Vliv počasí na přírodu a predikce

Počasí je častým tématem konverzací, výmluvou i důvodem špatné nálady. „Úspěšnost předpovědi počasí záleží i na vnímání jednotlivce. Rozladění lidí, že „předpověď nevyšla", tak může být často způsobeno spíše mylnou interpretací či nevhodným zdrojem.

„Některé aplikace nebo weby nabízejí přílišné zjednodušení. Například dlouhodobou předpověď na léto tak musíme vnímat jako převažující průměrné počasí za celé období. „Stoprocentní úspěšnosti v předpovědi počasí asi nikdy nedosáhneme, ale předpověď na 99 procent může být realitou," míní meteorolog.

Úspěšnost předpovědi a faktory ovlivňující počasí

Současná úspěšnost předpovědi počasí na druhý den je zhruba 97 procent, na pět dní dopředu pětaosmdesát až devadesát, delší předpovědi naznačují spíše očekávaný trend. Zvyšující se úspěšnost předpovídání má několik rovin: technologický pokrok v pozorovacích metodách, lepší matematické modely i větší porozumění atmosférickým jevům.

„Více dat znamená, že toho více víme, a čím více toho víme, tím lépe můžeme modelovat. Se sběrem dat kromě družic, meteorologických radarů a automatických měřicích stanic pomáhají i pozorovatelé na meteorologických stanicích a někdy i amatérští meteorologové.

Chybějící procento v úspěšnosti zahrnuje atmosférické jevy, které nejsme schopni dostatečně dobře zaznamenat nebo jim plně nerozumíme. „Například i velmi malá změna směru či rychlosti proudění vzduchu nebo pokles teploty o jeden či dva stupně mohou mít zásadní dopad na výsledek," vysvětluje meteorolog. A zdůrazňuje, že u některých meteorologických jevů pořád přesně nevíme, jak fungují.

Čtěte také: Výhled počasí na několik let dopředu

Předpovídání počasí v oblasti střední Evropy komplikuje i fakt, že se tu tříští oceánský a kontinentální vliv, a přičíst musíme i vliv orografle (tvaru zemského reliéfu). „Atmosféra je chaotický systém a tak to i zůstane.

„Pokusy o modifikaci počasí již existují, třeba snahy o vyvolání deště, který by pomohl při hašení rozsáhlých požárů,“ uvádí Žák. Jedná se ale spíše o lokální zásahy, které jsou dost náročné po finanční, technologické i technické stránce a jejich výsledek zůstává nejistý.

Ne vždy to totiž vyjde tak, jak bychom chtěli. „Většinou neznáme všechny detaily a to, co jednou fungovalo, vůbec nemusí fungovat příště - podmínky atmosféry jsou vždy jiné,“ vysvětluje Michal Žák. A dodává: „A já doufám, že to na této raritní úrovni i zůstane.

Klimatické změny a jejich dopady

„Klima se vlivem člověka mění rychleji než kdy dříve, extrémy se stávají extrémnějšími a počasí nás bude překvapovat čím dál častěji," shrnuje klimatolog. Za největší hrozby, které si mnoho lidí neuvědomuje, protože jsou plíživější a zdánlivě méně naléhavé, považuje vlny veder a rozkolísanost srážkového režimu, kdy se střídají srážky přívalového typu a delší období sucha.

„Například vlny veder nejsou na první pohled tak dramatické, ale mohou si vyžádat mnohem větší počet obětí, než kolik zahyne například při povodni nebo při průchodu tornáda. I když jsou klimatické změny globálního charakteru, i jedinec má podle Michala Žáka řadu možností. „Máme volební právo a každý den můžeme dělat rozhodnutí, která mají co nejmenší dopad na klima a prostředí kolem nás,“ apeluje.

Čtěte také: Bio zátěž a ovzduší

Meteorologové na Šumavě tento týden naměřili až o padesát stupňů více než minulý týden. Zatímco na Rokytské slati u Modravy klesla teplota v pátek na 35,5 stupně Celsia, jen o čtyři dny později a pár desítek kilometrů dále, ve Čkyni u Vimperka, se teplota vyšplhala na 14,5 stupně. Podle meteorologů nejsou oblevy v zimě výjimečným jevem, lidé jim pouze odvykli proto, že poslední zimy téměř nemrzlo.

Prudké výkyvy počasí jsou spojeny se změnou klimatu, říká v rozhovoru Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu, který zároveň předsedá České bioklimatologické společnosti, která zkoumá vliv počasí na přírodu. Padesátistupňový rozdíl může lidi vyděsit, ale pozor na pojmy. Určitě to není normální ani zdravé.

Ano, z hlediska studií, které jsme dělali, jsou zimy za posledních patnáct let v průměru teplejší. Nejchladnější měsíc leden má v posledních letech epizody s teplotami, kdy je nad deset stupňů, což je pro leden netypické. Bavíme se ale o průměrech. A ty klamou, protože jsou složené tak, že jeden rok je mimořádně teplý a pak jsou naopak roky chladné.

Ale v dlouhodobém trendu je prokazatelně vzestup teplot. Nedá se předpokládat, že bychom zažívali zimy s poklesem teplot, jak máme představu klasické zimy s teplotami pod nulou, se sněhovou pokrývkou. Ale to neznamená, že se nebudou vyskytovat mimořádně chladné měsíce a teploty pod mínus 25 stupňů Celsia. Předpovědi počasí s vyšší pravděpodobností jsou maximálně do pěti sedmi dnů. A to se výrazné ochlazení neočekává.

Na člověka má určitě negativní dopad kolísání teplot. Obecně je potřeba připomenout, že toto oteplení v zimním období je často spojeno s výskytem epidemií chřipky. Velice typické také je, že mnoho lidí tyto změny teplot špatně odhadne, což znamená zvýšené počty nachlazení. Je také rozdíl mezi tím, jak tyto změny vnímají lidé zdraví a lidé nemocní.

Čtěte také: Předpověď počasí podle pranostik

Změny teplot v zimě, kdy má být vegetační klid, jsou velice nepříznivé. Hlavně pokud není sněhová pokrývka. Pokud na rostlinách leží pět deset centimetrů sněhu, tak ani mimořádně nízká teplota rostliny nepoškodí, sníh rostliny izoluje. Pokud by po oteplení přišlo prudké ochlazení, je nebezpečí holomrazů, které jsou vždycky nepříznivé.

Je to otázka přezimujících zemědělských plodin. Protože ty prošly určitým obdobím klidu, a když je teplejší období, začnou se probouzet, takže je voda v pletivech. A když přijde mráz, voda zmrzne a pletiva poškodí. Stačí otázka 14 dnů, při jasných dnech se navíc probouzení urychlí. Pokud potom přijdou mrazy, rostliny se poškodí.

Extrémní sucho a povodně

Extrémní sucho bude stejně časté jako povodně, ty už ale Česko umí zvládat, říká hydrolog Mark Rieder. Podle něj je třeba řešit příčiny sucha, musí se změnit třeba hospodaření v krajině.

Letošní vlna veder je z hlediska meteorologie v mnoha ohledech výjimečná. Klimatologické modely ale ukazují, že právě tímto směrem se bude počasí vyvíjet i v budoucnosti. Jak moc, to záleží na schopnosti lidstva snížit emise skleníkových plynů.

Vlna veder je slovní spojení, které se letos skloňuje možná až příliš často. Z meteorologického hlediska je ale zvýšená frekvence výskytu těchto slov oprávněná. Ať už v souvislosti s první čtyřicítkou ve Velké Británii, rekordně vysokými teplotami na stovkách stanic v západní, jihozápadní, ale i severní Evropě, mimořádně teplými tropickými nocemi, anebo historickými horky v Indii a Pákistánu během jara.

Za připomenutí stojí i lednová absolutní maxima v Argentině a Uruguayi a také dosud nejvyšší naměřená teplota na jižní polokouli, ale i bezprecedentní březnová teplá vlna v části Antarktidy, kde teploty vystřelily až o 40 stupňů výš, než je obvyklé. Tyto mimořádné události vyvolávají nejen mediální zájem, ale mají i značně negativní dopady.

U letních vln veder jde zejména o předčasná úmrtí. Ta poslední evropská už má na kontě životy několik tisíc lidí. Horko v letním období bývá navíc často spojené se suchem, respektive se zvýšeným výparem, výsledkem jsou pak nejen propady úrody, ale i četné a někdy velmi rozsáhlé a ničivé lesní požáry.

Vliv člověka na změnu klimatu

Horké vlny, respektive mimořádně teplá období, jsou běžnou součástí našeho klimatu. Setkat se s nimi můžeme i v nejranějších meteorologických záznamech anebo ve středověkých kronikách a análech. V souvislosti se změnou klimatu, za kterou může činnost člověka spočívající zejména ve spalování fosilních paliv, se ale zvyšuje jak frekvence jejich výskytu, tak hlavně jejich intenzita. Jak konkrétně ale přispívá změna klimatu k tomuto zvýšení?

Základní příčina spočívá ve zvýšení průměrné teploty na naší planetě. Od poloviny 19. století, kdy lidstvo začalo masivně spalovat fosilní paliva, stoupla zhruba o 1,1 stupně Celsia. Kvůli tomu dochází k celkovému posunu výskytu teplot do oblasti vysokých až extrémně vysokých hodnot, a naopak ubývá případů výskytu studených rekordů.

Každá horká vlna je přitom specifická, ať už jde o meteorologické příčiny, oblast, kterou zasáhne, nebo o délku trvání. Například první velká horká vlna v Evropě v tomto století v roce 2003, která stála životy až 70 tisíc lidí, by bez vlivu člověka nastala s poloviční pravděpodobností.

U řady katastrof se spekuluje o vlivu klimatu, mnohdy to není na první pohled jasné a teprve složité analýzy prokážou, kde je pravda.

Specializovaný web World Weather Attribution se věnuje právě tomu: specializovaní klimatologové tam posuzují, jaký vliv měla klimatická změna na danou událost. Výjimečná vedra v roce 2017, která dostala výstižnou přezdívku Lucifer, se díky nárůstu globální teploty stala asi desetkrát pravděpodobnější ve srovnání se začátkem 20. století. Další extrémní vlnu veder přinesl rok 2019, během níž v Londýně padl teplotní rekord, platný do minulého úterý.

Pečlivé analýzy ukázaly, že bez vlivu člověka by teplota během vrcholu horkých vln před třemi roky byla asi o tři až čtyři stupně nižší. Samotná pravděpodobnost takovýchto veder je desetkrát až stokrát větší než v období před průmyslovou revolucí.

Budoucí vývoj a dopady

Už zmíněná poslední bezprecedentní vlna veder v západní Evropě včetně Britských ostrovů připomíná jinou naprosto výjimečnou událost, a to vlnu veder z konce loňského června, která zasáhla Britskou Kolumbii a sousední části USA. Tedy také na západě kontinentu v oblasti s převážně přímořským, a proto v létě relativně chladnějším počasím.

V Kanadě tehdy tři dny po sobě padl celostátní rekord a finální hodnota o víc než tři stupně Celsia překonala původní maximum. Tak výrazné překonání celostátních rekordů (v Británii to bylo o 1,6 stupně) je něco, s čím jsme se dříve nesetkávali, běžně šlo jenom o pár desetin stupně.

Podle analýz loňská vlna veder v Kanadě byla tisíciletou událostí a bez vlivu člověka by prakticky nemohla nastat. Na analýzu veder v Británii je ještě brzy, ale s ohledem na značnou podobnost daných událostí lze očekávat srovnatelné závěry, tedy že bez vlivu člověka na klima by 40 stupňů na Britských ostrovech nebylo možných.

Vše samozřejmě závisí na rychlosti změny klimatu, a tedy na tom, jak lidstvo bude nadále vypouštět skleníkové plyny. Podle čerstvých studií lze ale počítat s dalším oteplováním. Například klima v Praze by mělo v polovině století odpovídat tomu, jak to do nedávné minulosti vypadalo v Bukurešti nebo srbském Nového Sadu - tedy do oblastí s výrazně teplejším a sušším létem, než které je pro naše končiny typické. S tím půjdou ruku v ruce i častější a silnější vlny veder.

Do poloviny století lze ve střední Evropě počítat s dvoj- až trojnásobným zvýšením frekvence výskytu horkých vln, jejich prodloužením o zhruba dva až tři dny pro nejdelší vlnu v dané sezoně, a zesílení intenzity zhruba o dva stupně Celsia. S velkou pravděpodobností se také budeme setkávat s výraznými vlnami veder, kdy budou přepisovány absolutní rekordy daných míst, případně dokonce celých států.

Dopady intenzivnějších vln veder budou primárně negativní - od horší kvality spánku, zvýšení počtu předčasných úmrtí přes škody na flóře i fauně, včetně mořských živočichů v případě takzvaných mořských vln veder. Vzrostou také náklady na klimatizaci, bude docházet k poškození železnic, silnic, ranvejí na letištích a hrozí například také masivní tání horských ledovců, které může ovlivnit obyvatele žijící v jejich blízkosti.

Znečištění ovzduší a jeho vliv

Asi nejznámějším vlivem znečištění ovzduší na přírodu jsou kyselé deště, které mají vliv například na lesní porosty a kyselost řek, jezer a podobně. Vlivy znečištění na klima mohou být velmi různorodé.

Jako příklad vlivu suspendovaných částic na klima uveďme výbuch Filipínské sopky Pinatubo v roce 1991. Sopka tehdy vychrlila 10 kilometrů krychlových vulkanického prachu do výšky až 34 km. Kvůli prachu pak v následujících letech k zemi přicházelo o 10 % méně slunečního záření a průměrné teploty v letech 1991-1993 na celém světě poklesly o 0,5 °C.

Příklady vlivu počasí a klimatu v roce 2022

• Září 2022 bylo na území ČR teplotně normální a srážkově nadnormální.
• Jak postupuje podzim, tak i teplota vody v přehradách, nádržích a vodních tocích klesá.
• Do bezprostřední blízkosti Floridy dorazil hurikán Ian.
• Zatímco klimatologický podzim běží již od 1. září, astronomický podzim začal dnes. A to docela chladně.
• V neděli 24. července vypukl lesní požár v Národním parku České Švýcarsko nedaleko Hřenska v okolí Pravčické brány.
• Dnes proudil na naše území velmi teplý vzduch od jihu a tak se odpolední teploty u nás většinou pohybovaly nad 31 °C.
• Sobota 18.6. 2022 je prvním letošním dnem, kdy teploty na některých místech přesáhly 35 °C.
• Blíží se konec května, a během posledního měsíce se výrazně zvýšila teplota vody v povrchových vodách, přičemž v některých přehradách nebo nádržích už dosáhle nebo přesáhla 20 °C.

Dlouhodobá předpověď počasí

Pro úspěšné předpovídání stavu atmosféry je potřebná znalost všech souvislostí fyzikálních i jiných dějů; potřebujeme tedy dokonalý matematický popis všech vzájemně souvisejících dějů. Krom toho je potřebná dokonalá sada vstupních dat, popisujících výchozí situaci. Obojího se současné meteorologii a klimatologii pohříchu nedostává, proto zejména dlouhodobé předpovědi nevycházejí dobře. Zatím totiž neznáme dost dobře všechny vlivy, které jsou příčinou změn počasí, protože není tak jednoduché ta obrovská kvanta dat relevantně objektivně posoudit, verifikovat platnost souvislostí a přeměnit současné předpoklady a domněnky v potvrzenou pravdu.

Můžeme například očekávat, že změny teploty povrchových vod v Tichém oceánu v oblasti rovníku mají vliv na chod sezónní teploty vzduchu v Evropě. Jenže ověřit vzájemnou souvislost může trvat desítky let. Jestliže se ověření potvrdí a dostaneme například relaci „studená anomálie teploty povrchové vody v Pacifiku v červenci s jistotou vyústuje v teplou anomálii teploty vzduchu v západní a střední Evropě v prosinci a lednu“, pak budeme schopni s půlročním předstihem předpovídat určitý teplotní charakter středoevropské zimy.

Zajisté se přitom budeme zajímat, co je příčinou takového chování oceánských vod. Čímž nastoupí louskání dalšího oříšku, které může trvat další generaci klimatologů, oceánologů a dalších odborníků. Celého přírodního vývoje se přitom můžou účastnit desítky, stovky nebo i tisíce příčin a následků, takže takový výzkum zaměstná mnoho týmů po celém světě. Ale věřme, že jednou bude takový složitý problém vyřešen; zatím tomu tak zdaleka není a proto jsou dlouhodobé předpovědi velmi nejistými odhady.

Není namístě se zlobit na meteorology a klimatology, když vydávají dlouhodobé předpovědi, které nevycházejí. Na těchto předpovědích je totiž nezbytné pracovat i teď, kdy naše znalosti přírody ještě nejsou dostatečně pokročilé, abychom se jednou dopracovali dál.

Podívejme se na článek autora Rolfa Schuttenhelma, vypublikovaný na stránkách www.bitsofscience.org dne 24. ledna 2012 jen několik dní předtím, než do střední a z velké části i západní Evropy pronikla velmi studená arktická vzduchová hmota od severovýchodu a přinesla nezvykle silné mrazy, v jejichž důsledku například umrzlo na 600 lidí v celé Evropě, zamrzla část Černého moře a nastala řada společenských problémů.

Po zimní předpovědi pro Evropu z 10. listopadu 2011 jsme přihmouřili oči nad vývojem počasí z měsíce na měsíc v zimě 2011-2012. Pro ty, kteří mají rádi zimu, bude únor nejlepším měsícem. Ve srovnání s prosincem a lednem se únor svojí průměrnou teplotou více přiblíží k dlouhodobému průměru. Pro západní Evropu to znamená klesající možnost stálých studených východních větrů, a pro všechny oblasti na severním okraji tlakové výše střídání teplého západního proudění z Atlantiku.

Všeobecně (a zejména když je sněhová pokrývka v Evropě slabá a Baltické moře nezamrzlé) může teplota vzduchu poklesnout lehce pod bod mrazu, ale skutečně mrazové počasí se v předpovědích neočekává. Lidé si však mohou užívat suššího typu počasí s častým pohledem na zimní slunce na obloze.

Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Odpověď je pokaždé jiná: záleží na lokalitě, ročním období, na typu události a také na její intenzitě, délce a rozsahu. Ne všechny extrémní meteorologické jevy jsou v důsledku změny klimatu častější a horší - u některých se může pravděpodobnost výskytu snížit nebo může zůstat víceméně stejná.

tags: #předpověď #počasí #vliv #na #přírodu

Oblíbené příspěvky:

• Odstranění vody z ucpaného potrubí
• Jantar v přírodě
• Klíčové ESG aspekty
• Třídění odpadu Kopřivnice
• Informace o svozu odpadu Louny