Povodňové ohrožení dětí mladších 13 let

Přirozená povodeň vzniká po přívalových a dlouhotrvajících deštích a při prudkém tání sněhu v jarních měsících. Rozsah a ohrožení je závislé na čase a dalších podmínkách.

Zvláštní povodeň je způsobena civilizačními vlivy, největší hrozbou je destrukce hrází vodních děl a vznik průlomové nebo vlny vzniklé přepadem vody přes přehradní hráze při sesuvech půdy, pohybech zemního podloží nebo v důsledku teroristického útoku v lokalitách povodí Moravice a řeky Opavy, pod vodními díly Kružberk a Slezská Harta s následnou přívalovou vlnou.

Co dělat při povodni?

Je-li více času, řiďte se pokyny z obecního rozhlasu, rozhlasu a televize, pokyny záchranářů, pokyny pro evakuaci. Zanechejte veškeré činnosti, opusťte ohrožený prostor. Na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů opusťte ohrožený prostor. Připravte si pytle s pískem, těsnicí fólii, těsnicí desky a další stavební materiál na utěsnění nízko položených dveří a oken. Nechte si zkontrolovat stav obydlí (statickou narušenost, obyvatelnost), rozvody energií (plyn, el.

Povodně v České republice v minulosti

Povodně zasáhly téměř všechny přítoky Vltavy, ovlivnily průtok Labe a jeho přítoků, zejména dolní tok Ohře, na Moravě se významně projevily na řece Dyji. Již ve středu 7. srpna 2002 postihly silné přívalové srážky krajinu na jihu země. Další vlna přívalových dešťů na sebe nenechala dlouho čekat.

V pondělí 12. srpna 2002 byla vzhledem k naléhavosti situace, která nadále gradovala, vyhlášena na většině území České republiky nouzová situace. Hladina Vltavy na limnigrafu v Praze - Chuchli přesáhla dne 12. srpna 2002 ve 12,00 hodin hladinu odpovídající 3. SPA (ohrožení) pro Prahu. Dne 14. srpna 2002 kulminovala na stavu 783 cm, což znamenalo překročení stavu ohrožení o 485 cm a pak stupňovitě klesala podle snižování odtoku z kaskády. Pod úroveň 3. SPA se dostala až v noci z neděle na pondělí 18.

Čtěte také: Dopady povodní na Českou republiku

Průběh podvodně na Labi v úseku Mělník - Děčín se v podstatě odvíjel od postupu povodňové vlny z Vltavy. Postup byl ovlivněn velkými rozlivy zejména v oblasti Litoměřicka. Labe v Mělníku kulminovalo dne 15. srpna mezi 13,00 a 16,00 hodinou. V Ústí nad Labem a v Děčíně dne 16.

Evakuováno bylo více jak 13 tisíc osob, z toho přibližně 11 tisíc tzv. Při likvidaci následků povodní zemřel jeden dobrovolný hasič.

Následná analýza průběhu povodní potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně. Zkušenosti z těchto povodní (1997) odstartovaly celou řadu následných změn. Tehdy se jasně ukázalo, že je nezbytné přiřadit civilní ochranu do působnosti Ministerstva vnitra. Dále došlo k úpravě legislativy, která dala zrod i nově formovanému Hasičskému záchrannému sboru od 1. I díky těmto změnám, se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002. Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie).

Vyhodnocení povodní 2002 dále poukázalo na to, že preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany. Toto je jen ilustrační výčet toho, co všechno bylo po povodních v roce 2002 realizováno a zlepšeno.

V informaci o povodních v roce 2006, zpracované Ministerstvem vnitra - GŘ HZS ČR, bylo konstatováno, že Česká republika je připravena čelit velkým mimořádným událostem. Legislativa pro oblast řešení mimořádných událostí a pro krizové řízení je v zásadě správně pojata a všechny úrovně řízení ji umí používat. Dostatečně fungující systém ochrany obyvatelstva zajistil, že oblasti zatopené vodou nebo jimž zatopení hrozilo, byly včas evakuovány a zachraňovat bylo nutné pouze osoby z některých zvláštních objektů (domov důchodců, kojenecký ústav apod.) nebo zcela nezodpovědné občany, kteří provozovali vodní sporty na rozvodněných řekách.

Čtěte také: Povodně Karlovarský kraj: Prevence a ochrana

Prokázalo se, že možnosti jednotlivých krajů v oblasti provádění záchranných a likvidačních prací jsou dostatečné a z centrálních sil a prostředků musely být nasazovány pouze některé speciální prostředky, jako jsou vrtulníky nebo síly a prostředky Armády ČR.

„Přirozené povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Povodně byly, jsou a budou. Ochrana před povodněmi nebude nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. To jsou fakta, která musíme mít trvale na paměti, chceme-li reálně vytvářet předpoklady pro systematickou realizaci preventivních, technických, řídících, vzdělávacích, výchovných a dalších opatření na ochranu před vodním živlem.“ Říká plk. Ing. kpt. Mgr.

Dne 14. a 15. srpna proběhla na Nové radnici v Praze odborná konference k 10. výročí povodní v roce 2002. Konference proběhla pod záštitou ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, ministra zemědělství Petra Bendla a primátora hl. Cílem konference bylo připomenout tuto katastrofální povodeň v širším kontextu současných aktivit ke zvýšení prevence před negativními účinky povodní. Ukázala, co se od té doby v oblasti ochrany před povodněmi zlepšilo a čeho je nutno se stále obávat.

Odborné konference se účastnilo 200 odborníků z České republiky a Německa, kteří se podrobně zabývali vypsanými tématy a dalšími problémy povodňové prevence a ochrany. Hasičský záchranný sbor ČR měl na konferenci svého zástupce, kterým byl plk. Ing. legislativně upravit způsob stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. kombinovat standardní hydrotechnická řešení a přírodě blízká opatření k ochraně před povodněmi. zvýšit úroveň péče o VD III. a IV.

Povodňové nebezpečí je definováno rozsahem zaplaveného území, hloubkami a rychlostmi proudění, přičemž v ČR jsou mapy povodňového nebezpečí zpracovávány pro povodně s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let. Také směrnice EU 2007/60/ES o zvládání povodňových rizik (dále jen „povodňová směrnice“) požaduje po členských státech mimo jiné zpracování map povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro území oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem. Mapy zpracovávané podle požadavků povodňové směrnice jsou aktualizovány v šestiletých cyklech (poprvé v roce 2013).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Postupy, jak plnit požadavky povodňové směrnice, jsou popsány v Metodice tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik ([3] - dále jen „Metodika“). Tato Metodika definuje, jak výstupy standardních hydraulických modelů (rozsah povodně, hloubky, rychlosti proudění) zobrazit na mapách nebezpečí a jak s jejich pomocí zpracovat mapy povodňového rizika.

V průběhu příprav na zpracování map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v rámci prvního plánovacího cyklu vznikla v roce 2011 pilotní studie, která nastínila možnosti řešení hydrodynamického modelování soutoků vodních toků a navrhla postupy pro výpočet parametrů proudění v těchto soutokových oblastech [4].

V současnosti se již hydraulické výpočty proudění vody v záplavových územích provádějí převážně s použitím 2D numerických modelů. Hydrodynamický výpočet byl proveden s použitím 2D modelu mělkého proudění vody [13, 14]. Výsledky simulací popisují ustálený stav svislicových rychlostí a hloubek vody pro jednotlivé povodňové scénáře s průměrnou dobou opakování N let.

tags: #povodnove #ohrozeni #pod #13 #let

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní školky a programy pro děti
• Modelování v Trutnově
• Zajímavosti o lemurech Niceni
• Radiace v Polesí
• Ochrana životního prostředí ve Škoda Auto