Přepočet Spotřeby Plynu na Emise: Kalkulačka a Uhlíková Stopa

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Zaměřuje se na množství skleníkových plynů, které produkujeme naším každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd.

Vyjadřuje se v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e), udává se v hmotnostních jednotkách - gramech, kilogramech a tunách. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, fungování domácnosti, během dopravy apod.

Co je Uhlíková Stopa?

Věděli jste, že v množství vypuštěných emisí na jednoho obyvatele jsou Češi čtvrtí nejhorší v Evropě?

Uhlíková stopa se skládá ze dvou částí:

• Primární (přímá) stopa - množství emisí CO2 uvolněných spalováním fosilních paliv včetně dopravy a spotřeby energie domácnostmi; tyto činnosti lze přímo kontrolovat.
• Sekundární (nepřímá) stopa - množství emisí CO2 uvolněných v průběhu životního cyklu výrobků, které používáme, od jejich výroby po eventuální likvidaci.

Jak se Uhlíková Stopa Počítá?

Uhlíkovou stopu, podobně jako ekologickou stopu, je možné stanovit na různých úrovních - od globálních emisí skleníkových plynů, přes úroveň států, regionů měst až k organizacím, jednotlivcům či dokonce výrobkům a službám. Příkladem v poslední kategorii je uhlíková stopa letu Praha - New York či zobrazení internetové stránky. V tomto smyslu jde o velmi univerzální měřítko.

Čtěte také: Komplexní pohled na výrobu energie

Výchozím bodem výpočtu uhlíkové stopy je analýza spotřeby energie či materiálu pro danou jednotku. Dalším krokem je přepočet energie na ekvivalentní množství skleníkových plynů.

K tomu jsou používány tzv. emisní faktory, které vyjadřují množství skleníkových plynů, vyjádřené v tunách oxidu uhličitého či dalších skleníkových plynů (např. metan), vztažených na jednotku energie či jednotku množství daného zdroje.

Tyto faktory je v dalším kroku nutné převést na odpovídající množství skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e). Používá se k tomu tzv. Global Warning Potential (GWP), tj. potenciál globálního oteplování, který postihuje příspěvek daného plynu k globálnímu oteplování. Pro CO2 je hodnota GWP = 1, pro například metan (CH4 ) setrvávající v atmosféře 100 let = 28. Jedna tuna uvolněného oxidu uhličitého má tedy na klima stejný vliv jako 28x menší množství metanu (36 kg).

Hodnoty GWP pro sedm nejvýznamnějších skleníkových plynů či jejich kategorií jsou uvedeny v tabulce. Zdrojem je poslední zpráva IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu - www.ipcc.ch - z roku 2013.

Kalkulačka Uhlíkové Stopy

Bezplatná uhlíková kalkulačka umožní odhadnout, jaké výše dosahují emise skleníkových plynů spojených s vaším bydlením, dopravou a spotřebou.

Čtěte také: Elektromobily a uhlíková stopa

Kalkulátor vychází z českých dat a (převážně) českých emisních koeficientů, proto je primárně určen pro obyvatele České republiky. Klíčem je přitom místo trvalého pobytu, resp. místo, kde uživatel trávil nejvíce času (přenocování) během posledních 12 měsíců.

Důvodem je, že například emisní faktor pro výrobu elektřiny se liší v každém státě, v závislosti na výrobním mixu elektřiny v tom kterém státě. Proto kalkulátor nebuduje dobře fungovat, pokud ho vyplní např. obyvatel Slovenské republiky či Velké Británie. Z tohoto důvodu nejsou připraveny ani jazykové mutace kalkulátoru. Občané jiných států mají k dispozici alternativní kalkulátory uhlíkové stopy.

Kalkulačku uhlíkové stopy najdete zde:

Pomůcka pro orientační výpočet úspor emisí oxidu uhličitého

Pro orientační výpočet úspor emisí oxidu uhličitého dosažených změnou druhu paliva nebo sníženou spotřebou paliva lze použít údaje z připojené tabulky. Podrobné informace obsahuje Vyhláška č. 213/2001 Sb. [pdf, 536 kB], kterou se mění a doplňuje Vyhláška č. 425/2004 Sb. [pdf, 236 kB], kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Všeobecné emisní faktory oxidu uhličitého:

Čtěte také: Emise g/h a metodika

Kalkulačka orientačně srovnává roční náklady na pohonné hmoty vozidel dle druhu paliva. Přednastavena jsou vozidla naftová, benzínová, plynová (LPG - zkapalněný ropný plyn, CNG - stlačený zemní plyn) a elektrická (FCEV - s vodíkovými palivovými články, BEV - bateriová).

U ICE (nafta, benzín, LPG a CNG) vycházíme z průměrných cen z webu mbenzin.cz, u FCEV z h2.live.V případě bateriových elektrických vozidel lze zohlednit dobíjení veřejné, neveřejné jak ze sítě, tak z fotovoltaické elektrárny (FVE). U těchto vozidel pak náklady na elektřinu výrazně ovlivňuje způsob dobíjení.

Právě na tuto skutečnost se kalkulačka zaměřuje, kdy u neveřejného dobíjení je uvedeno několik distribučních sazeb + dobíjení z FVE, u veřejného pak 3 základní tarify s ohledem na výkon/rychlost dobíjecí infrastruktury. Ceny jsou kalkulovány dle dostupných ceníků (viz níže pod grafem - zobrazí se po odeslání vstupních hodnot).

Důležité! Náklady na pohonné hmoty jsou jen jednou z částí celkových nákladů spojených s vlastnictvím vozidla (tzv. TCO - Total Cost of Ownership), mimo tyto je nutné v širších souvislostech zohlednit např. pořizovací cenu, servis a opravy, pneumatiky, pojištění atd.

Všechny vstupní data lze editovat! Kalkulačka pomáhá odhadnout, jak se zavedení ETS 2 projeví ve výdajích v domácnosti.

ETS2 zvýší domácnostem náklady nejen o cenu samotné povolenky, ale také o DPH, kterou odvedou dodavatelé z ceny povolenky. Výpočet zdražení zahrnuje pohonné hmoty (naftu, benzín, nebo LPG) pro provoz automobilu a zemní plyn využitý na topení v domácnosti a odvody DPH.

Kalkulačka počítá s tržní cenou povolenky 50.07 EUR (1 210 Kč) ze dne 20.11.2025. EU ETS 2 je jedním z klíčových nástrojů Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v rámci iniciativ Green Deal a Fit for 55.

K výpočtu zdražení jsou využity emisní faktory CO2 pro dané palivo, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 140/2021 Sb. nebo v databázi emisních faktorů (EFDB) Evropské unie.

Tato kalkulačka vám pomůže zjistit, jak se nově zaváděný systém ETS 2 promítne do vašich měsíčních či ročních výdajů za zemní plyn. Kalkulačka počítá s tržní cenou povolenky 50.07 EUR (1 210 Kč) ze dne 20.11.2025.

Vliv emisní povolenky zvýší cenu vytápění domácnosti plynem přibližně o 5767 Kč ročně. Systém EU ETS 2 je nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a iniciativy Fit for 55.

Pro výpočet jsou použity emisní faktory CO2 pro zemní plyn, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 140/2021 Sb. nebo v databázi emisních faktorů Evropské unie (EFDB).

Emisní Povolenky na Plyn

Rok 2028 přinese nový systém emisních povolenek ETS2. Ten přímo zasáhne domácnosti, které topí plynem nebo uhlím, a také všechny řidiče, kteří do svých aut tankují benzín nebo naftu.

Jak moc se to promítne do ceny komodit a proč vůbec emisní povolenky potřebujeme? A co s tím můžeme dělat?

Co je emisní povolenka?

Emisní povolenka slouží jako oprávnění k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do ovzduší. Je to poplatek (nebo chcete-li daň), který výrazně prodražuje vypouštění škodlivin do ovzduší. Nutí tak k přechodu na jiné, pro přírodu méně škodlivé možnosti. Třeba na topení elektřinou a ne plynem či uhlím a nebo ke snižování spotřeby.

Proč potřebujeme emisní povolenky?

Země se rychlým tempem otepluje a velkou měrou k tomu přispívají právě skleníkové plyny vypouštěné do ovzduší. Nejznámějším z nich je oxid uhličitý, ale patří sem i některé další, které mají vliv na změnu klimatu: fluorované skleníkové plyny (fluorované uhlovodíky, perfluorované uhlovodíky, hexafluorid síry a trifluorid dusíku).

Zatímco fluorované skleníkové plyny jsou vytvořené přímo člověkem, oxid uhličitý, metan nebo oxidu dusný se v atmosféře běžně vyskytují. Lidská činnost ovšem vede k jejich hromadění a také nadměrné produkci.

Tyto plyny pak způsobují, že sluneční teplo sálající ze zemského povrchu nemůže pokračovat dál do vesmíru a zůstává zachycené v atmosféře. To je takzvaný skleníkový efekt, který vede k ohřívání planety.

Evropská unie se tak zavázala, že:

• do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 % (v porovnání s rokem 1990),
• do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality (to znamená, že bude pomocí různých opatření odebírat z ovzduší stejné množství skleníkových plynů, jaké svou činností produkuje).

Jedním z nástrojů, které k tak velkému snížení emisí využívá, jsou právě emisní povolenky. „Peníze, které se na povolenkách vyberou, se potom primárně investují do obnovitelných zdrojů, filtračních systémů a dalších ekologických opatření,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.

Kdo musí nakupovat emisní povolenky?

Dnes jsou to nejen výrobci elektřiny, ale také společnosti zajišťující leteckou nebo námořní přepravu a dále velké průmyslové podniky, které při své výrobě spalují fosilní paliva.

Princip je takový, že průběžně klesá celkové množství vydaných povolenek a spolu s tím přirozeně roste jejich cena, za kterou je podniky musí kupovat. To je má motivovat k zavádění úsporných opatření a přechodu na udržitelné alternativy.

Dosáhnou tak menšího množství emisí, pro které si budou kupovat méně povolenek, a tak ušetří. Za překročení povolených limitů potom hrozí obrovské pokuty, které by měly odradit od nekalého jednání, proto někdy bývají až likvidační.

Emisní povolenky pro domácnosti

Od roku 2027 začne platit emisní systém ETS2, který doplní stávající systém ETS1. Jedno číslo v názvu tentokrát znamená poměrně velké změny. Zatímco „jednička“ se věnuje hlavně vzniku škodlivých látek při výrobě elektřiny a dopadá tak hlavně na plynové a uhelné elektrárny, „dvojka“ už si posvítí i na vznik škodlivých látek při spotřebovávání plynu, uhlí, benzínu nebo nafty. Nejvíc tak dopadne právě na běžné domácnosti.

Jsou dvě cesty, jak zajistit povolenky pro domácnosti. První možností je udělat tržiště, kde by si každá domácnost nakupovala povolenky sama podle své spotřeby. To naštěstí nikdo v EU nechce a povinnost nákupu povolenek bude na dodavatelích. A i když ještě nejsou dokončeny všechny potřebné mechanismy, už dnes je jasné, že dodavatelé tento nákup budou muset promítnout do prodejní ceny, která tak přirozeně poroste.

Kolik stojí emisní povolenka?

Dříve byly emisní povolenky přidělovány, dnes se obchodují na burze, což přirozeně způsobuje cenové výkyvy.

„Emisní povolenky se obchodují na burze, což je z hlediska ceny velký problém. Trochu se nám to vymklo z rukou, povolenky jsou drahé. To má potom velké dopady na cenu elektřiny pro koncového zákazníka,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.

„Nové povolenky by se zase měly obchodovat na burze, jen budou oddělené od ETS1. To je dobrá zpráva, protože jinak by jejich cena automaticky vylétla nahoru. Už teď se ale ukazuje, že to pro nás i tak bude velmi drahé,“ pokračuje Kaňok.

Cena emisní povolenky pro domácnost

Cenu emisní povolenky určí nabídka a poptávka, protože i v tomto případě se bude nakupovat na burze. Čím více povolenek budeme mít, tím nižší bude jejich cena. Naopak pokud bude po povolenkách větší poptávka nebo EU sníží jejich počet v oběhu, cena na burze poroste.

Evropská unie sice avizovala, že cena jedné emisní povolenky nepřekročí hranici 45 eur, realita ovšem vypadá trochu jinak. S povolenkami v rámci ETS2 začala letos v květnu jako první obchodovat globální komoditní burza ICE. Ceny tam bleskově vylétly a zastavily se na 81 eurech, což přirozeně vzbudilo velké obavy. Pro obchodníky by to znamenalo zaplatit přes 2.000 Kč za každou emisní povolenku - a to by se do cen plynu, uhlí i pohonných paliv promítlo poměrně zásadně.

Evropská energetická burza EEX se sídlem v německém Lipsku, kde draží své emisní povolenky státy Evropské unie, zahájení obchodu s povolenkami v systému ETS2 plánovala až na začátek července 2026. Tam se mělo teprve ukázat, co nás čeká. Nakonec se podařilo domluvit odložení spuštění povolenek až na začátek roku 2028 a tak máme trochu času navíc. Ten je ale nutné dobře využít.

Z Evropské unie zaznívá, že pokud cena povolenky překročí hranici 45 eur, uvolní se takové množství povolenek, aby cena zase klesla. Už ze samotného principu, proč emisní povolenky vznikly a jaký je jejich účel, ale není možné navyšovat jejich množství donekonečna a ani trvale.

Proto bude rozumné připravit se nejen na spuštění, ale i na to, že povolenky budou dražší a dopady o to horší.

Co to bude znamenat pro domácnosti?

Zatím můžeme cenu povolenek a výsledný dopad na domácnosti jen odhadovat, nicméně data burzy ICE nám ukazují, že levné to s největší pravděpodobností nebude. Existuje několik kalkulaček, kde si lidé mohou spočítat dopady emisních povolenek.

„Všechny kalkulačky ovšem pracují s maximální cenou 70 eur za emisní povolenku, protože ještě před pár měsíci nikdo nepočítal s tím, že by je aukce mohla vyhnat tak vysoko,“ upřesňuje Lukáš Kaňok.

Jak by zdražení při ceně 70 eur za povolenku vypadalo v praxi?

„Největší dopady budou mít povolenky na cenu uhlí, protože to je z hlediska udržitelnosti vůbec nejhorší. Pokud se cena povolenky zastaví na 45 eurech, jak nyní slibuje EU, uhlí zdraží o téměř polovinu! Takže ten, kdo dnes za uhlí platí 40.000 Kč ročně, by si po roce 2027 připlatil dalších 20.000 Kč,“ varuje Kaňok a pokračuje: „U plynu by to pak znamenalo zdražení o 15 %. Bavíme se tedy o ceně komodity, kterou platíme dodavateli, na distribuční poplatky to nebude mít žádný vliv.“

tags: #přepočet #spotřeby #plynu #na #emise #kalkulačka

Oblíbené příspěvky:

• SOLO Zápalka: Ekologické řešení
• Zavedení zálohového systému v ČR
• Likvidace bioodpadu v ČR
• Mikrofon pro záznam přírodních zvuků: Test
• Práce v ekologii Žamberk a okolí