Dlouhodobá předpověď klimatu ČR

Zajímá vás, jak se klimatické změny projeví prakticky na české krajině a na českém počasí? Zjistili jsme u klimatologů, co už se ví a na co se můžeme připravit.

Změna klimatu se v Česku zřetelně projevuje už nyní (sucho, úbytek podzemní vody, vlny veder, více generací kůrovce, změny v zemědělství) [1]. Za posledních 60 let se u nás průměrná teplota zvedla o 2 stupně Celsia [2] a změny se dále zrychují.

Vyspělý svět se sice snaží oteplování zpomalit, ale už teď je jisté, že nás čeká minimálně 30 let dalšího zvyšování teplot.

Česká krajina 2050

Optimistický výhled

Podnebí se změní z „mírného s teplými léty“ na „mírné s horkými léty“ [4]. Co to znamená? Je to asi jako sestup o 500 metrů nadmořské výšky nebo jako posun o stovky kilometrů na jih [5].

Průměrná teplota v Praze bude vyšší než dnes v chorvatském Záhřebu [4]. Krajina ale nebude vypadat jako v přímořských krajích - nemáme moře. Nejvíce se novému klimatu Prahy blíží Tbilisi v Gruzii [6].

Čtěte také: Analýza ovzduší Šumperk

Méně optimistický výhled

Podnebí bude méně mírné, tj. s většími zvraty počasí a delší dobou trvání jak vysokých teplot a sucha, tak i období chladu či deště.

Podnebí v naší zemi se měnilo vždy, ale nikdy tak rychle. Biologové tedy zatím pouze spekulují, jak tak rychlá změna přesně proběhne. Zatím víme toto:

• Rostliny se budou muset vyrovnat se suchem v létě a mrazem v zimě.
• Některé citlivější rostliny už u nás neporostou. Například smrkové lesy se v roce 2050 zachovají pouze na severních svazích Krkonoš, Jeseníků apod. [9]. V nejbližších 10 letech se bohužel očekává uschnutí smrkových lesů v nižších polohách [10].
• Stromem, který by to mohl dobře zvládnout, je třeba dub španělský.

Jak budou vypadat nové lesy?

Budou listnaté, druhově smíšené. Nejdříve vyrostou nízké náletové stromky (břízy, jeřáby). Budou mít potíže se zvěří, která je bude ožírat. Místo velkých lesů se možná objeví jen lesní ostrůvky. Hodně záleží na úrovni hladiny podzemní vody - zda jejich kořeny dosáhnou na vláhu [9].

Budeme mít louky a pastviny?

Ano. Minimálně na jaře po zimě travní porosty vyrostou a ve vyšších polohách bude běžné pást zvířata. Přijdou jiné byliny, stepní [9].

Poroste na polích něco bez zavlažování?

Protože jsme střecha Evropy, nemáme velké řeky ani dost podzemní vody, nebude možné většinu zemědělské krajiny zavlažovat. Bez zavlažování bude úroda nejistá - bude záležet na okolnostech v daném roce [12].

Čtěte také: Ohrožení vodní erozí

Může se změnit struktura plodin, například místo bílého vína se vinaři už chystají na červené odrůdy, čeká se horší kvalita chmele [13]. Potraviny budou dražší, ale my jako bohatá země si je případně dovezeme odjinud.

Jak budou vypadat města a zahrady?

Parky a zahrady budeme mít pořád. Ve městech mají rostliny výhodu v tom, že jsou chráněnější před větrem. Zavlažovat zahradu ale bude nákladnější a ovocné stromy budou mít problémy.

Dříve bude nastupovat jaro, stromy se tedy dříve přepnou do vegetační sezóny. Následně ale často přijdou pozdní mrazy, které strom poškodí. Už dnes toto riziko např. meruňkám hrozí na 60 %, zatímco ve 20. století nastávalo zhruba jednou za pět let. Jarní teploty, které stromy probouzejí, budou v budoucnu přicházet ještě o něco dříve [10].

České počasí 2050

Jaká horka si mám představit?

Rekord nyní drží Dobřichovice: 40,4 °C [14]. Léto bude teplejší o 7 stupňů, tj. rekord bude činit až 47 stupňů [6][15]. Bude více tropických dnů (nad 30 °C) a zdvojnásobí se počet tropických nocí (nad 20 °C) [4].

Bude pršet?

Roční úhrn srážek bude podobný jako dnes, ale srážky budou nárazověji rozložené - častější velké lijáky s povodněmi a častější období sucha. Bude nutné zadržovat vodu v krajině [16].

Čtěte také: Předpověď počasí a její dopad

Bude v budovách potřeba vytápění?

Ano. Nadále se budou občas vyskytovat mrazové dny [4]. Přibude extrémního počasí.

Zvýšená teplota ovzduší vlastně znamená více energie v atmosféře. Vzduch teplejší o 1 °C také umí zadržet o 7 % více vodní páry. Horké počasí tedy přináší celosvětově ničivější bouřky, záplavy a hurikány než dříve.

Bouřka je vlastně masa vzduchu, která stoupá vzhůru a nasává teplý vzduch s vodní párou z okolí. Nahoře se ochladí a spustí se déšť. Nové bouřky v éře klimatické změny jsou silnější a mohou působit až na dvojnásobné ploše.

Pravděpodobnost maximálních srážek se zvyšuje o 15-40 procent (předpověď pro nejbližších 20 let) [18]. U nás to prakticky znamená silné lijáky a povodně.

Dalším extrémem budou nezvyklé teploty - například náhlé přívaly arktického vzduchu o teplotě −20 °C [19].

Co se bude dít po roce 2050?

O změně do roku 2050, popsané výše, už bezpečně víme, že přijde. Oteplování planety bude totiž pokračovat až do doby, kdy přestaneme přidávat skleníkové plyny do ovzduší, a je jen malá naděje, že to nastane dříve [16].

Co se bude dít po roce 2050, to závisí především na tom, jestli v té době budeme planetu ještě oteplovat spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn), případně jak silně.

Vyspělý svět se snaží oteplování zastavit. Pokud by se to nepodařilo, hrozí následující vývoj:

1. Velké části planety se stanou neobyvatelnými

   Směřujeme k oteplení, ve kterém bude Česko podobně vyprahlé jako vnitrozemí Řecka. Naše situace, kdy jsme jako střecha Evropy závislí na vodě ze srážek, bude už velice nepříjemná [21].

   Ještě mnohem horší to ale bude kolem rovníku: Objeví se pás „vlhkého vedra“, ve kterém se již nebude možné ochladit pocením a lidské tělo zkolabuje po 6 hodinách. V takovém podnebí nelze žít.

2. Planeta se začne dál silně oteplovat sama od sebe a my už to neovlivníme

   Jak k tomu dojde? Například:

   • Tající ledovce změní barvu pólů z bílé na tmavší, která se více ohřívá [23]. Led odráží 80 % slunečního záření, zatímco mořská voda 90 % slunečního záření vstřebá.
   • Roztaje věčně zmrzlá půda (permafrost), což uvolní do ovzduší velké množství skleníkových plynů, které v ní dosud byly zachyceny [23].
   • Shoří lesy a změní se pralesy. Například amazonská pánev se přemění na savanu. Tím se z lesů uvolní hodně uhlíku [24][25].
   • Změní se proudění vody a vzduchu - bude častější El Niňo, extrémní bouře i dlouhodobá sucha [26].

   Jde o takzvané body zlomu. Vědci je hodnotí jako katastrofické. Jakmile se tyto procesy dají do pohybu, my jako lidstvo už je nezastavíme, i když planetu sami oteplovat přestaneme.

Co je potřeba udělat?

Od roku 1955 se lidský pokrok ohromně zrychluje a nyní už dávno není pochyb o tom, jaké důsledky to přineslo: skutečně jsme zásadně změnili klima. Vědci říkají: „Vstoupili jsme do nové geologické epochy - antropocénu“ [29].

Antropocén má bezprecedentní charakter. Teplota se globálně zvýšila už o jeden stupeň Celsia, v ČR od roku 1960 o dva [30]. Vymírání živých druhů se zrychlilo 100-1000krát. Rychlost změn v ekosystémech se nedá srovnat s ničím za dobu působení Homo sapiens na Zemi (200 000 let) [31].

Stále více lidí naslouchá výzvám vědců: Udržme vzestup světové teploty níže než 2 °C, a pokud možno do 1,5 °C. Pro dosažení tohoto cíle je nutné co nejdříve dosáhnout klimatické neutrality (tj. odebírat z ovzduší tolik skleníkových plynů, kolik jich budeme vypouštět).

Kde to vázne?

ČR zatím nemá plán, jak dosáhnout klimatické neutrality. Vláda klima neřeší („jsme malí, na nás nezáleží“). Neinformovaní politici, průmysl ani špičky společnosti nechtějí rychle přecházet na čistou energii a regenerovat naši krajinu, protože „to stojí moc peněz“.

Co můžu udělat já?

Potřebujeme mnohem radikálnější změnu: přestavět celou energetiku, změnit ekonomiku, regenerovat zemědělství [33].

Nejdůležitějším krokem je tlačit na vládu a radnice, ať předloží plán dosažení klimatické neutrality na celostátní i lokální úrovni.

Také se můžete sami dále vzdělávat o klimatu a ekosystémech a informovat další lidi ve svém okolí.

Velmi efektivní cestou, která spojuje oba kroky, je zapojit se do některé ze skupin fungujících v rámci klimatického hnutí.

Má tedy smysl snažit se o individuální snížení uhlíkové stopy?

Je to vhodné, ale nemá to až tak velký vliv; nenechte se přesvědčit o opaku. Apelem na spotřebitelské volby se klima nepodaří rychle stabilizovat. Zásadní v tuto chvíli je, aby začaly konat vlády.

Je třeba:

• zajistit vytápění bez fosilních paliv,
• masivně podporovat obnovitelné zdroje,
• masivně podpořit regenerativní zemědělství,
• zavést uhlíkovou daň,
• dotovat hromadnou dopravu a elektrifikovat ji,
• a především co nejdříve odstavit uhelné elektrárny.

Proto jsou nutné akce vůči vládě a politikům. Ptejte se svých politiků, kdy předloží konkrétní plán dosažení klimatické neutrality.

V kostce

České klima 2050 zvládneme. Je potřeba se adaptovat na sucho, bude méně vody, ráz krajiny se změní. To všechno se dá zvládnout - jako bohatá země si v případě neúrody potraviny můžeme dovézt odjinud.

České klima 2100 nezvládneme. Je naprosto zásadní zastavit další nárůst globální teploty. Musíme co nejrychleji přestat vypouštět skleníkové plyny do ovzduší, tj. spalovat fosilní paliva. Pokud se to podaří, klima se stabilizuje na zvládnutelné variantě.

Jak by vypadalo Česko za 70 let, pokud bychom pokračovali jako dosud?

• Krajina vyprahlá jako v horkém vnitrozemí Středomoří.
• Masová migrace z jihu na sever.
• Nepředvídatelné bouře a změny počasí.
• Epidemie tropických nemocí.
• Simultánní neúroda.
• Války o vodu.

Toto ještě máme šanci odvrátit.

V tomto týdnu (od 2. 3. 2026) bude pokračovat charakter počasí z uplynulého období. Území Česka bude pod vlivem tlakové výše, převládat tedy bude slunečné, teplé a bezsrážkové počasí. Ráno a dopoledne se však mohou vyskytnout mlhy a nízká oblačnost.

Během týdne nejsou očekávány žádné, případně jen zcela výjimečné srážky. Maximální teploty se budou pohybovat mezi 10-15 °C, v noci však budou klesat k bodu mrazu.

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny.

Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

tags: #dlouhodobá #předpověď #klimatu #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování ječmene a klima
• Sova v přírodě
• Regulace ropných emisí v EU
• Bělkovice-Lašťany: Znečištění ovzduší
• Pneumatiky Třebíč likvidace