Požár skládky odpadu v Tušimicích a jeho vliv na životní prostředí

Skládky odpadu vnímá mnoho z nás jako hromady různorodého odpadu a harampádí, které se nás netýkají. V poslední době ale můžeme v médiích čím dál častěji postřehnout informace o požárech skládkovaného odpadu, které mají negativní vliv nejen na obyvatele v okolí, ale i na životní prostředí či ekonomiku. Požáry skládek jsou obrovsky ekonomicky náročné, přičemž reálné škody jsou často nulové.

Po zahrnutí všech nákladů na nasazení sil a prostředků požární ochrany k uhašení jednoho požáru se mohou denní náklady pohybovat mezi 500 tisíci až 1 milionem korun. A tyto peníze jdou z „účtu“ daňových poplatníků. Požární jednotky musí zároveň řešit otázku dodávek hasební vody, která je dnes nedostatkovým zdrojem. Při současném extrémně suchém období, kdy mnoho obcí v ČR je odříznuto od dodávek vody, se tak stává dnešní situace zcela alarmující.

Dalším negativním faktem je dopad na životní prostředí. K velkým problémům těchto typů požárů patří také přítomnost enormního množství toxických plynů a biologických, resp. chemických látek. Velkou komplikaci při požáru skládek představuje zároveň stékající hasební voda po povrchu skladovaných materiálů s následným možným odtokem do kanalizačních vpustí nebo přilehlých vodních zdrojů.

Požár skládky v Tušimicích

Od čtvrteční noci likvidují hasiči požár skládky odpadů v Tušimicích u Kadaně. Skládka komunálního odpadu v Tušimicích hořela i v červenci. Včerejší požár nebyl zdaleka tak rozsáhlý. Hořela plocha 30 krát 40 metrů čtverečních, na místě zasahovalo deset profesionálních jednotek hasičů. Požár nezpůsobil prakticky žádné škody, ze skládky se ale linul hustý dým.

Na místo proto míří odborníci z chemické laboratoře v Třemošné na Plzeňsku. Po osmé hodině ráno už hasičské jednotky dohašovaly doutnající odpad. Mluvčí HZS v Ústí nad Labem Lukáš Marvan zatím nepotvrdil ani nevyvrátil možnost, že by skládka byla zapálena úmyslně.

Čtěte také: Jak se vyhnout požáru v bytě

Plameny skládku zachvátily jen pár hodin poté, co médii prošla informace o tom, že se právě do Tušimic a Jirkova svážely odpadky z Německa, které se ve velkém nelegálně dovážejí do Česka. Na obě oficiální skládky, kam patří především odpadky ze severočeských měst, dovážela německý odpad kladenská firma MTR Kladno. V Tušimicích skončilo 6 tisíc tun, v Jirkově 5,5 tisíce tun německého smetí.

Podle hasičů zřejmě skládku někdo zapálil úmyslně. Na skládce v Tušimicích a také v nedalekém Jirkově je údajně uloženo přes 12 tisíc tun německého odpadu, což je zhruba 500 kamionů. Měla ho tam navážet kladenská firma MTR, která ho kupovala od německých partnerů. „Kladenská firma sem vozila odpad do listopadu. Teď už je zasypán tunami jiného. Měla v pořádku doklady, vozila nám to jako svůj odpad. Vše odpovídalo legislativě.

Nad plochou 30 krát 40 metrů stoupal z požáru hustý dým. Hasiči se obávali, že z plastů unikají jedovaté látky. Proto přijeli odborníci z chemické laboratoře v Třemošné na Plzeňsku, kteří zjistili, že se sice uvolnilo značné množství oxidu uhelnatého, další nebezpečné látky byly ve vzduchu jen v zanedbatelných koncentracích. „Čekali jsme, že to bude horší. Pracujeme v maskách a dýchacích přístrojích. Požár na skládce vzplál před půl devátou večer. Likvidovat ho muselo 11 hasičských sborů z celého Chomutovska.

Dopady požárů skládek

Při hoření skládkovaného odpadu dochází k uvolňování toxických látek i prachových částic - samozřejmě v závislosti na druhu odpadu (při hoření plastů budou vznikat jiné látky než při hoření textilu či bioodpadu). Do vzduchu se tak mohou dostávat i plynné zplodiny včetně těkavých organických látek, saze obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť, arsen).

Při hoření plastů vznikají například chlorované dioxiny, které patří mezi nejnebezpečnější látky. Jsou velmi stabilní, hromadí se v půdě, ve vodě i v organismech a dostávají se do potravního řetězce. I v případech, kdy se vyskytují ve stopových množstvích, mají vážné negativní účinky na zdraví - jsou karcinogenní, narušují hormony a oslabují imunitu.

Čtěte také: Požáry skládek odpadu

Požáry skládek ale rozhodně nejsou problémem pouze v tuzemsku. Stačí si připomenout požár obří skládky plastů u Athén nebo časté požáry skládek v Indii - hašení trvá i několik dní či týdnů. V roce 2017 došlo ve Velké Británii k jednomu z největších požárů skládek v historii - během tohoto požáru se uvolnily do ovzduší tisíce tun toxických plynů.

Příčiny požárů skládek

Příčiny požárů bývají různé - při skládkování, resp. při rozkladu odpadu dochází k jeho zahřívání a ke vzniku různých plynů. Vlivem čím dál vyšších teplot tak častěji dochází k samovznícení skládek, příčinou ale může být i nedbale odhozený nedopalek, technické závady v zařízeních či na manipulačních strojích a v extrémních případech i úmyslné zapálení.

Řešení

Účinným řešením je proto důsledné a správné třídění odpadu, kterým snižujeme množství odpadu na skládkách. Pro snížení rizika požárů nestačí jen spoléhat na to, že to za nás ostatní vyřeší. Každý z nás může přispět důsledným tříděním odpadu (například aerosolové nádoby třídit prázdné, obaly bez zbytků, zmáčknuté či sešlápnuté atd.), kterým pomáháme odklonit odpad ze skládek k recyklaci.

Největší tlak je nutno vyvíjet na prevenci vzniku odpadů a na její podporu. Ministerstvo plánuje představit slevy na poplatky pro řádně třídící obce. „Ty obce, které například kompostují odpady v domácích kompostérech, by měly mít možnost toto jednání zohlednit při procesu získání slevy. V každém případě dnes není jasné, jak bude přesně vypadat metodika evidence prevence, ale jisté je, že výše budoucího poplatku a co nejrychlejší ukončení skládkování využitelného odpadu by mělo podpořit zejména reálnou recyklaci. Zde totiž dochází k radikální změně. Za recyklaci již nebude možné vykazovat prosté třídění, které dnes konkrétně v oblasti plastů naráží na měrný bod. Ten bude teprve před vstupem do zařízení na skutečné materiálové využití,“ vysvětluje Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN).

U komunálních odpadů bude potřeba, dle legislativního balíčku, docílit v roce 2035 65% míry recyklace odpadu. Dnes se recykluje asi třetina. „S koncem skládkování se rozjede recyklační průmysl a suroviny budou mít konečně reálnou hodnotu. Obce na tom velmi dobře vydělají, protože už nebude levnější vytříděné suroviny v mnoha případech vozit na skládky, ale naopak je budou moci prodávat. Ekonomická bilance odpadového hospodářství se zcela otočí. Odpady se přemění na zdroje. Vzhledem k tomu, že cíle recyklace jsou jasně stanovené a striktní, je třeba mít zároveň na paměti, že ne vše je možné recyklovat, a proto je zapotřebí posílit i primární třídění v domácnostech a míra třídění tak musí převyšovat nastavené míry recyklace. Dotřiďování směsných komunálních odpadů není správná cesta, neboť jeho výsledek není považován za recyklaci. Jedná se o proces, na jehož konci je frakce nadsítná určená k energetickému využití a frakce podsítná, jež je sice možná kompostována, nicméně ve finále končí jako materiál k rekultivacím skládek.

Čtěte také: Zásah hasičů Košťálov

„Evropská unie požaduje, abychom do roku 2035 skládkovali maximálně 10 % odpadů. To je dnes také nejčastější argumentace proti nové legislativě, která ale jen obhajuje plány schválené již roky. V Česku už od roku 2014 legislativně počítáme s koncem využitelných a recyklovatelných odpadů v roce 2024. Argument pro prodloužení na rok 2030 je jen snaha skládkovacích firem udržet si svůj byznys po co nejdelší dobu. Pokud bychom totiž skládkovali stejně dnešním tempem do roku 2035, tak dojde k naplnění všech skládkovacích kapacit a Česká republika bude muset na vlastní náklady budovat skládky nové. Dnešní kapacita skládek stačí jen na dalších 16 let, proto je nutné skládkování okamžitě omezit a zachovat tak dnešní kapacity již na vždy. Proč plnit skládky tak rychle, když by měly vydržet jako místa pro úložiště odpadů na co nejdelší dobu? O tom se skládkařské firmy často nezmiňují a fakt o skutečných kapacitách záměrně v diskuzi nepadá,“ dodává Soňa Jonášová z INCIENu.

Proti odsunu se také plánují vyjádřit jednotlivé kraje, které posunutí změny termínu v tomto bodě považují za nedodržení slíbených pravidel, což vyvolává nejistotu, zda k podobné diskuzi nedojde i před rokem 2035. Naznačuje to i skutečnost, že v nejnovějších prohlášeních skládkařské firmy komunikují dokonce možnost odložit cíle až na tento rok. Když tedy víme, jaká tvrdá negativa nám skládkování přináší, není čas si položit otázku, proč bychom měli posouvat konec skládkování z roku 2024 na rok 2030, které navrhuje Ministerstvo životního prostředí v novém zákoně o odpadech?

tags: #pozar #skladka #odpadu #tusimice #vliv #na

Oblíbené příspěvky:

• Mladí a ekologické hotely
• Analýza ekologie, migrace a terorismu
• Úzký odpadkový koš
• Kam s odpadem z tenké příčky?
• Kategorie odpadu "Ostatní" - vysvětlení