Požadavky na ustájení skotu v ekologickém chovu

Do současné stále více se prosazující myšlenky na trvale udržitelný rozvoj na naší planetě zapadá i rozvoj organického nebo tzv. alternativního (biologického, ekologického) zemědělství. Existence organického zemědělství se zakládá na principiální kritice dnešního konvenčního hospodaření a je zároveň projevem současných filozofických proudů nastupujícího století.

Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, člověka, společnosti a zemědělského podniku, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Charakteristickými rysy ekologického zemědělství je trvalé úsilí o obnovu a udržení setrvalých biologických cyklů a vztahů v kulturní zemědělské krajině, péče o půdu, vyvážený osevní postup, racionální využívání odpadů z hospodářství a využívání lokálních obnovitelných zdrojů.

Ekologické zemědělství je zvláštním druhem zemědělského hospodaření, které se vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezeními či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí, chovem hospodářských zvířat v souladu s jejich etologickými požadavky a přirozenými způsoby chovu s regulovaným využíváním veterinárních léčiv a šetrnými zpracovatelskými postupy.

Jednou z hlavních zásad ekologického zemědělství je udržování ekologické stability zemědělských systémů. Od podnikatelů se proto požaduje ochrana, obnova a zachování významných krajinných prvků jakými jsou lesy, vodní toky, rybníky, mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy aj. včetně zachování přechodové zóny mezi zemědělskými a přirozenými ekosystémy.

V ekologickém systému chovu platí některá zpřísňující kritéria ve srovnání s klasickou zemědělskou prvovýrobou. Na druhou stranu je nutné uvést, že i v konvenční zemědělské výrobě dochází v posledních letech k pečlivějšímu a detailnějšímu hodnocení podmínek, které chovatel zvířatům vytváří.

Čtěte také: Česká legislativa pro autovraky

Péče o hospodářská zvířata se řídí fyziologickými, etologickými a etickými hledisky, vyjádřenými dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Jsou například vyloučeny klecové chovy, vazné ustájení, trvalý chov zvířat v uzavřených prostorách, používání stimulátorů růstu a jiné hrubé zásahy do přirozeného růstu a vývoje zvířat.

Zvířata musí chovat ve shodě s pravidly pro ekologické zemědělství. Není přípustné chovat zvířata v ekologickém systému bez přímé vazby na zemědělskou půdu ekologického podniku. Výše uvedená pravidla platí pro ekologické hospodaření, přičemž některá z nich jsou využívána i jako zásady chovu pro konvenční chovy.

Společnost, a zvláště spotřebitelé v řadě zemí, stále silněji projevují zájem, jakým způsobem a v jakých podmínkách ustájení jsou chována hospodářská zvířata. Požadavkem doby se stává zajistit chovaným hospodářským zvířatům maximální pohodu - welfare.

Zásady ekologického chovu skotu

Je potřeba předeslat, že vysoká kvalita a hodnota potravin či potravinových zdrojů získaných od skotu v ekologickém systému chovu není dosažena automaticky. I když zvířata v ekologickém systému chovu nejsou nucena k maximální produkci je jejich chov stejně náročný jako chov konvenční a vyžaduje minimálně stejný stupeň odborných znalostí chovatele. Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí.

Vysoce etickým přístup ke zvířatům se projevuje vytvářením jejich životní pohody a respektováním jejich přirozených etologických projevů tj. projevů chování. Co je z tohoto pohledu pro skot typické? Skot je stádovým zvířetem. Izolace zvířete od stáda je silný stresový faktor a je akceptovatelná pouze ve výjimečných případech (nemoc zvířete). V rámci stáda (skupiny) skupiny si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii. Udává se, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy. Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí.

Čtěte také: Ekologie a Vysočina

Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Je preferováno volné ustájení před vazným. Technologie a technika chovu musí odpovídat požadavkům na udržení dobrého zdravotního stavu a dlouhověkosti. Ochrana před nepohodou je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou. Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C.

Kritéria ekologického chovu skotu

Podmínky chovu a ustájení skotu v ekologickém zemědělství musejí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií. Z ekologických chovů je vyloučeno zejména trvalé vazné ustájení, bezstelivové a roštové ustájení. Ustájená zvířata musejí mít možnost volného pohybu a přístup k předmětům, které jim umožňují drbat se o ně. Samozřejmostí má být i vzájemný kontakt mezi zvířaty, minimálně vizuální.

V prováděcí vyhlášce č. 53/2001 Sb. zákona o ekologickém zemědělství se uvádí, že vazně mohou být zvířata ustájena jen z důvodů bezpečnosti práce. Podle ní mohou být zvířata uvázána za předpokladu, že je jim umožněn přístup na pastvinu po celé pastevní období. Zvířata musejí mít možnost úkrytu před nepřízní počasí tak, aby celoroční chov venku neohrožoval jejich zdraví.

V zimě je nutný přístup do výběhu minimálně dvakrát v týdnu po dobu pěti hodin v jednom dni, a to podle klimatických podmínek. O pobytu zvířat ve výběhu farmář vede evidenci. Zvířata by měla mít k dispozici dostatek steliva ze slámy nebo jiného přírodního materiálu. Ohrady a oplocení pozemků nemají být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu.

Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí se musí řádně čistit a dezinfikovat vybranými přípravky minimálně jedenkrát ročně. Maximální počet zvířat na hektar odpovídající 170 kg N na ha za rok činí 2 velké dobytčí jednotky (VDJ) na hektar.

Čtěte také: Vybavení stanoviště RLP

Krmení v ekologickém chovu

Litera výše zmiňovaného dokumentu také uvádí, že ekologicky hospodařící chovatel je povinen zajišťovat výživu zvířat kvalitními, zdravotně nezávadnými krmivy v dostatečném množství, vyprodukovanými z vlastních zdrojů a vyváženými podle nutričních požadavků zvířat. Smějí se používat pouze krmiva, doplňkové látky a premixy stanovené pro ekologické zemědělství vyhláškou MZe č. 53/2001 Sb. Pro dospělé přežvýkavce by objemná krmiva, to jsou seno, siláž, sláma a čerstvá píce, měla tvořit nejméně 60 % celkového denního příjmu sušiny. Přitom podíl konvenčních krmiv (z jiných zdrojů než z produkce ekofarmy) v celkové roční krmné dávce přežvýkavců může tvořit nejvíce 10 % příjmu sušiny. Všechna zvířata musejí mít přístup na pastvu.

V chovu není povoleno použít látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín). Z minerálních látek je možné použít pouze ty, které jsou povoleny. Pro dospělé přežvýkavce musí objemná krmiva představovat nejméně 60 % z celkového denního příjmu sušiny.

Chov telat v ekologickém režimu

Za nejpřirozenější způsob odchovu telat je považován odchov pod matkou. Do odstavu se odchovávají ve skupinách. Telata musejí mít možnost vizuálního a akustického kontaktu mezi sebou, ostatními zvířaty a děním na dvoře. Telata musejí přijímat mlezivo a mléčná výživa musí být zajištěna nativním mlékem až do 3. měsíce věku. Již od 1. týdne věku je telatům předkládáno seno a od 2. týdne voda.

Telatům musí být umožněn vizuální kontakt s ostatním skotem. V tomto případě se jiným zdrojem mléka chápe mléko od jiného ekologicky chovaného zvířete. Telata musejí být napájena mlékem nejméně dvakrát denně, a to nejméně do tří měsíců věku. V ekologickém chovu telat není dovoleno podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi, podávat mléko z neekologického chovu, s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu. Pokud jsou telata ustájena v boxech nebo ve vazné stáji, musejí mít perforované stěny a jejich šířka je nejméně 90 cm s odchylkou do deseti procent, nebo 0,8 násobku kohoutkové výšky.

Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu jalovic. Toto období trvá od 6. měsíce věku zvířete až do jeho otelení a následného porodu.

Typy ustájení v ekologickém chovu

Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech. V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách.

Hluboká (vysoká) podestýlka: Kotec se člení na krmiště a lehárnu. Hluboká podestýlka se tvoří stálým přistýláním v lehárně, kde se postupně vytváří ulehlá vrstva chlévské mrvy. Tato kvalitní chlévská mrva se pak vyváží za delší časové období, nejčastěji za 2 - 3 měsíce. Výkaly z krmiště se vyhrnují denně. Spotřeba steliva činí 5 až 7 kg na kus a den.

Ploché lože: Používá se v situacích, kdy je k dispozici menší množství slámy. Lože se nastýlá a vyhrnuje častěji, např. 1 x za dva dny, či 1 x za týden. Potřebné množství steliva činí 2,0 až 2,5 kg na jeden kus a den.

Spádové lože: Nastýlání se provádí v lehárně na založenou vysokou podestýlku, která je pohybem jalovic sešlapávána ve směru stáje tj. do krmiště. Odkliz chlévské mrvy z krmiště se uskutečňuje za 1 - 2 dny. Spotřeba steliva činí 1,5 - 2 kg na jedno zvíře za den, vhodné je použití krátce řezané slámy.

Výběr plemen pro ekologický chov

Specifikum výběru plemen v ekologických chovech je dáno tím, že musí být vybráno tak, aby se v co největší míře předešlo stresu, utrpení a zdravotním problémům u chovaných zvířat. I když je možné v ECH chovat všechna dojená plemena, vlastní chov je však omezen především na plemena kombinovaná.

• Český strakatý skot: Jeho chov má v našich zemích dlouhodobou historii. Typickým znakem tohoto plemen je bílá hlava, která je dominantní. Chovný cíl tohoto plemene uvádí užitkovost 6 000 až 7 500 kg mléka u dospělých krav s obsahem bílkovin 3,5 % a tuku 4,0 %.
• Česká červinka: Plemeno je považováno za naše skutečně původní. Je zbarveno plášťově červeně někdy s nádechem do žluta. Součástí chovného cíle tohoto plemene je udržení tohoto specifického genetického zdroje a získání zvířat vhodných pro produkci mléka a masa dobré kvality při využívání ekologického způsobu chovu. Cílem je stabilizace užitkovosti na úrovni 3000 kg mléka (prvotelky) resp. 3500 až 4500 kg mléka (dospělé krávy).

Ekologické zemědělství udělalo v České republice od roku 1990 ohromný skok. Bio potraviny jsou stále žádanější a počet zemědělců, kteří se ekologickému chovu a pěstitelství věnují, naštěstí neustále roste. Ke konci roku 2017 registrovalo Ministerstvo zemědělství téměř 4 400 zemědělců na celkové výměře přes 520 tisíc hektarů. Získat osvědčení o bio chovu ovšem není záležitost jednoho dne a momentálního rozhodnutí, je potřeba splnit jasně daná pravidla.

Základní požadavky na ustájení

Ekologické zemědělství povoluje dva druhy ustájení zemědělských zvířat: celoroční ustájení na pastvině nebo ve stáji s volným přístupem do venkovního výběhu. Zvířata lze celoročně chovat venku pouze v oblastech s příhodným podnebím, kam ČR rozhodně bez obtíží spadá. Naopak u dojného skotu, prasat a drůbeže je častější ustájení ve stáji s možností volného výběhu, kdykoliv to venkovní podmínky umožní. Vaší povinností je dopřát zvířatům volný přístup do výběhu nebo na pastvu minimálně 2x týdně.

U vnitřního uspořádání máte volnou ruku. Jak už bylo řečeno, zvířata ve stájích nesmí být uvázána. Důležité je jejich pohodlí a „welfare“, což bychom česky mohli nazvat jako pohoda. Zvířata jsou od přírody navyklá fungovat ve stádu, umožněte jim to. Sama si mezi sebou vytvoří hierarchii, ve které budou fungovat. Zvířata musí mít ve stáji dostatečně velký prostor k odpočinku, který by měl být suchý a vystlaný slámou (popř. jiným přírodním materiálem). Nezapomeňte, že březí krávy a prasnice potřebují klidné místo na porod, kde pak s mláďaty zůstanou nějakou dobu oddělené od zbytku stáda.

Samostatnou kapitolou je ekologický chov drůbeže. Slípky do klecí opravdu nepatří. Kdykoliv to počasí dovolí, měly by mít volný přístup do venkovního výběhu, a to alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Výběh by měl být pokrytý vegetací a poskytovat možnost se ukrýt. Nejméně jedna třetina podlahové plochy musí být zpevněná a pokrytá podestýlkou. Podle druhu drůbeže uzpůsobte potřebný počet hřadů a místa ke hnízdění.

Při přechodu z konvenčního na ekologické zemědělství musíte projít tzv. přechodným obdobím, které je různě dlouhé v závislosti na tom, které části hospodářství se týká. U chovu skotu je přechodné období 12 a u pastvin 24 měsíců.

Přehled minimálních ploch

Přehled minimálních ploch pro ustájení skotu v ekologickém chovu:

tags: #požadavky #na #ustájení #skotu #v #ekologickém

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj ekologického zemědělství
• Jak správně třídit odpad
• Curver Flipbin London: Zkušenosti a hodnocení
• Jak recyklovat PET lahve?
• Definice spalin