Pozemní průzkumné stanoviště radiového a radiotechnického průzkumu

Tato vysvětlující stať předchází rozsáhlejšímu materiálu, který přiblíží vývoj průzkumných jednotek pozemního vojska v období od ukončení II. světové války do počátku devadesátých let XX. století. Přehled je určen jen pro ty zájemce, kteří jsou ochotni se jím „prokopat“, tak aby pochopili složitost vývoje ČSLA. Týká se však pouze jednotek pozemního vojska.

Od počátku padesátých let XX. armáda byla rozdělena do dvou Vojenských oblastí, ty se dělily do dvou armádních sborů, které měly pod sebou stupeň divize (platí pro období 1. 10. 1949 - 31. 12. 1950). Dnem 1. 9. 1961 byly všechny průzkumné prapory redukovány na průzkumné roty.

Na počátku padesátých let XX. století byly u jednotlivých tankových a mechanizovaných divizí československé armády vytvořeny průzkumné prapory. Pro zjednodušení pohledu se budeme věnovat především jednomu z nich. Vojenský útvar s krycím číslem 2524 byl postaven a dislokován v posádce Kolín jako 8. pzpr, 8. mechanizované divize, která patřila do sestavy II. armádního sboru s velitelstvím v Písku. V té době byly u všech divizí vytvořeny průzkumné roty a někde průzkumné čety.

Organizační struktura průzkumného praporu z padesátých let byla uzpůsobena k provádění průzkumu do hloubky 10 až 15 km za čarou dotyku a to i k vedení průzkumu bojem. Prapor měl tankovou rotu, rotu obrněných transportérů, protitankovou rotu, rotu motocyklů, četu technického zabezpečení, hospodářské družstvo a vlastní ošetřovnu.

Základními typy svazků v té době byly: pěší, rychlá a dělostřelecká divize, ale také brigáda a sbor. Tyto svazky se dále dělily na pluky, prapory, oddíly, roty. Zatímco mechanizované divize, měly průzkumné prapory u tankové a pěší divize to byly pouze roty.

Čtěte také: Chodci a silniční provoz

Ve druhé polovině roku 1954 došlo znovu k organizačním a z nich vyplývajícím i dislokačním změnám. Pozemní vojsko mělo 2 tankové divize, které byly přímo podřízeny Velitelství tankového a mechanizovaného vojska MNO a 4 mechanizované divize, jako součásti střeleckých sborů v podřízenosti I. a II. vojenského okruhu. U tankové a mechanizované divize byly v sestavě průzkumné prapory a u střelecké divize průzkumná rota. Prapory měly stejnou organizaci a to, jednu tankovou rotu, jednu rotu obrněných transportérů a jednu motocyklovou rotu.

V té době byla taktika vedení průzkumu zcela poplatná sovětským zkušenostem z II. světové války a s nasazením pzpr se předpokládalo v celku, jako průzkumný odřad / PzO/. Především za vedení útočné operace, po prolomení 1. postavení obrany (na tzv. Pěší průzkum, později byl přejmenován na „hloubkový“ procvičovaly i tankové osádky. Složení osádky pro vedení průzkumu bylo: velitel, střelec, řidič, nabíječ.

V letech 1956 - 1958 přešel náš 8. pzpr do podřízenosti 9. td, která již tehdy měla velitelství v posádce Tábor a pzpr byl dislokován v nedalekém Pacově. Od roku 1961 patřil do podřízenosti 4.td.

Technika u útvarů v roce 1953 až 1961 sestávala u tankové roty z tanků T - 34, u roty OT to byly kořistní transportéry D 7 P - HKL 6 P a u motocyklové roty, motocykly s přívěsným vozíkem M - 72. Motocyklové roty byly postupně zrušeny a nahrazeny druhou rotou OT.

První zkušenosti se seskoky s padákem byly získány při výcviku ve Svazarmu, který byl prováděn na základě dobrovolnosti. K výcviku se u průzkumného praporu přihlásilo 15 osob. Ti se po nezbytných lékařských prohlídkách, v měsíci srpnu přemístili na letiště Jihlava - HENČOV. Zde proběhla odborná příprava, nácviky balení padáků a pozemní příprava k seskou s padákem. Výcvik řídili vybraní instruktoři - parašutisté Svazarmu.

Čtěte také: Článek o omezeních a ohroženích

První seskok provedli příslušníci praporu v čele s velitelem kpt. Luďkem Kroneislem, dne 7. 9. 1958, další pak 24. 9., téhož roku. Seskoky byly uskutečněny z letouny C 3 - A SIEBEL a také z L 60 - BRIGADÝR. Na jaře roku 1959, pak již byly zbývající seskoky provedeny z letounu An - 2. Každý z patnácti příslušníků praporu měl na konci výcviku 5 - 8 seskoků na padáku PD - 47.

V měsíci červnu (1961), byl prapor reorganizován na rotu, která se dne 12. 7. 1961 železničním převozem, přemístila do posádky Jindřichův Hradec. Rota byla umístěna do kasáren Jana Žižky. Velitelem roty byl kpt. Luděk Kroneisl.

K další velké reorganizaci došlo v roce 1966, kdy byla v letních měsících rota doplněna a rozvinula se znovu na 4. průzkumný prapor v sestavě 4. tankové divize. Uvedené organizační změny byly navázány na změny pohledů na taktiku vedení průzkumu pozemními jednotkami a vývoj technických možností jeho provádění, nejen v průběhu vlastní bojové činnosti.

V té době již bylo na vyšších velitelských stupních ČSLA rozhodnuto o tom, že další výsadkový výcvik nebude organizován ve Svazarmu, ale vlastními silami armády v nově vybudovaném výcvikovém středisku v LUŠTĚNICÍCH u Mladé Boleslavi.

Jak již bylo uvedeno byly průzkumné prapory v roce 1961 zrušeny a redukovány na průzkumné roty. Průzkumná rota v té době měla 118 osob a tvořilo ji sedm čet (velitelská, spojovací, motocyklová, dvě průzkumné čety na OT, tanková četa a četa hloubkového průzkumu).

Čtěte také: Česká legislativa a silniční znečištění

Četa měla v organizaci tři skupiny hloubkového průzkumu (SHPz). Skupina byla vybavena samopaly vz. 58, posléze i samopaly vz. 61 a pancéřovkou P - 27, ta byla později nahrazena sovětskou RPG - 7. Ke spojení s nadřízeným byly požívány radiostanice RDM - 12 P s dynamem na ruční, resp. nožní pohon. Postupně byly doplňovány malými radiolokačními pátrači MRP - 4, novodobými trhavinami apod.

Stejně jako cigarety, byl bez označen i ostatní obaly potravin. Dávky byly promyšleně konstruovány tak, aby v krabičce bylo možno nouzově uvařit, případně použít plastový obal dávky, na donesení 2 litrů vody. Dávky byly kaloricky vydatné a chuťově splňovaly nejpřísnější požadavky. K těmto KDP byla dodávána také „pytlačka“. Jednoduchá udička, za jejíž pomoci bylo možno chytit rybu.

Průzkumné roty jako výstroj používaly a také dlouho „donášely“ původní polní maskovací stejnokroje vz. 58 / 60 s potiskem typu „mlok“. Ty byly již od většiny ostatních útvarů armády staženy a nahrazeny stejnokrojem vz. 60. Po stránce výcvikové lze říci, že jeho provádění bylo v první polovině šedesátých let, pod zorným úhlem probíhajících mezinárodněpolitických událostí velmi intenzivní. Zejména v roce 1961 v období „kubánské“ (vylodění interventů na Playa Chhiron) a následující „berlínské“ krize, směřovalo provádění výcviku k co největšímu přiblížení podmínkám praktické bojové činnosti.

Jedno z takových zimních soustředění absolvovala rota v lednu 1962 v prostoru lesního masivu hory Javořice u osady Řásná, nedaleko Mrákotína na Českomoravské vysočině. Vlastní bojové použití průzkumné roty bylo stále ovlivňováno předcházejícím obdobím vývoje ČSLA, to znamená, že rota měla být nadále zasazována jako celek. Do pozemního boje měla vstoupit po prolomení hlavního obranného postavení prvosledovými jednotkami k provádění průzkumu, jako průzkumný odřad (PzO).

Četa hloubkového průzkumu prováděla celou výsadkovou přípravu v posádce a k vlastnímu provádění seskoků byla organizována výsadková soustředění. Četa jezdila k seskokům do posádky Chrudim. Velitelem čety byl por. Petr Sliž. Dále jí krátce velel ppor. Drobný, který v září roku1966 odešel do zálohy a k rozvinované rotě přišel z Prostějova npor. Ludvík Vrána. Četa patřila po všech stránkách k nejlepším a byla „tahounem“ roty především ve střelecké a tělesné přípravě.

Nadešlo období, kdy se z roty opět stával prapor. Protože dosavadní ubytovací prostor v kasárnách Jana Žižky kapacitně nestačil počtům nového útvaru, došlo v polovině roku k přestěhování do kasáren Julia Fučíka (Postaveny v roce 1882 ve městě, jako t . zv ." Nová kasárna ", po I. světové válce nesla jméno legionáře plk. J. J . Švece ). Ve druhé polovině srpna 1966 odešel velitel nově rozvinovaného praporu kpt. Kroneisl ke studiu do VAAZ Brno a velení převzal kpt. Josef Doležal. K praporu nastoupila celá řada důstojníků a praporčíků od jiných útvarů dislokovaných v Jindřichově Hradci, od reorganizovaných útvarů pohraniční stráže, ale i odjinud.

Příslušníci praporu se cvičení přímo neúčastnili, přes to, že s...

Po přechodu průzkumných útvarů vševojskových svazků na tzv. typovou strukturu se průzkumné prapory skládaly ze dvou průzkumných rot, roty hloubkového průzkumu, roty radiového a radiotechnického průzkumu, spojovací čety, čety týlového zabezpečení, technické opravny a obvaziště. Obě průzkumné roty byly tvořeny dvěma četami o třech družstvech na BVP-1 (družstva o 7 průzkumnících). U každé čety byl dále k dispozici OT-65R ve spojovací verzi určený pro jejího velitele a malý radiolokační pátrač MRP-4. Velitel roty mohl využívat vozidlo BVP-1.

Rota hloubkového průzkumu se skládala z velitelství a pěti skupin po šesti průzkumnících, kteří kromě standardních ručních zbraní disponovali pancéřovkou RPG-75, radiolokačním pátračem MRP-4 a vysílačkami R-129, R-352M a RF-10. Základní přepravní prostředek představoval OT-65. U velitelství roty byly k dispozici vysílačky R-129 a radiovůz R-3A. K seskokům průzkumníků do týlu protivníka by se využívaly padáky OVP-68 a ZVP-65, zatímco diverzní činnost měly usnadňovat nově zavedené soupravy pro dálkové odpalování náloží S-BON-1.

Rota radiového a radiotechnického průzkumu se skládala z velitelství (s přijímačem R-4S), operační skupiny (disponovala radioautomobilem RUT-B), odposlechové čety (s radioautomobily RUT-A), zaměřovací čety (vybavena radiovozy RUT-Z) a radiotechnické čety s radiotechnickými stanicemi RPS-6 na automobilech GAZ-66 a radiolokátory PSNR-1 na transportérech OT-65RL. Obsluhy speciálních technických prostředků mohly ke své bezprostřední ochraně použít pancéřovku a univerzální kulomet.

Spojovací četa byla tvořena dvěma radiovými družstvy (u msd transportéry OT-64R-3, u td transportéry OT-62R-3) a spojovacím družstvem (disponovalo radiostanicemi RF-10, R-109, R-809M a RDM-61, společně s přijímačem R-870). Součástí technické opravny, reorganizované již počátkem roku 1981 na četu oprav techniky, byl kromě různých dílen rovněž trenažér 9F66 pro PTŘS Maljutka instalovaný na automobilu ZIL-157. V následujících letech se složení průzkumných útvarů vševojskových divizí nijak zásadně neměnilo. Docházelo pouze k dílčím organizačním úpravám nebo zavádění nové techniky.

Mimo jiné se jednalo o dovyzbrojení průzkumného praporu 1. tankové divize sovětským průzkumným vozidlem BRM-1K v roce 1983 (sloužila jako vozidla velitelů průzkumných rot a čet). Zdokonalilo se i technické vybavení rot radiového a radiotechnického průzkumu. Během 1. poloviny 80. let se u velitelství roty objevily přijímače R-323, doplňující dosavadní R-4A. Na sklonku 80. let byly dále zavedeny přijímače VREV-P a UP-3M. U operační skupiny byla počátkem 80. let zavedena provozovna R-382. Od roku 1986 dosavadní odposlechovou četu a zaměřovací četu nahradily dvě radiové čety s týmiž provozovnami v různých verzích. Složení radiotechnické čety naopak již na počátku 80. let opustila obě družstva radiolokátorů PSNR-1 na OT-65RL, která se začlenila k průzkumným rotám. Zmíněné roty již během 1. poloviny 80. let obdržely pasivní noční pozorovací přístroje NNP-21 a laserové dálkoměry DAK. V neposlední řadě došlo v letech 1989 až 1990 k doplnění stávajících BVP-1 ve výzbroji průzkumných rot bojovými průzkumnými vozidly BPzV SVATAVA vyvinutými v Československu na podvozku BVP-1K a vybavených mimo jiné radiolokátorem PSNR-5. Změna ve výzbroji se odrazila v jiném vnitřním uspořádání průzkumných rot. Místo dosavadních dvou čet o třech družstvech je nadále tvořily tři čety o dvou družstvech, přičemž velitel čety a 1. družstvo měli k dispozici BPzV, zatímco u 2. družstva zůstalo BVP-1. Současně s tím u roty zaniklo družstvo radiotechnického průzkumu s radiolokátorem PSNR-1 na OT-65RL. Vozidlem BPzV disponoval rovněž velitel průzkumné roty.

Výzbroj rot hloubkového průzkumu v letech 1982-1983 rozšířily odstřelovací pušky SVD a v letech 1986-1987 byly dosavadní radiostanice R-129 nahrazeny novými R-143. Na podzim 1990 se základním přepravním prostředkem družstev hloubkového průzkumu místo zastaralých OT-65 staly osobní terénní automobily UAZ. Ve vybavení spojovací čety byly starší verze transportérů OT-62/64R-3 již během 1. poloviny 80. let nahrazeny modernizovaným provedením R-3MT. Na sklonku 80. let je doplnilo vozidlo BPzV u nově zřízeného družstva velení.

Další reorganizace průzkumných praporů proběhla v listopadu 1991. U všech praporů zanikly roty radiového a radiotechnického průzkumu, jejichž technika byla převážně určena pro nově zřizované průzkumné útvary vojenských velitelství Západ a Východ. Nejdůležitější součást útvaru představovaly dvě průzkumné roty o dvou průzkumných četách a četě radiolokačního průzkumu. Složení průzkumných čet zůstalo stejné jako v předcházejícím období. Četa radiolokačního průzkumu disponovala 3 radiolokátory PSNR-5 přepravovanými na osobních terénních automobilech UAZ.

Rota hloubkového průzkumu přetrvala v dosavadním složení, tj. velitelství a 5 průzkumných skupin (místo 6 průzkumníků jich bylo ve skupině pouze 5) s původním technickým vybavením. V nezměněné podobě zůstala spojovací četa, u níž se nacházela 2 vozidla OT-64/62R-3MT, jedno BPzV a přenosné radiostanice. Spojovací četa se stala součástí nově vytvořeného místa řízení průzkumu, do něhož kromě ní náležela skupina vyhodnocování informací. Složení praporu dotvářely četa oprav techniky (s trenažérem 9F66 a vyprošťovacím pásovým vozidlem VPV), četa týlového zabezpečení a obvaziště.

Celkem se u průzkumného praporu vševojskových divizí na plných počtech předpokládalo zařazení cca 210 vojáků. Těžkou techniku reprezentovalo 11 vozidel BPzV, 4 ks BVP-1 a 2 transportéry OT-64/62R-3MT. Speciální průzkumné vybavení mimo jiné představovalo 5 radiolokačních pátračů MRP-4 a 6 průzkumných stanic PSNR-5. K dalším změnám ve složení a vybavení průzkumných útvarů vševojskových divizí do konce roku 1992, tj. zániku čs. armády, již nedošlo.

Výše uvedené informace platí pro průzkumné prapory motostřeleckých a tankových divizí na plných počtech ve stálé bojové pohotovosti (tj. 20., 19., 2. msd a 1., 9. td).

tags: #pozemni #pruzkumne #stanoviste #radioveho #a #radiotechnickeho

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální znečištění: Testy a aplikace
• Inspirace pro přírodní dekorace
• Irská krajina z Dublinu
• Plánování ekologických studií
• Názory klimatických skeptiků