Největší skládka v České republice: Data a souvislosti

Největší pražská skládka má nadále růst, a to i přesto, že městští urbanisté v roce 2008 počítali s tím, že se nejpozději v roce 2013 uzavře.

Rozšíření skládky v Ďáblicích

Pokud půjde vše podle plánu společnosti A.S.A., která skládku provozuje, hora smetí u okraje Prahy nabobtná o další jeden a půl milionu tun a zabere dalších deset hektarů polí. Už nyní je mezi Ďáblicemi a Březiněvsí uloženo přes pět milionů tun odpadu. Hlavním cílem je rozšíření skládky západním směrem do katastru obce Březiněves.

Postoj obcí k rozšíření

Starosta Ďáblic Miloš Růžička otevřeně hovoří o tom, že jej pražský magistrát obelhal. "Celé mně to připomíná pohádku o jezinkách. Nejdřív jim dáte jeden prst, pak dva, potom tři prstíčky a teď nás řežou u ramene. Je to klasická salámová metoda," řekl Růžička.

Náměstek primátora Bohuslava Svobody odpovědný za územní plánování Josef Nosek namítá, že to jsou změny, které "začaly už v minulém volebním období", a dnes se s tím už nic neudělá. Jedním dechem však dodává, že jemu osobně by se líbilo, kdyby skládka z Ďáblic zmizela úplně. "Pro nás občany Prahy 8 není skládka nic příjemného. Bohužel o její existenci nebo neexistenci nerozhoduji," dodal.

Naopak její starosta Jiří Haramul má na rozšíření skládky zájem a byl to právě on, kdo podal návrh na změnu územního plánu. "Bylo to samozřejmě z ekonomického důvodu," přiznal Haramul. "Jen pro představu, ročně pro Prahu provozování skládky na jejím území přináší do rozpočtu zhruba jednu miliardu korun. A pro Březiněves z toho plyne pět a půl milionu korun," vypočítal starosta.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Zastupitelstvo Březiněvsi se podle starosty Haramula shodlo, že rozšíření skládky obec výrazně nezatíží. Podle Haramula Ďáblice vypověděly Březiněvsi smlouvu o společném využívání mateřské školy. "Nové zastupitelstvo v Ďáblicích řeklo, že naše děti už ve školce nemají šanci, a my jsme najednou zůstali stát před problémem, co s našimi dětmi," tvrdí Haramul.

Další výhody plynou Březiněveským z dohody, kterou starosta Haramul vyjednal přímo se zástupci soukromé společnosti A.S.A. "Firma dodá do naší městské části šedesát velkoobjemových kontejnerů na svoz odpadu. Přitom Praha nám jich ročně poskytne dvacet. Kompenzací je ale daleko víc, například uklízecí stroj na sníh, sekačky na trávu, příspěvek na ozdravné pobyty našich dětí do patnácti let. Jednou ročně mají zdarma ozdravný pobyt většinou v zahraničí. Letos byly v Itálii a minulý rok také. Navíc dostávají příspěvek čtyři a půl tisíce ročně na školu v přírodě," vyjmenoval starosta Haramul.

Problémy spojené se skládkou

Ďábličtí občané i radnice ovšem vzniklou situaci vidí zcela opačně. Trápí je zápach, velké množství prachu, poletující papírky i exhalace z tisíců nákladních automobilů. "Obvykle fouká západní vítr a ve spodní části Ďáblic je skládka cítit docela dost. Situace v Březiněvsi je trochu jiná než u nás. Březiněves je za dálnicí, mají tam ochranný val a ten je od skládky dobře izoluje. A.S.A. skládkou zasahuje čím dál větší lokalitu. Navíc je kousek od skládky prameniště Majetínského potoka, a kde je zajištěno, že ten odpad neprosákne do spodních vod?" řekl ďáblický starousedlík Tomáš Brož.

Starosta Haramul však tvrdí opak. "Nám skládka nijak nevadí. Rozhodně nesmrdí, nelítají z ní žádné odpadky. Skládka je pod trvalým dozorem. Sám bydlím kousek od ní, a kdybych něco cítil, tak okamžitě volám vedoucímu skládky, ať s tím něco dělá. To se ovšem už velmi dlouhou dobu nestalo," tvrdí starosta Březiněvsi.

Generální ředitel společnosti A.S.A. Arnošt Kastner tvrdí, že ďáblickou skládku provozuje společnost v souladu se všemi předpisy a světovými trendy. "Děláme mnohem víc, než nám ukládají předpisy vyhlášky a provozní řád. "Monitoringy, které musí společnost A.S.A. každý rok provádět, jasně prokázaly, že zde byl nadměrný výskyt arzenu a niklu. To se přece musí řešit, jde tady o zdraví lidí," zlobí se starosta Ďáblic Růžička. Jeho kolega z Březiněvsi kontruje, že únik nepřekročil hygienické normy. "Byl naměřen ve zvýšeném výskytu, ale v normě. Já jsem se s tím materiálem seznámil a nic strašného to nebylo," prohlásil Haramul.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Alternativy skládkování

Podle ekologů a odborníků ze sdružení Arnika je další provoz ďáblické skládky nevhodný. Podle nich patří skládkování a likvidace ve spalovnách mezi nejhorší způsoby odpadového hospodářství. "Ve světě se dnes prosazují moderní koncepty nového využití odpadu, recyklace nebo model takzvaného zero waste - nulového odpadu," uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Náměstek primátora pro životní prostředí Karel Březina oznámil, že letos bude Praha největší část odpadu energeticky využívat. "Vzhledem k tomu, že provozovatel skládky razantně zvýšil cenu za uložení odpadu, je nutné zvážit, jakým způsobem se bude nejen letos, ale i v dalších letech se směsným komunálním odpadem nakládat," řekl Březina. "Záměr rozšířit skládku v Ďáblicích ale trvá dál," dodal.

Ministerstvo životního prostředí podle informací týdeníku Euro navrhuje poplatek za skládkování radikálně zvýšit ze současných zhruba 500 korun, které se platí od roku 2009, až na dva tisíce. Nový odpadový zákon (s účinností od 1. ledna 2021) posouvá datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů, a to ze současného roku 2024 na rok 2030.

Skládkování v České republice

Zatímco ve vyspělých evropských zemích se na skládky dostává pár procent komunálního odpadu, v tuzemsku na ně míří každoročně zhruba polovina. V roce 2020 české domácnosti vyprodukovaly tohoto odpadu 5,7 milionu tun. Podle platného zákona se má skládkování výrazně omezit v roce 2030, kdy by se mělo týkat už jen deseti procent komunálního odpadu. Původně, podle předchozího zákona, se tak mělo stát již v roce 2024.

Průměrná cena za skládkování tuny odpadu činila v roce 2020 1175 korun. Do fondu na rekultivaci skládky, tedy na zajištění údržby skládky po jejím uzavření, odváděla firma provozující skládku u komunálních odpadů sto korun za tunu.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Dominantní společnosti v skládkování

Lukrativnímu byznysu skládkování v tuzemsku dominují čtyři silné odpadové skupiny: FCC, Marius Pedersen, Suez a AVE. Protože současných zhruba 140 tuzemských skládek se zaplňuje a nové se nepovolují, snaží se firmy o jejich rozšíření.

Jen za posledního půl roku se v systému EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí) objevilo patnáct žádostí o zvětšení kapacity. Už několikrát procesem rozšíření prošla například skládka u Nasavrk v Pardubickém kraji, rozšiřovat se má skládka v Mutěnicích na jižní Moravě. Osmou etapu plánuje i společnost Depos Horní Suchá u své skládky u Karviné.

Recyklace a třídění odpadu

Již za 5 let musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Dnes se jí to daří pouze ze 41 % vyprodukovaného komunálního odpadu (dle dat za r.2019).

Nový zákon o odpadech zavádí k podpoře třídění v obcích tzv. třídicí slevu. Poslanecká sněmovna ji ještě upravila tak, aby se obce zaměřily na třídění a nebyly - potažmo ani jejich obyvatelé - významně dotčeny zvýšením skládkovacího poplatku. K odklonu od skládkování by obcím měl pomoci také PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje.

Seznam skládek odpadů v ČR (stav k 30.8.2010)

tags: #největší #skládka #Česká #republika #data

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody dle Víta Zavadila
• Zajímavosti o tučňácích
• Co s odpadem, který se nedá recyklovat?
• Proč se vracíme k přírodě?
• Vliv pachových látek na ovzduší