Tento článek se zaměřuje na problematiku ohrožení pod vlivem návykové látky, jak ji definuje § 274 trestního zákoníku České republiky. Popisuje, jaké jednání je považováno za trestné, jaké jsou možné tresty a jak se může obviněný bránit.
Skutková podstata § 274 trestního zákoníku:
Ohrožení pod vlivem návykové látky definuje trestní zákoník jako situaci, kdy osoba vykonává své zaměstnání nebo jinou činnost při které je možné ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. To znamená, že osoba vůbec nemusí svou činností způsobit újmu na zdraví nebo škodu, ale přesto se dopouští trestného činu.
Trestní zákoník pak definuje podmínky, za kterých dochází k ohrožení pod vlivem návykové látky. Zákon o návykových látkách reguluje užívání těchto látek. Klíčovou roli v posuzování těchto případů hrají toxikologové a psychiatři, kteří analyzují přítomnost a účinky návykových látek v těle pachatele.
Již historicky je stanovena Nejvyšším soudem ČR hranice alkoholu v krvi řidiče dopravního prostředku, která vylučuje jeho způsobilost řídit onen dopravní prostředek a zakládá tak jeho odpovědnost za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Jedná se o hodnotu 1,00 g/kg. Soudní judikatura se ustálila na stanovisku, že stav vylučující způsobilost při řízení motorového vozidla nastane u řidiče, který má v krvi nejméně 1 promile alkoholu.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Míru ovlivnění řidiče požitým alkoholem musí orgány činné v trestním řízení prokázat v rámci dokazování. Typicky se toto dokazuje dechovou zkouškou (zpravidla přístrojem Dräger) a současně krevní zkouškou. Kromě takto zajištěných důkazních prostředků, se využívají i jakékoli jiné. Například výpovědi svědků (zasahujících policistů, nezúčastněných osob apod.) ohledně toho, jak se řidič při kontrole choval (vrávorání, nesouvislá řeč, pach alkoholu přímo z dechu řidiče při komunikaci s ním apod.) a dále výslech svědků, kteří byli přítomni tomu, jak řidič konzumoval alkohol před jízdou apod. Dalšími důkazy mohou být kamerové záznamy policistů nebo z pouličních kamer.
V praxi většinou dochází k odmítnutí zkoušky krve ke zjištění hladiny alkoholu v krvi řidiče. Řidič ale tímto porušuje povinnost stanovenou § 5 odst. 1 písm. f) nebo c) zákona o provozu na pozemních komunikacích (zák. č. 361/2000 Sb.), dále „ZPPK“. Porušení této povinnosti řidiče je za přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. d) ZPPK, za který hrozí pokuta ve výši 25.000 Kč až 75.000 Kč, podle § 125c odst. 5, písm. a) a zákaz řízení od 18 měsíců do 3 let, podle § 125c odst. 6 písm.
Na druhou stranu, pokud je takový řidič například v podmíněném odsouzení za dříve spáchaný trestný čin, může se zdát, že by takovýto postup mohl být pro něj výhodnější. Vedením řádného života je chápáno jako dodržování právního řádu ČR, plnění povinností vůči státu a společnosti, nezneužívání svých práv, nenarušování občanského soužití a vyvarování se páchání přestupků a trestných činů. K tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn.
V praxi to často vypadá tak, že „zkušení“ řidiči zkouší, během dechové zkoušky na alkohol, na místo vydechovat do přístroje Dräger, se z něj nadechovat, nebo do přístroje vydechovat jen mírně, což k dokončení dechové zkoušky nestačí. Ale i v těchto případech, po několika upozornění / vysvětlování policisty, je provedení dechové zkoušky nakonec úspěšné.
Je pravdou, že k provedení této dechové zkoušky vyžaduje určité úsilí, tudíž provedení několika neúspěšných pokusů nemusí být úmyslné. Těžko říci, zda někdo může mít taková zdravotní omezení, že z tohoto objektivního důvodu není fyzicky schopen dechovou zkoušku provést. Takovouto situaci by potom nebylo možné hodnotit jako odmítnutí provedení dechové zkoušky.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Je pravdou, že při běžných silničních kontrolách se nestává, že by policie, za pomocí donucovacích prostředků, nutila řidiče podstoupit krevní zkoušku na alkohol. Policie se totiž většinou nejdříve řidiče zeptá, zda souhlasí s krevní zkouškou. Co se týká dechové zkoušky, policie je zde nesmlouvavější, ale opět i zde se nesetkáváme s donucováním řidiče policií k vykonání dechové zkoušky na alkohol. Pokud by k tomu přece jen došlo, policie řidiče upozorní na závažné následky, pokud by provedení dechové zkoušky odmítnul (viz výše).
Výše uvedené ale neodpovídá na otázku, zda může policie překonat odpor řidiče a donutit jej k provedení dechové zkoušky a zkoušky krve na alkohol. Z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva a z odborné literatury vyplývá, že lze překonat odpor obviněného / podezřelého k provedení vyšetřovacích úkonů které nejsou nutné, aby svojí aktivní činností provedl obviněný / podezřelý.
V této souvislosti tyto autority hovoří o tom, že takto lze proti souhlasu a aktivnímu odporu podezřelého / obviněného, odebrat například vzorek dechu i krve. Nicméně provedení dechové zkoušky přístrojem Dräger vyžaduje aktivní činnost podezřelého, kterou je jeho aktivní výdech proti odporu tohoto přístroje. Podle našeho názoru, k takovémuto aktivnímu výdechu proti odporu přístroje, řidiče podle platné úpravy donutit nelze.
Nedobrovolný odběr krve od podezřelého proto připadá spíše do úvahy u kvalifikované skutkové podstaty přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 TZ a ještě spíše, pokud vyjde najevo, že ve věci může jít o závažnější přečin, například obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, odst.
Podle okolností probíhající silniční kontroly po dechové zkoušce může policie dojít k závěru, že ve věci nemůže jít o přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 TZ, ale jde o přestupek. K tomuto závěru může policie například dospět, že z vytěžení věrohodných svědků na úřední záznam, je prokázáno, že kontrolovaný řidič v určitý konkrétní čas vypil pouze 1 pivo a tento závěr odpovídá i opakované dechové zkoušce přístrojem Dräger, když hodnota alkoholu v krvi řidiče zdaleka nedosahuje hodnoty 1 promile a je vyloučeno, že by hodnota alkoholu v krvi řidiče mohla ještě vystoupat.
Čtěte také: Pracovní rizika
Kontrolovaný řidič s tímto ale nesouhlasí s tím, že dle jeho názoru přístroj Dräger ukázal chybnou hodnotu alkoholu v jeho krvi. Řidič proto požaduje provedení zkoušky na přítomnost alkoholu v jeho krvi. Policie v tomto případě nebude postupovat podle trestněprávních předpisů, ale podle § 67 odst. Pokud se obhajoba řidiče ukáže jako pravdivá, tedy že v krvi nemá alkohol, řízení o přestupku zahájeno nebude a řidič nebude muset hradit náklady na provedení testu krve ve zdravotnickém zařízení a náklady na jeho dopravu tam.
Pokud se obhajoba řidiče ukáže jako nepravdivá, bude proti němu zahájeno řízení o přestupku a bude mu uložena povinnost k úhradě nákladů za krevní zkoušku a náklady na jeho dopravu policií do zdravotnického zařízení, podle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochran zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
Judikatura dříve vyžadovala, aby u řidičů pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu bylo přesně zjištěno, o jakou látku jde, v jakém množství a jak moc ovlivnila jejich schopnost řídit. Nestačilo tedy jen prokázat přítomnost drogy v těle - muselo být doloženo, že kvůli ní řidič skutečně nebyl schopen bezpečně řídit.
Protože tento postup byl v praxi zdlouhavý a narážel na nedostatek znalců, Nejvyšší soud sjednocovací stanovisko ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Proto byly orgány činné v trestním řízení v rámci trestního řízení povinni zjišťovat pomocí znaleckého zkoumání výši koncentrace příslušné návykové látky v těle řidiče a následně stupně ovlivnění řidiče onou návykovou látkou.
Tomu však udělalo trestní kolegium Nejvyššího soudu přítrž, když na svém zasedání dne 21.10.2020 zaujalo jednomyslně stanovisko k trestní odpovědnosti řidiče motorového vozidla ovlivněného jinou návykovou látkou než alkoholem zakládající jeho odpovědnost dle ust. § 274 tr. zákoníku za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, když se usneslo na následujícím: „Řidič se nachází ve stavu vylučujícím způsobilost ve smyslu § 274 odst. 1 tr.
Trestní kolegium Nejvyššího soudu se tímto krokem snaží sjednotit rozhodovací praxi nižších soudů, a to s ohledem na základní práva a svobody osob podezřelých z protiprávního jednání, jejich práva na obhajobu a legitimního očekávání. Z pohledu vedení obhajoby pachatele se jedná o zjevné ulehčení jejich role a určité jistoty, kudy se bude trestní řízení a na to navazující způsob obhajoby ubírat.
Za jiné zaměstnání nebo činnost, při které lze ve stavu vylučujícím způsobilost po užití návykové látky, se považuje taková práce, která vyžaduje plnou pozornost, soustředění a schopnost rychle a správně reagovat - například obsluha technických zařízení, práce na dráze, ve slévárně nebo v energetice.
Judikatura mezi tyto činnosti řadí i výkon lékařského povolání, protože lékař pod vlivem alkoholu či jiné látky může přímo ohrozit zdraví a život pacientů. Stejně tak se to týká dalších povolání, kde lidská chyba může mít vážné následky - například průvodčího vlaku, jeřábníka nebo obsluhy jaderné či tepelné elektrárny.
Pokud pachatel způsobí havárii, jde zpravidla poškození nebo zničení rozsáhlejšího technologického celku, jako například chemického výrobního závodu, bloku elektrárny, teplárny, přehrady. Dopravní nehodou se rozumí událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu například srážka vozidel nebo chodce v rámci provozu na pozemních komunikacích (k tomu viz dále § 47 zákona č.
Ublížení na zdraví je trestním zákoníkem definováno v § 122 odst. Jiný závažný následek není trestním zákoníkem definován tak přesně, jako větší škoda, když tento právní pojem je praxi vykládán tak, že co do jeho závažnosti je srovnatelný s větší škodu.
Ohrožení pod vlivem návykové látky je úmyslný trestný čin. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem (úmysl přímý), nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).
V případě, že lze shledat místo úmyslu pouhou nedbalost nejedná se o daný trestný čin.
Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. následující:
V případě, že však dojde k naplnění skutkové podstaty trestného činu, bude se jednat o přísnější tresty. Konkrétně vám může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.
Pomůžeme vám převzetím vaší obhajoby a následným profesionálním postupem v celém trestním řízení.
Potvrzuje, že pro naplnění skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst.
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 6 T 62/2020, byla obviněná M. L., uznána vinnou ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky § 274 odst. 1 tr.
„dne 12. 12. 2019 v 17:20 hod v XY v ulici XY a J. S. řídila po požití většího množství nezjištěných alkoholických nápojů, kterými byla ovlivněna, automobil tovární značky Ford Mondeo RZ XY, přičemž v ulici XY z důvodu podezření, že řídí pod vlivem alkoholu, byla kontrolována hlídkou Policie ČR a orientační dechovou zkouškou bylo zjištěno v 17:28 hod. 1,80 promile alkoholu v dechu a v 17:33 hod.
tags: #ohrožení #pod #vlivem #návykové #látky #§