Obsah dusíku v kompostu a jeho význam

Kompost je velmi výživná hmota. Proto pokud máte zahrádku, je kompost skoro nutností - a skvělé je, že to není žádná věda, a navíc do něj zrecyklujete všechny zbytky ze zahrady i kuchyně!

Kompostování je přirozený proces. Probíhá v přírodě úplně běžně. To co zemřelo, se znovu promění v nový život.

Jak probíhá kompostování v přírodě?

Rostlina nebo zvíře, které uhyne, poslouží nejdříve jako potrava. Ať už šelmám, slepicím ve výběhu, anebo nám lidem v guláši či smoothie. Putuje žaludkem a trávicím traktem, až se promění v trus (humus). Pokud se něco v průběhu cesty nevyužije, pustí se do toho s nadšením rozkladné bakterie/houby (ať už třeba do nestravitelné vlákniny ze zeleniny v našich střevech, anebo do dřevní hmoty v přírodě). Humus vzniká za přístupu vzduchu procesem zvaným tlení (za nepřístupu vzduchu vzniká hnití a to nechceme). Jen díky tomu se zrodí hmota plná živin, která může sloužit jako další výživa - například pro naši hladovou zeleninu. Humus není věčný, jednoho dne se z něj zase stane rostlina nebo živočich produkující trus a koloběh zase pokračuje novým humusem.

Důležitost správného poměru N:C pro výživný humus

Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru - tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku. Například tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj má 1:20, listí 1:50, jehličí 1:70, sláma 1:100, kůra 1:120, dřevo 1:200 a piliny mají 1:500.

Při zakládání kompostu to samozřejmě nebudeme měřit :-) Vypadá to možná složitě, ale není to žádná věda. Stačí se držet pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.

Čtěte také: Obsah lékárničky pro školu v přírodě

V praxi to vypadá asi takto: na 2 kbelíky kůry přidáme 1 kbelík odpadu z kuchyně (tj. slupky, odkrojky, zbytky z vaření aj.); na 3 kolečka posekané trávy přidáme 1 kolečko slámy nebo jehličí. Díky jejich správné kombinaci vznikne ten pravý extra výživný humus.

Pokud bychom poměr uhlíku a dusíku obrátili, kopa bude hnít, smrdět a nepůjde sundat z vidlí. Dusík funguje v kompostu jako palivo pro tlení a zahřívání. Pokud by ho kompost obsahoval příliš, začne hnít, zapáchat, bude v něm málo vzduchu a začnou převládat nežádoucí procesy. Naopak pokud by kompost obsahoval příliš mnoho uhlíkatých látek, rozkládat by se příliš dlouho a velmi špatně.

Co kontrolovat při kompostování

Kromě správného poměru musíme kontrolovat při kompostování ještě 3 věcí: kyslík, teplotu a vlhkost. Kompostér by proto měl mít otvory, aby hmota mohla dýchat a na spodku kompostu by měl být vzdušný materiál - tj. větve a nahrubo sekané dřevité materiály.

Jak založit kompost

1. Najdeme místo - mělo by být chráněno před prudkým sluncem, větrem a deštěm, nejlépe v polostínu, třeba pod stromem nebo keřem.
2. Shromáždíme materiál - tj. nasbíráme dusíkaté a uhlíkaté materiály.
3. Hrubý materiál nasekáme na menší kusy (tj. větve, suché a dlouhé stonky a stébla, staré velké dýně a cukety aj.).
4. Správně materiál namícháme - na zrytou půdu naneseme hrubší kousky uhlíkatých látek (větve, sláma atp.), aby mohl v kompostu proudit vzduch a odtékat voda. Poté přidáváme další vrstvy dle pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.
5. Proces kontrolujeme - po 4-5 dnech by měl kompost začít “topit” (když ne, přidáme více dusíkatých látek nebo moči). Pokud do něj strčíme ruku, měli bychom cítit, jak je horký. Když pálí, je třeba ho přeházet vidlemi a provzdušnit. Když je suchý, prolijeme ho vodou. Pokud je naopak moc mokrý, přimícháme suchý materiál (seno, hobliny, sláma) a přeházíme ho.
6. Kompost je třeba vždy po 7 dnech přeházet vidlemi, aby se suché části dostali dovnitř a ty horké napovrch.
7. Hmotu zužitkujeme - po cca 6-12 měsících je kompost hotový. Celá kupa bude mít tmavě hnědou barvu, v celém objemu bude mít podobnou strukturu, bude sypká, provlhčená, nasládle vonět a přestávat topit. - vznikne skvělé hnojivo pro zahradu a záhony (vhodné je kompost na záhonku zasypat mulčem a sazenice vkládat do tzv.

Obsah dusíku v kompostu

V průměru obsahuje kompost z biologického odpadu celkem 5-16 kg dusíku v 1 t kompostu. V sušině je to v rozmezí 0,5 - 2,5 %. Více než 90 % celkového množství dusíku v kompostu je vázáno v organických látkách.

Přibližně jedna až dvě třetiny celkového množství dusíku v kompostu je přítomné v huminových kyselinách. Proto velká část dusíku přítomného v kompostu není okamžitě přístupná rostlinám, ale může být postupně mineralizována a následně rostlinami využita.

Čtěte také: Tipy pro cestovatele do Kanady

Např. organický dusík v kompostu, který pochází z rostlinných pletiv, je mnohem více odolný vůči mineralizaci než organický dusík, který pochází z živočišných tkání. Příjem dusíku u polních plodin závisí rovněž na požadavcích rostlin na dusík a na dynamice příjmu dusíku. Dusík je základním stavebním kamenem pro tvorbu bílkovin a výnosotvorným faktorem.

Další živiny v kompostu

Koncentrace fosforu v kompostu z biologického odpadu se standardně pohybují mezi 2,5 - 13 kg v 1 t kompostu, v sušině je to 0,25 - 2,0 %. Kompost obohacuje půdu o fosfor pomocí přímého dodání do půdy (20-40 % fosforu je okamžitě přístupné pro plodiny). Organický fosfor v kompostu z rostlinných materiálů je snadno rozložitelný a je uvolňován ve formě orthofosforečnanu, který je snadno přístupný pro plodiny.

Koncentrace draslíku v kompostu se pohybuje mezi 3-13 kg na 1 t kompostu, v sušině 0,3 - 2,0 %. Kompost ze zelených rostlin často vykazuje zvýšený obsah draslíku. Z důvodu vysoké rozpustnosti draslíku ve vodě může docházet ke ztrátám vyluhováním, pokud je kompost vystaven dešti. Obsah dostupného draslíku v půdě se typicky zvyšuje při aplikaci kompostu, který je vyrobený z rostlinných zbytků. Okamžitá dostupnost draslíku pro plodiny může přesáhnout 58 % z celkového množství přítomného v kompostu, zbytek draslíku pak lehce mineralizuje.

Význam kompostu

Cílem kompostování je zpětné vědomé uvedení organických zbytků do koloběhu látek v přírodě. Kompost je jednoznačně v první linii zlepšování stavu půdy. Kompost vrací energii. Energie transformovaná do půdy v organické hmotě je výjimečná tím, že není určená pro další přímé využití člověkem jako většina jiných forem transformované energie.

Kvalita kompostu

Jak již bylo uvedeno, kompostování se pojí s mnoha požadavky na kvalitu výsledného produktu, výrobní technologii a vliv na životní prostředí. Splnění je závislé na fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastnostech kompostovaných surovin. Znalost uvedených vlastností je velmi důležitá k určení optimálního postupu technologie zpracování. Uvedené vlastnosti je důležité znát před založením kompostu a monitorovat je i v průběhu kompostovacího procesu.

Čtěte také: Test Mazda 2

Poměr C:N

Při stanovení surovinové skladby kompostu je důležitým kritériem poměr uhlíku (C) k dusíku (N), který ovlivňuje intenzitu činnosti mikroorganismů. Z poměru těchto dvou prvků vyplývá doba zrání kompostu, tvorba humusových látek a výsledná kvalita kompostu. je vlastně poměrem organických a anorganických látek.

Surovinovou skladbu kompostu lze stanovit za pomoci různých programů, které se od sebe liší v počtu vstupních parametrů. Uvedený poměr závisí na rychlosti rozkladu surovinové zakládky a má dosahovat u čerstvě založeného kompostu rozmezí 30-35:1 a ve zralém kompostu 25-30:1. Při úzkém poměru C:N v čerstvém kompostu převyšuje obsah dusíku metabolickou přeměnu mikroorganismů, vznikají ztráty čpavkového dusíku a dochází k poklesu produktivity humusových látek. K typickému projevu úniku amoniaku patří zápach.

Vlhkost kompostu

Významným způsobem ovlivňuje kompostovací proces také vlhkost, nedostatek vlhkosti způsobuje vývoj mikroflóry, ve které převažují plísně a aktinomycety, může dojít k nežádoucím chemickým reakcím nebo nedojde k důležitým hydrolytickým reakcím. Naopak přebytek vlhkosti způsobuje nedostatek kyslíku v zakládce, čímž dochází k rozvoji anaerobní mikroflóry, nerozvine se činnost termofilních mikroorganismů a může dojít k procesu kvašení.

Vlhkost čerstvého kompostu optimalizujeme na hodnotu, při které dojde k zaplnění 70 % pórovitosti vodou. je optimální vlhkost v rozmezí 65 - 70 %. Vlhkost může být měřena také v laboratorních podmínkách, kde je prováděno přímé měření. Zde je voda oddělována od pevné fáze a vlhkost se stanoví v rozdílu počáteční hmotnosti vlhkého vzorku a konečné vlhkosti vzorku po úplném vysušení za stanovených podmínek.

Teplota kompostu

Také vliv teploty je důležitým faktorem procesu kompostování. Hodnota optimální teploty rozkladu organických látek je dána druhem surovin, protože u různých látek dochází k rozkladu při rozdílných teplotách. Teplota kompostu je lehce stanovitelným ukazatelem, který vypovídá o stavu zrání kompostu a koresponduje s činností mikroorganismů.

Hoštický Kompost

Hoštický Kompost patří do skupiny výrobků řady Hoštické Substráty české firmy FORESTINA představující tzv. přírodní substráty, které jsou vyráběny ve výrobním závodě v Horažďovicích v České republice.

Složení Hoštického kompostu

• Kůrový kompost = vyrábí se kompostováním jemné frakce smrkové kůry. V porovnání se zeleným kompostem obsahuje kůrový kompost nižší obsah živin, ale vyznačuje se vysokým obsahem organických látek. Kůrový kompost zlepšuje provzdušnění substrátu díky své vzdušné a porézní struktuře a má příznivý vliv na lepší vsakování vody do substrátu.
• Zelený kompost = vstupními surovinami pro výrobu zeleného kompostu jsou pouze materiály rostlinného původu, tzn. tráva, listí a dřevní štěpka v optimálním poměru. Kompost neobsahuje čistírenské kaly ani žádné jiné „rizikové" materiály. Zelený kompost obohacuje substrát o základní živiny, zejména dusík a draslík. Zároveň podporuje činnost půdních bakterií a zlepšuje zádržnost vody v substrátu.

Vlastnosti Hoštického kompostu:

• pH (vodní výluh) 7,0 - 9,0
• Obsah živin minimálně 0,6% N.
• Dodává do půdy organickou hmotu, základní a vedlejší živiny (N, P, K, Ca, Mg), ale i stopové prvky jako přirozenou součást vstupních surovin.
• Obsažené organické látky zvyšují obsah humusu v půdě, poskytují energii a živiny půdním mikroorganismům a zlepšují biologické a fyzikálně - chemické vlastnosti půd.
• Výrazně omezuje vyplavování živin z půdy do spodních vod, protože živiny jsou uvolňovány postupně.
• Hodnota pH kompostu přispívá k úpravě nežádoucí kyselé reakce půd.
• Upravuje strukturu lehkých, zvláště písčitých půd, zlepšuje jejich schopnost držet vláhu a omezuje vyplavování živin.
• U těžkých půd upravuje jejich nevhodnou hutnost a s ní související nedostatečnou provzdušněnost.

Rozsah a způsob použití Hoštického kompostu

Hoštický Kompost se používá k obohacení půdy o organickou hmotu a živiny před výsadbou rostlin. Je vhodný při zřizování zelených ploch, při výsadbě zeleně, při zakládání zelinářských, zahradnických i ovocnářských pěstebních ploch.

Pro základní hnojení se doporučuje použít cca 20 litrů na 2 - 2,5 m2. Hoštický Kompost aplikujeme zpravidla na podzim a bezprostředně po aplikaci kompost zapravíme rovnoměrně do půdy (např. zarytím) do hloubky cca 25 cm. Při přípravě substrátu se doporučuje 1 díl kompostu smíchat se 3 - 4 díly zeminy. Dávka se určí podle následné plodiny, obsahu živin v půdě a nároku pěstované plodiny.

Dávkování Hoštického kompostu:

• Základní (podzimní) hnojení = 20 l kompostu na 2 - 2,5 m2
• Příprava substrátu = 1 díl kompostu na 3 - 4 díly zeminy (balení 20 l je cca na 60 - 80 l substrátu)

Poznámka k dávkování: Maximální aplikační dávka kompostu je 20 kg sušiny na 10 m2 během 3 let.

Vhodné použití Hoštického kompostu:

• K obohacení půdy o organickou hmotu a živiny před výsadbou rostlin
• K zřizování zelených ploch a při výsadbě zeleně
• K zakládání zelinářských, zahradnických i ovocnářských pěstebních ploch
• K zakládnímu podzimnímu hnojení

Nevhodné použití Hoštického kompostu:

• K vylepšení půdy při pěstování kyselomilných rostlin (např.

Tabulka: Obsah dusíku a poměr C:N v kompostových materiálech

tags: #obsah #dusíku #v #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace vozidla v ČR
• Vše o svozu odpadu v Novém Bydžově
• Toxické látky v životním prostředí
• Barvy na kůži šetrné k životnímu prostředí
• Analýza dopadů Zákona o OZE