Právní ochrana přírody a krajiny v České republice

Ochrana přírody je v České republice upravena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V letošním roce si připomínáme 30 let od přijetí tohoto nejvýznamnějšího právního předpisu pro ochranu přírody. Tento zákon stanovuje základní rámec pro ochranu přírody a krajiny, včetně definic a nástrojů pro její realizaci.

Historie a vývoj zákona

Nedlouho po vzniku Ministerstva životního prostředí České republiky (počátkem roku 1990) byl na tomto úřadě zadán úkol připravit návrh zákona o ochraně přírody a krajiny, a to jako jeden z hlavních úkolů v nově se rodící české environmentální legislativě. Z rozhodnutí ministrů Bedřicha Moldana a Ivana Dejmala vznikla pracovní skupina, kterou vedl JUDr. Svatomír Mlčoch a jejíž jádro tvořili Ing. František Urban, RNDr. Milan Rivola, Ing. Igor Míchal, JUDr. Milan Damohorský a několik externích spolupracovníků, zejména RNDr.

V době, kdy bylo rozhodnuto o přípravě zákona, platil na českém území (šlo přitom o období unitárního československého státu) zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Ten vymezoval v necelých dvaceti paragrafech v zásadě jen deklaratorně úkoly státní ochrany přírody a svěřoval její výkon tehdejšímu ministerstvu školství a kultury (po federalizaci v letech 1968 a 1969 ministerstvu kultury). Potřeba nového, podstatně kvalitnějšího zákona byla tedy počátkem devadesátých let evidentní.

Rozsah zákona činil 92 paragrafů, což na dobu jeho vzniku nebylo málo, a vyjadřoval tak snahu po komplexní právní úpravě otázek ochrany přírody a krajiny. Rozhodujícím rokem příprav byl rok 1991. Do České národní rady byl zákon předložen 20. 12. 1991 a v prvním čtvrtletí 1992 projednáván v příslušných výborech, zejména výboru pro životní prostředí a ústavněprávním.

Zákon sám byl pak přijat neuvěřitelnou většinou 105 poslanců ze 111 přítomných poslanců ČNR dne 19.

Čtěte také: Kritika pravicové ochrany přírody

Útoky a kritika zákona

Nedlouho po svém vzniku byla „stočtrnáctka“ podrobena útokům nebo kritice z několika stran. Především šlo o pokusy odstranit pod různými záminkami ta ustanovení zákona, která určité zájmové skupiny či někteří politici považovali za příliš „zelené“ či „ekologické“. První snaha o celkovou revizi zákona vznikla ve druhé polovině 90. let na Ministerstvu pro hospodářství a místní rozvoj, které vedl ministr Ing. Karel Dyba. V době vrcholícího hospodářského neoliberalismu se zákon jevil jako příliš intervenční a údajně bránící v některých regionech a lokalitách hospodářskému růstu. V prvních dvaceti letech „stočtrnáctka“ tyto útoky víceméně ve zdraví přežila. Přesto však ztratila některá relativně cenná ustanovení, zejména pak kolizní normu.

Evropská novelizace zákona

Zákon o ochraně přírody a krajiny prošel po dobu své existence celou řadou novelizací. To je pochopitelné s ohledem na dynamický a někdy i turbulentní vývoj v naší společnosti i práva. Za nejvýznamnější změnu pak lze označit tzv. euronovelu, tj. novelizaci provedenou zákonem č. 218/2004 Sb. Na její přípravě se významně podílel RNDr. L. Miko, RNDr. A. Vopálková, RNDr. P. Roth, RNDr. F. Pelc, Ing. P. Pešout, JUDr. J. Prchalová a další. Podstatou novely bylo zavedení evropského práva v oblasti ochrany přírody do našeho právního řádu, především pak směrnice o stanovištích a tzv. ptačí směrnice.

Novela č. 218/2004 Sb. (tzv. euronovela) přinesla také úplně jiné znění § 58, do něhož byla zakotvena povinnost odstraňování (kompenzace) ekonomické újmy vzniklé v zájmu ochrany přírody v případě ztíženého zemědělského nebo lesního hospodaření. Až do této novely se prakticky žádné náhrady nevyplácely (s výjimkou těch, které upravoval z. č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy).

Ochrana přírody vs. stavební činnost

Požadavky na usnadnění stavební činnosti, spočívající v oslabování některých zavedených institutů ochrany přírody a krajiny, lze vysledovat u několika nedávných novelizací zákona. Přes zjevnou absenci průkazné studie jsou (dosud samostatné) správní akty vydávané orgány ochrany přírody jako podklad pro řízení podle stavebního zákona označovány lobbistickými skupinami za klíčovou komplikaci při umisťování a povolování staveb. Dílčí změny omezující kompetence orgánů ochrany přírody v souvislosti s umisťováním a povolováním staveb proběhly již v r. 2012 (zákonem č. 350/2012 Sb.), kdy došlo k omezení souhlasu orgánu ochrany přírody ke stavbám umisťovaným v CHKO.

Zcela nový typ správního aktu orgánu ochrany přírody vložila do zákona o ochraně přírody a krajiny novelizace tzv. liniového zákona (zákon č. 403/2020 Sb.). A ke zcela zásadní koncepční změně v organizaci státní správy ochrany přírody a krajiny došlo rekodifikací stavebního práva, tedy přijetím nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a doprovodného zákona k němu (zákon č. 284/2021 Sb.). Řada dosavadních kompetencí orgánů ochrany přírody, zejména v obecné ochraně přírody a krajiny, má být na základě přímé změny zákona o ochraně přírody a krajiny integrována do kompetencí stavebních úřadů (stavební úřady by se tak staly orgány ochrany přírody); ve zvláště chráněných územích a v lokalitách soustavy Natura 2000 by mělo dojít k integraci pouze částečné, tedy některé kompetence by zůstaly v rukou speciálních orgánů ochrany přírody.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Nástroje ochrany přírody

Česká republika má jako členský stát Evropské unie povinnost vytvářet národní soustavu chráněných území NATURA 2000, která slouží k ochraně nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť. Soustavu NATURA 2000 tvoří systém evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje ve vztahu k soustavě NATURA 2000 rovněž povinnost posoudit jakoukoliv koncepci nebo záměr, který může významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, z hlediska jeho důsledků na tato území. Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů se postupuje podle zvláštních právních předpisů (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí).

V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území a maloplošná zvláště chráněná území. Do velkoplošných zvláště chráněných území spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území. Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci. S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky. Výjimky ze zákazů je možné povolit pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Rozhodnutí o povolení výjimky obsahuje podmínky, za nichž je předmětnou činnost možné uskutečnit a důvody k tomu vedoucí.

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušný paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

Významné vyhlášky

• Vyhláška č. 395/1992 Sb. ministerstva životního prostředí České republiky, ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č.
• Vyhláška č. 166/2005 Sb., ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
• Vyhláška č. 45/2018 Sb.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

tags: #právo #ochrana #přírody #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Výkup kovového odpadu v ARCIMPEX a Adevi s.r.o.
• Přírodní poklady Kostelce nad Orlicí
• Síto na kompost: efektivní řešení
• ZŠ Neratovice - Škola v přírodě
• Evidence cenných papírů a DLT