odnášeli nápoje a jídlo ve vlastním přineseném nádobí. „Máme písemné stanovisko Státního zdravotního ústavu, že dostat kávu nebo džus do vlastního hrnku nebo si odnést jídlo ve vlastní krabičce už nebude z pohledu hygieny problém,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Dosud situaci komplikoval právě nejasný výklad hygienických pravidel.

Ministerstvo navíc od července kvůli snížení spotřeby jednorázových plastů spolu se Státním fondem životního prostředí vypíše novou výzvu pro inovativní ekologické projekty. Vyčlení na ni částku sto milionů korun. „Doufám, že se přihlásí firmy nebo radnice, které přijdou s myšlenkou, jak snížit zbytečný plastový odpad nejenom v provozovnách, ale i na festivalech nebo městských akcích,“ doplnil Smrž.

Příklady táhnou?

Úředníci doufají, že přístup zúčastněných firem bude inspirací pro ostatní. O dalších krocích se rozhodne po roce, až budou k dispozici reálná čísla o důsledcích ekologických opatření. Ministerstvo se chystá s nabídkou spolupráce oslovit i nadnárodní řetězce.

„Chceme se dohodnout i s konkrétními provozovateli obchodních center, kde je produkce znečištěných plastů ve fastfoodech každodenně obrovská,“ nastínil ministr Brabec. Generace Z, jak se označují lidé narození mezi lety 1996 až 2010, je v mnoha ohledech specifická. Společné jim jsou kromě věku také technická zdatnost a sociální smýšlení. Mladí lidé jsou velkými fanoušky ekologického přístupu v oblasti dopravy, hodně využívají služeb sdílených automobilů.

Čtěte také: Zkušenosti s tuhým šamponem

Mnoho našich uživatelů jsou mladí lidé z generace Z. Nejčastěji je pak motivuje k využití vedle finanční výhodnosti, kdy nemusí platit drahé pořizovací a provozní náklady, ekologický ohled sdílení, a to, že šetří životní prostředí a planetu. Pro generaci Z je velmi důležité, aby měla firma jasně stanovené hodnoty, co se týče místa výroby svých výrobků. Je zde patrný velký příklon k preferování lokálních značek.

Vidíme, že mladí lidé z generace Z jsou velmi vnímaví na skutečnost, že veškerou naši produkci vyrábíme v České republice. Ačkoli jsme jako firma vyrostli na generaci starší, díky trvání na lokální výrobě, spolupráci s mladými výtvarníky a influencery a celkovému otevřenému přístupu jsme schopni oslovovat i mladé.

Sledujeme opravdu že mladá generace, označovaná jako Z, má velmi specifické rysy a projevuje se to i ve vztahu k práci a výběru zaměstnavatele. Velkou výhodu u nich mají firmy, kterým není lhostejná společenská odpovědnost. Lidé narození v tomto období jsou velmi citliví na společenská a ekologická témata. 90 % z nich změnilo své každodenní návyky, aby byly více udržitelné a ekologické.

Spotřeba a plýtvání

Zástupci generace Z jsou často považováni za ekologicky uvědomělé a ochotné přijmout udržitelné praktiky do svého každodenního života. Měli by dávat přednost udržitelným nákupům a mít tendenci k většímu zapojení do environmentálních aktivit.

Často se mluví o tom, že zástupci generace Z mají ekologické chování ve své DNA a preferují udržitelné produkty a služby. Nebude to ale úplně pravda, když vidíme oblibu mladých v rychlých občerstveních a dodávkách jídla domů nebo do kanceláře, kde se jednorázovými obaly plýtvá ve velkém. Na druhé straně je zde zvyšující se popularita rychlého občerstvení a služeb doručování jídla, které jsou spojeny s vysokou spotřebou jednorázových plastů. Průzkumy a měření ukazují, že obaly na jídlo a nápoje z rychlého občerstvení produkují tuny plastového odpadu, kterého je stále více. Což naznačuje, že konzumní chování mladých lidí může být v rozporu s jejich ekologickými hodnotami.

Čtěte také: Účinné čištění odpadu s Max gelem

Černým svědomím mladých generací je plýtvání obaly ve fastfoodech a při food-delivery. Podle některých zdrojů se v Evropské unii spotřebuje ročně jenom pro služby food-delivery 1,5 - 2 miliony tun plastových obalů. A zde je jasné, že na tom mladí mají velký podíl.

Je pravda, že jídlo domů je výdobytkem a charakterem digitálních generací. Neustále vznikají další a další pokusy množství plastu eliminovat zavedením alternativních obalů, ale vše stále stojí na ceně a masovém rozšíření.

Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá to z dat Ministerstva životního prostředí. V Evropě vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent. Dalších 31 procent odpadu jde na vrub zpracování a výrobě, devět procent ztrát připadá na restaurace a pohostinství a sedm procent na maloobchod a distribuci, uvedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Plýtvání potravinami je fenomén s významnými ekonomickými i společenskými důsledky. Mnozí poukazují na fakt, že koncové prvky tohoto řetězce - domácnosti - se na něm podílejí zásadní měrou a udávají, že právě na úrovni domácností je produkováno nejvíce vyhnutelného potravinového odpadu.

Z mnoha studií plyne, že ačkoliv mladší generace jeví větší zájem o životní prostředí a udržitelnost, přichází o zásadní schopnosti a informace. A bohužel plýtvá potravinami ze všech nejvíce. Některé studie se shodují, že mladí značně plýtvají potravinami, jelikož mají malé zkušenosti s hospodařením s nimi.

Podobné je to i s vodou a nápoji. Na světě se každou minutu prodá 1,2 miliónu jednorázových plastových lahví. Ženská hygiena a ekologie: Žena za rok v průměru spotřebuje okolo 260 - 325 ks jednorázových vložek či tamponů. Za 5 let je to 1 300 - 1 625 ks.

Problém odpadů z domácností spočívá v tom, že putují jako odpad buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek, velká část pak podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který negativně přispívá ke klimatickým změnám. Při vyhnívání se také uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují okolí.

Řešením jsou přitom opakovaně použitelné menstruační pomůcky, jako jsou menstruační kalíšky či menstruační kalhotky. Ty ve většině případů dokáží plnohodnotně nahradit jednorázové vložky či tampóny a lze je po omytí či vyprání používat dlouhodobě. Jsem ráda, že na tento ekologičtější způsob přechází stále více mladých dívek, zde tedy vidím trend u zástupkyň generace Z pozitivně.

Sdílená ekonomika, technologie a materiály

Sdílená ekonomika je také doménou mladých. A pomáhá jim v ekologickém životním stylu. Nemusí pořizovat věci, které nepotřebují a mohou si je půjčit.

Jedná se o módu, elektroniku, vybavení domácnosti a třeba i automobily. Mnoho mladých je vyloženě nadšených do nových ekologických technologií a nových eko materiálů. Velmi rádi si pořizují věci z druhé ruky nebo z recyklovaných materiálů.

Mladým jsou také stále více vlastní nová a progresivní řešení. Například česká společnost 3DDen umí prostřednictvím 3D tisku na míru vyrobit například nábytek či domácí doplňky dle přání z materiálu oPet. Jedná se recyklovaný materiál, který je vyroben z plastového odpadu vyloveného z oceánu. Ten dokáže nahradit původní plast bez ztráty kvality.

Stejně tak lze z tohoto recyklovaného materiálu, který pomáhá čistotě moře a naší planetě, vyrobit i produkty, které se jinak běžně vyrábějí z jiných neudržitelných materiálů. U mladých je o tyto řešení zájem.

To potvrzuje i společnost BWT, která vyrábí speciální filtry, které dokáží z pitné kohoutkové vody odstranit nežádoucí nečistoty a bakterie, a ještě přidat hořčík či zinek. Tímto řešením eliminuje tuny zbytečných plastových lahví.

Rozpor v chování může být výsledkem řady faktorů, včetně pohodlí, snadné dostupnosti určitých neekologických možností a sociálního tlaku. Mladí lidé mohou být ekologicky uvědomělí, ale zároveň chtějí rychlé a pohodlné řešení třeba pro své stravovací návyky, což může vést k častějšímu využívání služeb, které generují velké množství odpadu.

tags: #pouziti #ekologickych #materialu #ve #fastfoodech

Oblíbené příspěvky:

• Význam organické hmoty v ekosystému
• Kompletní průvodce likvidací žumpy
• Vše o baseballových homerunách
• Definice a vývoj stavební geologie a ekologie
• Ekologické koncepty: Hustota a rozšíření