Pravidla evoluce přírody

Evoluce se neřídí žádnými zákony. Jak dokázal už Charles Darwin, rozhodně nesměřuje k žádnému konkrétnímu cíli, je oportunistická a téměř nepředpověditelná. To ovšem neznamená, že by bylo při vývoji druhů možné úplně všechno.

Jakmile nějaká varianta znaku převáží, je prakticky vyloučené, že by se někdy objevila varianta předchozí - zpětné mutace obnovující původní stav jsou sice možné, ale astronomicky nepravděpodobné. Tento princip dokonce dostal vlastní jméno. Po belgickém paleontologovi konce 19. století Louisi Dollovi se mu říká Dollovo pravidlo.

Dollovo pravidlo a jeho porušování

Některé organismy si z něj ale, jak se zdá, vůbec nic nedělají. Pravda, s "dodržováním" Dollova pravidla koketuje i několik dalších skupin. Někteří nepohlavní roztoči možná zpětně nepřešli k pohlavnímu rozmnožování. Stejně tak nelze vyloučit, že si několik skupin pozemních strašilek podobným způsobem zpětně vyvinulo křídla.

Kapři na Madagaskaru jako příklad

V přirozeném stavu jsou kapři pokrytí šupinami. Chovatelé však znají hned dva různé geny, jejichž varianty vedou k částečné nebo úplné ztrátě šupin. Ta kapra nijak přímo nepoškozuje a z hospodářského hlediska je naopak žádoucí. Kapry na tropický ostrov u pobřeží Afriky poprvé dovezli francouzští chovatelé roku 1912. Jednalo se bezvýhradně o "naháče", kapry bez šupin.

Ti ovšem od dvacátých let začali unikat do volné přírody a již před polovinou století si řada pozorovatelů povšimla nápadného jevu - "degenerace" těchto zdivočelých kaprů zpět k původnímu šupinatému stavu. Koncem padesátých a osmdesátých let se ale ve dvou vlnách na Madagaskar dostali další evropští kapři včetně jedinců šupinatých.

Čtěte také: Životní prostředí a zákony v Česku

Celý fenomén se rozhodl prozkoumat tým evropských a madagaskarských biologů. Celkově výzkumníci přezkoumali kolem 400 kaprů z hospodářských zařízení a 300 z volné přírody. Mezi prvními jmenovanými byli šupinatí kapři velmi vzácní - netvořili ani 16 procent. Mezi kapry z volné přírody naopak šupináči s více než 65 % úplně dominovali. Jednotlivé oblasti se v zastoupení šupináčů sice lišily, ale jen na jednom místě byli podobně vzácní jako v chovech.

Jaké je ale genetické pozadí pozorovaných změn? Badatelé se zaměřili na gen fgfr1a1. Právě přítomnost dvou zmutovaných kopií tohoto genu u jednoho jedince má za následek lysost kaprů. Šupinatí kapři z chovů téměř vždy nesli jednu divokou kopii tohoto genu. K překvapení výzkumníků to ale vůbec neplatilo pro zdivočelé kapry - ti nesli bezvýhradně dvě zmutované "lysé" kopie. Šupinatost očividně nezískali zpět nějakou jednoduchou zpětnou mutací. Muselo se tak stát menšími změnami řady dalších genů, které jim šupinatost, alespoň v určité míře, navrátily. Závěry ohledně genetického pozadí obnovené šupinatosti potvrdily i následné pokusy s křížením. Vzhledem k tomu, že k výrazné změně došlo za méně než 100 let, tlak přirozeného výběru zvýhodňující v přirozených podmínkách šupinaté kapry musel být velmi silný.

Vliv lidské civilizace na evoluci

Před časem se mi dostala do rukou kniha, která se zajímavou a humornou formou zaobírala otázkou příspěvku jedince k evoluci druhu. Některé příhody mě velice pobavily, ale zároveň ve mně tato kniha vyvolala otázku, zda jedinec může nějakým způsobem opravdu přispět a zda se lidstvo stále ještě vyvíjí podle přírodní evoluční zákonitosti.

Kniha nazvaná "Darwinovy ceny" udílí pomyslné ceny jedincům, kteří svým přičiněním eliminují své geny z lidské zásobárny a to obdivuhodně hloupým způsobem. Přemýšlel jsem o tom, jak dnešní svět funguje a po dlouhé úvaze jsem si řekl, že již delší dobu lidstvo podle této linie nepostupuje.

Jako hranici, kdy se lidstvo odklonilo od přirozeného výběru, bych stanovil antické Řecko. V té době se ještě ve staré Spartě postupovalo podle přírody. Sparťané, jako bojovný národ, potřebovali jen zdravé a silné jedince. Ostatní nepřežili. Naproti tomu Athéňané dbali i na rozvoj ducha. Právě v okamžiku, kdy se lidská civilizace dostala na určitou hranici, se svou "civilizovaností" odklonila od přírodního výběru.

Čtěte také: Pravidla třídění odpadu

Zlom nastal v době, kdy se lidé naučili léčit vážné nemoce a zranění. V okamžiku, kdy se společnost rozhodla, že nejcennější je lidský život. V přírodě většina druhů zraněného a slabého jedince opustí a ten uhyne. Je to kruté, ale přežijí jen ti nejlepší. To zaručí i kvalitu dalších generací. Kdežto lidé své nemocné a zraněné neopouští. Právě toto sociální a "civilizované" chování nás právě odlišuje od zvířat. Co tím lidstvo získalo a co ztratilo?

Tím, že se lidstvo zcivilizovalo a začalo se starat o slabé a nemocné, získalo další možnosti rozvoje. Silnější už asi nebudeme. Není to zapotřebí. Tudíž oblast rozvoje, která se nabízí, je rozvoj duševních schopností. Když to tak vezmeme, naše představa vyspělých civilizací z vesmíru je velká mozkovna a slabé tělo. Je dokonce známo, že i velcí myslitelé byli slabé tělesné konstrukce, ale s obrovským mozkovým potenciálem. U takovýchto osob je rozvoj druhu zajištěn.

Bylo by zajímavé, kdyby si lidstvo nestanovilo takovéto hranice a pravidla, jaké dnes uznáváme. Pravděpodobně bychom dosud neznali elektřinu a vodovod, ale zato bychom utáhli sami na zádech vzrostlý smrk. Místo přemísťování autem bychom využili své schopnosti velmi rychle běhat a vydrželi i dlouhé pochody divočinou. Jeden pozitivní efekt by to mělo. Země by nebyla tak znečištěná jako dnes, protože lidstvo by prostě nebylo schopno vyrobit znečišťující látky. Ani aše planeta Země by nebyla tolik přelidněná. Slabší jedinci by prostě nepřežívali.

Zajímavé byly okamžiky historie, kdy se nějaká skupina lidí pokoušela vyšlechtit jedince nejlepších vlastností. V poslední době se to ve velkém měřítku dělo asi za druhé světové války v podání fašistického Německa. Lidský naddruh neboli nadčlověk je také častý námět autorů vědeckofantastické tvorby kteří jsou schopni tuto zápletku dotáhnout až nad absurdum.

Charles Robert Darwin se narodil 12. února 1809 v anglickém městě Shrewsbury. Pocházel z rodiny, která byla vzdělaná a společensky dobře postavená. Jeho dědeček Erasmus Darwin byl významný lékař a filozof, což mohlo Charlese ovlivnit v jeho zájmu o přírodní vědy. Po neúspěšném pokusu o studium medicíny v Edinburghu se přihlásil na teologii v Cambridge, což bylo v té době považováno za vhodnou cestu pro mladého muže z jeho postavení. Darwin však brzy zjistil, že jej více než teologie přitahuje botanika, geologie a přírodní historie. Zásadní vliv na něj měl profesor John Henslow, který jej podporoval v zájmu o přírodní vědy.

Čtěte také: Pravidla šachu pro začátečníky

Expedice na HMS Beagle, která začala v roce 1831, měla zpočátku za cíl zmapovat pobřeží Jižní Ameriky a hledat nové obchodní cesty. Pro Darwina to však byla příležitost, jak studovat přírodu a sbírat vzorky rostlin, živočichů a zkamenělin. Na Galapágách Darwin pozoroval rozdíly mezi jednotlivými druhy pěnkav, jejichž zobáky se lišily podle typu potravy na každém z ostrovů. Zásadní vliv na jeho myšlení mělo také studium geologie a fosilií.

Po návratu do Anglie v roce 1836 se Darwin věnoval shromažďování důkazů a psaní svého díla. Kniha, která vyšla v roce 1859, přinesla převratné tvrzení: druhy nejsou neměnné, ale vyvíjejí se v průběhu času díky mechanismu přírodního výběru. Podle této teorie přežívají a rozmnožují se jedinci, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni svému prostředí, a jejich vlastnosti se přenášejí na další generace. Darwinova teorie byla revoluční, protože narušila tehdejší pohled na stvoření světa, který byl založen na náboženských představách o neměnnosti druhů.

Jedním z hlavních argumentů proti Darwinově teorii bylo, že postrádala přesný mechanismus dědičnosti. Darwin ve své době nemohl znát principy genetiky, které objevil až Gregor Mendel o několik let později.

Jak uvádí článek Akademie věd ČR, evoluce je dnes základním kamenem moderní biologie. Charles Darwin zemřel 19. dubna 1882, ale jeho odkaz žije dál. Jeho teorie evoluce ovlivnila nejen biologii, ale také filozofii, sociologii a mnoho dalších oborů.

Evoluce není jen historický koncept - stále ji pozorujeme v přírodě, například v přizpůsobení bakterií antibiotikům nebo v rychlých změnách ekosystémů v důsledku klimatických změn.

tags: #pravidla #evoluce #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečná zábradlí v přírodě
• Školy v přírodě Hrachov
• Domácí pojetí environmentální výchovy
• Stříbrná stokoruna ČR
• Znečištění ovzduší v Jihlavě