Přehled zdrojů rizik, analýza ohrožení a krizový plán

07.03.2026

Analýza možného ohrožení obyvatelstva je řešena v Krizovém plánu obce s rozšířenou působností (dále také jen „ORP“) Zlín a Zlínského kraje.

Z ní vyplývá, že obyvatelé mohou být ohrožení živelními pohromami, haváriemi na technologických zařízeních, únikem nebezpečných látek při havárii přepravní cisterny na silnici, narušením dodávek elektrické energie a plynu, atd.

Významné zdroje možného ohrožení

Významnými zdroji možného ohrožení jsou objekty, ve kterých je skladováno větší množství nebezpečných látek. Dále mohou být zdrojem možného ohrožení objekty skladující zápalné a toxické látky (např.

V případě vzniku havárie u uvedených objektů a dle jejího rozsahu se předpokládá vyhlášení třetího, případně zvláštního stupně poplachu. S evakuací většího počtu osob se nepočítá.

V působnosti ORP Zlín nejsou přímo umístěny objekty (u kterých je možný vznik závažné havárie) zařazené dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií do skupiny A nebo B. Tyto objekty jsou umístěny v sousedních ORP, například Continental Barum s.r.o. a Deza Organik Otrokovice.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

Povodně

Přirozené povodně mohou vzniknout v kteroukoli roční dobu. V zimních a jarních měsících vznikají převážně táním sněhové pokrývky, zejména v kombinaci s vydatnými dešťovými srážkami. Dále mohou být vyvolány ledovými jevy, kdy dochází k ucpání vodního koryta plovoucími ledovými krami.

Pro říční povodně se vychází ze scénáře 100 leté povodně, která se může opakovat ve Zlínském kraji cca jednou za 5 až 10 let. Riziko představuje přirozená povodeň na řece Dřevnici a potoku Baláž.

V důsledku přirozené povodně na řece Dřevnici (stoletá voda) se na území Zlína předpokládá zasažení přibližně 1 100 osob. Vznikem povodní jsou ohroženy místní části Jaroslavice, Štípa, Louky, Prštné, Lužkovice, Kostelec-Lázně, Příluky, Malenovice a obec Želechovice nad Dřevnicí.

V letním období mohou vznikat přívalové povodně, způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, zasahují poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích.

Za vydatné srážky, způsobující bouřkové povodně, lze v našich podmínkách považovat množství srážek odpovídající přibližně 30 mm/ hod., 45 mm/2 hod., 55 mm/3 hod.

Čtěte také: Česká republika a PM

Zvláštní povodeň vzniká v souvislosti s poruchou nebo havárií vodního díla. Představuje hrozbu v případě provozní havárie, protržení hráze. Četnost těchto provozních havárií je ale nízká.

Zvláštní povodně jsou charakteristické rychlým a neočekávaným průběhem s velmi rozsáhlými následky na zasaženém území.

Stupně povodňové aktivity (SPA):

1. stupeň „stav bdělosti“ nastává
2. stupeň „stav pohotovosti“ je vyhlašován Povodňovou komisí při začátku povodně (aktivuje se PK)
3. stupeň

Epidemie a nákazy

Epidemií se rozumí takový výskyt infekčního onemocnění, kdy se v regionu zvýší nemocnost tímto onemocněním nad hranici obvyklou v dané lokalitě a období. Zdrojem mohou být velké stravovací provozy a výrobny potravin, zdroje pitné vody (teroristický útok), nízký hygienický standard, dlouhodobě působící přírodní katastrofy, bioterorismus, šíření kontaktem mezi lidmi apod.

Typické možnosti: salmonelóza, virová hepatitida A, chřipka, covid-19, bacilární úplavice, břišní tyfus a uměle navozené biologické činitele (agens) schopné vyvolat hromadná infekční onemocnění nebo otravy lidí (např. antrax, pravé neštovice, cholera apod.).

Čtěte také: Nástroje pro klima ČR

Hromadná nákaza zvířat, uvedených v příloze 2 veterinárního zákona, přenosných na člověka - zoonózy (listerióza, ptačí chřipka, mor prasat, BSE, salmonelóza apod.). V případě tzv. chřipky ptáků, představují riziko vzniku nákazy především velkochovy drůbeže.

Ve správním obvodu ORP Zlín se jedná o velkochovy v místní části krajského města Zlín-Klečůvka a obci Kelníky, v případě nákazy budou ochranné pásma dosahovat min. 3 km a pásma dozoru min. V minulosti kromě úhynů ptáků z důvodu tzv.

Sucho a vlny veder

Představují reálná nebezpečí, kterými mohou být obce ve správním obvodu ORP Zlín postiženy. Podle výskytu významného sucha se jednalo o roky 1994, 2003 a 2015. Zlínského kraje se částečně dotýká i situace z roku 2011, kdy se vyskytovalo na střední a jižní Moravě stoleté sucho.

Jedná se o událost, kdy alespoň tři po sobě jdoucí dny je maximální denní teplota vzduchu Tmax větší nebo rovna 34 ◦C. Frekvence výskytu této události se v posledních letech v souvislosti se změnami klimatu zvyšuje.

Narušení dodávek energií

Narušení dodávek energií můžeme rozumět především přerušení distribuce ropy a ropných produktů, el. energie, plynu nebo tepelné energie. Zdroje vzniku této krizové situace může být přerušení distribuční soustavy jednotlivých komodit v důsledku živelních pohrom, technologických havárií, terorismu nebo uvalení embarga.

Následky mohou spočívat v ohrožení zdraví obyvatel, kontaminaci potravin v důsledků výpadů el.

Dopravní nehody

Správní území ORP Zlín protíná jediná silnice I. třídy (I/49 z Vizovic do Otrokovic). Tato silnice je hustotou dopravy značně přetížená, což má za následek řadu dopravních nehod, hlavně mezi Zlínem a Otrokovicemi. Ostatní komunikace správního území jsou tvořeny silnicemi II. a III.

Terorismus

Při ochraně obyvatelstva je potřebné být připraven a reagovat na možný terorismus. Cílem tohoto útoku mohou být především místa s velkou koncentrací osob (např.

Hybridní působení a vojenský útok

Varovací doba, s níž obranná politika ČR a NATO donedávna počítala, se dramaticky zkrátila. Je zřejmé, že od prvních dostupných náznaků agresivního úmyslu protivníka do zahájení vojenského útoku uplyne několik týdnů či měsíců. Současně je nutné počítat s tím, že nepřátelská činnost může probíhat už v mírovém stavu (hybridní působení) a ČR jí musí být schopna čelit.

Složky integrovaného záchranného systému (IZS)

Hasičský záchranný sbor kraje (HZS kraje)

Hasičský záchranný sbor kraje (dále jen „HZS kraje“) je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, zřízeného podle zvláštního zákona (zákon č. 238/2000 Sb.). HZS kraje jako základní složka integrovaného záchranného systému zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události.

HZS kraje předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi ORP na jejich žádost údaje podle § 15 odst.

Policie ČR

Policie ČR je zřízena zvláštním právním předpisem (zákon č. 273/2008 Sb.) jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Policie slouží veřejnosti. Policie je základní složka IZS a zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události.

Zdravotnická záchranná služba

Podle zákona číslo 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění, poskytuje zejména přednemocniční neodkladnou péči. Zdravotnická záchranná služba jako základní složka IZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události.

Armáda České republiky (AČR)

Krajské vojenské velitelství je vojenským správním úřadem vykonávajícím ve svém územním obvodu státní správu v souladu se zákonem č. AČR plní úkoly uvedené v § 9 a 10, zákona 219/1999 Sb.

Plánovanou pomoc na vyžádání při záchranných a likvidačních pracích jako ostatní složku IZS, vyčleněnými SaP AČR pouze na žádost OPIS GŘ HZS. Síly a prostředky nasazovat v souladu s Dohodou o plánované pomoci na vyžádání uzavřenou mezi MV/GŘ HZS ČR a MO/GŠ AČR (§ 21 zákona č. 239/2000 Sb.,) a přílohou Směrnice NGŠ AČR k nasazování SaP AČR v rámci IZS a PČR.

O poskytnutí pomoci rozhodne ZNGŠ-Ř SOC MO (v jeho nepřítomnosti ZNGŠ pro BoPo). Ostatní pomoc složkám IZS. Může být poskytnuta na žádost HZS kraje, krajského úřadu nebo MV při provádění záchranných a likvidačních prací vojenskými útvary a zařízeními OS ČR v souladu s § 15, 16 a § 18 zákona č.

AČR může být nasazena:

k plnění úkolů PČR při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby, pokud SaP PČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou (§14, odstavec 1, písmeno b) zákona č.
k záchranným pracím při pohromách či jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromy (§15 - §17 zákona č.
k leteckému monitorování pohromy a monitorování radiační a chemické situace (§17, zákona č.
k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky (§18 zákona č.
k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany (§19 zákona č.
k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy (§ 21 zákona č.
k zajištění letecké služby pátrání a záchrany (§ 23 zákona č.
k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci (§ 24, písmeno a) zákona č.

Krajská hygienická stanice

Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze je ve smyslu ustanovení § 82 odst. 1 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, správním úřadem působícím na území Středočeského kraje, a to ve správních obvodech území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Krajská hygienická stanice má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram a Rakovník. Krajské hygienické stanici náleží podle zákona č. 258/2000 Sb.

Krajská veterinární správa

Krajská veterinární správa vykonává podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako orgán veterinární správy v územním obvodu Středočeského kraje státní správu ve věcech veterinární péče. Krajská veterinární správa plní úkoly opatření podle ustanovení § 49 odst. 1 veterinárního zákona, zejména vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění.

Řízení a kontrola krizových situací

Správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny vyhláškou Ministerstva vnitra č.

Řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností v ORP, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu ORP. Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce.

Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.

Bezpečnostní rada ORP projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace ve správním obvodu ORP. Ustavení krizového štábu ORP vychází ze zákona č.240/2000 Sb., krizový zákon, v platném znění dle § 18 odst. 3, písmena a) a podle Nařízení vlády č.462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. ze dne 22. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č.

Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst.

Manipulace s písemnostmi

(2) Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se nejkratší cestou adresátovi.

(7) Vedoucí pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízení nebo jím pověřenému pracovníkovi neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících následků.

Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi

(1) Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se provádí schválením zvláštního seznamu9). Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č.

(2) O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je uveden v příloze č.

(3) Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu 2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi.10) Vzor zmocnění je uveden v příloze č.

Krizové plány

(1) Základní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst.

(2) Operativní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst.

(3) Pomocná část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst.

(1) Základní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst.

(2) Operativní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst.

(3) Pomocná část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst.

(1) Základní část krizového plánu obce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst.

tags: #prehled #zdroju #rizik #analyza #ohrozeni #krizovy