Jak ale souvisí největší sportovní přehlídka, opakující se jednou za čtyři roky, se zaměřením našeho časopisu? V říjnu 2014 se do dějiště příštích zimních olympijských her sjely tři tisícovky delegátů ze 161 zemí. Zastupovaly nejen vlády zemí, které se staly smluvními stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), ale i další státy, mezinárodní mezivládní organizace, nevládní organizace s mezinárodní působností či fungující v rámci určité země, vědeckovýzkumná pracoviště, domorodé obyvatelstvo a v neposlední řadě i soukromý sektor. Jihokorejské diplomacii se podařilo získat pořadatelství v pořadí již 12. zasedání konference smluvních stran (COP), vrcholného politického jednání zmiňované mnohostranné úmluvy.
Delegáti proto věnovali zvýšenou pozornost otázkám souvisejícím s budoucím naplňováním Nagojského protokolu jako je fungující informační systém, řešení stížností či finanční záležitosti. Na nagojském zasedání se také podařilo schválit celosvětový Strategický plán na ochranu biodiverzity, platný až do roku 2020 a doprovázený 20 značně ambiciózními závazky, označovanými podle prefektury, v níž leží Nagoja, jako cíle z Aiči.
Jednou z nejvíce diskutovaných otázek současnosti v souvislosti s péčí o biologickou rozmanitost zůstává možný dopad syntetické biologie na přírodu. Připomeňme, že na rozdíl od genového inženýrství, které dědičnou informaci upravuje, syntetická biologie ji nově vytváří, přičemž se inspiruje existujícími formami života, nebo ji proměňuje zcela zásadním způsobem (viz str. 48).
Princip předběžné opatrnosti
Nejen nevládní organizace, církevní instituce a část akademické obce, ale i některé, hlavně rozvojové země a Čína požadují na základě jedněmi vzývané, jinými naopak zatracované zásady předběžné opatrnosti dočasný zákaz rozvoje oboru, který by se podle jejich názoru mohl vymknout kontrole. Princip předběžné opatrnosti představuje přístup, podle něhož by určité činnosti neměly být uskutečňovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné. Jinými slovy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit. Jednoduše řečeno, předběžná opatrnost spočívá v tom, že raději bereme v úvahu nejhorší možnou variantu z těch, které mohou nastat (UNEP 1992).
Nakonec COP ve svém kompromisním rozhodnutí vyzývá smluvní strany, aby se v případě syntetické biologie samy řídily právě principem předběžné opatrnosti. Návrh na přijetí mezinárodního protokolu či jiné právní normy regulující využívání produktů syntetické biologie, prosazovaný kupř.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Syntetická biologie a její potenciální dopady
Vědci se snaží zjednodušit existující biologické systémy kupř. vytvořením minimálního genomu (veškerá genetická informace uložená v DNA, u některých virů v RNA, určitého organismu: zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence), nebo naopak vytvořit ze základních skladebných částí složitější, ale přitom odpovídajícím způsobem fungující celky jako je umělá buňka. Syntetičtí biologové se soustřeďují na viry, bakterie, kvasinky a řasy.
Syntetická biologie může mj. podnítit výrobu složitých léků, zlepšit likvidaci cizorodých látek znečišťujících prostředí a ohrožujících lidské zdraví, zlevnit výrobu biopaliv 3. generace prostřednictvím uměle vytvořených vysoce produktivních řas nebo pomoci při léčení některých nemocí.
Trvale udržitelný rozvoj a definice
Trvale udržitelný rozvoj náleží k pojmům již obecně známým nejen evironmentalistické obci, ale stále častěji citovaným a používaným ve školství a v souvislosti s obecným vzděláním a osvětou. Přesto je jeho výklad velmi rozmanitý i u jeho zapřisáhlých vyznavačů a zpravidla poplatný jejich hodnotové a světonázorové orientaci. Proto je zřejmě účelné pokusit se úvodem konference o jakýsi stručný obecný výklad, který by se nepokoušel o vyhrocení názorových protikladů, ale spíše jen o systematické předestření plné šíře trvalé udržitelnosti tak, aby se účastníci konference mohli snáze na této platformě věnovat specifičtějšímu tématu, totiž environmentální či ekologické výchově.
V zakladatelském díle trvalé udržitelnosti „Naše společná budoucnost“ pak nacházíme koncept i první definiční pokusy trvale udržitelného rozvoje (sustainable development). Nejčastěji bývá citována věta: „Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“[7] Tato definice obsahuje především základní princip trvalé udržitelnosti, jakýsi etický leitmotiv, totiž princip odpovědnosti vůči budoucím generacím.
Jakousi syntézou všech předchozích definičních snah a zároveň pokusem o promyšlení a nejstručnější shrnutí celé šíře i hloubky konceptu trvalé udržitelnosti je proto následující definice, jež je stále častěji citována v českém prostředí a která se především ukazuje být nesmírně produktivní nejen ve stručném výkladu, ale hlavně v podrobnějším výukovém procesu environmentální výchovy na vysokých, ale i středních školách. „Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Moldana (MOLDAN, B. (Ne)udržitelný rozvoj. Praha: UK v Praze, Karolinum, 2003. 142 s. (ELZAKKER, 1994, s. ČR je malá země, její vyjednávací pozice je slabá - důležité je spojení a spolupráce s dalšími státy (např.
Základní principy péče o životní prostředí
Ne nadarmo jsou základními principy při ochraně životního prostředí prevence, předběžná opatrnost a náprava co nejblíže u zdroje příčiny problému.
Principy prevence a předběžné opatrnosti jsou páteřními principy posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Princip prevence vychází z předcházení škod na státem chráněných objektech (v tomto konkrétním kontextu na životním prostředí a veřejném zdraví).
Ústava České republiky (článek 7) zavazuje stát, aby dbal o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Stát přebírá tuto odpovědnost mimo jiné formou výkonu přenesené působnosti realizované na tomto úseky příslušnými úřady (Ministerstvo životního prostředí, Krajský úřad - podrobněji viz dále).
Biodiverzita a mezinárodní úmluvy
Biodiverzita (neboli biologická rozmanitost) představuje pestrost a různorodost života ve všech jeho formách, ve vzájemných vazbách a na všech úrovních, od genů přes druhy po celé ekosystémy. Příznivý stav biodiverzity je základním předpokladem pro naši existenci. Díky ní můžeme využívat přírodní zdroje jako potraviny, energii či léčiva. Závisí na ní také fungování přírodních procesů, které regulují klima a ovlivňují kvalitu ovzduší, vody a půdy.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) byla přijata v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru (známé též jako Summit Země), kde se sešli zástupci 172 států, aby se dohodli na principech udržitelného rozvoje. CBD ratifikovalo všech 195 členských zemí OSN, včetně České republiky, jedinou výjimkou je USA.
Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům1 a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání byl přijat v roce 2010 a vstoupil v platnost v roce 2014. Jeho cílem je naplnit jeden z cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti, tedy aby se na peněžních i nepeněžních přínosech z výzkumu genetického materiálu podílely také země původu tohoto materiálu. Mnoho zemí s velkým přírodním bohatstvím totiž patří mezi rozvojové země, které postrádají dostatečné výzkumné kapacity, a o přínosy tak v minulosti přicházely.
Na zasedání konference smluvních stran (COP) v roce 2010 se kromě přijetí Nagojského protokolu rozhodlo také o strategickém plánu Úmluvy o biologické rozmanitosti na dalších deset let. Po deseti letech se žádného z cílů nepodařilo na celosvětové úrovni plně dosáhnout, šesti z nich bylo dosaženo částečně. Z vyhodnocení návazných národních cílů vyplývá, že jen asi třetina z nich směřovala ke splnění, celkově však národní plány nebyly dostatečně sladěny s plánem celosvětovým.
tags: #predbezna #opatrnost #ekologie #definice
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]