Hladké Životice: Historie a Současnost Obce

Okolí obce Hladké Životice bylo osídleno již ve starší době kamenné, jak to dokazují archeologické nálezy z této oblasti. Později zde vznikla tzv. Ve 13. století začalo osidlování celého kraje, a to především Němci. První písemná zmínka o Hladkých Životicích pochází z roku 1324, kdy byla obec součástí fulneckého panství, toho času v držení pánů z Kravař. Původně česká obec však dostala německý ráz až počátkem 15. století.

V nejstarších listinách je název obce uváděn jako "Sibottendof". Od roku 1324 do roku 1938 lze v písemných záznamech nalézt přes 20 různých pojmenování obce, jako například "Seybotyndorf", "Seitendorf", "Žibotice". První pozemková kniha obce, která se zachovala, je z roku 1568. Nejstarší záznam v ní zmiňuje Georga Heinricha jako majitele domu č.p. 5. Podle této knihy bylo v roce 1568 v Hladkých Životicích 51 sedláků, 2 mlynáři a 3 domkaři bez polností.

Po třicetileté válce (1618-1648) zůstalo v obci jen 12 obydlených stavení, ale v roce 1676 už jich zase bylo 57, včetně tří panských statků. Doba vzniku Velkého dvora není známa, Malý Dvůr byl postaven někdy kolem roku 1650. Dařilo se zde i rybníkářství: Nový rybník a rybník Steger si udržely své místo v okrese nejdéle i přes úpadek rybníkářství v 18. století.

Mlýny a Školství

První zmínky o vodním mlýně v obci jsou z let 1570-1590. V obci byly celkem tři mlýny: u křižovatky na č.p. 14, "Nový" mlýn na Skřivánčí a mlýn na č.p. 138, který stál v dolní části obce. Pouze první z nich se zachoval a bohužel již mnoho let chátrá. Dochovaly se zprávy o dvou větrných mlýnech. Ten starší je zmiňován v roce 1643 a byl zpustošen roku 1650 následkem třicetileté války. Prvním životickým farářem, který se objevuje v církevních záznamech, byl jistý Albert. V roce 1686 byl postaven nový kamenný kostel sv. Nejstarší zmínky o školní výuce v Hladkých Životicích jsou z roku 1588.

První samostatná školní budova vznikla v roce 1794 a sloužila až do roku 1865. Původně německá škola v budově č.p. 144 (dnes sloužící jako bytový dům), byla postavena v roce 1905. 1. května 1920 v ní byl zahájen provoz první jednotřídní české školy v obci.

Čtěte také: Informace o skládce Hladké Životice

Železnice a Meziválečné Období

V roce 1847 byla dokončena železniční trasa Vídeň - Krakov a v Hladkých Životicích byla postavena zastávka, což umožnilo místním lidem hledat si v práci v rozvíjející se ostravské průmyslové aglomeraci. Trať byla původně jednokolejná - druhá trať přibyla o deset let později. Podle záznamů z let 1910 - 1940 se v obci dařilo obchodu i řemeslům. V první světové válce padlo nebo zůstalo nezvěstných 22 obyvatel obce. Na jejich památku byl v roce 1921 postaven pomník.

Dne 10. října 1938 došlo k okupaci nacistickým vojskem a až do roku 1945 byla obec jako součást tzv. Sudetského území přidělena k německé říši. V roce 1942 byla na hlavním nádraží zřízena stravovací a převlékací stanice pro ruské zajatce. Obec byla osvobozena 5. května 1945 Rudou armádou, během bojů padlo 40 německých a 11 sovětských vojáků.

Poválečný Vývoj

Po roce 1918 se v Hladkých Životicích postupně začalo usazovat české obyvatelstvo. Zatímco zdroje z roku 1910 uvádějí, že v obci nežil jediný Čech, v roce 1921 už zde bylo 151 obyvatel české národnosti. O rok dříve byla založena Národní jednota, která pořádala pro českou menšinu divadelní představení, besedy a jiné akce převážně v sále hostince "Na Kukačce". Vznikla také veřejná menšinová knihovna. Již v červenci 1945 začalo nové osídlování obce, převážně lidmi z Valašska. V říjnu 1945 přijeli do vsi první volyňští Češi, vojáci Svobodovy armády. Jejich rodiny se nastěhovaly až na jaře roku 1947.

Dne 17. 24. května 1945 se uskutečnila první veřejná schůze a byl ustaven národní výbor. V červenci pak proběhla první česká mše po skončení války a ve stejném měsíci vznikl Sbor dobrovolných hasičů. Obec začali postupně osídlovat noví obyvatelé. V roce 1950 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, které mělo při svém vzniku pouze 5 členů. Stejně jako v jiných obcích, i v Hladkých Životicích existoval odpor řady zemědělců proti vstupu do JZD.

V červenci 1957 byla skupina žen za vzpouru proti JZD odsouzena na 10-14 měsíců, později jim pak byly tresty prominuty v rámci amnestie prezidenta Novotného. V obci se čile rozvíjely jak sportovní, tak kulturní aktivity: díky vybudovanému kluzišti vznikl v roce 1961 oddíl ledního hokeje, dále oddíl odbíjené a kopané. V rámci osvětové besedy zde fungovaly dva divadelní soubory, Valašský kroužek, dechovka a kino. Vesnice se mohla pochlubit novým brouzdalištěm, jehož stavbu zahájili občané v akci "Z" v roce 1966. K 1. lednu 1979 byly Hladké Životice připojeny k Fulneku, k osamostatnění obce došlo až 1. Seitendorf b.F.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Skládka Odpadů a Sdružení SOMPO

Skládka „Životice“ je prvním realizovaným dílem Sdružení obcí a měst pro likvidaci odpadů - SOMPO ve spolupráci s oddělením odpadového hospodářství referátu životního prostředí na Okresním úřadě v Novém Jičíně. Sdružení SOMPO bylo založeno starosty 45 obcí a měst okresu Nový Jičín v roce 1991 za účelem vyřešit problematiku nakládání s odpady a zneškodňování odpadů v okrese odpovídajícím způsobem. Zkušební provoz na skládce byl zahájen 1.7.1993, do trvalého provozu byla skládka uvedena 1.1.1994. Dne 30.1.2001 byla zapsána do obchodního rejstříku firma ASOMPO, a.s., která převzala veškeré aktivity sdružení SOMPO.

Obce Sdružené v SOMPO

• Albrechtičky (Albrechtičky 131, PSČ 742 55)
• Bartošovice (Bartošovice 135, PSČ 742 54)
• Bernartice n. O. (Bernartice n. O. 200, PSČ 742 41)
• Bordovice (Bordovice 130, PSČ 744 01)
• Frenštát p. R. (nám. Míru 1, Frenštát p. R., PSČ 744 01)
• Fulnek (Komenského nám. 12, Fulnek, PSČ 742 45)
• Heřmanice u O. (Heřmanice u O. 47, PSČ 742 35)
• Heřmánky (Heřmánky 282, PSČ 742 35)
• Hladké Životice (Hladké Životice 208, PSČ 742 47)
• Hodslavice (Hodslavice 211, PSČ 742 71)
• Hostašovice (Hostašovice 44, PSČ 741 01)
• Jakubčovice n. O. (Jakubčovice n. O. 100, PSČ 742 36)
• Jeseník n. O. (Jeseník n. O. 256, PSČ 742 33)
• Kujavy (Kujavy 86, pošta Fulnek, PSČ 742 44)
• Kunín (Kunín 69, PSČ 742 53)
• Libhošť (Libhošť 1, PSČ 742 57)
• Lichnov (Lichnov 90, PSČ 742 75)
• Luboměř (Luboměř 93, PSČ 742 35)
• Mankovice (Mankovice 73, pošta Odry, PSČ 742 35)
• Mořkov (Horní 10, Mořkov, PSČ 742 72)
• Mošnov (Mošnov 175, PSČ 742 51)
• Nový Jičín (Masarykovo nám. 1, Nový Jičín, PSČ 741 01)
• Odry (Masarykovo nám. 25, Odry, PSČ 742 35)
• Příbor (nám. Sigmunda Freuda 19, Příbor, PSČ 742 58)
• Pustějov (Pustějov 54, PSČ 742 43)
• Rybí (Rybí 380, PSČ 742 65)
• Sedlnice (Sedlnice 109, PSČ 742 56)
• Skotnice (Skotnice 24, PSČ 742 59)
• Slatina (Slatina 1, PSČ 742 93)
• Spálov (Spálov 62, PSČ 742 37)
• Starý Jičín (Starý Jičín 133, PSČ 742 31)
• Studénka (nám. Republiky 762, Studénka, PSČ 742 13)
• Suchdol n. O. (Komenského 318, Suchdol n. O., PSČ 742 01)
• Šenov u N. J. (Dukelská 245, Šenov u N. J., PSČ 742 42)
• Štramberk (Náměsti 9, Štramberk, PSČ 742 66)
• Tichá (Tichá 1, PSČ 742 74)
• Trnávka (Trnávka 1, PSČ 742 58)
• Trojanovice (Trojanovice 210, PSČ 744 01)
• Veřovice (Veřovice 70, PSČ 742 73)
• Vražné (Vražné 37, PSČ 742 34)
• Vrchy (Vrchy 65, pošta Fulnek, PSČ 742 45)
• Závišice (Závišice 115, PSČ 742 21)
• Zbyslavice (Ve Dvoře 81, PSČ 742 83)
• Ženklava (Ženklava 243, PSČ 742 67)
• Životice u N. J.

Společnosti byla poskytnuta dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci programu „Podpora odpadového hospodářství“ na projekt „Projektová dokumentace Překladiště komunálního odpadu č.

Separační Dvory

Provoz separačního dvoru umístěného na ul. Na oba separační dvory je možné ukládat veškeré komunální odpady, tedy odpady pocházející od občanů města (z domácností). Separační dvůr na ul. Propojovací byl postaven v období 2012 - 2013. Provoz byl zahájen 2.

Pneumatiky se na separačních dvorech neodevzdávají. Pro jejich sběr jsou určena sběrná místa v rámci zpětného odběru a také u prodejců a v pneuservisech. Síť sběrných míst zaštiťuje společnost ELTMA. Stavební odpad nesmí obsahovat nebezpečné složky a pojiva (azbest, eternit, IPA, sádrokarton, heraklit apod.). Skleněné láhve nesmějí obsahovat zbytky (kompoty, šťávy, barvy, ropné produkty aj.). Biologickým odpadem se rozumí tráva, listí, drobné větve, květiny, ovoce a zelenina pocházející z městských pozemků do jednotlivé váhy 50 kg. Barvy, ředidla, oleje, lepidla, pryskyřice a j.

Recyklace Olejů

Téměř v každé domácnosti se čas od času vyskytne menší či větší množství odpadních olejů. Není však nutné tyto oleje např. vylívat do odpadu, dají se totiž recyklovat a i nadále využívat. Své uplatnění nacházejí v energetice, stavebnictví či lesnictví. Fyzikálně upravené odpadní oleje se dají přidávat k pohonným hmotám a dochází tak k šetření přírodních zdrojů. Další možností je regenerace olejů. Dochází při ní např. k odstranění vody, různých nečistot pomocí metod destilace či rafinace. Takto upravené oleje pak mohou být využity v jiných odvětvích lidské činnosti. Použité potravinářské oleje (např.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Zemědělství a Jetelotravní Směsi

Sucho, rostoucí ceny hnojiv a tlak na udržitelné hospodaření, to jsou tři faktory, které dnes určují strategii výroby objemných krmiv. V těchto podmínkách se do popředí dostávají jetelotravní směsi, které dokážou kombinovat vysoký výnos, kvalitní krmnou hodnotu a přirozené zlepšení půdy díky fixaci dusíku.

Výsev a Péče o Jetelotrávy

FIXACE DUSÍKU ZDARMA - jetel dokáže z půdy a vzduchu vázat dusík pomocí symbiotických bakterií. Výsev lze provést na jaře (březen-květen) nebo na konci léta (srpen-září), vždy podle vláhových podmínek. Právě výsev koncem srpna a začátkem září je v sušších oblastech často nejspolehlivější metodou. Rostliny mají po sklizni předplodiny dostatek vláhy ze srpnových a zářijových dešťů a stihnou do zimy vytvořit silný kořenový systém. Půda by měla být jemně urovnaná a nezaplevelená; při výsevu po obilnině je vhodné zařadit podmítku a mělkou orbu. Obvyklý výsevek se pohybuje mezi 25-35 kg/ha podle složení směsi. Hloubka setí má být 0,5-1,5 cm, protože příliš hluboký výsev snižuje vzcházivost.

První seč nebo pastvu je vhodné provést až ve chvíli, kdy porost dosáhne výšky přibližně 25 až 30 centimetrů. U mladých jetelotrav je důležité nepřetěžovat je příliš brzkým nebo intenzivním využitím, aby rostliny stihly vytvořit silný kořenový systém a dostatečně se zapojily. Přestože jetel dokáže do značné míry zásobovat porost dusíkem, vyplatí se doplnit i další živiny - především fosfor, draslík a síru - které podporují zdravý růst a dlouhodobou vitalitu směsi. V suchých obdobích může být užitečné provést lehké vláčení, které naruší půdní škraloup, zlepší vsakování vody a stimuluje odnožování. Pokud sucho způsobí mezerovitost porostu, je vhodné doplnit chybějící místa dosetím vhodných trav. Důležitou součástí péče je také kontrola plevelů, zejména v prvních týdnech po založení.

Časté Chyby při Výsevu

• Výsev do příliš suché půdy, kdy semena nevzejdou rovnoměrně a porost se špatně zapojuje.
• Nedostatečná příprava pozemku, kdy zůstávají neodstraněné plevele nebo hrudovitý povrch, což ztěžuje optimální klíčení.
• Příliš hluboké setí - semena jetelů a jemnějších trav potřebují pro rychlé vzcházení jen mělké uložení, ideálně do hloubky půl až jeden a půl centimetru.
• Při pH půdy pod 6 jetel strádá, a pokud pěstitel neprovádí vápnění, jeho podíl v porostu rychle klesá.

Ekonomický a Ekologický Přínos

Jetelotrávy mají v současném zemědělství významnou roli nejen z hlediska výživy hospodářských zvířat, ale i z pohledu nákladů a vlivu na životní prostředí. Díky schopnosti jetelů vázat vzdušný dusík dochází k výraznému snížení potřeby minerálního hnojení, což šetří finanční prostředky a zároveň omezuje riziko vyplavování dusíkatých látek do spodních vod. Směsi poskytují vysoký obsah bílkovin, čímž pomáhají snižovat závislost na drahých nakupovaných bílkovinných krmivech, jako je sója. Pestrá skladba rostlin navíc podporuje biodiverzitu, láká opylovače a zlepšuje mikroklima v porostu. Kořenový systém jetelů i trav přispívá k lepší struktuře půdy a jejímu vsakování, což je výhodné zejména v obdobích sucha.

tags: #skladka #Hladké #Životice #informace

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v Klimkovicích
• Patricia Cornwell: V ohrožení – Přečtěte si recenzi
• Recyklační koše pro domácnost
• Škoda Octavia 1.6 a emise
• Výpočet ekologické daně