Pozitiva znečištěné vody: Identifikace zdrojů a optimalizace ochrany

Půda a voda jsou dvě základní složky životního prostředí, které jsou ve vzájemné úzké interakci a u obou se negativně projevuje vliv probíhající klimatické změny.

V důsledku klimatických změn lze rovněž předpokládat stále častější výskyt sucha a to nejen v důsledku nedostatku srážek, ale také kvůli postupnému nárůstu teploty vzduchu a zvyšování výparu. Těmito jevy nebude dotčeno pouze množství vody, ale také její kvalita.

Identifikace a kvantifikace zdrojů znečištění

V rámci výzkumných projektů byl vytvořen obecně aplikovatelný postup pro identifikaci a kvantifikaci zdrojů znečištění povrchových vod a optimalizaci ochrany půdy a vody v různých povodích.

Ideální nástroje pro správu povodí z hlediska snížení živinového zatížení představují bilanční modely jakosti vod. Mají potenciál upozornit na slabá místa v povodí, na které je třeba zaměřit pozornost a také najít skupinu nejefektivnějších opatření.

Základem bilančního modelu je komplexní průzkum území s určením a kvantifikací vlivu všech relevantních zdrojů znečištění.

Čtěte také: CO₂: Nejen hrozba, ale i benefit

Průmyslové zdroje

Mezi průmyslové zdroje řadíme výrobní podniky, které mají samostatné vypouštění odpadních vod do vod povrchových. V dnešní době je ale běžné, že podniky své odpadní vody vypouští po předčištění (nebo i bez něj) do kanalizační sítě města a tím pádem na komunální čistírny odpadních vod (ČOV). Své technologické odpadní vody pak jímají a odváží k likvidaci specializovaným firmám.

Z pohledu rizika produkce odpadních vod zatížených živinami jsou nejrizikovější podniky zpracovávající organickou hmotu, tj. potravinářský průmysl (masokombináty, mlékárny, jatka apod.), ale také navazující průmysl jako jsou například klihárna, papírna, kožedělné podniky apod. Tyto podniky produkují odpadní vody bohaté na živiny s velmi vysokými nátokovými koncentracemi na ČOV.

Komunální zdroje

Komunální zdroje považujeme za nejrizikovější skupinu zdrojů z pohledu zatížení vodního prostředí fosforem. Do této skupiny řadíme veškeré odpadní vody vyprodukované obyvateli jednotlivých obcí.

Plošné zdroje

V ploše povodí se generuje odtok, který vytváří kontinuální průtok ve vodních tocích. Také tento zejména mělký podpovrchový odtok si sebou nese určité koncentrace fosforu a především dusíku.

Koncentrace řešených ukazatelů v plošném podpovrchovém odtoku může být velmi různorodá s ohledem na konkrétní podmínky daného povodí.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Pokud to možnosti řešeného modelu dovolují, je vhodné provést vlastní měření vytipovaných mikropovodí, kde nejsou vypouštěny jakékoliv bodové zdroje a zjištěné hodnoty použít jako vstup do jakostního modelu. Sledování mikropovodí by mělo probíhat v pravidelných intervalech alespoň po dobu 1 roku.

Kalibrace a využití jakostního modelu

Aby bylo možné považovat jakostní model za věrohodný, je třeba provést jeho kalibraci a to podle skutečně naměřených hodnot. Porovnání provádíme s dlouhodobým monitoringem povrchových vod, který zajišťují podniky Povodí za účelem vyhodnocování vodních útvarů vymezených v Plánech dílčích povodí, případně jiným.

Jakostní model slouží primárně k odhalení problematických míst v řešeném povodí a k návrhu efektivních opatření vedoucích ke zlepšení stavu. Návrhy opatření na bodových zdrojích cílí hlavně na ukazatel Pcelk. Zkušenosti ukazují, že 80 % Pcelk v tocích pochází z bodových zdrojů. Proto je vhodné tento zdroj účinně snižovat.

Opatření v zemědělství

Intenzivní zemědělské využívání krajiny, zejména na svažitých územích a na lehkých propustných půdách, s sebou nese možná rizika kontaminace vodních útvarů a to hlavně dusíkem, ale i jinými látkami. Postup návrhu je specifikován metodikou a mj. je při něm zohledňován i systém opatření povinný v rámci standardů DZES.

Opatření na orné půdě jako lokální zatravnění, vyloučení pěstování širokořádkových plodin či pěstování meziplodin mají pozitivní vliv i na zlepšení zadržení srážkové vody v zemědělské krajině. Kvantifikace změn retence vody v půdě byla součástí výzkumu a podrobněji je rovněž uvedena v metodice Konečné a kol.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Optimalizace ochrany vody a půdy

Ochrana jakosti vody v povodí je složitý multioborový problém. Vyplývá to z různorodosti potenciálních zdrojů znečištění a přírodních i člověkem ovlivněných procesů uplatňujících se nepřímým či přímým vlivem.

Metodika Optimalizace ochrany vody a půdy v povodí vodních zdrojů nabízí nástroj pro analýzu vlivu jednotlivých zdrojů v povodí, postup návrhu a optimalizace opatření k zlepšení jakosti i retence povrchové vody, včetně vyhodnocení účinku v případě uplatnění opatření.

Bylo zjištěno, že významně větší podíl celkového fosforu ve vodě pochází z bodových zdrojů (84 % v povodí Bílého potoka a 66 % v povodí Kuřimky). Naopak plošným zemědělským zdrojům lze připsat hlavní podíl na koncentracích celkového dusíku (80 % v povodí Bílého potoka a 94 % v povodí Kuřimky).

Toto jsou zdroje dusíku vstupující do jakostního modelu, který řeší ustálenou bilanci bez zahrnutí extrémních jevů, tedy dusík, který vstupuje do povrchových vod průsakem půdním profilem a s drenážními vodami.

V obou modelových povodích byly navrženy variantní postupy pro omezení znečištění povrchových vod a vyčíslena jejich účinnost. V rámci maximalistické varianty by omezením bodových zdrojů bylo možné dosáhnout snížení koncentrací Pcelk o 72 % v povodí Bílého potoka a o 67 % v povodí Kuřimky.

tags: #pozitiva #znečištěné #vody

Oblíbené příspěvky:

• STK Bystřice nad Pernštejnem
• Člověk a ekosystém
• Ohrožení pod vlivem
• Tipy pro výběr dětského koše na odpadky
• Tipy na výlet v Litvínově