Aktuální informace o kvalitě a znečištění ovzduší včetně doporučení pro venkovní aktivity jsou pravidelně zveřejňovány. Předpověď znečištění ovzduší je k dispozici pro jednotlivé lokality. Měření probíhá několikrát denně na stanicích automatického imisního monitoringu AIM.
Na mapě je zobrazena kvalita vzduchu pomocí indexu, který je založen na množství znečišťujících látek ve vzduchu. Nejnižší číslo znamená nejčistší vzduch v dané lokalitě. Znečištění vzduchu působí negativně na lidské zdraví a při větším znečištění ovzduší (např. v Praze nebo Ústí nad Labem) je doporučeno omezit pobyt venku.
Předpověď počasí pro ČR vydává ČHMÚ 5x denně. Klikněte na obrázek a dozvíte se, jaká je kvalita ovzduší. Kde je teplo a kde zima? Jaká je na dnešek předpověď UV indexu v případě jasného počasí? Chystáte se na procházku a váháte, jestli není smog?
Někteří lidé reagují citlivě na změny počasí a označujeme je jako meteorosenzitivní. Příčinou je zvýšená vnímavost nervové soustavy, která se při změnách meteorologické situace projevuje zvýšenou únavou, bolestmi hlavy, náladovostí, nespavostí až neklidem. Pod pojmem meteorotropizmus označujeme potíže a chorobné stavy, které souvisí se změnami počasí.
V současné době je citlivých 70 až 80 procent populace a jejich počet neustále roste. Pravděpodobně je to z těch důvodů, že lidé se více pohybují v klimatizovaných prostorech a méně se pohybují na venkovním vzduchu. Citlivost se připisuje elektrickým poměrům v ovzduší. V případě nízkých oblačností, mozek pracuje jakoby v útlumovém režimu. Během léta je takových dnů málo, ale v zimních měsících může být takových dnů i několik týdnů v kuse. Většinou dochází k narušení spánku. Během noci se do nízké oblačnosti odráží světlo veřejného osvětlení, takže není zcela tma a ve dne je zase pološero. Postupně se člověk dostává do útlumové situace, což znám téměř všichni.
Čtěte také: Předpověď počasí a její dopad
V současné době jsou akutní potíže v souvislosti s výkyvy teplot, které zatěžují termoregulační systém. Organismus se snaží udržovat vyrovnanou teplotu. Jestliže jsou v letních měsících dlouhodobá vedra, může u některých jedinců nastat kolaps, protože cévy jsou daleko více namáhány. Potíže mívají hlavně chronicky nemocní lidé a kardiaci, kteří jsou citliví na teplotní extrémy. U některých kardiaků se mohou objevit bolesti na prsou, například při přechodu z tepla do zimy.
Pokud chceme snížit citlivost organismu na počasí, měli bychom se pohybovat pravidelně na čerstvém vzduchu, chodit častěji do přírody a pravidelně se otužovat. Mnoho jedinců přičítá nevolnost, bolest hlavy nebo závratě poklesu tlaku vzduchu, které souvisí s přechody front. S atmosférickým tlakem však naše zdravotní potíže nemají vůbec žádnou souvislost. Tlak slouží jako indikátor, který se například před teplou frontou mění. Lidé vnímají spíše změny elektrického pole.
V průběhu front dochází ke změnám zvrstvení teplot a koncentrace iontů také nabývá na změně. V letních měsících dochází k velkým změnám při bouřkách, kdy intenzita elektrického pole se mění až stonásobně. Jakmile bouřka přichází, stoupá v ovzduší počet negativně působících iontů s kladným nábojem. Jestliže není vlhko a mezi kladným nebem a zápornou zemí nepřeskočí blesk, vzduch zůstává nepříjemně ionizovaný.
Zvýšený počet kladně nabitých iontů v ovzduší (stav před bouřkou) může u citlivých osob vyvolat bolesti hlavy nebo spánkovou disharmonii, či depresivní stavy. Pro citlivější jedince je vhodné sledovat biometeorologickou předpověď (BPM), tedy hodnotu od 1 do 3, kterou slyšíme v médiích během předpovědi počasí. Český hydrometeorologický ústav udává biometeorologickou předpověď pro celou Českou republiku.
V současné době se meteosenzitivita týká i mladších jedinců, což v minulosti nebývalo. Na symptomy během změn počasí si stěžovali především starší lidé.
Čtěte také: Výhled počasí na několik let dopředu
Září 2022 bylo na území ČR teplotně normální a srážkově nadnormální.
Podzim: Zatímco klimatologický podzim běží již od 1. září, astronomický podzim začal dnes. A to docela chladně. V horských mrazových kotlinách Šumavy a Krušných a Jizerských hor byly minimální teploty až pod -5 °C. Pod nulu klesly teploty i na některých stanicích mezi 500 a 600 m n.m., jako Šindelová, Adršpach a Králíky. A mráz se ojediněle vyskytl i pod 400 m n. m., například na stanicích Broumov a Velké Chvojno. Přes den bylo slunečno, a jaká byla teplota vody v přehradách?
Léto: V neděli 24. července vypukl lesní požár v Národním parku České Švýcarsko nedaleko Hřenska v okolí Pravčické brány. V důsledku dlouhotrvajícího sucha a horkého počasí se požár šířil a bylo obtížné ho dostat pod kontrolu. Po horkém a suchém pondělí 25. 7. přešla v noci na úterý přes naše území studená fronta od severozápadu, která přinesla změnu směru větru a hlavně jeho zesílení.
Teploty: Dnes proudil na naše území velmi teplý vzduch od jihu a tak se odpolední teploty u nás většinou pohybovaly nad 31 °C. Nejvyšší teplota byla naměřena na stanici Plzeň - Bolevec 36,4 °C a na dalších pěti stanicích odpoledne vystoupila rtuť teploměru přes 35 °C: Plzeň - Mikulka 35,7 °C, Dobřany 35,6 °C, Stříbro 35,3 °C, Sokolov a Tušimice 35,0 °C.
Astronomické léto: Dnes 21. 6. v 11:13 hodin letního času, tedy v 10:13 středoevropského času a v 9:13 světového času (UTC), začalo astronomické léto. Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dosáhlo nejsevernějšího bodu, obratníku Raka, a začíná se vracet zpátky na jih. Tento den dopadá na severní polokouli největší množství slunečního záření.
Čtěte také: Auto vs. Autobus vs. Vlak vs. Letadlo
Sníh: Začíná poslední třetina května a sníh v Krkonoších rychle mizí. Podle údajů meteorologických stanic už není souvislá sněhová pokrývka na Labské boudě ani na Luční boudě, pouze stanice Černá hora uváděla v sobotu ráno ještě 18 cm sněhu. Podle údajů meteorologických webkamer se ještě vyskytují nesouvislé zbytky sněhu v místech, kde se přes zimu více hromadí, ale na běžkování už se nejspíš, vyjma extrémních případů, použít moc nedá.
Jaro a voda: Jaro je tady, a po sněhových přeháňkách minulého týdne se objevilo i teplejší slunečné počasí lákající ke koupání. Při slunečním svitu a slabším větru už je na břehu docela příjemně, i když teploty ještě nejsou úplně letní, a tak se podíváme, jak to vypadá ve vodě. Ta ještě nějak extra teplá není, ale teplota vody postupně stoupá. Podle údajů Povodí Ohře teplota vody v přehradě Nechranice je kolem 9 °C.
Sucho: Po srážkově silně podnormálním březnu, ve kterém spadlo v průměru ČR jen 16 mm srážek, což představuje 35 % normálu (ve srovnání s 1991-2020), se v posledních dnech vyskytly pro přírodu, zemědělce i zahrádkáře tolik důležité další srážky.
Požáry: Riziko šíření požárů nesplňuje kritéria pro vydání výstrahy (viz obr. riziko šíření požárů), protože rychlost větru, která je pro šíření podstatná, je nízká. Neznamená to ale, že není sucho a požáry nemohou vznikat. Sucho v půdě je totiž docela vysoké, zejména ve svrchní vrstvě do 10 cm (viz obr. půdní sucho). Zejména na jihu Čech a na jihu kraje Vysočina je sucho extrémní (zdroj: firerisk.cz). Riziko šíření požárů se může zvýšit v pondělí 28.3.
Teplý vzduch: Při slunečném počasí a současném přílivu velmi teplého vzduchu vystupovaly teploty v průběhu dnešního odpoledne v průměru na 17 až 21 °C. Přes 20 °C bylo naměřeno přibližně na 35 % stanic (s polohou do 600 m n. m.), na 40 % stanic byl naměřen i rekord pro dnešní den. Nejvyšší teplota dne 22,5 °C byla naměřena v Borohrádku (Královéhradecký kraj), nicméně teploty nad 20 °C byly nejčetněji naměřeny na severovýchodě a východě Moravy.
Aprílové počasí: Na začátku tohoto týdne na hřebenech hor místy vydatně nasněžilo, a tak například v Krkonoších připadlo i více než 30 cm sněhu a na Černé hoře v Krkonoších byla naměřena zatím nejvyšší sněhová pokrývka celé končící zïmní sezóny 192 cm, viz. V průběhu týdne se poté výrazněji oteplilo a z nižších horských poloh nový sníh velmi rychle odtál a obleva dorazila i do hřebenových poloh. Aprílové počasí bude nejen na horách pokračovat také v dalších dnech.
Sníh na horách: V průběhu března se i na našich horách vyskytovalo, narozdíl od února, velmi málo srážek. Zejména v první polovině měsíce se tak výška sněhové pokrývka ani její vodní hodnota příliš neměnila.
Lyžařské podmínky: Výška sněhové pokrývky se na našich horách v posledních dnech dle očekávání téměř nezměnila, a tak stále většinou panují velmi dobré lyžařské podmínky. V hlavních zimních střediscích leží stále nejčastěji 20 až 60 cm sněhu a na hřebenech hor ještě mnohem více. Výrazně horší sněhové podmínky jsou pouze na Českomoravské vrchovině, v nižších polohách na Šumavě, v Krušných horách a v Beskydech a v dalších nižších pohořích.
tags: #predpověď #bio #zátěž #a #znečištění