Práce v přírodě: Tipy a triky pro produktivitu a pohodu


15.03.2026

10 let chodím s notebookem pracovat ven, do přírody. Práce v přírodě? To jako jít do lesa? A ještě tam pracovat? Bláznivé? Nemožné? Kdepak, může to být příjemné a užitečné zároveň, když vyřešíte praktickou stránku věci. Pracovat do přírody chodím deset let a možná mi to zachránilo zdraví. Jako malý kluk jsem býval často nemocný a trpěl nejrůznějšími potížemi, s nimiž si lékaři nevěděli rady. Zakazovali mi tělocvik, ale později se ukázalo, že pohyb mi prospívá. Hory jsem měl odjakživa rád. A tak jsem pomalu a neplánovaně došel k tomu, že často pracuji venku, ačkoli nikdo v mém okolí nic podobného nedělá.

Proč pracovat v přírodě?

Jednoduchá otázka: Jaké to je sedět doma či v kanclu, když je venku hezký den? Blbé, že? Já vím. Ještě potřebujete nějaký důvod? Ne? Přesto by se jich pár našlo:

  • V uzavřeném prostoru stoupá koncentrace CO2. Normou povolená hranice 1500 ppm se běžně vysoce překračuje.
  • Dále nevhodné ionty, výpary z materiálu atd. Obecně se tomu říká syndrom nezdravých budov. Mluvíme o principiálním problému uzavřeného prostoru, není to zanedbání konstrukce či údržby, je to civilizační problém.
  • Důsledkem je chronická únava, nejasné bolesti hlavy, podrážděni očí, sliznic, nespecifická přecitlivělost, alergie, blbá nálada, cokoliv těžko měřitelného a obtížné identifikovatelného.
  • Vzduchotechnika velkých kanceláří to řeší proháněním vzduchu přes filtry. Jenže v těch rozvodech žijí také bakterie a řadě lidí to činí potíže.
  • Sluníčko a denní světlo nám prospívá, nejen díky vitamínu D. Slunce přes sklo svědčí možná rajčatům ve skleníku, ne nám lidem. Solárka ani biolampy ho nenahradí. Natož svit monitoru.
  • Přirozeně nesterilní a variabilní prostředí stimuluje upevňovaní imunitního systému víc než produkty farmaceutického průmyslu.
  • Místo pracovní vřavy posloucháte cvrčky a ptáčky.

Dále, pohyb okysličuje:

  • Okysličené tělo se lépe zbavuje odpadních látek a těmi nás potravinářsky průmysl díky naší vlastní lenosti zásobuje nadmíru. Co nesníme, to nadýcháme z ovzduší, průmyslu, dopravy atd. Mimochodem, to má vliv i na problémy s pletí.
  • Okysličený mozek je jak výkonnější, tak i kreativnější, a to se hodí vždy. I bez brainstormingu nacházíte řešení, na která byste v kanclu nikdy nepřišli.
  • Při pohybu tělo lépe spaluje, stává se pevnější a neroste nám pupek. Prospěšnější a levnější než permice na vibrostation.
  • A víte, co radí psychologové a psychiatři na skleslou či depresivní náladu? Překvapivě také pohyb.

A pár důvodů navíc:

  • Kafe vzpruží jen na chvíli.
  • Energeťák není lepší, trocha jako-kofeinu nejistého původu a hromada cukru. Další hřebík do rakve.
  • Cigaretka je jen způsob, jak si vynutit pauzu. Zkuste raději pomodoro.
  • Ranní běh či studená sprcha pomůže nastartovat den, ale efekt vydrží jen hodinu či dvě.
  • S bazénem přes oběd a jógou večer je to lepší, ale pořád buď dýcháte městský vzduch, anebo se zavíráte do uzavřeného prostoru.

Pohyb je pro nás přirozený. Naše tělo i mysl jsou na něj stavěné, i na tu trochu nepohody a zátěže s tím spojené. Pokud k tomu všemu máte navíc aspoň trochu vztah k horám (jako já), neudrží vás doma ani nový PlayStation, dvoumetrová HDTV a hi-tech audio. Navíc to překvapivě pomáhá při soustředění. Když doma zapnete počítač, máte tisíc vedlejších důvodů a možností, ve kterých můžete uvíznout. Většina z nich můžou byt i užitečné věci, které jednou uplatníte, ale v tuhle chvíli nemají být na programu. Zato když jdete někam udělat konkrétní věc, tak tam prostě přijdete a uděláte ji. Zvlášť když vás cestou přepadne múza a nasype na vás tolik nápadů, že se nemůžete dočkat, až budete na místě a budete se do toho moci pustit. Vznikají věci, které by doma nikdy nebyly. Takto jsem nasbíral poznámky na desítky klientských aplikací či textů. Při programování jsem vyřešil problémy, které jsem doma nemohl rozlousknout. Přicházel jsem na nové myšlenky, nové pohledy a dělal věci jinak, lépe, kreativněji. Mám na mysli flow coby stav mysli, který je opakem přístupu musím se přinutit.

Čtěte také: Šetrné prací prostředky

Kde pracovat v přírodě?

  • Altánky na horách využívám nejčastěji. Není jich moc, ale potřebujete jenom jeden a ten se vždy někde najde. Někdy jsou zpustlé, někdy zanedbané, někdy zaneřáděné a někdy vás příjemně překvapí. Co je ale nenahraditelné, je čistý vzduch a boží klid kolem. Někdy je to pidi budka, lavička s přístřeškem, a někdy prostor i pro 10-15 lidí. Tahle kouzelná místa jsou rozesetá po lese a často k nim nevedou žádné ukazatele, je to tak možná lepší.
  • Další najdete na místech, kde se něco veřejnosti nabízí. Tedy nějaké jeskyně, vleky, lanovky a další atrakce na utrácení peněz. Spousta z nich má otevírací dobu a hlavně návštěvnost spíš odpoledne a o víkendech. Přes týden dopoledne bývají poloprázdná a dá se tam v klidu pracovat.
  • Cyklostezky nabízejí podobná útočiště díky čerpání evropských dotací. Jejich výhodou je, že jsou blíž městu, snáze dostupné, nové, leckdy nadstandardně vybavené (tekoucí voda) a některé se vyskytují i v zeleném prostředí. Nevýhodou je větší provoz. Nicméně v pracovním týdnu v dopoledních hodinách sedí děti ve školách a dospělí v kanclu, takže se tam dělat dá. Pár lidi potkáte, ale přišli si to tam také užít a ne rušit.
  • Hospůdky s terasou. Pokud si tam dáte oběd a mají odpoledne prázdno, není problém sedět tam několik hodin, aniž byste si museli dávat každých 15 minut nové pití. Ve městě se to moc nepovede, ani to kvůli prostředí většinou za to nestojí. Mimo město jsou různé vesnické hospůdky na práci jako dělané. Často leží přímo na turistické značce a vaří tam kolikrát líp než ve městě.
  • Ale když to na vás náhle přijde, rozbalíte to kdekoli, na lavičce, skále, v nouzi i na zemi s notebookem na kolenou, s batohem zapřeným o strom coby opěradlem. Nejednou jsem se tak zastavoval, abych zaznamenal přetlak myšlenek a nápadů k řešenému problému. Pro tyto účely nosím papírový blok, je to praktičtější a rychlejší.
  • Nebojte se improvizace, není potřeba si nosit skládací křesílko. Seděl jsem i na lesnickém posedu, možná 7 metrů nad zemí, měli tam závětří a nějakou desku, asi na frťany. Notebook se na ni vešel, byl odtamtud skvěly výhled a v dáli měli jeleni říji.
  • Pokud máte barák na samotě u lesa, postavte si zahradní altánek a máte kancelář snů. Budete ve správném prostředí a zároveň máte vše po ruce, včetně wifiny a elektřiny, žádný déšť vás nerozhodí a potřebujete jenom ty pantofle.
  • I běžná zahrada v zástavbě poskytne dobré zázemí, ačkoli mi přijde důležité zachovat vzrostlou zeleň a neredukovat to na stylové túje u sousedova plotu s golfovým trávníčkem.

Je ovšem nutné si uvědomit, že práce venku není plnohodnotná náhrada za kancelář. Je to alternativa, má svá pozitiva i bolístky. Digitální nomádi by vám určitě mohli vyprávět, jaký je rozdíl mezi vlastním vyladěným kanclem a sebelepším stolem v pronajatém bytě. Proto netlačte na pilu. Když potřebujete komfort, zůstaňte doma, když se dá vyrazit, jděte provětrat hlavu.

Ergonomie a pohodlí

Jednou z bolístek je ergonomie. Notebook opravdu není ergonomické zařízení. Ani trochu. Ani značkový. Ne, ani Mac ne. Sezení také nebývá příliš pohodlné. Někdy je i hrubě opracované (proto je nutný podsedák) a stůl bývá příliš daleko. Pokud posezení není ukotveno do země nebo pevně spojeno, doporučuji přisunout stůl a lavici na doraz. Blbě se do toho usedá, ale lépe se v tom sedí. Pokud je tam stolů víc a dá se s nimi manipulovat, dejte si dva do L a usedněte do vnitřního rohu. Získáte tím oporu pro ruce a možná pak stejně jako já sundáte opěrky i doma z kancelářské židle.

Když odcházíte, uveďte posezení do původního stavu, většina lidí tam chodí svačit a vaši ergonomii stejně neocení. Nakonec, tak jako při každém užívání věcí veřejných, platí obecná zásada zanechat všechno v původním stavu. Tedy kromě odpadků, které občas sbírám i po ostatních.

Další ergonomická pomůcka je batoh jako opěradlo. Proto doporučuji ten s lehkou konstrukcí, má pevná záda, drží formu a je prodyšný. Není to komfort seřiditelné židle s pohupem, ale ještě jsem neviděl židli v kategorii do 20 tisíc korun, která by měla dobře udělaná záda.

Počasí a příprava

Tak zaprvé, nebojte se toho, nejste z cukru. Když na mě něco leze, jdu běhat. Prší, sněží, neřeším, jdu běhat. Probudím imunitu a ta si poradí jak s počasím, tak s tím prevítem. Zadruhé, pokud jde o oblečení, na trhu je dostatek funkčních věci za dostupné ceny. S trochou pečlivosti není problém ochránit v batohu i háklivý notebook. A konečně, najděte si vhodné místo. Velký altánek pro deset lidi vám poskytne bezpečné zázemí i v prudkém dešti. Horský vzduch je za deště hotový balzám. V suchém tričku, suchých botách, v šustce, která neprofoukne, je to komfortní jako Cinestar.

Čtěte také: Složení ekologických pracích prostředků

Samozřejmě musíte být pečliví a náležitě připravení. Prudký vítr umí fouknout kus cákance i pod střechu. A to už přestává být sranda. Ale popravdě, ještě se mi nehoda nestala, a to jsem dělal za deště nejednou. Nejenom v altánku - část tohoto článku jsem napsal za deště pod mostem. Samozřejmě, když něco vážného opravdu hrozí, tak to preventivně raději zabalím. Když mám přetlak myšlenek, zapíšu si je na papír. Používám tužku, protože píše v každé poloze (zkuste psát propiskou v leže na zádech) a za každého počasí a nerozmaže se, ani když papír zmokne. Když fouká, sedím zády proti větru. Je lepší schytat cákanec na záda, než do notebooku. Navíc po směru větru jemně mrholí, takže tím počítač ochráníte. Déšť většinou netrvá dlouho. Buď je prudký a krátký, anebo prší déle a méně. V tom se dá v pohodě přemisťovat i pracovat v altánku. Pokud to vypadá na ubrečený den, tak buď volím vhodné místo, anebo zůstanu doma. Pokud mám na déšť opravdu chuť, anebo fakt zoufale potřebuji ven, tak napíšu do diáře sám sobě dovolenou a jdu bez noťasu. Nicméně papír si beru vždy, i kdybych přísahal, že na práci ani nepomyslím. Protože ona pomyslí na mě a častokrát pošle pár dobrých nápadů. Čím méně je čekáte, tím víc jich přijde.

Teplota je subjektivní záležitost. Někdo tvrdí, že ideál je 35°C ve stínu, aby si užil sluníčka. Já mám nejraději kolem 20°C a když jsem v pohybu, tak třeba i méně. Ono záleží, jak svítí slunce, jak moc fouká a co. Podle toho vnímáme teplotu různě. Také je rozdíl, jestli jste v pohybu, nebo jste zahloubaní do práce. Před horkem se chráníme stínem přístřešku nebo stromů. Osobně miluji altánky uprostřed hustého porostu. Je tam úplně jiný vzduch, úplně jiná atmosféra. Všechno špatné je k něčemu dobré. Jistá míra ergonomického a tepelného diskomfortu funguje podobně jako práce vestoje. Když jste tam příliš dlouho, tak si to uvědomíte, i když jste ponořeni do práce.

Kromě deště je v květnu nepříjemný pyl. Ty malé žluté tečky vlezou opravdu všude. Dávejte pozor, ať jej zbytečně nenasáváte do notebooku. Případně mu občas pročistěte větrák. Respektive to nechte udělat někoho, kdo ví, co dělá. Také pozor na stromy jako lípa. Padá z nich cosi lepkavého a strašně špatně se to čistí z displeje. V lese to poznáte snadno, místo je lepkavé všude kolem, takže si tam stejně nemáte na co sednout.

Když už se zmiňuji o parku, na práci moc vhodné nejsou. Je to sice nejdostupnější místo ve městě, ale sedět na lavičce s notebookem na klíně je děsně nepohodlné. O něco lepší je lavička bez opěradla a sedět u toho na zemi, ale kolemjdoucí si budou ťukat na čelo. Vzduch v parku je sice lepší než doma, ale blízká doprava nevyfukuje nic, po čem by vaše plíce vyloženě toužily. Nemluvě o tom, kolik pejsků si vaše pracoviště každý den označkuje.

Ještě rada k altánkům. Když budete hledat nějaký proti dešti, dobře si prohlédněte střechu. Některé jsou jen tak oplácané deskami proti slunci. Nicméně pokud chcete být jako já po těch letech připraveni na všechno a přezůvky vám pořád vrtají v hlavě, probereme si to detailněji.

Čtěte také: Recenze pracích prostředků

Co s sebou?

  • Práci, protože tam sice jdeme kvůli sobě, ale práce nás živí a potřebujeme ji teď udělat. Mnoho činností se dá dělat venku. Samozřejmě nepotáhneme půlku knihovny, dva 27” monitory, otáčecí židli a polohovatelný stůl. Stačí papírový blok, složka s materiály, notebook či tablet. Zbytek práce uděláme jindy doma, třeba hned po návratu z výletu.
  • Svačinu, protože venku nám bude chutnat víc než obvykle. Vydané kalorie je potřeba doplnit. Lze vzít zeleninový salát, šunkový rohlík, koláč, těstoviny, kuskus, anebo buřty, abychom to s tou zdravou stravou nepřeháněli. Někde je ohniště, v rámci rozcvičky nasbíráte trochu dřeva, opečete párek, uvaříte či ohřejete guláš. Osobně nosím ještě trvanlivé věci do rezervy a na doplnění. Tím nemyslím tatranky, ale hlavně nezprocesované potraviny jako oříšky, semínka a sušené (nikoli sířené) ovoce, obvykle formou směsi doplněné špaldovými pukanci apod.
  • Pití, protože potřebujeme pitný režim. Dobré je ovoce, zvlášť jablka, dobře snášejí transport a poskytnou osvěžení. V létě do plastového boxu hroznové víno, rajčata, broskve atd. Osobně nosím dvě láhve, v jedné čaj nebo šťávu, v druhé čistou vodu. Voda se hodí jak na pití, tak na ruce. Za tepla či mrholení jsou ruce upocené a lepí se na klávesnici. Pracovní místo je někdy také potřeba očistit. Když je chladněji, beru nerezovou termosku s teplým čajem.
  • Ručník nebo starší rezervní tričko, protože je dobré mít si do čeho otřít ruce po mytí. Také se hodí pod notebook a ruce, pokud je stůl příliš hrubě opracován. No a papírové kapesníky pro všechny případy.
  • Podsedák, protože je fajn sedět na něčem čistém a měkkém, být izolován od chladu a vlhka. Kdysi jsem nosil molitan podložený igelitem proti vlhku, pak kousek karimatky s ručníkem, ale nakonec se nejvíc osvědčil skládací sedák z IKEA za pár kaček. Provizorně se dá použít i kartonová lepenka proložená uprostřed igelitem. Takhle není problém sednout si kdekoliv i na zem, nevadí prach ani orosená tráva. Polovinu zmiňovaných věci si sebou opravdu brát nemusíte, ale něco pod zadek si vezměte vždy.
  • Batoh, protože to všechno musíte někam dát. Navíc nás může překvapit slejvák a pracovní notebook je křehké a citlivé zařízení. I na nepromokavý batoh je dobré mít krycí pláštěnku. Upřednostňuji batoh s lehkou konstrukcí (nemyslím krosnu), který je sice o něco větší, ale lépe sedí na zádech, příjemné se nosí, dá se použít i jako opěrka a odvětrává prostor zad lépe než sebelepší batoh s polstrováním. U batohu je důležité seřízení popruhů. Dobře vybraný, naložený a seřízený batoh nepřekáží, netáhne, nekroutíte se pod ním, spíš přispívá ke správnému držení těla.
  • Náhradní oblečení a ponožky, protože při výšlapu se zapotíte. Funkční termoprádlo je vhodné, dokud jste v pohybu. Ale jak sednu k práci, je fajn být v suchu a teple. Na převlečení preferuji bavlněné věci, ideálně tričko se zvedacím límečkem, na slunci chrání zátylek před spálením, za chladnějšího p...

tags: #praci #v #nasi #prirode #tipy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]