Pozorování přírody: Objevujeme svět kolem nás

Příroda se skládá ze živých i neživých prvků. Nežijeme jen mezi lidmi, ale jsme součástí přírody. Každý prvek přírody je nezastupitelný a důležitý. Každá součást dává člověku něco důležitého, obohacujícího. Neživá příroda tvoří nerostné bohatství, krásu hor a naopak živá příroda vše, co je živé, pohybující se.

Cíle výuky

Cílem výuky je rozvoj kompetencí žáků k řešení problémů a k učení. Žáci poznají a rozliší prvky živé a neživé přírody. Budou vědět, jaké jsou principy rozdělení živé a neživé přírody. Určí živou a neživou přírodu v konkrétní situaci - při vycházce.

Motivace

Připravíme pro každé dítě papír a na něj budou psát slova, co je napadne, když se řekne „příroda“. Dáme dětem prostor k tomu, aby mohly vysvětlit své důvody, proč napsaly to, co napsaly. Po domluveném čase lístečky posbíráme a nalepíme je na balicí papír, který si pověsíme do klubovny.

Potřeby pro výuku

• Obrázky živé a neživé přírody - velké množství.
• Praktickou ukázku neživé a živé přírody (kamínky, půdu, zvířátka, hmyz, rostliny…).
• Pracovní list C18A, B, C.

Realizace výuky

Sedíme s dětmi v kroužku na zemi a povídáme si o přírodě. Bude se jednat o vyjmenování jednotlivých prvků přírody (živé i neživé). V druhé části našeho tematického bloku se zaměříme na prvky přírody - děti vyjmenují všechno, co mohou v přírodě spatřit. Vedoucí nebo instruktor zachycuje na papír pojmy, které děti jmenují. Na závěr je vedoucí znovu vyjmenovává a děti je přiřazují do kategorií (nadpisy) živé a neživé přírody, které vedoucí připravil před schůzkou.

Vydefinujeme z toho živé části přírody a neživé části přírody. Nejdůležitější je, aby děti věděly, proč tomu tak je. Jednotlivé pojmy, které děti jmenovaly, si lepíme do sloupečků.

Čtěte také: Dalekohled Sky pro pozorování přírody

Ve třetí části dostanou děti připravený pracovní list, který si vypracovávají buď samostatně, nebo kolektivně. Jak děti pochopily pojem živá a neživá příroda. Na závěr tohoto celku se vypravíme s dětmi na krátkou vycházku, kde v praxi vyzkoušíme naše pedagogické snažení, tedy zpětnou vazbu.

Aktivity pro předškolní děti

V předškolním věku je kladeno důraz na prozkoumávání světa kolem nás a rozvíjení základních badatelských dovedností. Děti předškolního věku jsou v procesu, kdy začínají chápat základní rozdíly mezi živou a neživou přírodou.

Když učitel řekne „ŽIVÉ!“, děti začnou pohybovat jako zvířátka nebo rostliny, běhají, skáčou, lezou po zemi. Naopak, když zazní „NEŽIVÉ!“, děti ztuhnou a „zastaví“ se na místě, například jako kámen nebo strom. Po úvodní hře se děti mohou vydat na zahradu a mají za úkol najít a posbírat předměty, které patří do živé a neživé přírody.

Pozorování a tvoření

Po sběru přírodnin je důležité dát dětem prostor k detailnímu pozorování. Lupy a přenosné mikroskopy jim umožní nahlédnout do světa, který by normálně neviděly. Můžete pozorovat strukturu listů, pavučiny, nebo různé textury kamínků a větviček.

Po pozorování se mohou děti pustit do tvoření koláže, která reflektuje to, co našly. Na papírech rozdělí prostor na dvě části - jednu pro živou přírodu a druhou pro neživou přírodu.

Čtěte také: Jak využít záznamy z přírody

Jednoduchý pokus

Na závěr jsme si připravili jednoduchý pokus, který dětem ukázal, jak rostliny reagují na změny v prostředí. Do sklenice s vodou jsme dali pampelišku, která se okamžitě zatáhla.

Sdílení a diskuze

Po všech aktivitách je důležité, aby děti měly možnost sdílet své pozorování. Co je zaujalo? Jaké věci našly?

Přístup k dětem se specifickými potřebami

Při naplňování cílů tohoto úkolu by nemělo dojít k problémům, snad jen pozornost by měla být vedena při zpracování pracovního listu. Zejména u dětí s dyslexií - jedná se ucelený text a při vyhledávání slov v textu či v tajence by mohlo dojít k neporozumění významu slov.

Pozorování přírody jako živá učebnice

Procházka v přírodě je prospěšná nejen pro naše tělo a duši, když si během ní protáhneme svaly a odreagujeme se, ale také nám může sloužit jako živá učebnice. Po této aktivitě budeš vědět, jak se dá příroda využít k učení, a dozvíš se, co je důležité, když představuješ svůj zážitek z přírody ostatním. Účastník vyhledá další informace k poznatkům, které získal v terénu, a zaznamená je písemnou formou.

Vedoucí motivuje účastníky úvodní řečí: „Příroda kolem nás se v průběhu let mění. Kvůli oteplování země, na které žijeme, je docela možné, že naši pravnuci, vnuci a možná už i děti nebudou moci pozorovat v přírodě to, co můžeme my. Za nějakou dobu nejspíš určité rostliny z naší krajiny vymizí, zvířata se přesunou jinam nebo některé druhy zcela vyhynou. Pojďme využít toho, že my ještě můžeme na vlastní kůži přírodu pozorovat. Sdělí jim, že jako první by chtěl zapsat do deníku svůj zážitek z pozorování přírody on.

Čtěte také: Pozorování přírody: Dalekohled nebo monokulár?

Vedoucí diskutuje s účastníky, jak se jim líbila jeho prezentace zážitku. Za tím účelem na zem natáhne lano/provázek a rozdělí prostor na dvě části. Účastníci se postaví vedle sebe podél lana na jednu stranu, a to čelem k lanu. Vedoucí čte jednotlivé části vyprávění. Pokud se účastníkovi něco nelíbí nebo mu chybí nějaká informace, přeskočí lano/provázek na druhou stranu. Vedoucí následně ke každé části vyprávění připevní obrázky.

Účastníci se rozdělí do dvojic a mají za úkol připravit rozhovor o daném místu, v němž se jeden ptá a druhý odpovídá. Rozhovor by měly předvést všechny dvojice/skupinky, pokud ale někdo nechce, vedoucí by je neměl nutit. Každý tým předvede svůj rozhovor ostatním účastníkům, kteří jim k tomu mohou dát zpětnou vazbu. Vedoucí všechny pochválí, že to skvěle zvládli, a řekne jim, že tvorbu deníku raději nechá zcela na nich. Každý účastník ho obdrží domů na nějaké období.

tags: #pozorovani #prirody #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Krásy Středočeského kraje
• Akvakultura podle Radka Kourila
• Environmentální výchova: zahraniční inspirace
• Katedra ekologie a její členové
• Ekonomika spalování odpadu