Jak uhasit oheň v přírodě a předejít požáru

O ohni se říká, že je to dobrý sluha, ale zlý pán. Toto rčení je bezesporu pravdivé. Většina požárů vzniká zejména lidskou nedbalostí, porušováním požárně bezpečnostních předpisů a nesprávnou manipulací s otevřeným ohněm.

Požáry jsou historicky jednou z nejčastějších mimořádných událostí, často s velmi ničivými dopady na životy osob, majetek a životní prostředí. V mnoha případech však lze vznik požáru minimalizovat vhodnými preventivními opatřeními.

Zásady bezpečného rozdělávání ohně v přírodě

Teplé počasí láká k pobytu v přírodě, nejrůznějším výletům, k posezení u táboráků, ke grilování. Ale na místě je určitě také zvýšená opatrnost, abychom nezpůsobili požár!

Letní táboráky nás teď provázejí téměř denně, každé rozdělání ohně má ale svá pravidla, uvedla pro odpolední poradnu mluvčí hasičů Petra Musilová.

• Zvolte vhodné místo pro ohniště - to by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit.
• Pokud půjdeme do přírody, musíme rozdělat ohniště minimálně 50 metrů od lesa, u stohu pak platí dvojnásobná vzdálenost.
• Předepsanou vzdálenost bychom měli dodržovat i na soukromém pozemku - na zahrádkách.
• Pokud je ohniště k lesu blíže, raději jej přestěhujme. Při vzniku případného požáru bychom se mohli vystavit postihu.
• Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance.
• Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad.
• Ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí - např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod.
• K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzin, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny.
• Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy.
• Oheň nesmíte ponechat bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. Ohniště bychom neměli nechat ani chvíli bez dozoru a jak potvrzuje Petra Musilová, nenechat u ohně pobíhat bez dozoru psy nebo děti.
• Na co se možná v mnoha případech zapomíná je brát si s sebou k ohni i dostatečné množství vody na případné uhašení.
• Oheň nezapalujeme benzínem nebo naftou, protože jsou vysoce hořlavé a mohou způsobit požár.
• Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte - ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí.
• Hašení ohně by mělo podle mluvčí hasičů být důkladné: „Dostatečně prolijeme oheň vodou a přesvědčíme se o tom, že dohořel, a že nemůže odlétnout jiskra.

Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, která byla ponechána svému osudu.

Čtěte také: Ochrana přírody před požáry

Oheň by neměl být rozdělán na lesním podloží, na tzv. lesní hrabance. Skrze ni se oheň může šířit pod úrovní terénu a vyskočit i po dvou dnech někde úplně jinde. „Pro hasiče je hašení takového požáru velmi komplikované,“ uvádí Petra Musilová.

Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou!

Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměli rozdělávat vůbec.

V době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů může obec z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů vydat svým nařízením zákaz vstupu do lesa.

Právní aspekty a povinnosti

Každý je povinen podle zákona o požární ochraně počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejm.

Čtěte také: Erazim Kohák a Oheň a hvězdy

Za požárem v přírodě stojí většinou jeden ze dvou viníků - člověk nebo příroda. V prvním případě se jedná o úmyslné zapálení, nedbalost při zacházení s ohněm, odhození nedopalku cigarety nebo používání techniky, např. kombajnu.

NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Podle lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.) je v lesích zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa a odhazovat hořící nebo doutnající předměty.

Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí - např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se velmi snadno může vymknout kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze (pod hrozbou vysokých pokut) spalovat žádné chemické látky (např.

NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Podle zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) lze v otevřeném ohništi spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami. Za silného větru nebo v období extrémního sucha v přírodě nebo na volném prostranství oheň vůbec nerozdělávejte.

TIP: V Jihomoravském kraji naleznete aktuální informace o zákazu rozdělávání ohně na Portálu krizového řízení pro Jihomoravský kraj - KRIZPORT (www.krizport.cz).

Čtěte také: Zimní rozdělávání ohně

Místo opusťte jen tehdy, až je ohniště řádně uhašeno. Nejlepší je ohniště pořádně prolít vodou, popřípadě zasypat zeminou.

Pálení rostlinného odpadu

S příchodem jara někteří zahrádkáři místo pracnějšího, zato však ekologičtějšího vyhrabání staré trávy a jejího kompostování, volí jednodušší vypalování.

NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Vypalování trávy je zakázáno zákonem o požární ochraně, zákonem o ochraně přírody a krajiny a dále zákonem o ochraně ovzduší. Za porušení zákona hrozí viníkovi vysoká pokuta, která se může ve správním řízení vyšplhat až do výše 25 000 Kč.

Většina lidí nebezpečí, které vypalování představuje, značně podceňuje. Věří, že mají oheň pod kontrolou a nemůže se nic stát. Na tento omyl již doplatila spousta lidí (zvláště seniorů), kteří při vypalování zemřeli nebo utrpěli vážná zranění. Hrozí zde velké nebezpečí, že dojde k rychlému a nekontrolovatelnému rozšíření požáru i na další porost nebo objekty.

Mnozí lidé často také pálí na svých zahradách rostlinný odpad. Toto pálení není zakázáno zákonem, ale je třeba se informovat na obecním úřadě nebo úřadě příslušných městských částí, kdy je pálení obecní vyhláškou povoleno.

NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Povinnost ohlášení pálení odpadů mají ze zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb.) pouze podnikající fyzické a právnické osoby. Občané tuto povinnost nemají, ale pokud dochází k dlouhodobému pálení, je dobré nahlásit tuto činnost HZS příslušného kraje a mít na místě pálení mobilní telefon a jednoduché hasební prostředky (lopatu, kbelík s vodou apod.). Ve většině krajů je možné nahlásit pálení klestí pomocí internetového formuláře (např.

· zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v platném znění zakazuje provádět vypalování porostů fyzickým osobám, podnikajícím osobám i právnickým osobám.

· při spalování hořlavých látek - biologického odpadu na volném prostranství (např. listí, klestí, shrabané trávy) jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinny stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit příslušnému Hasičskému záchrannému sboru kraje.

· fyzickým osobám doporučujeme, aby spalování hořlavých látek - pálení biologického odpadu rovněž předem oznamovaly příslušnému Hasičskému záchrannému sboru kraje, nejlépe vyplněním formuláře na webových stránkách. Vyhnete se situaci, kdy hasiči zbytečně vyjedou k domnělému požáru. K oznámení nepoužívejte číslo tísňového volání, ale telefonní číslo příslušného krajského operačního střediska hasičského záchranného sboru (950 310 130), popř.

Rizika vzniku požáru v domácnosti a prevence

Zásady prevence vzniku požáru v domácnosti

Jaké činnosti zvyšují ve vaší domácnosti riziko vzniku požáru, co se stane, když budete hasit vznícený olej vodou, jak správně používat zábavní pyrotechniku a jak často je potřeba nechat si vyčistit a zkontrolovat spalinovou cestu?

Vznícený olej na pánvi a jiné hořlavé kapaliny se nesmí hasit vodou, jinak může dojít k popálení nebo opaření nezkušeného „hasiče“ a ke vzniku požáru. Co se stane, nalijete-li do vzníceného oleje vodu, můžete vidět na obrázku vlevo. Pokud se vám na pánvi vznítí potraviny, vypněte sporák, zakryjte pánev pokličkou a překryjte ještě navlhčenou utěrkou. S horkou pánví nemanipulujte.

Svíčky si v posledních letech našly své pevné místo v našich domech či bytech. Jejich obliba neustále stoupá, ale jen málokdo si uvědomuje, jak veliké nebezpečí v sobě skrývají. Např. svíčky umisťujte na stabilní nehořlavé podložky, které brání přímému kontaktu svíčky s podkladem (např. Dávejte pozor na děti, aby si bez dozoru nehrály se svíčkou.

Kromě faktu, že kouření je příčinou mnoha onemocnění (např. rakovina plic a infarkt myokardu), je také významnou příčinou množství požárů. Odhaduje se, že ročně na světě zahyne při požárech od hořící cigarety asi 100 000 lidí. Hlavními příčinami vzniku požárů v souvislosti s kouřením cigaret v domácnosti jsou odhození nedopalku do odpadkového koše a kouření v posteli nebo v křesle s následným usnutím.

Závada elektrorozvodů, přetěžování elektrických zásuvek, závada elektrických spotřebičů nebo nesprávná manipulace s nimi, je jednou z nejčastějších příčin vzniku požáru v domácnosti. dbejte na to, aby elektrické spotřebiče nepřišly do styku s vlhkostí a vodou, zejm. při užívání přístroje průběžně kontrolujte jeho stav (např. V případě vzniku požáru elektrického spotřebiče jej nikdy nehaste vodou!

Jednou z příčin vysokého počtu úmrtí při požárech je také neopatrnost lidí při vytápění svých domovů. Při provozu topidel nebývají často dodržována bezpečnostní pravidla. Mnohdy je zanedbána údržba topidel a kouřovodů. Revizi spalinové cesty provádí revizní technik spalinových cest. Čištění a kontrola spalinové cesty (např. Podrobnosti k čištění, kontrole a revizi spalinové cesty jsou uvedeny ve vyhlášce č. k zapalování nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé kapaliny (např. žhavý popel nechte zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např.

Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty revizí plynových spotřebičů a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě. Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. U některých druhů topidel (např. TIP: V místnostech, kde provozujete spotřebiče s otevřeným ohněm, doporučujeme instalaci detektoru oxidu uhelnatého. Toto zařízení vám může zachránit život.

Sebemenší nečistota v komíně může způsobit velké nepříjemnosti, ať již dlouhodobé žhnutí a následný požár nebo otravu jedovatým oxidem uhelnatým. K požáru může dojít i od nedostatečně zajištěných či netěsných komínových dvířek, z nichž pak mohou vylétat jiskry či žhavý materiál. Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové těleso. Hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně 1 metr - riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky (jako konstrukce krovu, stropu, obložení apod.).

Každé topidlo a komín je konstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Pokud přejdete z jednoho druhu paliva na druhý (např. z topení dřevem na plynové vytápění), vždy si nechte u odborníků zkontrolovat, zda je váš komín pro tuto změnu vhodný. K topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří - např. biologický či jiný odpad (sláma, PET-lahve apod.).

Zejména oslavy konce roku bývají spojené s užíváním zábavní pyrotechniky. Nezapomeňte, že zvukové a světelné efekty způsobené zábavní pyrotechnikou jsou velmi nepříjemné a stresující pro domácí i volně žijící zvířata. Např.

Svařování je velmi rizikovou aktivitou, kterou by měla provádět vždy pouze osoba odborně kvalifikovaná. Kdo chce provádět např. NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Podle zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb.) nesmí fyzická osoba provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy (např. vyhláškou č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách).

Základním bezpečnostním opatřením je v případě práce s otevřeným ohněm odstranění všeho hořlavého materiálu, a to nejen v bezprostředním okolí prováděné práce, ale nejlépe v celém prostoru. Dále je nutné zkontrolovat, zda nemůže dojít k přenosu jisker nebo žhavých okují k hořlavému materiálu v jiném prostoru (např. otvory v podlaze nebo ve stěnách). Rovněž nelze zanedbat přenos tepla vedením (např. trubka procházející stěnou do jiného prostoru, která je v přímém kontaktu s hořlavými látkami).

Pokud jsou prováděny práce s otevřeným ohněm v domě nebo v bytě za provozu, je nutná spolupráce majitele nebo nájemníka na bezpečnostních opatřeních. Lidem, kteří tyto práce provádějí, musí být poskytnuty správné informace o hořlavých materiálech v okolí prováděných prací. Při svařování musí být přítomna další osoba, která by v případě potřeby mohla oheň v zárodku uhasit připravenými hasebními prostředky. Při přerušení práce musí vždy alespoň jedna osoba místo práce střežit a po ukončení práce je povinnost místo práce a jeho okolí kontrolovat. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin. Podrobnější bezpečnostní opatření před zahájením svařování, po dobu této činnosti a po skončení jsou stanoveny ve vyhlášce č.

Hlásiče požáru a hasicí přístroje

Proč a kde je vhodné mít doma nainstalované hlásiče požáru a jakým hasicím přístrojem nikdy nehasit zařízení pod elektrickým proudem?

Zařízení pro signalizaci požárů můžeme rozdělit do dvou základních kategorií. Tou první je elektrická požární signalizace (EPS). Její využití je zejména ve výrobních a kancelářských prostorech, obchodních domech apod. Druhou skupinu tvoří tzv. autonomní hlásiče požáru (kouře). Jedná se o jednoduché přístroje, které včas detekují vznikající požár a vyvolají akustický poplach. Tyto hlásiče jsou určeny pro instalaci ve vaší domácnosti. Přístroj je napájen baterií, jejíž životnost může být až deset let. Konec životnosti baterie je signalizován opakovaným pípáním hlásiče. Ve vaší domácnosti je možné vzájemně propojit několik hlásičů s tím, že v případě výstražné reakce jednoho hlásiče, jsou zapnuty i hlásiče ostatní (např.

Nákup hlásiče důrazně doporučujeme realizovat u specializovaného prodejce, který vám poradí s jeho instalací. Instalace hlásiče je rychlá a jednoduchá. Stačí k tomu hmoždinky a běžné nářadí. v případě montáže jednoho hlásiče v bytě vždy v centrální části bytu, např. v místnosti vždy doprostřed stropu (dle doporučení min. ve vzdálenosti 60 cm od stěny a ve výšce max. v bytových domech, ubytovnách apod. TIP: Pozor na méně kvalitní hlásiče, které reagují např. i na běžné výpary při vaření! Před nákupem doporučujeme zjistit si o kvalitě daného výrobku informace na specializovaných webových stránkách (např.

NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Povinnost mít v některých objektech nainstalovaný požární hlásič je zakotvena i v naší legislativě (vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb). Na základě této vyhlášky musí být domácnosti ve všech nových objektech (rodinné domy, byty v bytových domech, ubytovny, zdravotnická zařízení) od 1. 7. 2008 vybaveny autonomními hlásiči požáru (min. 1 kus hlásiče) a navíc rodinné domy přenosnými hasicími přístroji (min. 1 kus hasicího přístroje s hasicí schopností nejméně 34A).

Hasicí přístroj je určen k hašení začínajícího požáru, tj. pro prvotní protipožární zásah. Obsahuje určitý druh hasiva a je opatřený zařízením, kterým se přístroj uvádí do činnosti. Hasicí přístroje dělíme na přenosné, pojízdné a přívěsné. Podle typu náplně dělíme hasicí přístroje na pěnové, vodní, práškové a sněhové. Správná volba hasicího přístroje je podmíněna druhem hořlavé látky - ty se dělí do tzv.

• Pěnový HP: Pěnové hasicí přístroje se používají zejména na hašení hořlavých kapalin (benzín, nafta apod.).
• Vodní HP: Vodní hasicí přístroje jsou vhodné zejména na hašení pevných látek.
• Sněhový HP (CO2): Sněhové hasicí přístroje jsou vhodné k hašení hořlavých kapalin a plynů, elektrických zařízení pod napětím a k hašení jemné mechaniky (PC, TV apod.). Není vhodný k hašení sypkých hmot.

ZAJÍMAVOST: Sněhový hasicí přístroj dostal svůj název díky tomu, že plyn, který uvolňuje (oxid uhličitý) vytváří na povrchu látek bílou krystalickou hmotu podobnou sněhu - tzv. požáru. V nepřehledných příp. ve skrytých prostorech se k označení umístění hasicího přístroje použije i příslušná požární značka umístěná na viditelném místě. Přenosné hasicí přístroje se umísťují na stěnu tak, aby rukojeť byla nejvýše 1,5 m nad zemí. Správné použití hasicího přístroje je graficky znázorněno na každém hasicím přístroji a doplněno krátkým popiskem. Před jeho použitím si jej pozorně přečtěte. TIP: Hasební zásah provádějte vždy po směru větru a hořící plochu haste od kraje.

Hasicí přístroj lze použít opakovaně, proto po každém (i sebekratším) použití hasicího přístroje zajistěte jeho opětovné naplnění. Do vaší domácnosti i do vašeho automobilu doporučujeme pořídit si práškový hasicí přístroj ABC (je možné jej použít na pevné látky, kapaliny, plyny, elektřinu apod., nevýhodou je ale následné odstraňování prášku). Vhodná alternativa ke klasickým hasicím přístrojům jsou tzv. hasicí spreje. Ty je možné využít v počátcích vznikajících požárů. Oproti hasicím přístrojům mají (díky menšímu objemu hasící látky) menší účinnost. Jejich výhodou je snadná skladnost (např.

Dobrovolní hasiči

Česko se může pyšnit tím, že má jeden z nejlepších systémů oznamování požárů na světě. Ale ještě jedna věc je u nás unikátní. Je to počet dobrovolných hasičů. V přepočtu na počet obyvatel jich žádná jiná země nemá tolik a v Česku jsou díky tomu dobrovolní hasiči vůbec nejrozšířenější dobrovolnickou organizací. Je jich u nás evidovaných téměř 360 tisíc!

Historie dobrovolného hasičství v našich krajích sahá jedno a půl století do minulosti. Dobrovolní hasiči jsou organizováni a financováni nejčastěji obcí. Vyžaduje se od nich téměř totéž, co od hasičů profesionálních, včetně rychlého dojezdu k události. Jen za to nedostávají žádnou finanční odměnu. Veškeré vyčleněné finance jdou na nákup nové techniky.

Dobrovolní hasiči hrají důležitou roli i ve společenském životě obce. V některých lokalitách jsou v podstatě jediným spolkem schopným něco organizovat nebo s něčím pomoci. A tak mívají tradičně na starosti vztyčování májky nebo třeba organizaci pověstných hasičských plesů.

tags: #jak #uhasit #ohen #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická pyramida
• Skládka Jílové u Prahy – Aktuální informace
• Odvoz a likvidace odpadu Praha
• Vnímání počasí
• Změna klimatu: Co ji způsobuje?