Praktické ekologické projekty ve škole: Realizace a příklady

Realizace ekologického projektu ve škole vyžaduje pečlivou přípravu a zapojení různých subjektů. Nejprve je nutné získat podporu vedení školy. Ta je pro úspěšnou realizaci projektu klíčová. Pokud nezískáte aktivní podporu, stačí alespoň souhlas, rozhodně však nemá smysl jít proti vůli vedení školy.

Následně oslovte kolegy. Nejtěžší ze všeho je být na celý projekt úplně sám a snažit se zastat všechno. Získáte-li alespoň 2 další lidi, kteří chtějí projekt aktivně rozvíjet, máte dobrý základ. Někteří kolegové se nechtějí podílet na organizování projektu, ale rádi pomohou, pokud jim řeknete, co mají udělat. Využijte i tuto možnost. Do týmu bez debaty patří i žáci. Vždyť je to především jejich projekt.

Výsadba zeleně a její hodnota

Rozhodně výsadbu předem konzultujte s odborníkem. Zjistěte, jaké druhy se do vašich podmínek hodí. Poraďte se, zda není výsadba příliš blízko budov, zdí, rozvodů a jiných prvků, které by mohl rozrůstající se strom narušit.

Zvažte také výchovně-vzdělávací hodnotu vysazované zeleně. Můžete se zaměřit na výsadbu místně původních druhů. Můžete vysázet takové byliny a dřeviny, které budou střídavě něčím zajímavé po celý rok. Jednou z možností je třeba to, že se zahradním architektem/odborníkem vytvoříte seznam rostlin, které připadají v úvahu, a z těch pak žáci vyberou, které chtějí vysazovat. Můžete vysadit například habry, ptačí zob, muchovník, dřín, tis, ve vyšších polohách i smrk ztepilý.

Naučná stezka jako interaktivní prvek

Nejprve si rozmyslete, jestli skutečně trváte na naučné stezce nebo jen hledáte (jakákoli zajímavý) způsob, jak informovat o místních zajímavostech. Naučná stezka totiž není jedinou možností. Mezi zajímavé způsoby interpretace místního dědictví patří mapř. questing - vytváření tras s úkoly, které návštěvníka vedou po místních zajímavostech až k „pokladu“. Další možností je třeba brožura, pracovní listy, kalendář, sbírka místních pověstí, … I naučná stezka se dá udělat interaktivně.

Čtěte také: Založení kompostu krok za krokem

Není nutné, aby byla jednotlivá zastavení řešena panely, ale může jít o naučně-herní prvky, se kterými návštěvník manipuluje. Můžete také udělat naučnou stezku bez panelů - značenou v terénu, s tištěným průvodcem nebo webem.

Pokud však trváte na klasické naučné stezce, držte se několika důležitých pravidel:Myslete na to, že většina návštěvníků chce ve volném čase odpočívat. Nikoliv studovat ve stoje odborné traktáty. Čím více textu, tím větší pravděpodobnost, že si panel návštěvník nepřečte. Vyberte tedy na panel jen to nepodstatnější. Text panelu čleňte nadpisy, odstavci a prokládejte obrázky.

Možnosti herních prvků a přírodních hřišť

Pokud se na tom účastníci plánování shodnou, možné to určitě je. Myslete však na to, aby nebyl projekt „dodavatelský“ (firma přijede, postaví, odjede), ale vznikal společnou prací. Zamyslete se také nad tím, jaké možnosti existují. Dětskou zvídavost a kreativitu lze zaměstnávat různými méně obvyklými herními prvky (neexistují jen houpačky a skluzavky). A co takhle zjistit něco o přírodních hřištích, která na západě zažívají velký rozmach?

Rozhodně se vyhněte stojanům, kde se celá váha kola přenáší jen na pár drátů výpletu kola. Takové stojany kolo poškozují. Důležité je, aby se kolo mohlo o stojan opřít svým rámem.

Environmentální vzdělávání a programy pro školy

Jsme certifikovaným poskytovatelem environmentálního vzdělávání (EVP). Mateřským, základním a středním školám nabízíme programy a divadelní představení, které vycházejí z principů přírodní a zážitkové pedagogiky. Naše programy vycházejí z RVP a cílů Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství.

Čtěte také: Nakládání s infekčním odpadem

Naše nabídka je koncipovaná tak, aby si z ní mohla každá škol(k)a vybrat, co potřebuje. Jednotlivé programy jsou rozdělené podle věku dětí a zahrnují věkové rozpětí od 4 do 6 let (MŠ), od 6 do 11 let (I. stupeň ZŠ), od 11 do 15 let (II. stupeň ZŠ) a od 15 do 19 let (SŠ). Vybrané programy mohou probíhat i v angličtině. Divadla s ekologickou tématikou osloví i větší skupiny dětí, takže se hodí pro celoškolní nebo volnočasové akce.

Koncepce našich programů je postavena na různých metodách zážitkové pedagogiky a badatelského učení, jež využíváme také v lesní školce Šárynka a v outdoorovém kroužku Malý průzkumník přírody. Většina z nich je vymyšlená tak, aby mohly probíhat venku. Pokud nepadají kroupy nebo neřádí hromobití, učíme se o přírodě v přírodě. Venku žákům ukážeme, že i oni mají přírodu na dosah - přímo na školní zahradě nebo v prvním blízkém parku.

Abychom zvýšili dosah environmentálního vzdělávání na vaší škole, nabízíme také dlouhodobější spolupráci s jednou skupinou žáků, případně s více třídami na jedné škole. Takovouto spolupráci - například v podobě realizace více programů pro jednu třídu v průběhu jednoho školního roku - také cenově zvýhodňujeme.

Participativní dlouhodobé programy jsou příležitostí k dlouhodobější a intenzivnější spolupráci s konkrétním dopadem.

Možnosti financování a inspirace

Spoustu aktivit, včetně environmentálních, nemusíte hradit z rozpočtu školy. Několik tipů, kde vzít nejen inspiraci, ale také peníze na realizaci aktivit, představí následující odstavce.

Čtěte také: Právo ochrany přírody na OU

Některé školy se environmentálnímu vzdělávání nevěnují v rámci nějakého programu (dlouhodobé iniciativy) či projektu (krátkodobé iniciativy), ale raději si hledají vlastní cestu. Začínají například aktivitami v rámci oslav svátků environmentálního kalendáře, jako je Světový den lesů 21. března, Světový den vody 22. března, Den Země 22. dubna, Evropský den koupání v řekách 16. července, Evropský den bez aut 22. září, Den stromů 20. října a tak dále. Postupně se tyto školy inspirují navzájem či z metodik ověřených dlouhodobých programů a tvoří si tak vlastní školní programy environmentálního vzdělávání. Jakým směrem se mají rozvíjet, zjišťují intuitivně nebo pomocí Metodiky pro autoevaluaci škol v oblasti realizace environmentální výchovy.

Zapojení do již existujících programů však přináší řadu výhod. Vedle hotových tematických celků, síťování a zásobování aktuálními informacemi často nabízí i záruku krytí části nákladů vzniklých zapojením do programu, a to z dotačních výzev. Hlavním zdrojem investic do životního prostředí ČR je vedle státního rozpočtu Státní fond životního prostředí. Ten zajišťuje čerpání financí do Národního programu životního prostředí i do Operačního programu životního prostředí. Hlavním garantem EVVO a EP v ČR je Ministerstvo životního prostředí.

Cílem MŽP je zajistit dlouhodobé fungování systému EVVO a EP v co nejvyšší kvalitě a zároveň jeho otevřenost novým přístupům dle aktuálního Státního programu EVVO a EP pro období 2016-2025. EVVO a EP se v posledních letech stále více zaměřují na oblast změny klimatu (příklady byly zmíněny již v prvním článku tohoto seriálu).

Důraz na změnu klimatu a venkovní výuku

A kde jinde změnu klimatu vnímat a pozorovat než právě venku? Proto se čím dál tím častěji setkáváme s takovými názvy programů jako Venkovní výuka, Učíme se venku, Les ve škole či GLOBE. GLOBE je mezinárodní badatelsky orientovaný program a jen v ČR je do něj zapojeno přes 130 škol. Registrací získáte nejen přístup do celosvětové databáze naměřených dat o životním prostředí, kterou spravuje NASA, ale máte také možnost se zapojit do aktuálních mezinárodních kampaní, soutěží, projektů, badatelských expedic a setkání - jako například pravidelné mezinárodní žákovské konference GLOBE Games.

Environmentálně vzdělávací programy se pochopitelně zaměřují zejména na zlepšování školy a jejího okolí. Formou projektové výuky toto řeší mezinárodní program Ekoškola, kde působím na pozici národního koordinátora.

Program je výjimečný metodikou 7 kroků, kdy prvním krokem je tvorba ekotýmu složeného nejen z dětí či studentů, ale i zaměstnanců školy a veřejných činitelů. Mimo skvělých zkušeností lze získat mezinárodní titul Ekoškola. Pokud se podaří studentům či vedení školy zrealizovat projekt, který pomáhá přizpůsobit se změně klimatu, lze zkusit štěstí a přihlásit projekt také do soutěže Adapterra Awards, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství.

Seznam aktuálních programů a projektů se rychle mění, proto je nejvhodnější sledovat přímo stránky jednotlivých středisek ekologické výchovy, například Sluňákov, Lipka, Chaloupky, SEVER, TEREZA, Přírodní zahrady.

Na závěr bych rád Vaše děti a žáky pozval na Projektové dny („ve výuce“ i „mimo školu“), které můžete hradit ze Šablon III (OP VVV) i IV (OP JAK). Aktivity, které v rámci Projektových dnů realizuji, můžete v roli dětí zažít na mých vzdělávacích programech pro pedagogy, například: Polytechnická pregramotnost v mateřské škole; Malý krajinář; Léčivé byliny a jedlé plevele.

Příklady environmentálních programů pro mateřské školy

Principy environmentální výchovy a vzdělávání je nutné uplatňovat v každém věku; nejefektivnější je však výchova předškolních dětí, které začínají poznávat svět, osvojují si pravidla chování ve společnosti lidí i v samotném prostředí, ve kterém žijí. V České republice se předškolnímu vzdělávání v environmentální oblasti věnuje řada organizací, přičemž jejich počet je prozatím spíše potěšující než zcela uspokojivý. Za zmínku bezpochyby stojí aktivity Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Prostřednictvím krajských koordinátorů již třetím rokem realizuje v rámci vzdělávacího programu Dítě a svět, určeného dětem předškolního věku a financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, projekt Mrkvička.

Dlouhodobým záměrem projektu je zajistit systematickou vzdělávací a informační podporu mateřským školám; jde především o rozvoj sítě mateřských škol na krajských, resp. Poskytuje pedagogům nejen mateřských škol základní informace o problematice environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty včetně platných předpisů a dokumentů, přináší také informace z oboru dětské psychologie a seznamuje čtenáře se zajímavými publikacemi, metodickými materiály, které lze při environmentální výchově v mateřských školách velmi dobře využít. Do celostátní sítě Mrkvička se doposud zapojilo na 700 mateřských škol z celé ČR. Každá obdržela od jednoho ze 14 krajských koordinátorů (např. Cassiopeia, České Budějovice; Lipka, Brno; Ametyst, Plzeň; SEVER, Horní Maršov/Hradec Králové; Ekocentrum PALETA, Pardubice; SEVER, Litoměřice; Alcedo, Vsetín atd.) osvědčení o účasti v síti s platností do 31.

Vedle významné koordinační činnosti v oblasti environmenální výchovy dětí předškolního věku lze uvést i konkrétní příklady projektů či samotných programů určených právě malým dětem. Jedním z nich je projekt Dětského dopoledního klubu Šárynka, který připravuje občanské sdružení Ekodomov a který se inspiroval lesními mateřskými školami fungujícími například v Německu, Dánsku či ve Švédsku. Podle informací hlavní koordinátorky projektu Kateřiny Hodkové využívá program prvky waldorfské a Montessori pedagogiky.

S ohledem na roční období i samotné počasí pracují zkušení pedagogové s asistenty v přírodě, kde lze využít pomůcky, jako jsou tráva, hlína, dřevo, kámen, akvarelové barvy s přírodními pigmenty, pastely a bločky z včelího vosku, ovčí vlna apod. Cílem je rozvíjet individuální přístup, nápaditost a tvořivost samotných dětí, seznámit je s přírodními zákony prostřednictvím osobních zkušeností, učit je vzájemné spolupráci a rozvíjet poznání. Klub Šárynka je jedním z mála projektů v České republice, které navazují na odkaz práce Emilie Strejčkové (✝2009), nestorky environmentální výchovy pro nejmenší, která v roce 2004 zahájila činnost ekologicky orientované dvoutřídní mateřské školy Semínko při Toulcově dvoře.

Zatímco v ČR se podobné projekty se­-t­kávají s řadou překážek (např. požadavek na dodržování hygienických norem), počet lesních mateřských školek, též zvaných outdoor preschool, nature preschool či forest kindergarten, v západní Evropě každoročně stoupá. Například v Německu vznikla první lesní školka už v roce 1968. U nás byla první „zelená školka“ na Liberecku a založila ji na svém statku v roce 2007 Linda Kubale.

Další z vhodných příkladů představuje celoroční projekt pro mateřské školy s názvem Vyprávění starého stromu, který pro školní rok 2007/2008 přípravila Lipka - školské zařízení pro enviromentální vzdělávání a který byl určen dětem z Jihomoravského kraje. Program se zaměřil na strom a jeho život. Děti se vydaly na cestu stromem od kořene k listům. Seznámili se tak s jeho životem v průběhu jednoho roku. Poznaly jeho obyvatele - veverku, tesaříka či datla. Dozvěděli se, odkud pochází dřevo, k čemu slouží a jak je strom důležitý pro přírodu a člověka.

V projektu byly využity praktické pracovní listy, tzv. „klíčidlo“ (skleněná nádoba určená pro naklíčení semen) a sada semen stromů včetně návodu na jejich výsadbu a pěstování. Děti si ve škole pověsily na nástěnku velký obrázek stromu a vlepovaly do něj vystřižené a vymalované dílky, které dostaly za splněné úkoly.

Stejně jako v minulých letech přibýval počet environmentálně-výchovných programů pro žáky a studenty základních a středních škol, lze doufat, že se v budoucnu zvýší i počet programů pro děti v předškolním věku.

Projekt SOŠ a SOU Neratovice

Projekt vychází z plánu EVVO SOŠ a SOU Neratovice, který se opírá o Koncepci EVVO Středočeského kraje. Hlavní body, které se snaží tento projekt naplnit, je nauka o všeobecné ochraně přírody a nauka o snižování emisí.

Žádost o poskytnutí neinvestiční dotace byla podána Středočeskému Fondu životního prostředí a zemědělství v roce 2009 a po jejím obdržení byly v roce 2010 zahájeny přípravné práce a následná realizace projektu. V současné době získaná energie napájí technická zařízení meteorologické stanice, která byla součástí předcházejícího projektu - Přírodní učebna EVVO.

Popis projektu a způsob realizace projektu:

Projekt je koncipován jako komplexní program pro žáky a pedagogy SOŠ a SOU Neratovice v oblasti EVVO. Jeho realizace je zaměřena na školní i mimoškolní aktivity, je rozčleněna do šesti vzájemně propojených modulů, jejichž obsahem je práce s žáky a pedagogy v rámci environmentální výchovy. Jedná se o aktivity zaměřené na seznámení se se základními prvky environmentální výchovy, ochranou přírody a krajiny, monitoring ekologických druhů a jejich životním prostředním, šetrnému přístupu k přírodě, třídění odpadů a na vedení žáků i pedagogů k zodpovědnému chování vůči životnímu prostřední, zdravému životnímu stylu. Tyto aktivity jsou určeny žákům ve škole i mimo školu (aktivita domova mládeže, vytvoření environmentálního kroužku, kurzy se zaměřením na poznávání a ochranu přírody).

Cíle a přínosy projektu:

Cílem projektu je soustavné působení na žáky a pedagogy tak, aby zvýšili odpovědnost za svoje chování a způsob života, který by měl bát šetrný k životnímu prostředí. Projekt přinese žákům mnohé poznatky z oblasti životního prostředí, prakticky je seznámí s životem a ochranou mnoha druhů rostlin a živočichů (výsadba dřevin a jejich ochrana, monitoring ptactva, čištění vodních toků, třídění odpadů). Cílem projektu je rovněž rozvoj školních i mimoškolních aktivit, rozložených v šesti modulech s důrazem na praktické činnosti, pochopení souvislostí, příčin a následků ekologicky šetrného chování a naopak čistě konzumního způsobu života bez ohledu na zatížení životního prostředí. Cílem je též posílení ekologického povědomí, zapojení žáků do týmové práce, tvorba a vznik zdravých sociálních forem (zájmové skupiny, environmentální kurzy). Pro pedagogické pracovníky bude příležitostí k získání nových informací z oblasti environmentální výchovy a možnost zkvalitnění výuky v různých předmětech směřujících k šetrnému ekologickému chování.

Popis způsobu realizace projektu:

V návaznosti na stávající kurikulární dokumenty se jeví jako velice efektivní doplnění klasických metod a forem výuky modulovou výukou.

Výchovně vzdělávací moduly:

1. Monitoring ptačích druhů - týmová spolupráce žáků a pedagogů, pomocí web kamery bude prováděn monitoring ptactva na rozloze dendrologické zahrady školy, pořízení záznamů, určení hnízdících i přelétavých druhů, zimní přikrmování (výroba krmítek), tvorba počítačových prezentací s popisem a stručnou charakteristikou druhu, spolupráce s externími odborníky (Česká ornitologická společnost, ekologické hnutí);
2. Arboretum - formou volnočasových aktivit, určování druhů, posouzení zdravotního stavu, návrh řešení ochrany a úpravy dřevin, odolnost vůči biotickým i abiotickým faktorům, osazení stromů tabulkou s popiskem a stručnou ekologií dřevin a keřů (domov mládeže, spolupráce se školami, širší veřejnost);
3. Environmentální kurz - třídenní výjezdy pro žáky 1. a 2. ročníků, kurzy zaměřené na získání nových poznatků se zaměřením na ochranu přírody a krajiny, návštěvy chráněných území, rezervací, tvorba počítačových prezentací s tématikou NP, CHKO, týmová spolupráce, určování rostlin a živočišných druhů, poznávání a sběr základních léčivých bylin, vyčištění vybraného vodního úseku (Berounka, Labe), určování základních minerálů (Český ráj), pozorování zvěře (Lánská obora), výsadba stromů (Křivoklátsko), odborná exkurze spalovny odpadů v Malešicích a následné školící akce s tématikou třídění odpadů u firmy EKO-KOM a.s.;
4. Aktivity Domova mládeže - volnočasové akce pro žáky školy, třídění odpadů a možnost jeho částečného odprodeje (polypropylenová, hliníková víčka - získané prostředky budou použity na pořízení potřebných pomůcek v rámci projektu), účast na projektu Recyklohraní, základní údržba dendrologické zahrady, popisky dřevin a keřů, okulární kontrola zdravotního stavu, návrh řešení ochrany proti škodám zvěří, počasí, úprava parkové plochy (listí, přihnojování, třídění odpadu), měření základních meteorologických veličin na naší stanici, krmítka pro ptáky pod dohledem zkušených pedagogů školy a domova mládeže;
5. Environmentální kroužek Environ - kroužek pro zájemce ze strany žáků. Jeho náplní bude obsluha kamery, nahrávání záběrů na stránky školy, sběr dat a zpracování databáze z provozu fotovoltaické elektrárny, měření základních meteorologických údajů pomocí meteorologické budky, tvorba mapy stromů a keřů dendrologické zahrady školy;
6. Adopce zvířátka - škola se rozhodla z vlastních zdrojů adoptovat některé zvířátko z Pražské zoologické zahrady. Akce proběhne formou sponzorského daru.

Projekt si kladl za cíl vybudování přírodní učebny v areálu školy, učebna je přizpůsobena pro klasickou výuku mimo hlavní budovy. Protože se na výstavbě přírodní učebny skutečně podíleli sami žáci, jejich vztah k vytvořené hodnotě je jiný, než kdyby byla učebna zakoupena a postavena odbornou firmou. Učebna splňuje hygienické požadavky - před slunečními paprsky ji chrání košatý strom. Pohodlné lavice a stoly umožňují průběh běžné vyučovací jednotky. Cílem projektu je aktivní zapojení žáků a učitelů školy do tvorby a ochrany přírodního prostředí. Vybranou aktivitou pro tuto činnost se stala úprava školního pozemku a jeho využití pro environmentální výchovu. Za zmínku stojí skutečnost, že areál školy stojí v těsné blízkosti závodu Spolana Neratovice, a.s. a v roce 2002 byl celý pozemek postižen povodní. Ačkoli teoretická výuka samozřejmě žáky vzdělává v oblasti ochrany životního prostředí, praktická část chyběla.

Časový harmonogram byl vzhledem k přírodním podmínkám velmi náročný. Do projektu bylo zapojeno 90 žáků školy spolu s několika pedagogickými pracovníky, kteří byli proškoleni o technice výsadby a údržby rostlin, o jejich druhovém zastoupení a nárocích na stanoviště.

Návrh realizace přírodní zahrady jako komunitního a edukačního prvku

Studijní program, obor Předškolní a mimoškolní pedagogika, Učitelství pro mateřské školy Datum předložení projektu 24. 4. school as an environment for education Klíčová slova anglicky Natural garden, kindergarten, competencies, cooperation, planning, education, play, creativity Vedoucí práce doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. Katedra Katedra primární pedagogiky.

OSNOVA PROJEKTU

1. kompetencím a školnímu vzdělávacímu programu. Využiji programu Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. V teoretické části uvedu souvislosti, které vedou k úspěšné realizaci školní přírodní zahrady. V praktické části práce provedu akční výzkum s rodiči dětí mateřské školy,zmíním zde zkušenosti ze seminářů, uvedu doporučenou literaturu s různými činnosti spojenými s environmentální výchovou.
2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání Zaměřím se na kooperativní plánování a realizaci přírodní zahrady - jak vytvářet přírodní zahradu mateřské školy, aby podporovala spolupráci všech účastníků, tvořivost a aktivitu.
3. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je vytvořit návrh realizace přírodní zahrady jako komunitního a edukačního prvku.
4. Pracovní postup Studium literatury, sběr informací z tištěných i elektronických zdrojů, ze seminářů a školení. Provedení akčního výzkumu s rodiči ve formě dotazníků.
5. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce Časový harmonogram: únor 2013: výběr tématu, březen - květen: sběr informací, výběr literatury, červen - září 2013: příprava teoretické části, říjen 2013: provedení výzkumu, listopad - prosinec 2013 - vypracování praktické části a finální úprava bakalářské práce Finanční zabezpečení práce: semináře - zaměstnavatel z prostředků na další vzdělávání pedagogických pracovníků
6. Předpokládané využití výsledků Práce bude přínosem především pro mateřskou školu, kde jsem zaměstnána, protože vstupujeme do fáze budování přírodní zahrady.

Literatura KOLEKTIV AUTORŮ. Děti, aby byly a žily. Vyd. 1. Editor Emilie Strejčková. s barev. obr. příl. GRÜNDLER, Elisabeth C a Norbert SCHÄFER. Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu: význam, plánování, realizace. Vydání první. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2010, 85 s. HAVLÍNOVÁ, Miluše a Eliška VENCÁLKOVÁ. A KOL. metodika). 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2006, 223 s. JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání. Praha: Raabe, 2010, 148 s. Nahlížet - nacházet. LEBLOVÁ, Eliška. Environmentální výchova v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 175 s. STREJČKOVÁ, Emilie. Děti pro pětihory. 1. vyd.

tags: #prakticky #ekologicky #projekt #ve #skole #realizace

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na odpad v Děčíně
• Udržitelné nakládání s bioodpadem
• Klíč k udržitelné budoucnosti
• Co je Odpad Kategorie 2?
• Environmentální etika