Funkční rozvodový mechanismus má zásadní vliv na účinnost každého motoru. V současné době se již řadu let vyrábějí motory s horními ventily, tj.
Rozvodový mechanismus se skládá z následujících součástí:
Rozvodový řemen nebo řetěz (v závislosti na konstrukci motoru) přenáší pohon z ozubeného kola (pohonu) klikového hřídele na ozubené kolo vačkové hřídele. Vačková hřídel se otáčí dvakrát pomaleji než kliková hřídel.
Na vačkové hřídeli jsou speciálně tvarované vačky. Když se hřídel otáčí, vačky způsobují, že se sací a výfukové ventily otevírají a zavírají ve správný čas. Po otevření sacích ventilů nasává motor vzduch do válce. U přeplňovaných motorů je vzduch stlačován.
Rozvodový řemen pohání i další zařízení. Již mnoho let se v automobilech používá více-ventilový systém, který výrazně zlepšuje optimální fungování pohonné jednotky (lepší spalování paliva, nižší emise, vyšší výkon). Standardně se používal jeden sací a jeden výfukový ventil na jeden válec.
Čtěte také: Postup při prasklé havárii odpadu
Rozvodový řemen je nejdůležitější součástí pohonu rozvodů. Rozvodový řemen zajišťuje správnou synchronizaci klikové a vačkové hřídele. Rozvodový řemen má zuby, stejně jako kola, která s ním spolupracují.
Rozvodový řemen se musí pravidelně vyměňovat. Interval výměny udává výrobce vozidla v návodu k obsluze. Během provozu může dojít k poškození rozvodového řemene.
Již mnoho let se v automobilech používá více-ventilový systém, který výrazně zlepšuje optimální fungování pohonné jednotky (lepší spalování paliva, nižší emise, vyšší výkon). Funkční rozvodový mechanismus má zásadní vliv na účinnost každého motoru.
Článek podrobně popisuje postup reklamace vad ojetého automobilu v bazaru i od nepodnikatele.
Použije se obecná úprava o vadném plnění § 1915 OZ a násl. Dle § 2100 prodávající odpovídá za skryté vady, byť se projeví až později, přičemž dle § 1921 lze „právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje.
Čtěte také: Rekonstrukce koupelen Liberec
Vadu lze dle § 2112 odst. 1 OZ vytknout do 2 let od odevzdání věci. Pro posouzení odpovědnosti prodávajícího za vady je relevantní, zda skrytá vada (rozuměj i její příčina - např. prasklina vedoucí k ulomení a nefunkci součástky) existovala již v době v přechodu nebezpečí škody na věci.
Není důležité, zda se vada době v přechodu nebezpečí škody na věci již projevovala nějakým snížením funkčnosti. Dobu přechodu nebezpečí škody na věci definuje §2082, jako dobu jako dobu přechodu vlastnického práva. Tzn. - dobu předání vozu dle kupní smlouvy, není-li smluvně určeno jinak (např. leasingové smlouvy až dnem úhrady poslední splátky).
Záruka se nevztahuje na vady zjevné - viditelné - viditelná rez, upadlé kolo apod., vyjma ujištění bezvadnosti či lstivého zastření vady (§ 2103) či oznámené resp. vady o nichž kupující věděl (nutno vykládat v kontextu § 2100/1 - skrytá vada a §2170 tzn. zjevné vady).
Obvyklé smluvní ustanovení, že prodávající se „seznámil s technickým stavem vozu“ znamená, že auto jako laik pozorně prohlédl a krátce zkušebně“ projel. Pokud se skrytá vada projeví do pár dnů či měsíce po převodu, nebo dokonce další den (častý případ), je vysoká pravděpodobnost, že vada vznikla již před dobou prodeje, a vždy reklamujte předáním vozu prodávajícímu s popisem vad.
Bazar zpravidla odmítne a čeká, co bude dál. Reklamaci dle § 1922 uplatní tak, že předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Připrodeji v obchodě (autobazaru) se vůči kupujícímu spotřebiteli nelze zprostit odpovědnosti za vady.
Čtěte také: Prasklé odpadní potrubí ve zdi: řešení
Prodávající indikuje, že je tam vada, ale ani jeden ze zúčastněných nezná její rozsah, příčinu ani náklady na odstranění. U profesionála lze vyjít z toho, že nemůže dát ruce pryč od skryté vady tím, že upozorní na její prvotní projev. Měl by jako profesionál znát příčinu vady a náklady na její odstranění nebo za vadu odpovídat. Tam vcelku není prostor pro výmluvy.
Tomu je třeba rozumět tak, že pokud autobazar či profesionál napíše „vada:to a to klepe“, pak neodpovídá pouze za to klepání. Je-li prodávajícím běžný člověk, je otázka složitější. Prodávající svým způsobem říká tady je problém, neznám příčinu, nevyznám se v tom, s popsaným projevem vady to prodávám na riziko kupujícího a dávám od něj ruce pryč.
Říká tím tedy prodávající nebazarista a kupující u tohoto projevu vady se vzdávám nároků z odpovědnosti za vady dle § 1916 viz oddíl dále? Nikoli. Prostě jen popíše projev vady.
Z toho nám vychází elegantní jednotné (ale těžce vypocené) kritérium dovození odpovědnosti prodávajícího bazaristy i běžného člověka - zda neidentifikovaná vada (popsaná pouze projevem vady) při absenci opravy vyvolá další poškození vozu.
Tzn. pokud to bude jen někde na věky věků klepat bez nutnosti opravy - typicky hvízdající turbo u Octavia II, nebo mechanicky nefunguje stahování okénka, kde je jasné, že nejde o závadu (vynechme nyní případ zasažení celé elektroniky vozu s potenciálem dalšího šíření), stačí pro zbavení se odpovědnosti za vady popis projevu vady. Pokud to bude vada, jež by nejspíš při absenci opravy součásti vozu dále poškodila, bazarista i neprofesionál budou odpovědní z vady - např.
Pokud by se stav vozidla danou vadou dále nezhoršoval, ale vozidlo např. Vágní ustanovení typu doporučujeme výměnu této části, doporučujeme generálku této části, vyžadují opravu … , apod. nejsou popisem vady. A to s ohledem na předchozí judikát a konstrukci odpovědnosti za vady. Vada by tedy měla být popsána tak, aby laikovi umožnila posoudit následky vady (cenu opravy).
V tomto ohledu je velmi neplatné i ustanovené „na náhradní díly“, užije-li jej bazarista. Jak tedy může autobazarista prodat auto na díly bez záruky? Prohlášení prodávajícího o určitých vlastnostech, jež věc nemá (např. u havarovaného auta prohlásí nebouranost), zakládá nároky z vad dle § 2099. Dost často půjde o vady, jež nelze zhojit, tj. zakládající i nárok na odstoupení.
Prodávajícímu, lze též doporučit, aby na dotaz, zda auto bylo bourané, jemu známou informaci nezatajil, a pokud nemá informace o havárii u případného předchozího majitele, aby uvedl, že neví. Havárie auta sama o sobě není vadou, nelze reklamovat a není třeba se o ní iniciativně zmiňovat. Lze to však jen doporučit a uvést i její čas (jak dlouho auto fungovalo po ní.
Dle § 1916 odst. 2 lze písemně ujednat vzdání se práv kupujícím z odpovědnosti za vady. To lze pro nebazaristy jen doporučit, zejména pro stará auta (7let+) s nízkou cenou. Vyloučit však nelze odpovědnost za zatajenou vadu a dle mého názoru ani za deklarovanou vlastnost. Vlastnost může být deklarována slovně (smlouva, inzerát - ponechte si jej jako důkaz) např. nebouranost či fakticky - stav tachometru ( jenž se později ukáže jako stočený, byť jinou osobou než prodávajícím).
Naopak nebazarista může vyloučit odpovědnost za vadu jen určitých částí vozu či za vadu, u níž byl popsán projev (viz oddíl dále), ale není známa příčina. Musí tak však učinit výslovně v textu smlouvy tzn. že kupující se výslovně vzdá odpovědnosti za vady na konkrétní část vozu či v souvislosti s popsaným projevem vady např. „motor je cajk, za ten ručim, ale kupující vzdáváš se odpovědnosti za vady převodovky a spojky … tam to klepe a asi budou na opravu … .
Opakuji že takové ujednání vůči spotřebiteli (běžnému člověku) nikdy nemůže učinit profesionální prodejce nových či starých aut. Pokud by takové ujednání podepsal běžný kupující bazaristovi, bude neplatné (tzn. jakoby nebylo vůbec napsáno). Výraz: Auto se prodává jak stojí a leží či jak stojí a běží, nemá praktický význam - tedy odpovědnost prodávajícího profesionála za vady auta nijak neomezuje.
§ 1918 OZ (resp. § 501 starého obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.) se totiž dle ustálené judikatury vztahuje pouze na věci druhově určené - např. pokud se prodává dům, tak na věci v domě, jež nejsou neoddělitelnou součástí domu, nářadí v kůlně apod. a nikoli na věci individuálně určené - auto, dům, diamant, starožitnost apod.
Viz. Jud. NS 25 Cdo 1741/98. Eventuálně by bylo možné přiznat takové ustanovení vyloučení odpovědnosti za vady věcí, jež nejsou součástí auta např. vonný stromeček, polštáře, nejspíše i na povinnou výbavu, jež není pevnou součástí auta.
Pokud jste jako neprofesionálové udělali tu chybu, že jste auto prodali bez doložky vzdání se práv kupujícím a on Vás s ojetinou 300 000 km 20 let otravuje s kdejakou drobností, sjednejte doložku písemně dodatečně. Že to a to opravíte a už žádné další vady.
Mnoho autobazarů prodává jen jako zprostředkovatel, ale solidnější autobazary do transakce vstupují i sami a prodávají pod svým jménem. Někdy, aby svou záštitou zvýšili hodnotu vozu a někdy to prostě nakoupí z různých důvodů (např. majitel to chce rychle převést, koupí to v dražbě, maj tak nastavenou interní politiku, dovoz z ciziny aj.) na sebe a teprve následně prodávají.
§ 2445 a násl. a 2455 a násl. OZ odpovědnost zprostředkovatele prodeje použité věci (komisní prodej u bazaristy) za vady ze starého OZ nepřebírají. Zprostředkovatel by měl být odpovědný pouze za realizaci prodeje, nikoli za obsah prodeje (věc a její vady). To by již mělo jít za majitelem. Jiná situace nastává, pokud bazar auto prodává jako majitel nikoli jako zprostředkovatel za jiného.
Předně, podnikatel prodávající spotřebiteli nemůže svou odpovědnost jakkoli vyloučit např. prohlášením, že záruka není či, že je vše vadné a na náhradní díly apod.. (neplatné ujednání ve neprospěch spotřebitele). Na reklamaci vad v autobazaru spotřebitelem se krom obecné úpravy odpovědnosti za vady a odpovědnosti za vady při prodeji movité věcí dále vztahují ustanovení § 2158 a násl. OZ o prodeji zboží v obchodě.
Pokud strany neujednaly jinak i na použitou věc je záruka 24 měsíců (§ 2165). Pokud si strany ujednaly, že záruka nebude či bude kratší než 1 rok, platí záruka 12 měsíců (§ 2168). § 2167 vylučuje záruku za vady běžným opotřebením, tj. Klíčový v tomto kontextu (autobazarista jako majitel prodává spotřebiteli nepodnikateli) je § 2161 odst. 5 OZ „Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.“
Zde tedy přechází důkazní břemeno okamžiku vzniku vady na autobazaristu. Jinými slovy, pokud neprokáže, že vada vznikla až po převzetí, odpovídá za vady. Upravuje jej § 2167 - tzn. Doslovně.
Tzn. V opačném případě by se prodávajícím bazaristům dávala do ruky mocná zbraň v podobě více méně automatického zproštění odpovědnosti za vady - auto je staré, má hodně najeto, žádná záruka … přičemž běžní prodávající - běžní lidé - by tuto ochranu neměli.
Možnost úplného vyloučení odpovědnosti z vad pro neprofesionály je sice celkově silnější, avšak jde o možnost volitelnou a neplatí automaticky, takže ve výsledku by ochrana profesionálního bazaristy byla vyšší než ochrana obyčejného člověka.
Praxe servisů či reklamní řády automobilek běžným opotřebením rozumí spotřebování, opotřebovávání věcí - olej, pneumatiky, brzdové destičky, pneumatiky, sedačky, otlačení volantu, madel, pedálů, koberců aj. Do určité míry by sem možná spadla i obvyklá rez. Každá součástka má svou životnost.
Závěr k běžnému opotřebení automobilu: Pojem § 2167 běžné opotřebení obvyklým užíváním či opotřebení odpovídající míře užívání pak nutno vykládat restriktivně (tzn. přísněji v neprospěch autobazarů) jako opotřebení po určité době de facto povinně měněných součástí (brzdy, rozvody, pneu, kapaliny apod.) a dále pak opotřebení součástí, jež nemá vliv na funkčnost, ale pouze na estetiku.
Ustanovení § 2167 vůbec dělá neplechu neb je možno jej dovodit z povahy věci (je jasné, že olej a brzdy nebude autobazar měnit v polovině cyklu, aby ojetinu mohl prodat … viditelné vady řeší jiný §) a patrně by jej bylo vhodné zcela zrušit. Stejně tak zcela nadbytečný § 2170. Z obou je cítit lobbing profesionálních prodávajících.
Řekněme například, že rozvody mají být dle doporučení konkrétního výrobce měněny po 100 000 Km. Auto má najeto 95 000 při prodeji a po 5 měsících v 97 000 nebo ve 107 000 Km se rozvody porouchají a musí být vyměneny. Kdo bude platit opravu?
Pokud ale prodávají takové auto prodá ve 101 000 km, kdy měly být dle doporučení výrobce rozvody již vyměněny a nesdělí to prodávajícímu, půjde o vadu, za níž prodávající odpovídá. Je také spousta doporučení, které se nerespektují např. pravidelné servisní prohlídky. Jsou drahé a možná často pro běžné řidiče i nepotřebné.
Zde lze vzít usus praxe, že pokud auto nemá servisní knížku, že tyto prohlídky nemá. Ostatní nerespekteované věci (např. neprovedená výměna oleje včas) by šla k tíží autobazaru.
Nejčastější případ: Porucha do 6 měsíců (jiná než běžné opotřebení), např. nejde topení. Kupující neví, zda vada existovala již při prodeje (zda jde o vadu skrytou).
Prodávající je obvykle v situaci, kdy mu kupující sdělí, „Nejde to a to (např. topení). Prodávající není povinen se zabývat věcmi, co si kupující nechal opravit na své náklady, aniž by byly reklamovány u prodávajícího.
Pokud by však došlo k odstoupení v důsledku jiné správně reklamované vady, prodávající by patrně musel nahradit nikoli cenu opravy, ale hodnotu o níž se hodnota věci opravou zvýšila (tzn. Reklamaci třeba vždy uplatnit u prodávajícího. Nelze si nechat opravit auto jinde a pak chtít náhradu nákladů.
Nechat auto opravit jinde a žádat přiměřenou slevu či odstoupit od smlouvy lze až po odmítnutí, neuznání reklamace či její nevyřešení v zákonné lhůtě 30 dnů (přesněji související článek Reklamace koupené věci - nároky z vad).
Při předání k reklamaci či při odstoupení sepište předávací protokol, obsahují nejen vady, ale i stav vozu, aby např. auto nenabourali a později netvrdili, že už to bylo. Takto nám jednou půjčili bourané auto a pak při vrácení po nás chtěli náhradu za bouračku, jíž jsme nezpůsobili. Ideálně se svědky. Stejně tak pokud se na místě v otevírací době nikdo nenacházel (může se stát - technické důvody či nemoc).
Z tohoto důvodu, jedete.li zdaleka, je lepší se domluvit předem, že auto přivezete v daný čas. Vámi oslovený soudní znalec musí prokázat, že vada existovalo v době prodeje … Pak teprve má smysl odstupovat, případně jít na soud.
Jde o to, aby odborník z veřejně dostupného seznamu na internetu soudních znalců aut posoudil, zda tam ta vada byla v době prodeje nebo ne. Dle závěru znalce se rozhodnete, zda od reklamace ustoupíte, přitlačíte se zprávou znalce na bazar, který z 90% po předložení pro něj nepříznivé znalecké zprávy vyměkne a nebo se zprávou znalce půjdete na soud.
V praxi je třeba znalci v zadání zdůraznit, že nesmí pouze konstatovat existenci vady k určitému okamžiku, ale musí též soudu popsat na základě čeho svůj závěr učinil - tzn. něco ve smyslu jak působí mechanické a fyzikální síly a na základě jakých fyzikálních, konstrukčních principů dovozuje, že vada musela vzniknout již před určitou dobou - např rez u praskliny postoupila natolik že prasklina musila existovat již nejméně 6 měsíců apod.
S tímto mohou mít znalci problém, neb posuzují spíše ceny vozu bouračky (mechanické, silové procesy), a nejsou až tolik zběhlí v fyzicko-chemikálních procesech. V případě, že majitelem byl sám autobazar (neprodával jako zprostředkovatel) a kupující je spotřebitel (zjednodušeně nepodnikatel). Odstoupení je možné vždy až po neúspěšné reklamaci či jejím odmítnutí nebo nesplňuje-li auto vlastnosti prokazatelně v protokolu či inzerci deklarované (např. nebouranost).
tags: #praskly #rozvodovy #remen #mereni #emisi #vliv