Práce s rizikem ohrožení zdraví: Seznam a význam pracovnělékařských prohlídek

Pracovnělékařská prohlídka je nezbytnou součástí ochrany zdraví zaměstnanců a zajištění jejich způsobilosti k výkonu práce. Tento článek přináší přehled všech druhů pracovnělékařských prohlídek, jejich právních požadavků a doporučení, jak se na ně připravit.

Pracovnělékařská prohlídka je základním nástrojem pro posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb. a vyhláškou č. 79/2013 Sb. Jednotlivé pracovnělékařské prohlídky pak blíže upravuje zejména vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „Vyhláška“). Různé druhy prohlídek v pracovnělékařských službách se provádějí v souvislosti s výkonem práce a na základě právních předpisů, přičemž v případě specifických požadavků stanoví jiný právní předpis další povinnosti nebo postupy o zdravotní způsobilosti.

Právní rámec pracovnělékařských služeb

Pracovnělékařské služby představují komplexní systém opatření, jejichž hlavním cílem je ochrana zdraví zaměstnanců při práci a prevence nemocí z povolání. Tyto služby zahrnují nejen samotné pracovnělékařské prohlídky, ale také pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a odborné poradenství v oblasti pracovních podmínek. Právní rámec pracovnělékařských služeb je stanoven zejména zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.

Základní povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské prohlídky pro své zaměstnance vyplývá ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby prohlídky byly prováděny v souladu s platnou legislativou a v předepsaných intervalech. Tyto předpisy určují, jak má probíhat posouzení zdravotní způsobilosti k práci, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců a jakým způsobem se předchází nemocem z povolání. Pracovnělékařská prohlídka jsou v České republice upraveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, která detailně stanoví jednotlivé druhy prohlídek, jejich obsah, četnost a postup provádění.

Prohlídky se provádějí nejen při nástupu do zaměstnání, ale také pravidelně v průběhu pracovního poměru, případně při změně pracovních podmínek nebo při podezření na změnu zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel smí přidělovat práci pouze zaměstnanci s platným a účinným lékařským posudkem. Zdravotní způsobilost k práci znamená, že zaměstnanec je schopen vykonávat konkrétní práci bez ohrožení svého zdraví nebo zdraví ostatních.

Čtěte také: Šetrné prací prostředky

Pokud je na základě pracovnělékařské prohlídky zjištěno, že zaměstnanec není zdravotně způsobilý k výkonu určité práce, nesmí být na tuto práci zařazen. Tím je chráněno nejen zdraví samotného zaměstnance, ale i bezpečnost celého pracovního kolektivu. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanci byli zařazeni pouze na takové práce, ke kterým jsou zdravotně způsobilí.

Druhy pracovnělékařských prohlídek

Všechny pracovnělékařské prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče nebo zaměstnance ke konkrétní práci. V současné době platná právní úprava rozlišuje mezi několika druhy pracovnělékařských prohlídek zejména podle toho, k jakému okamžiku se vztahují.

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka se provádí před vznikem pracovního poměru, vztahu obdobného pracovněprávnímu vztahu a ve vybraných případech též před vznikem právního vztahu založeného dohodou provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti (například je-li dohodářem konaná práce zařazena do kategorie rizikových prací ve smyslu ustanovení § 39 zákona ochraně veřejného zdraví). Zaměstnavatel smí přidělovat práci pouze zaměstnanci s platným a účinným lékařským posudkem. Vstupní prohlídku proto není možné absolvovat až v den nástupu do práce nebo dokonce až v průběhu trvání zkušební doby.

Vstupní prohlídka se dále provádí, má-li dojít ke změně druhu práce nebo převedení na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla původně posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance (dojde-li k navýšení rizikových faktorů nebo jejich změně, případně k zařazení k výkonu rizikové práce). Náklady spojené se vstupní prohlídkou proplácí zaměstnavatel zaměstnanci tehdy, pokud následně s uchazečem uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah (samozřejmě není vyloučeno, aby se strany dohodly na proplacení nákladů i přesto, že k uzavření pracovněprávního vztahu nedojde).

Pokud i přesto zaměstnavatel umožní takové osobě výkon práce, dopustí se tím přestupku, a to jednak podle ustanovení § 92h odst. 4 písm. n) zákona o ochraně veřejného zdraví7 (za což mu hrozí pokuta až do výše 3 000 000 Kč), jednak podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) nebo § 25 odst. 1 písm. Jak již bylo výše, pokud se uchazeč o zaměstnání nepodrobí vstupní prohlídce, považuje se podle zákona o specifických zdravotních službách za osobu zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazen. Uvedené nicméně neznamená, že pracovní smlouva nemůže být uzavřena i bez vstupní prohlídky. Tento postup s sebou samozřejmě přináší riziko, že zaměstnanec poté, co uzavře pracovní smlouvu, nebude shledán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce.

Čtěte také: Složení ekologických pracích prostředků

Periodická prohlídka

Periodická prohlídka se provádí pravidelně za účelem včasného zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Periodické prohlídky se provádí v intervalech podle ustanovení § 11 Vyhlášky. U zaměstnanců vykonávajících práce nebo činnosti, jejichž součástí je profesní riziko, se periodická prohlídka se provádí vždy nejméně 1x za 4 roky, nebo nejméně 1x za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.

V některých případech však zvláštní předpis nebo část II. přílohy Vyhlášky stanoví jinou lhůtu k provedení periodické prohlídky. Namátkou lze uvést zaměstnance pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm. V případě, že nastane situace stanovená legislativou, je mimořádná prohlídka podle ustanovení § 12 Vyhlášky prováděna za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Mimořádná prohlídka

Zvláštním druhem mimořádné prohlídky je pak případ, kdy lékař ukončí zaměstnanci dočasnou pracovní neschopnost trvající alespoň 180 dní, přičemž v rámci vyšetření je zjištěno, že zdravotní stav zaměstnance je stabilizovaný a současně existuje předpoklad, že zaměstnanec již nebude moci vykonávat dosavadní zaměstnání. Provedením mimořádné prohlídky nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky.

Uvedené neplatí tehdy, pokud lékařský posudek stanoví jinak nebo jde-li o tzv. mimořádnou prohlídku v úplném rozsahu konanou proto, že při pracovnělékařské prohlídce byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, a dále proto, že došlo k přerušení výkonu práce na více než 6 měsíců.

Mimořádné prohlídky se samozřejmě vztahují i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Při mimořádné prohlídce není zaměstnanec povinen předkládat posuzujícímu lékaři výpis ze zdravotnické dokumentace, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců nebo pokud to poskytovatel pracovnělékařských služeb nevyžaduje. dosavadní lékařský posudek už není platný (např. pak se namísto mimořádné prohlídky provede prohlídka periodická.

Čtěte také: Recenze pracích prostředků

Výstupní prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Z výstupní lékařské prohlídky se nevydává lékařský posudek, nýbrž pouze potvrzení o jejím provedení.

Skutečnost, že zaměstnanec (ne)absolvuje výstupní prohlídku však neznamená, že se v budoucnu nemohou u zaměstnance projevit zdravotní komplikace způsobené výkonem práce u dřívějšího zaměstnavatele, které v konečném důsledku povedou k uznání nemoci z povolání. V takovém případě je dřívější zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 269 odst. 2 zákoníku práce povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou nemocí z povolání, protože potvrzení vydané poskytovatelem pracovnělékařských služeb o tom, že zaměstnanec absolvoval výstupní prohlídku, není samo o sobě rozhodné. Za nemoc z povolání totiž dřívější zaměstnavatel při splnění zákonných podmínek stejně odpovídá.

Následná prohlídka

lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce (tzv. následnou prohlídku). Společným jmenovatelem těchto prohlídek je zejména povinnost zaměstnance se jim podrobit vyplývající z ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce.3 Dále jsou zaměstnanci povinni podle ustanovení § 56 zákona o specifických zdravotních službách absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb určeného zaměstnavatelem.

Rovněž má zaměstnanec povinnost podrobit se dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu (např. navazující vyšetření u specialistů, ke kterým byl vyslán) nebo sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče. U všech pracovnělékařských prohlídek je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci žádost o jejich provedení. V případě pracovnělékařských prohlídek je tedy vyloučena svobodná volba lékaře zaměstnancem.

Jestliže zaměstnanec poruší povinnost podrobit se lékařské prohlídce, respektive se na ni nedostaví bez vážného důvodu ve stanoveném termínu, hledí se na něj podle ustanovení § 43 odst. 1. 5. stanoví-li tak orgán ochrany veřejného zdraví (např. krajská hygienická stanice podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. jiný právní předpis (např.

Kategorizace prací

Kategorizace prací je základním nástrojem, jakým způsobem hodnotit vliv práce na zdraví zaměstnanců. Kategorizace není povinností pouze zaměstnavatelů, ale povinnost zařazení prací do kategorií má i ten, kdo např. Povinnost kategorizace je dána § 37, ze zákona č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, vč. vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, a její následné novelizace s účinností od 1. května 2013 (č. Vyhláška č. 432/2003 Sb., rozděluje práce na 4 kategorie podle rizikovosti faktorů, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců.

1. Do první kategorie zařadíme práce, ze kterých nevyplývá pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců (do této kategorie můžeme zahrnout např.
2. Práce ve druhé kategorii jsou takové práce, při nichž lze jejich nepříznivý vliv na zdraví očekávat pouze ve výjimečných případech (zejména u citlivých jedinců), a při nichž nejsou trvale překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do druhé kategorie podle vyhlášky č.
3. Do čtvrté kategorie zařadíme práce, při nichž hrozí vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření (např. Stejně jako ve 3.

Oznámení či návrh na zařazení prací do kategorií předkládá zaměstnavatel a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. IČO příp. náplň pracovní pozice - pokud se jedná o práce, kde vystavení škodlivému činiteli je kratší než pracovní doba, je vhodné uvést časové údaje. U práce s chemickými přípravky je vhodné uvést klasifikaci přípravků. V případě, že se změní podmínky výkonu práce a její charakteristika bude nově odpovídat zařazení do vyšší kategorie (zjm. pro kat. 3. Pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie je nutné provést patřičná měření a vyšetření, která jsou potřebná pro hodnocení rizik.

Povinnosti zaměstnavatele

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 102, odst. Zákon č. Nařízení vlády č. Vyhláška MZ č. Nařízení vlády č.1/2008 Sb. ze dne 26. o provedení některých ustanovení zákona č. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 95 odst. 1 k provedení § 52 písm. a) a c) a § 60 a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 95 odst. 2 k provedení § 52 písm. b) zákona č.

1. Dohled podle § 2 písm. c) se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5).
2. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.
3. Při pravidelném dohledu podle § 2 písm. Rozsah pracovnělékařských služeb se stanoví s ohledem na zdravotní náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií podle zákona o ochraně veřejného zdraví, podle obsahu činností u prací s profesním rizikem nebo podle obsahu činností, jejichž výkon je stanoven jinými právními předpisy5).
4. Pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření (dále jen „pracovnělékařská prohlídka“), a lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, včetně odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání“), se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoc“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání.

a) informací zjištěných při dohledu podle § 2 písm. (3) Posuzuje-li zdravotní stav registrující poskytovatel zdravotních služeb na základě žádosti podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona, postupuje se podle odstavce 2 písm. (5) Jde-li o posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, použijí se odstavce 2 a 3 obdobně s tím, že zdravotní stav žáka nebo studenta se posuzuje ve vztahu ke všem činnostem vykonávaným v průběhu vzdělávání, podmínkám, za kterých je praktické vyučování nebo praktická příprava vykonávána, a současně se zohledňuje profesní profil absolventa příslušného oboru vzdělání a vychází se z údajů uvedených v žádosti podle § 8 odst. (7) Pokud jsou pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci stanoveny touto vyhláškou nebo jinými právními předpisy rozdílné lhůty pro provedení periodické prohlídky, provedou se při prováděné periodické prohlídce pouze taková odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod této prohlídky. To nebrání postupu podle odstavce 2 písm.

(2) Vstupní prohlídka se provádí kromě případů stanovených zákonem též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. a) odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. b) odstavce 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo odstavce 3 písm. a) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. (5) Při provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu se stanoví nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11. (1) Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. (1) Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění. a) písm. b) písm. b) bodu 2 a písm. (2) Žádost o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta v průběhu vzdělávání vedle náležitostí podle odstavce 1 písm. d) údaje o podmínkách výuky a praktického vyučování a o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci a míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek, jde-li o žádost podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 2 nebo písm. a) identifikační údaje zaměstnavatele v rozsahu podle § 16 písm. Pracovnělékařské prohlídky, jejichž termíny k provedení byly stanoveny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky na základě jiných právních předpisů, se provedou v těchto termínech.

Změny v legislativě pracovnělékařských služeb

Změny v legislativě pro oblast pracovnělékařských služeb by měly podle odůvodnění snížit administrativní zátěž při zdravotních prohlídkách. Jak už bylo řečeno, dvě základní součásti PLS jsou dohledy na pracovištích a pracovnělékařské prohlídky. Institut pracovnělékařských prohlídek pomáhá zaměstnavateli plnit jednu z jeho základních povinností, tj. přidělovat zaměstnanci výhradně práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu.

a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Cílem těchto prohlídek je vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci. Co se týče vstupních prohlídek, jejich provedení prozatím zůstává povinné (přestože v jedné z verzí vyhlášky č. 79/2013 Sb. se objevil i návrh na jejich zrušení, což bylo ovšem v rozporu jak se zákoníkem práce, tak s nadřazeným zákonem o specifických zdravotních službách).

Druhou velkou oblastí PLS, na kterou změna vyhlášky dopadá, je změna v oblasti provádění tzv. dohledů na pracovišti. Podle zákona č. 373/2011 Sb., § 57, odst. 1, písm. c) je poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen provádět pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci nejméně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (tím je právě vyhláška č. 79/2013 Sb.). Podstatou tohoto dohledu je přímo na místě zjistit a zhodnotit rizikové faktory pracoviště a zhodnotit jejich dopad na zaměstnance.

Podle nové úpravy vyhlášky se dohled vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 roky, ale pouze, jde-li o práce zařazené do druhé, třetí a čtvrté rizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro tyto práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. Jedenkrát za 2 kalendářní roky se dohled provádí, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v části II přílohy č. Dohled mimo povinné případy a termíny si tedy bude moci vyžádat také poskytovatel PLS, protože zaměstnavatel má stále podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, povinnost uzavřít s poskytovatelem PLS písemnou smlouvu.

Profesní riziko

Pojem „profesní riziko“ spadá do oblasti pracovně-lékařských prohlídek, které v roce 2023 prošly legislativní změnou. Co je profesní riziko Profesním rizikem se rozumí riziko ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce, které je definované v příloze vyhlášky č. 79/2013. Pokud zaměstnanec vykonává pracovní činnosti, které jsou definované jako profesní riziko, musí vždy absolvovat pravidelné lékařské prohlídky, i pokud daná pracovní činnost patří do kategorie práce 1 nebo 2.

Pokud u zaměstnance dojde ke změně pracovní činnosti a například od dalšího měsíce bude jeho práce zahrnovat profesní riziko, je potřeba pro něj zajistit novou vstupní lékařskou prohlídku a nové potvrzení o zdravotní způsobilosti.Změny v oblasti profesního rizika v roce 2023 profesním rizikem již není/nejsou: práce ve školách a školských zařízeních, činnosti epidemiologicky závažné, řidiči referenti. *Pokud má zaměstnanec řízení motorového vozidla definováno jako druh práce (např. taxikář, rozvozce zboží/jídla, kurýr, profesionální řidič atd.), platí pro něj podmínky stanovené zákonem o silničním provozu, který udává podmínku podrobení se pravidelným lékařským prohlídkám.

Příklady práce s profesním rizikem:

• ve zdravotnických zařízeních
• v zařízeních sociálních služeb a dalších zařízeních s přímým kontaktem s klienty nebo pacienty
• poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob
• obsluha a opraváři jeřábů
• vazači jeřábových břemen
• obsluha transportních zařízení
• noční práce (zaměstnanci pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákona č.

Doporučení a úvahy do budoucna

Celý systém spolupráce mezi zaměstnavatelem, lékaři, poskytovateli PLS a „bezpečáky“ bude třeba nastavit úplně nově. Vhodné by, podle mého názoru, bylo, cíleně spojit revize BOZP a dohledy poskytovatelů v jednu (alespoň například u první „kontroly“ pracoviště či v určitých pravidelných intervalech, i když ne třeba každoročně), aby si hygienik a OZO předali vzájemně poznatky o pracovišti a obohatili se o „svou“ část znalostí.

Pokud dojde opravdu k tomu, že zaměstnavatelé se zaměstnanci v 1. a 2. kategorii budou z povinného zajišťování PLS vynecháni, bude nutné nebo přinejlepším vhodné dořešit daňovou uznatelnost nákladů zaměstnavatele, který se rozhodne provádět prohlídky v kategorii první a druhé nerizikové, které jsou podle návrhu dobrovolné.

Vzhledem k tomu, že na základě uložené povinnosti v zákoně o ochraně veřejného zdraví musí zaměstnavatel neprodleně oznámit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (Krajská Hygienická Stanice), které práce zařadil do druhé kategorie, a k tomu dodat veškeré požadované podklady včetně protokolů o měření těchto rizikových faktorů, přičemž se do zahájení prací většinou nepodaří příslušná měření obstarat a není v silách hygienické služby veškerá pracoviště kategorie 2 z pozice citovaného ustanovení zkontrolovat, bylo by vhodné nastavit “rizikové” přechodné období, než bude možno příslušné měření provést, přijmout jakýsi princip předběžné opatrnosti.

Do budoucna doporučujeme provést hlubší úvahu o nastavení moderních pracovnělékařských služeb, které by mohlo a mělo vedle stávajícího hodnocení, poradenství a dohledu nad zdravotním stavem zaměstnanců zahrnout také opatření k podpoře zdraví na pracovišti, tzn. Za tímto účelem by bylo vhodné zvážit, zda by součástí PLS neměla být také opatření směřující k naplňování preventivních zdravotních programů typu „programy rozvoje zdraví“, které by rozšířily PLS o možnost vytvářet ministerstvem zdravotnictví akreditované „programy rozvoje zdraví“ v rámci těchto služeb. Takové programy by měly kvalitní a specifické zdravotní zdůvodnění a mohly by ušetřit podstatné částky v primární i další zdravotní péči vykazované pojišťovnám.

tags: #práce #s #rizikem #ohrožení #zdraví #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Definice a strategie dominantní populace
• Vlastnosti a výhody ekologického skla
• Aktuální stav ovzduší Opava
• Skládka odpadu v plamenech
• Požadavky na krmivo pro ovce