Záznamy o pozorování v přírodě: Co to je a jak je využít?

Článek se zaměřuje na využívání volně dostupných aplikací k určování rostlin, živočichů a hub včetně sdílení vlastního pozorování přírody s odbornou komunitou. Obsahem článku jsou vybrané aplikace a webové stránky, které je možné snadno využívat ve výuce přírodopisu venku i ve třídě za účelem zaznamenávání, uchovávání a sdílení vlastních pozorování žáků. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků.

Jdete si jen tak po městském parku a uvidíte třeba veverku. Pokud budete dostatečně rychlí, můžete si ji vyfotit mobilem a pomocí šikovných aplikací sdílet její pozorování s lidmi, kteří udělali totéž třeba ve Francii. A k čemu to vlastně je vzhledem k výuce přírodopisu či biologie?

Pozorování přírody ve výuce

Během výuky venku můžeme s žáky jednoduše pořizovat snímky různých živočichů, rostlin a hub s využitím mobilních zařízení (tabletu, chytrého telefonu). Po návratu do třídy po připojení k internetu je pak snadné pomocí aplikace získat návrhy identifikace nasnímaných druhů, sdílet pozorování s přírodovědci klidně i v zámoří, a tím získat cennou zpětnou vazbu o správnosti identifikace druhů. Žáci tak mohou přispívat do různých nálezových databází, a tím podpořit skutečný výzkum zaměřený na zkoumání druhové rozmanitosti přírody.

Aplikace pro určování a zaznamenávání pozorování

iNaturalist

Pomocí zdarma dostupné aplikace iNaturalist je možné s žáky identifikovat rostliny, živočichy a houby doslova všude kolem nás. Tabletem či chytrým telefonem žáci pořizují snímky pozorovaných organismů, se kterými při výuce ve třídě dále pracují. A že nebudou vědět, co to vlastně pozorovali? Aplikace jim při porovnání pořízeného snímku s rozsáhlou databází obrázků organismů sama nabídne, co by to mohlo být. Žáci pak aplikací nabízené druhy porovnají s vlastní zkušeností a dalšími zdroji informací v podobě tištěných či online určovacích klíčů. Na základě toho pak pozorované druhy identifikují.

Tím se dostáváme k tomu podstatnému a to je funkce aplikace jako sociální sítě sdružující lidi, kteří pozorují přírodu a s ostatními sdílí to, co a kde pozorovali. Nahráním a sdílením vlastních snímků mohou žáci poskytovat cenná data pro vědce, kteří pracují na mapování druhů. Tím se žáci přímo zapojují do ochrany přírody. Aplikace vznikla jako sdílená iniciativa Kalifornské akademie věd a National Geographic.

Čtěte také: Dalekohled Sky pro pozorování přírody

BioLog

Česká aplikace BioLog umožňuje každému i bez připojení k internetu zaznamenávat přímo v terénu pozorování rostlin, živočichů a hub. Učitel tak s žáky může aplikaci využívat pro zaznamenávání pozorovaných druhů například v rámci projektu zaměřeného na pozorování volně žijících živočichů v obci a jejím blízkém okolí. Kromě zaznamenávání rostlin, živočichů či hub mohou žáci využívat aplikaci BioLog i pro zobrazování druhů, které byly v daném území již dříve spatřeny někým jiným.

Zajímavou možností, která se nabízí při registraci a s připojením k internetu, je rovněž odesílání vlastních pozorování do nálezové databáze spravované Agenturou pro ochranu přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Již více než rok pomáhá profesionálním i amatérským pozorovatelům mobilní aplikace BioLog zaznamenávat přímo v terénu výskyt živočichů, rostlin i hub. Za dobu své existence si našla řadu příznivců, kteří aplikaci vyzkoušeli a svými pozorováními přispěli k poznání o rozšíření druhů na našem území. Tento efektivní způsob sběru dat, který reaguje na trend využívání mobilních technologií, se tak stává běžnou pomůckou při mapování v terénu.

Volně šířená aplikace BioLog pro mobilní zařízení se systémem Android slouží všem zájemcům o přírodu jako náhrada papírových zápisníků, umí však daleko více. Uživatelům umožňuje rychle a přesně zaznamenat co, kdy, kde a kdo viděl. Ušetří čas se zápisem přesné lokalizace, data, času i výběrem správného pojmenování druhu. Aplikace zná pojmenování a zařazení naprosté většiny mnohobuněčných organismů vyskytujících se v České republice. Aktuálně je možné vybírat z více než 50 tisíc druhů a poddruhů rozdělených do padesáti šesti taxonomických skupin.

Díky komplexnímu provázání s Nálezovou databází ochrany přírody (ND OP) je i nástrojem pro efektivní sběr aktuálních údajů o výskytu druhů v ČR. Postup práce s aplikací je jednoduchý a pro vlastní sběr není potřeba internetové připojení v době zápisu. Z úvodní obrazovky je možné rovnou zahájit zápis nového pozorování nebo pomocí volby „Má pozorování“ přejít na uložená pozorování a prohlížet je. Zápis se pořizuje pomocí tří záložek (DATUM, MÍSTO, DRUHY). První se spouští záložka MÍSTO, kde se vytváří bodová lokalizace kliknutím do online mapy Google nebo potvrzením souřadnic mobilní GPS. Aplikace také umožňuje využívat off-line mapy celého světa od MAPS.ME.

Na záložce DATUM se dle nastavení automaticky doplní aktuální datum, čas a jméno pozorovatele. Na poslední záložce DRUHY je potřeba vždy uvést minimálně jeden pozorovaný druh. V rámci jednoho pozorování lze samozřejmě zapsat druhů i více. Zápis druhů lze provést několika způsoby: výběrem z textového našeptavače, výběrem ze seznamu druhů, nebo i pomocí hlasového vyhledání. Vlastní druhová pozorování lze doplnit v detailu o početnost druhu, popsat okolnosti nálezu a přiložit aktuálně pořízenou fotografii. Lze také odkázat na sdílený zvukový či video záznam pořízený během pozorování. Všechny pořízené záznamy se ukládají do paměti telefonu a lze je procházet a třídit dle pozorovaných druhů, lokalizací, případně zobrazovat v mapě.

Čtěte také: Pozorování přírody: Dalekohled nebo monokulár?

Po odeslání se záznamy z mobilní aplikace objeví přímo v této veřejné databázi a nejsou-li zapisovatelem označeny jako dočasně skryté, jsou k dispozici i ostatním uživatelům. Ke každému pozorování je zde k dispozici plnohodnotný „Detail pozorování“ zobrazující lokalizaci v mapě, všechny uložené informace, fotodokumentaci a taxonomické zařazení daného druhu včetně jeho statutu ochrany. K dispozici je i odkaz na tzv. „Kartu druhu“, která v novém okně ukáže, jaké jsou znalosti o výskytu daného druhu v ČR (Zárybnický et al. 2012).

K základním vlastnostem webového rozhraní BioLog patří filtrace a zobrazení výsledku v mapě. Přihlášeným uživatelům zpřístupňuje aplikace rozšířený filtr umožňující export výsledků do tabulky (MS Excel nebo CSV). Další možností je aktivní přenesení výsledku filtru do vlastních webových stránek, a to včetně mapy a fotodokumentace. K dispozici je i zápis nových záznamů a editace vlastních pozorování.

Je třeba zdůraznit, že vlastní cesta druhových pozorování nekončí v databázi BioLog. Primárním cílem je pomocí nových rozhraní (mobilní BioLog, webový BioLog) doplňovat dosud největší databázi druhové biodiverzity ČR, a to Nálezovou databázi ochrany přírody. Ta funguje již od roku 2007 a dnes je široce známým a využívaným nástrojem mnoha subjektů ochrany přírody i dalších smluvních partnerů.

Vlastní přenos druhových pozorování z databáze BioLog je řízen pomocí dvou pravidel: buď záznamy pocházejí od stávajících přispěvovatelů do ND OP, nebo jsou záznamy ručně označovány garantem dané taxonomické skupiny pro přenos do ND OP. Zapojit se může každý, kdo pozná alespoň jeden druh. Dokonce se mohou zapojit i lidé ze zahraničí, neboť aplikace je dostupná i v angličtině a sběr dat není prostorově omezen. V současnosti není případný přispěvatel limitován vlastnictvím mobilního telefonu, ale stačí, aby si založil účet a pozorování zadával pomocí webového rozhraní BioLog.

Ceníme si všech druhových pozorování, tedy i záznamů o běžných druzích, od populárních ptáků či denních motýlů po méně známé skupiny. Každý záznam má svůj význam. Druhy dříve hojné se mohou stát vzácnými (nebo naopak) a data pak slouží k analýzám faktorů ohrožení či sledování dynamiky šíření. Častým jevem v databázích je nízký počet údajů o běžných druzích v porovnání se vzácnými: databáze pak představují deformovaný obraz druhové rozmanitosti.

Čtěte také: Volně žijící zvířata: Jak je pozorovat?

Po roce využívání si mobilní aplikace našla místo na více než 700 mobilních zařízení z desítky zemí. Je velmi dobře hodnocena: známkou 4,2 v obchodě GooglePlay, odkud je možné si ji zdarma stáhnout. Pomocí aplikace se podařilo získat již 22 tisíc nálezů od více než 190 přispěvatelů, převážně z České republiky. Ze zahraničí pochází 146 pozorování. Nejvíce pozorovaných bylo ptáků a cévnatých rostlin, vážek a obojživelníků. Převážná většina záznamů (90 %) je od profesionálních přispěvovatelů, tedy již stávajících uživatelů ND OP, kteří si našli cestu k BioLogu jako novému nástroji pro záznamy. Zbylé údaje pochází od nových uživatelů z řad široké veřejnosti.

Zajímavostí je, že mobilní aplikace BioLog byla letos interně využita i k mapování elektrických sloupů, s ohledem na bezpečnost ptactva, kterým zde hrozí zásah elektrickým proudem. Pevně věříme, že veřejnost, ať už amatérská, odborná nebo profesionální, využije nabízené nástroje pro mapování živočišných a rostlinných druhů a aktivně se tak zapojí do sledování stavu naší přírody. AOPK ČR si velmi váží všech přispěvatelů a děkuje jim za současnou spolupráci.

Komplexně skryté záznamy může prohlížet pouze sám autor anebo taxonomický garant. Mobilní aplikace i webové rozhraní umožňují skrývat informace o lokalizaci pozorování. Tímto způsobem jsou automaticky chráněny sdílené nálezy vybraných kriticky ohrožených druhů před zraky veřejnosti. Podobně lze skrýt lokalizaci nálezu na určitou dobu i u druhů běžných, jimž by mohlo zveřejnění výskytu uškodit.

PlantNet

Pro určování a záznam pozorovaných rostlin je možné využívat i volně dostupnou aplikaci PlantNet. Obdobně jako u předchozích dvou aplikací se žáci mohou vlastními pozorováními rostlin v terénu podílet na rozšiřování nálezové databáze rostlinných druhů v celosvětovém měřítku. Aplikace nabízí možné identifikace fotografované rostliny na základě porovnání pořízeného snímku s databází obrázků podobně vypadajících druhů. U všech rostlin je uveden jejich latinský název, někdy i s doplněným českým názvem.

Další možnosti

V současnosti je na Google Play (Android) či na App Store (iOS) k dispozici celá řada dalších obdobně zaměřených aplikací, které mohou být pro žáky i učitele vítaným pomocníkem při pozorování a zkoumání přírody v terénu i ve škole. V tomto článku jsem nabídl aplikace, se kterými mám dobrou zkušenost a se kterými je možné ve výuce pracovat zdarma. Vzhledem k možnostem jejich využívání ve výuce je ideální nechat žáky pořizovat snímky zkoumaných rostlin, živočichů a hub. Ty pak žáci mohou snadno určit i s pomocí chytré aplikace a svými pozorováními přispívat k rozšiřování databází, se kterými pracují výzkumnící z muzeí a univerzit při výzkumech biologické rozmanitosti přírody.

Žáci se tím mohou učit poznávat přírodu a zároveň se mohou podílet na realizaci skutečného přírodovědného výzkumu.

Nálezová databáze ochrany přírody

Nálezová databáze ochrany přírody je přehledný, organizovaný a velmi rozsáhlý soubor dat o nálezech druhů živočichů, rostlin či hub. Pod pojmem nález se rozumí i pozorování jedinců ve volné přírodě, ale také například nálezové údaje exemplářů ze sbírek a herbářů či každý publikovaný či nepublikovaný záznam o výskytu druhu na konkrétním území České republiky.

Databáze se neomezuje na některou skupinu a data se sbírají o všech druzích; těžištěm zájmu jsou však s ohledem na primární cíl, tedy ochranu přírody, logicky druhy ohrožené. Rostoucí hodnotu ovšem mají i záznamy o druzích běžných a proto jsou i ty v databázi významně obsaženy. Podstatné je, že všechna data jsou lokalizována a datována. Přesnost geografického i časového umístění závisí na původním zdroji. U nově sbíraných údajů je zpravidla velmi přesná, bodová, u historických údajů pak míra přesnosti přiměřeně klesá.

Nálezová databáze je velmi rozsáhlá, v současnosti již přesahuje 33 miliónů záznamů, veřejně přístupná je drtivá většina údajů. Data jsou využívána veřejnou správou při zajišťování druhové i územní ochrany (vydávání výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny, podpora realizace potřebných opatření), autorizovanými osobami při posuzování vlivů koncepcí a samozřejmě záměrů (SEA, EIA, biologická a tzv. naturová hodnocení), investory pro včasné informování o zájmech ochrany přírody při přípravě záměrů a také k plnění povinností vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii (zpracovávání hodnotících zpráv o stavu populací druhů pro Evropskou komisi).

Karty druhů jsou webové stránky, kde je veřejně (bez jakéhokoli omezení) prezentován obsah nálezové databáze v podobě síťových map rozšíření druhů v Česku. V podobě fenogramů shrnují i časový rozměr záznamů a umožňují i díky zpracování publikovaných atlasů rozšíření i srovnání s ostatními zdroji.

tags: #záznamy #o #pozorování #v #přírodě #co

Oblíbené příspěvky:

• Učebnice ekologie
• Břevnov: Jak se bránit znečištění ovzduší?
• Účast neočkovaných dětí na školách v přírodě
• Udržitelné způsoby péče o trávníky
• Co je adresné třídění odpadu?